Marbo komentáře u knih

Velice užitečná publikace,který výborným způsobem vyvažuje oficiální historiografii KSČ.

09.11.2017

Bakelitová rodinná sága. Ruge umně vykreslil soužití lidí, přičemž šikovně využívá náhledu na jisté situace z vícero perspektiv - dík tomu kniha nepůsobí černobíle.

22.10.2017

Což o to, námět je to hezký. Nejsilnější částí knihy jsou pasáže o reakci společnosti na přelomovou událost - až mrazivě přesné, až mrazivě nadčasové, celkem povedené je i ztvárnění tajných služeb.
Problém jsem měl s "milostnou" a vztahovou linkou, v dlouhých souvětích plných vaty jsem se ztrácel a musel jsem se nutit, abych nepřeskakoval.

16.10.2017

Útlá knížečka, která toho v sobě příliš nemá. Čistě formálně - typický Kerouac, který jakoby si během cestování odskočil do Bretaně. Pár hezkých momentů, nic víc, nic míň.

11.10.2017

Třídní boj je hovno proti soudružským vztahům.
Název opravdu trefný, informace zajímavé ( množství citací přímých účastníků ) - co více si přát ?
Pro zajímavost - srovnání osobních vztahů, atmosféry či řešení sporů za Lenina x Stalina jasně dokládá jedno. Byl to báťuška, kdo revoluci pohřbil ( a s ní de facto celou Bolševickou gardu ). Plejádu větších či menších gangsterů v čele SSSR na chvíli zastavil až Gorbačov.

20.09.2017

Vyčerpávající pojednání o závěrečné fázi bojů druhé světové války.

24.08.2017

Hezké a překvapivě výstižné, neboť Hornby opravdu dobře vystihl pocity dítěte, kterému chybí jeden z rodičů ( a nejen to ). K tomu si přičtěte opravdu povedený suchý britský humor a výsledkem je opravdu povedená oddychovka, která však místy donutí zastavit se a zamyšleně se dojmout.

23.08.2017

Hornbyho prózy mám rád. Je to pravda poněkud nerudné a neurotické čtení, ale celkem výstižné a vtipné. Vztahy do jisté míry znamenají popření sebe sama, kus svého já je nutno obětovat, omezit své pohodlí. Všechny moje lásky je příběh člověka, pro kterého je to o krapet těžší než pro většinu z nás.

20.08.2017

Kniha nabízí ty nejzákladnější informace o vybraných generálech společně s základním popisem bojových operací. Nic víc, nic míň.
Relativně velký počet tiskařských chyb zamrzí ( byť za 69 kč, co bych chtěl ).

16.07.2017

Protože jsem zatím četl víceméně pouze paměti sovětských velitelů, rozhodl jsem se nakouknout pod pokličku i z druhé strany.
Velice rozporuplné dílo. Kesserling je produktem německého militarismu, jako nacistu bych jej neoznačil. Ale tyhle dvě věci kráčely když ne spolu, tak těsně vedle sebe. A z čtení memoárů polního maršála mi zůstala v ústech pachuť, tvrzení o nevědomosti armádních špiček o plánování války proti ČSR a Polsku, obviňování Beneše a ČSR z plánů o rozpoutání války, označování italských partyzánů jakožto banditů ( "opojených cizáckou komunistickou ideologií" ) a s tím spojené helo 10:1. S tím ze svých pozic souhlasit nemohu. A k tomu některé přinejmenším sporné údaje např. o ČS opevnění, které by dle Kesserlinga Luftwaffe rozmetala ( přičemž praxe byla úplně jiná, viz boje na Ostravsku v dubnu 1945 ). Kde se autor drží jen popisu válečných operací a perspektiv německého velení, tam mu není co vytknout.
Problém mám též s knihou jako takovou - těch šotků a překlepů bylo až moc.

08.07.2017

Asi nebyl dobrý nápad číst to hned po Zlatém teleti. Ne že by Dvanáct Křesel byla špatná kniha, jen srovnání s "pokračováním" vyznívá bolestivě - méně uhlazené, víc společensky angažované. A násilný závěr mne také nenadchnul. Přesto však svou hlavní úlohu kniha plní skvěle - smíchu jsem se neubránil.

03.07.2017

Po opětovném přečtením si dovolím přidat komentář a bohužel i upravit ( srazit ) hodnocení. Jedná se o klasické memoáry vojevůdce, přičemž největší pozornost je logicky věnována VVV. Co mi však vadí je - 1. ani zmínka o čistkách v armádě během druhé poloviny 30. let ( přitom některá jména zazní, namátkou Uborevič ). 2. s tím související zmínky o J.V. Stalinovi. Ani slůvku kritiky. Vyložené chvalozpěvy také ne, ale že byl Stalin vojenský diletant je fakt. 3. Nesedí mi čísla ( techniky, poměry sil...)

27.06.2017

Venku jsou zrovna vedra, co může být lepšího než zapadnout někam do stínu u vodní plochy a číst si o zemi, kde panuje klima obdobného rázu.
Kuba a Castro, pro mně velice silná slova, lákavá a přes všechnu snahu stále spíš neznámá. Po této knize jsem tedy šáhl s radostí. Kniha je psána začátkem šedesátých let, kdy Castro byl v podstatě na začátku a myslím, že se autorovi podařilo dobře zachytit nadšení a elán revolučních Kubánců. Bohužel však kniha nic jiného nenabízí, je to dítě své doby.

24.06.2017

Poslední díl trilogie zdolán. Co napsat - třetí díl je skvěle napsán a děj hezky graduje, A.N.T. z postav ždímá tolik, že se nejde ubránit srovnání s naprostou špičkou klasického ruského realismu ( Vojna a Mír/Karamazovi ) a dokonce toto srovnání není pro Křížovou cestu bolestné. K tomu přispívá též autorova osobnost - zástupce inteligence, prošel první světovou válkou, emigrací i sovětským ruskem - tyto všechny podněty a znalost reálií (lidí ), přispívají k tomu, že je román uvěřitelný.
Přesto mám i k třetímu dílu výtku, tentokráte se jedná o mírnou politickou prostituci autorovu. Já sice chápu, že jinak to tehdy napsat nešlo, přesto unylé chvalozpěvy na Stalina kalí jinak velice příznivý dojem.

02.06.2017

Druhý díl je za mnou a musím být zlý, ač nerad. Během čtení se mi zdálo, že se snad Alexej Tolstoj snaží o jakousi rudou verzi Vojny a Míru. Uvedu příklad - kniha místy připomínala zvláštní panoptikum, kde se jeden za druhým co chvíli objevují známé historické postavy, které v tradičně hojných ruských počtech proletí dějem. Pocit uvěřitelnosti je pryč, což je škoda, protože stále je zde plno pasáží, které by byla škoda nečíst.

31.05.2017

První díl trilogie je za mnou a jsem opravdu zvědavý, jak to bude dál. Kolega pode mnou ( zipporah ) učinil srovnání s Jak se kalila ocel, což je sice tématicky správně, jinak si ovšem myslím, že toto srovnání pokulhává - hrdinové a hrdinky KC jsou totiž součástí inteligence a nikoli dělnictva. K tomu patří obavy, kolísání a jistá zahleděnost. Spíš mi to zatím lehce připomíná Živaga.

29.05.2017

Soubor statí a článků jednoho z legendárních velitelů Rudé armády je ideální studijní materiál ku studiu občanské války. Klíčové však jsou pasáže o poválečné výstavbě RA, přičemž nemohu nezmínit perličku v podobě úvahy o roli jezdectva v budoucí válce, Buďonnyj by měl radost.
Jinak se jedná o klasickou marxleninskou publikaci.

25.05.2017

Klub sebevrahů by se dal shrnout takto - tolik skvělých námětů a tolik zmařených šancí. Stevenson měl talent vytvořit zajímavou zápletku, o tom žádná, jen to provedení pokulhává - pointu povídek mnohdy člověk tuší od počátku.

22.05.2017

Ukázková propaganda. Snad jediné, co může zaujmout je relativní bezprostřednost - kniha vyšla v únoru 1949, což obnáší například nezamlčování role R. Slanského.

09.05.2017

Těžko hodnotit, byl jsem v pokušení se obejít bez hvězdiček, nakonec však volím střední cestu. Proč ? Tento soubor nejrůznějších Palackého projevů, statí, článků je totiž stejně rozporuplný, jako jeho tvůrce, navíc někde zapracoval i zub času, některé témata již jen těžko někoho osloví - ranné fáze národního obrození, pravopisné třenice a podobná témata jsou již spíš historickou kuriozitou. Mne na knize nejvíce zaujaly pasáže věnující se politice - Idea státu Rakouského, popis politických tahanic mezi staro a mladočechy a pozdní Palackého práce. Část knihy věnované Palackému - historikovi, jsem s klidným srdcem přeskočil, neb stati v ní uvedené jsou součástí Palackého Dějin a ty pročítám poměrně často.
Závěrem - toho pána z tisíci koruny je nutno číst, zaslouží si to.

21.04.2017