Malanika komentáře u knih

Autorka velmi stručně, přesto ne obecně, nebo nesrozumitelně vysvětluje, jak necitelně se chováme ke svému nejlepšímu příteli a jak velké potíže tím způsobujeme jemu, sobě a našemu okolí.
Hrubost a krutost zaviněna naší neznalosti a nepochopením je důvodem mnoha konfliktů mezi lidmi a psy popřípadě mezi psy a psy. Žádný pes se nerodí s nenávistí k lidem, nebo jiným psům. Je pravda, že Váš pes je přesným obrázkem Vaší duše. On je naše vizitka!
Máte psa plného strachu, nebo naopak agresivity? Zamyslete se, jak s ním zacházíte třeba jen při obyčejné chůzi na vodítku. Cukání vodítkem může psovi způsobovat nejen nesnesitelnou bolest či zdravotní poškození, ale i agresivitu ke svému okolí.
Moc všem přeji, aby jste při čtení nelitovali svého psa, tak jako já :o)
Jediné co mne trápí je, že ti nejkrutější tyrani si takovou knihu stejně nikdy nepřečtou.

2 25.03.2015

První půlka knihy mne zklamala, ale pak se to najednou přehouplo v kouzelnou spršku inspirací a člověk by nejraději vyskočil z vlastního života a jel kamsi do tramtarie pomáhat potřebným.
"...k vytvoření mírové kultury je třeba naučit nejzranitelnější děti , jak se vyrovnávat s pocity zmaru, s ponížením a hněvem."
Řekla bych, že ve školách nestačí soustředit se jen na učení základních dovedností - čtení, psaní, počítání. Je třeba zavést do základního vzdělání také sociální a emoční stránku - výchovu srdce.

4 14.03.2015

Závěr knihy jsem shodou okolností četla v Litomyšli na obědě ve Smetanově domě a musela jsem přelistovat a věnovat se méně drásavým částem knihy, ubulená ženská v restauraci si bude špatně objednávat kávu :o) Kniha je napsána poutavě a velmi laskavě. Je to nahlédnutí malinkatou klíčovou dírkou do života fenomenální osobnosti. Velmi doporučuji.

3 21.02.2015

Děti by se nejspíš nikdy neměly setkat s povinnou četbou. Nic hezkého ještě nevzešlo z povinnosti. Babičku jsem začala číst a po cca 20 stránkách už to nešlo, ale to mi bylo 14 let. Dnes je mi o třicet víc a tento literární poklad má náhle úplně jinou cenu. Člověk musí dozrát .... Doporučuji si přečíst nějaké životopisné dílo o B. Němcové - npř. od V. Tille a potom se na její poetiku a touhu po laskavém světě budete dívat jinýma očima. Božena Němcová byla ve své době nepochopený fenomen (nejen tvorbou) a jen hrstka jejich současníků dokázala vnímat její svobodnou duši bez zášti. Zbytek okolí neměl dost vyspělosti k pochopení a to milá Božena zaplatila předčasně životem. V roce 1851 napsala: " Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší." Tak si říkám, jestli je naše dnešní společnost již dost spravedlivá a tolerantní, aby mezi námi chtěla žít? Nebo její laskavá duše stále ještě trpělivě čeká na svou vysněnou dobu?