manka71 komentáře u knih
Kniha stojí za přečtení, paní Jazairiová píše o problémech Afriky otevřeně až se to nemusí některým líbit. Píše o změnách, které se staly za dobu, kdy třetí svět navštěvuje, píše o rasismu a nenávisti, o islámu a bratrstvech, o korupci, chudobě a přelidnění.
Kniha je proložena texty J.Hybáškové velvyslankyní EU v Namibii, které také nutí k zamyšlení.
Jako dítě jsem chtěla navštívit Afriku, Afriku J a G Adamsonových, Afriku o které psali H+Z nebo J a Z Vágnerovi a další cestovatelé a dobrodruzi v polovině minulého století, ale ta už není. Pana M.Zikmunda se před pár roky v nějakém rozhovoru ptali, jestli by se nechtěl podívat ještě jednou do Afriky a on odpověděl, že ne, že si ji chce v paměti uchovat takovou jaká byla. Rozumím mu, Afrika o jaké píše paní Jazairiová mě také neláká.
Moc zajímavá kniha, popisuje krásný příběh o přátelství, které vzniklo bohužel kvůli našemu nešetrnému chování k přírodě. Žijeme podle ekonomů: víc lidí, víc spotřeby, věci na jedno použití a úplně zapomínáme na ostatní obyvatele planety... jenže my jsme taky její součástí. Takové lidi jako je autor obdivuji a děkuji za každého zachráněného tučňáčka, protože tak jak je psáno v knížce: on nám může dát víc než my jemu.
Knihy Davida Michieho mám ráda, ale tahle mi přišla slabší.
Sakra dobrý. Je pravda, že Harry by musel být kočka, kolik měl životů, ale četlo se to úplně samo, na dveře jsem si mohla dát cedulku : Nerušit!
Kniha pro každého fanouška Československé skupiny Elán. Když začínali hrát ještě jsem nebyla na světě, ale provázeli mne mou pubertou a pak i v dospělosti. Na plno jsem si užila několik jejich koncertů a mám lístky i na Elán 70.
Kniha je plná fotek, textů a zajímavostí, jen jednu nevýhodu má, že se nedá číst v posteli :)
Krásné čtení pro všechny milovníky Afriky. Pan Durrell uměl skvěle popisovat přírodu a vše s ní spojené a do toho ještě jeho humorné příběhy s domorodci a od knihy se vám nebude chtít odcházet.
Sir David Attenborough svými dokumenty a knížkami ukazuje svět a přírodu, nesmírně tím pomáhá divoké přírodě, aby jsme si uvědomili, že bez ní nepřežijeme. Obdivuji ho za jeho práci, za to co dokázal a za to jaký je.
Kniha mne velmi překvapila, velmi dobře se to četlo, líbil se mi styl psaní, fotky jsou nádherné a grafická úprava perfektní. Na knihu jsem narazila v knihkupectví náhodně a natolik mne na první prolistování zaujala, že jsem si ji musela koupit a večer začít číst. Krása hor a dech Antarktidy, ticho míst bez lidí... nádherné.
Ne všechny rozhovory, které paní Výborná má v radiu se mi líbí a ne všechny její názory sdílím, ale za tuto knihu za mne určitě 5 hvězdiček.
Knihu jsem si půjčila na základě celkem dobrého hodnocení a docela mě zklamala. Dějově nápad dobrý, ale některé dlouhé pasáže popisu ničeho byly nudné. Jak již někdo napsal, zkrátit, odstranila bych tak 200 stran, ať má děj trochu spád. Poslední část knihy bych vystřihla úplně, nuda, přesvědčil mě o tom, že si další díl určitě nepůjčím.
Knihu jsem si koupila po tom, co jsem slyšela Lucii Výbornou, kdy o knize mluvila, že je jednou z jejích biblí. Mám ráda knihy o cestování, ale tohle mě opravdu zklamalo. Vydržela jsem 120 stran a pak knihu odložila. Připadalo mi to jako vyprávění bezďáka, co se jen fláka, chlastá, někdy si něco přivydělá nebo něco štípne a obdivuje stejnou sortu lidí. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla.
Velmi zajímavá knížka a vzhledem k tomu co jsem slyšela od lidí, kteří pracují ve farmaceutickém průmyslu a od lidí, kteří vyrábějí bylinkové přípravky, myslím, že má pan Kašpar pravdu a držím mu pěsti, aby něčí dlouhé prsty nesáhly i na něj.
Obdivovala jsem Ing Pavla, že se mu podařilo přesvědčit pana Thora Heyerdahla o svém nápadu a spolu s ním navštívit Velikonoční ostrov. Škoda, že ve spoustě dokumentů není o jeho pokusech ani slovo, ve většině se mluví o tom, že do dneška se neví jak sochy chodily. Mám pocit, že o tom, že sochy rozchodili ví jen Češi a pan Heyerdahl.
Na internetu jsem si vybírala rozhovory na Hausbotu s Petrem Horkým, další část jsem viděla na Zoomu, takže když jsem narazila na knihu v knihkupectví, musela jsem si ji odnést domů. Sice mne trochu mrzelo, že se v knize neobjevil rozhovor s Reinholdem Messnerem nebo Mnislavem Zeleným, ale i tak to stálo za to. Na základě těchto rozhovorů jsem si přečetla dvě knihy od R. Fulghuma a objednala knihy D.Chopra a na knihy dalších hostů Hausbotu se těším. Nicméně nemohu říct, že by mne zaujali opravdu všichni, jeden rozhovor jsem nedočetla, protože mi připadl nudný a jeden jsem nedočetla, protože mi přišel divný. Ale to je věc názoru. I tak se myslím, že se kniha povedla.
Trochu jiný pohled na historii o dobývání Mexika, než o jaké jsme se učili ve školách, celé dobývání nebylo tak jednoduché. Po přečtení se mi částečně změnil pohled na Cortéze, to nic ale nemění na tom, že je mi líto pozoruhodné Aztécké civilizace, která zmizela dřív než jsme ji mohli poznat. Stejně jako v Peru, zánik Aztéků nezavinila jen nenasytnost Španělské koruny a jejich poddaných, ale k zániku i značně přispěli Aztéčtí sousedé.
Bezva čtení, četlo se to jedním dechem, pan Dostál má můj velký obdiv za svůj výkon.
Velmi dobře napsaný cestopis, čtenář se něco dozví o zemích, které autor navštívil. Dnes po 25 letech od jeho vydání je zajímavé porovnat, jak se svět v některých místech změnil a jak na některé nebezpečí autor upozorňoval.
Zajímavá kniha o životě pana W.Smithe + povídky z jeho ranného psaní. Příběhy kolem psaní některých jeho knih mne přimělo objednat si některé starší tituly. Určitě doporučuji všem jeho fanouškům.
Dobré hned na začátku podotknout, že se nejedná o 10 000 km v této knize, ale kniha má pokračování, což jsem v době koupi knihy a ani při prvních stránkách čtení netušila. Kniha je napsaná čtivě, má spoustu fotek, ale něco mi tam chybí. Mám ráda cestopisy, kde se dozvím spoustu nového, nejenom to co autor prožívá, kolikrát se opil a jaké měl pak zdravotní potíže. Např. Nazca - přelet nad Nazcou patří k těm nejhezčím turistickým zážitkům a dál nic, ten kdo to sám nezažil, se o tom nic nedozví, Lima - slumy a nic, Arequipa - nic a pokud je to název, který neznám, tak si ho ani nezapamatuji, protože si ho z ničím nespojím, leda, že bych si značila, kde se autor účastnil jaké pařby. Takže v tomto ohledu zklamání a nevím, jestli si koupím pokračování. Ale před jeho výkonem smekám.