madem komentáře u knih
O trochu lepší než 1. díl. Ale stále mi nepřijde, že by se zde nějak úžasně vařilo. U některých věcí je i vidět, že nedrží pohromadě (str. 47 - borůvkový moučník, str. 160 - tvarohovo kokosový koláč).
U kuchařky čekám, že mě zlepší ve vaření. Tato knížka má recepty tipu: nakrájíme jablko a namažeme arašídovým máslem (str. 30), nebo smícháme tvaroh vejce, ochutíme a upečeme (str. 130). To pro mě není vaření.
Nesouhlasím s myšlenkou tohoto 30denního programu, ale oceňuji na knize, že je dobře zpracovaná, zní velmi nadšeně a pozitivně.
Jednotlivé recepty mě často přišly nepoužitelné, ale spíše mě zaujaly některé kombinace potravin.
Kniha vyšla v originále v roce 1928, dnes je komické jí číst. Je to starým jazykem, ale i tehdejšími názory:" ...černoši jsou leniví, bez iniciativi a podnikavosti. ..."
Jinak je to velmi sladký románek o tom, jak chudá dívka ke štěstí přišla.
Jako obvykle, kniha ani nenadchla, ani nezklamala. Vím, co od autorky dostanu. Historie s lehkou pikantností.
Dětské recepty psané dětmi. Dezerty z Pribináčků a piškotů.
Jediné o čem ta kniha je, jak se naučit rychle číst daný text. Pomůžou vám cvičení a připravené texty.
Kniha má dvě části:
Tráva nad septikem a domácí rádce tety Ermy. Ta první část mě dost dostala, smála jsem se téměř všemu, i vývoji v životě. Druhá část je pouze o tom, že Erma četla knihy s návody a podle toho se řídila. Byla na tom ještě hůře a tak začala číst jinou knihu s návodem, jak lépe žít a zase a zase. Celý rok, každý týden jedna kniha. To už bylo chvílemi nad mé síly.
Všichni už víme, že muž a žena mají jiné představy o lásce i sexu. Ženy chtějí delší předehry a muži jdou hned na věc. To je jediná myšlenka této knihy. Zaplnit touto jedinou myšlenkou 171 stran, to je umění. :)
Jediná výtka k této knize je, že je příliš úzká. Pro mě hodně silné svědectví nejen Vlasty Kršňákové, ale i autorky. Dalším plusem jsou úryvky o Rút Hejzlarové - znám jedno z jejích dětí.
Knížka kterou jsem přečetla během chvilky, ale dlouho na ní budu myslet.
Zajímavější než o čem je kniha (životopis rakouské císařovny je velmi známý) je pro mě jazyk první republiky a překlady názvů. Například císařovna je Zizi a ne Sisi, jsou jiné názvy měst. Občas mě zarazil i slovosled.
Jinak kniha nic nedává, jen takové odlehnutí, jak se psalo dříve.
Autorka by chtěla prostřednictvím knihy vzdělat co nejširší část pečujících o seniory v technice biografie. Bohužel kniha je podle mě napsána zbytečně odborně a složitě. Ani použité obrázky a grafy nepomáhají.
Kniha je tak spíše vhodná pro někoho, kdo se o danou techniku zajímá a zvažuje kurz či stáž.
Remosku jsem dostala k Vánocům a potřebovala jsem návod, co s ní. Na to je knížka skvělá. Má v sobě základní návod na použití. U jednotlivých receptů je to horší. Část z nich používá suroviny, které v ČR neseženu, další část počítá, že kromě remosky použiji i pánev, hrnec a další nádobí. Což se mi nechce, když mám remosku. Takže receptů použiji jen pár.
Spíše je zajímavý úvod knihy, kde je životopis Lady Mileny, jednoho ze zachráněných děti od sira Wintona.
Rychlá ukázka velkých hrdinů, kteří u nás většinou nejsou známí. Autora musím ocenit za výběr, vyprávění už je slabší.
CHvílemi mě běhal mráz po zádech, jak kniha gradovala. Přibývaly roztržky ve městě, boje studentů, hádky. A pak přišel let sokola. Takový konec jsem nečekala a poslední kapitolu jsem musela číst znovu, zda to je opravdu tak.
Ten dlooooohýýý začátek. Pak se začne chystat ples a najednou je vše rychlé a děj má konečně spád. Přesto umí autorka psát lépe.
Autorku jsem znala z knížek Scarlet. Ve srovnání s tím, je Zlato tabákových polí mnohem lépe napsané. V této knize je skvěle popsaná Amerika po válce. Hlavní hrdinka je na začátku velmi naivní, ale vypracuje se a konec všechny překvapí.
Tak nějak jsem si sedla, že si přečtu jednu povídku a skončila jsem po půl knížce. Přitom je to jen krátký výčet starých kriminálních případů.
Tak nějak jsem si sedla, že si přečtu jednu povídku a skončila jsem po půl knížce. Přitom je to jen krátký výčet starých kriminálních případů.
Kniha popisuje bláznivé a barevné období po první světové válce. Všichni mají peníze a žádné starosti. Jejich život je jeden velký a nikdy nekončící večírek.
Jenže ono všechno skončí, přijde krize, dojdou peníze a zbude jen hořkost.