Luluhappy komentáře u knih
(SPOILER) Bylo to čtivý, to jo.
Ale taky mám několik vyhrad. Několik rádoby vtipných přirovnání na jedné stránce působí strašně šroubovane.
Ti hlavní hrdinové jsou oba nesympaticti, on je neskutečný prasák, co pojede vše, co se hýbe a ona si začne s manželem své nejlepší kámošky, co jí ještě dá práci.. a pak se do sebe šílene zamilují, i když moc nechápu na základě čeho...
Na mě to působí tak, že se snazili napsat něco hrozně světovýho - drsný krimi, hodně hodně sexu a vulgarit, drogy, gangsteři, drogy, new York, prostituce, korupce... Všechno dohromady.
A konec jsem tedy čekala o něco lepší, ale nebylo to nejhorší.
Nechápu, jak tahle kniha může být bestseller. Nic moc nového se v ní nedozvíme, dialog je jak výstřižek z teleshoppingu.. já vám nevím, ani dočíst to nemůžu, to se prostě nedá. Samotne myšlenky seberozvoje nejsou spatne, ale ta forma, jakou je to psané... Bla, bla, bla... Hrůza
Bylo to velmi poučné, ale místy trochu zdlouhavé popisy a musím uznat, že jsem knížku četla dlouho.
Jak už tu někdo psal, taky se mi zdá, že Lucie popisuje jejich způsob cestování jako ten nejlepší a kritizuje ty ostatní.
(SPOILER) Psychicky naruseny jedinec, hlavni hrdina Milos. Kniha se spatne cte, i pres nizky počet stran jsem mela problem docist. Nechutne sceny umucenych zvirat a sexisticke narazky a komentare na zeny. Podle vseho se z chlapce stane muz, az kdyz smoci. A o to hlavnimu hrdinovi jde. Pak jeste chce vyhodit vlak do povetri a nakonec umira..
Nenasla jsem v tom tu poetiku, o které se tady mluvi. A ne, nejsem maturantka. Je mi 30 a nelibilo se mi to.
(SPOILER) Bohem zapomenutá láska.. kniha, kterou jsem zhltla během jednoho dne. Velmi citlivě napsané. Bude mít pro Matyáše otec pochopení? Matyáš se zamiluje do kluka na internátu a je neskutečně šťastný. Doma to bohužel sdílet nemůže, protože je z křesťanské rodiny, jeho otec je až fanatik a dokonce do škol rozesílá knihy s titulem "terapie homosexuality". Matyáš se tedy svěří u zpovědi, ale farář poruší zpovědní tajemství a prozradí to otci Matyáše. Ten se rozhodne Matyáše do školy poslední 3 týdny nepustit, zabaví mu telefon, aby nemohl být se svým milým v kontaktu a rozhodně se ho léčit.. léčení obnáší denně ledové sprchy, těžké fyzické práce a když to nezabírá, nechá na vlastním synovi vykonat exorcismus.
Vše končí dost smutně, když se Matyáš vrací na internát, potkává Oskara, políbí se a pak ho odstrčí. Má hlavě guláš. Neví, co je správné a je zmatený...
Tahle kniha je trochu školácky napsaná, ale je to prostě krásné.. určitě doporučuji.
Asi nepochopím, jak rodič může takhle vlastní dítě trápit. Vývoj postavy otce od nejlepšího kamaráda ve fanatika, co nenávidí vlastního syna za to, co je.
Milá to knížka. Jen jsem se ze začátku lekla, že se všechny povídky budou týkat aut a to by mě nebavilo. Nejvíc mě bavila úvaha o Kardashian a jejích dětech a jménech těch dětí :D a pak cukroví, to bylo dokonalé!
V některých případech mi připadaly Markovy názory trochu zvláštní, ale on je prostě stará škola, no :))
Moje první a rozhodně ne poslední kniha od Třeštíkové. Moc se mi líbila.
Od promyšlené obálky, přes obsah až po hrdinku.
Narozdíl od většiny hodnotících, mně hrdinka připadala sympatická, sice nevěděla, co chce, ale kolik z nás to reálně ví? A to, že hledala lásku, kde se dalo, no co... Tak vystřídala víc chlapů. Popsání odchodu otce bylo velmi citlivě popsané. Mrzelo mě, že Eliška s rodiči neměla o něco lepší vztah, že se s nimi nemohla bavit o životě víc. Byly tam chvíle, kdy jsem se smála nahlas a chvíle, kdy mi bylo fakt smutno.
Děj byl celkově spíš smutnější, veselých chvilek tam ale bylo dost. Radky humor mě baví. Bylo zábavné pozorovat i osudy druhých lidí. Bavilo mě, jak děj jen tak plyne a my vnímáme vývoj osudu nejen hlavní hrdinky, ale i její rodiny a kamarádů.
Závěr hodnotím taky kladně, protože Eliška konečně dospěla.. sice se nedozvíme, s kým skončí, může nam to připadat neukončene, ale třeba skončí sama a zaměří se na sebe a na svou budoucnost.
Vždy si koupím knihu povídek od listen na cestu vlakem a během pár hodin ji přečtu. Ona to není nějak náročná literatura, ale velmi dobře se to čte, každá povídka je jiná a přijde mi, jako bych za 3 hodiny zkoukla 10 filmů. U některých se těším, že bude konec a jinde bych brala klidně několik dílů...
Musím souhlasit s komentářem pode mnou, našla jsem tam taky hodně pravopisných chyb, až jsem se divila.
Nejvíc se mi líbily povídky: co se stane dál od Michaely Klevisové, Tchyně od Petry Dvořákové, tentokrát překvapila i Aňa a povídka Návrat a Marie nemá děti od Viktorie Hanišové byla taky super.. nejvíc si ale asi budu pamatovat na dívku s úsměvem trochu nakřivo, to byl trochu totiž bizar, ale smutný a s veselým koncem zároveň. Morštajnová se přiznám, mě taky trochu zklamala, možná to bylo moc krátké.
Téměř všechny povídky nějakým způsobem pojí téma smrti.
Sečteno, podtrženo - určitě knihu kupte, stojí to za to a na odpoledne bez scrollovani na mobilu je knížka jako dělaná.
(SPOILER) Četla jsem knihu v angličtině, tak mi to trvalo ještě o něco víc, než kdybych četla v češtině. Příběh byl zajímavý, ale trochu mě mrazilo, když Claire znala Henryho už od 8 let a že kvůli jeho cestování časem tam někdy vznikal veliký věkový rozdíl - 12 let Claire, Henry 40.. to mi až zavánělo lolitou, i když chápu, že on v přítomnosti už s ní byl dávno ženatý...
Jak už někteří psali, knize by prospělo, kdyby byla kratší. Některé pasáže byly hrozně zdlouhavé.
A teda Claire je fakt super kámoška, když se dokonce dvakrát vyspí s manželem své nejlepší kamarádky..
Škoda, že nebylo víc popsané, jak si Claire vedla v životě po tom, co Henry odešel.
nicméně jsem zvědavá na seriál a film, na to určitě mrknu :)
Tohle byl takovej návrat do minulosti.. jsem přesně cilovka a vzpomínky na základku se vynořily ani nevím jak, protože si tohle období zrovna moc nepamatuju.
Mám vzpomínky taky na rozvod rodičů, takže s Kryštofem jsem v tomhle dost soucítila a holky za mlada mi dost splývaly, vlastně jsem měla taky kamarádku na základce a ostatním jsme přišly jako dvojčata (s tím rozdílem, že jsme skvělé kamarádky dodnes) a vyváděly jsme taky lumpárny. Jednoduše- první půlka byla opravdu jízda nostalgickou dráhou, i když, jak už někteří zmiňují, něco bylo tlačeny na sílu. A druhá půlka se mi taky moc líbila. S Anetou se můžu dost dobře ztotožnit. Jen škoda, že se třeba nebavilo víc o krádeži knih nebo, že se na srazu neřešily životy ostatních lidí. Jen se Mirek Kryštofovi omluvil.. ale co třeba Dan? Došel k sebereflexi? Skoda taky, že se neřešila víc Eliška a rodiny ostatních.
A konec? Za mě geniální! Jasny, dala bych si tak ještě 150 stránek navíc, ale tohle mi přišlo tak reálný. Sice smutný, ale tak už to někdy bývá. Naopak romantický happyend bych v tomhle případě nečekala. Bylo to surový, ale krásný.
Krásná kniha plná pravdy. Po absolvování 12 šamanských meditací jsem nadšená o tom i číst. Příběh před každou kapitolou je perla. Moc hezké. Don Jose Ruiz jde ve šlépějích svého otce a jde mu to skvěle.
Hvězda za obálku, kvůli které jsem knihu koupila. Příběh plný sexu, za který by se nestyděl ani Viewegh nebo Hartl..
To, že je příběh napsán dle skutečné události mě překvapilo. Nicméně jen to saunování. Popis hrdinů a jejich životů je výmysl.
Můžu vám doporučit - nectete to. O saunování je tam minimum. To minimum je dobrý, ale toť vše...
Nevím, zda dát 3 nebo 4, ale zvednu knize průměr. Myslím, že stojí za přečtení. Já si ji koupila před cestou vlakem a za dvě hodinky jsem ji zhltla.
Každá povídka od jiného autora- tyhle sbírky mě moc baví.
Ale taky každou z nich vnímáte jinak. U některé se těšíte, že skončí a u některých si říkáte, že byste brali celou knihu...
Tak já teda vypichnu ty, kde bych se ráda dozvěděla, jak to pokračovalo:
Alena Morstajnova - pohádky - nejsmutnější, ale i nejlépe napsaná povídka o mamince samoživitelce a o tom, jak to mají těžké.
Jaroslav Rudiš - samochlapskej večer - hodně vtipná povídka v jedné větě. Rudiš pobavil.
Petra Dvořáková - umaúúú - milé a vtipné!
(SPOILER) Líbilo se mi to moc. Dočetla jsem kapitolu a chtěla číst dál. Byla jsem hladová po konci, po té tajné informaci. Za mě velmi dobrá detektivka. Určitě si od autora přečtu další.
Co ale musím vytknout.
1. Vztah těch dvou je prostě úchylný. Vyrůstali spolu 18 let a chovají k sobě i přesto tyhle city. Takže Marc mě dost štval.
2. Autor se o ženách neustále vyjadřuje k jejich vzhledu. Ano, v knížce je fajn, když se nastíní, jak postava vypadá, ale aby za celou knihu tak 20x opakoval, jak má babi Nicole dobrý kozy, to mi přišlo trochu přes čáru. Nebo jak je Malvína odporná s tváří babice. A ve finále by stejně mohla být hezká, kdyby se jinak oblékla - dle Marca.
Proč takhle nepopisuje chlapy?...
3. Grand ducuv deník je ok do té doby, než na konci každé kapitoly začne psat "ale o tom vám povím později" apod...
4. Děj je těžko uvěřitelný, ale proč ne. Jen ten závěr z porodnice? Proč?! Trochu červené knihovny? Děkuji, nechci...
5. Nějak nevím, kdo je větší svině v téhle knize, ale každá postava mi ve finále přišla dost záporná - hlavně detektiv. To asi není výtka, spíš poznatek :))
Hezky se to četlo. Příběh vás doopravdy vtáhne do Florencie, kterou spolu s Carli objevujete.
Sice tak nějak tušíte už od půlky, jak kniha skončí, ale to vůbec nevadí. A teď nutně potřebuju do té Florencie, prosím :)
(SPOILER) Takových 3,5 hvězdy.
Je to oddechovka, kterou máte přečtenou velmi rychle.
Kniha je psaná formou dopisů, ale čteme je jen od hlavní hrdinky, musíme si tedy domýšlet, co napsal Ben. Ben je bratr její první lásky. Něco mezi nimi kdysi málem bylo a teď si zase dopisují. Hlavní hrdinka mu popisuje, jak je na dovolené v Německu a pak v Itálii se svým vzdáleným bratrancem, dcerou a vnukem. Odehraje se tam spousta vtipných momentů.
Nicméně mě nemile překvapil závěr, kdy se hrdinka měla s Benem konečně sejít, vždycky ji do toho něco vlezlo a v posledním mailu mu napsala, že se vlastně vdala. No... To mě naštvalo :D zvlášť když vím, kdo je její nastávající...
Proč byl ten začátek - výcvik - tak zdlouhavý? Proč nebylo víc stránek z doby, kdy byla Marie s nesympatickou Imo na cestách? Proč byla nejzajímavější až poslední část?
Asi proto, že měla nějaký spád, který kniha celkem postrádala.
Každopádně paradox toho, že fotografka Marie nemela možnost vyfotit žádnou ženu a muži to zakazovali, tak na konci vyfotila umírající manželku jejich afghánského průvodce, který svou ženu velmi miloval a byl za fotku rád. To bylo hezké.
(SPOILER) Hodně dlouho jsem přemýšlela, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Jak už tady pár lidí naznačilo, první půlka je opravdu slušná a pak se děj začíná táhnout. Holky jsou rozmazlené, bodet by ne, když mají vše, na co si ukážou. Hlavni hrdina Aleš touží po lásce a nehodlá se představy ideální partnerky vzdát. Mezitím si zbytečně všechny kolem sebe idealizuje a ojede bratrovi, (kterej je teda megakreten), ženu. Dost mi vadí, jak autor místy popisuje sexuální scény, něco je vtipné, ale něco už za hranicí uchylactvi. Až mi to chvilema začalo připomínat Viewegha.
Na druhou stranu uznávám, že se kniha čte velmi dobře, i přes vleklý děj druhé půlky. Plusový body za tu otcovskou lásku k holkám, vzpomněla jsem si na našeho tátu, jak tu byl vždycky pro nás a snažil se nám snést modré z nebe.
Long story short- Není to příběh běžného člověka s průměrným platem, ale typka, který se pohybuje ve VIP kruzích a všechno si zaplatí. A závěr? Hrozny. Hlavní postavu vyloženě serou malý děti jeho nový přítelkyně, ale kvůli tomu, že si bůhvíproč nevezme kondom, ho čeká vlastně další děcko... Dalších 15 roků "lásky" a podle jeho vnímání dětí i šílenství, už na to prostě nemá.
3 a půl hvězdy. Bylo to pěkné čtení, až na pár povídek, které byly dost předvídatelné. Ano, většina povídek jsou spíš smutnějšího rázu, ale jsou to zrovna ty hezčí. Dokonalá je dle mě bratrské pouto. Ta mě opravdu zasáhla. Také marsmeloun pro Ráchel. A ještě zub času, ta je oproti těm dvoum veselejší :) vůbec mě neoslovila nejdelší noc v roce či vánoční zločin nebo zelená slunce. Náměty dobré, ale za mě celkem zle podané. zbytek povídek je takový lepší průměr :)
Hezké povídky, co Vas zabaví na jedno odpoledne. Všechny spojuje vánoční tématika. Jsou většinou smutné, ale takový život už někdy bývá. Za mě nejlepší byly povídky: vánočka od Petry Soukupove, rovnováha od Alice Nellis, vánoční přání od Marka Epsteina. Na ty jen tak nezapomenu :)