Marbo
komentáře u knih
Zaklínač: Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Na Zaklínače jsem se těšil již sakra dlouho a to hned ze dvou důvodů - je to fantasy vynášené do nebes a napsal to polský autor. A je z toho láska jako trám, povídky jsou to vynikající ( romány se prokousávám v rámci poslechu ale o tom jindy ).
Svět který nám autor představuje se nehezky podobá tomu našemu, včetně individuí na něm se vyskytujících, včetně jejich motivů a překvapivě je to asi ta věc, která tomuto světu dodává na síle, uvěřitelnosti, životě.
Zaklínač je ostřílený mazák, lecos už prožil a tváří se, že ho jen tak něco nepřekvapí. Ale i Zaklínač se může mýlit...
Farma zvířat
George Orwell (p)
Výborná kniha, u které oceňuji zejména to, že ji snad jako jedinou z mé sbírky přečetla i přítelkyně
Fotbalová horečka
Nick Hornby
Fotbal a knihy, mé vášně nejmilejší. Dohromady to nikdo moc nešlo. A pak jsem narazil na tuhle knihu...
Bílý tesák
Jack London
Příběh jednoho psa. Avšak krom toho,London vykreslil tehdejší svět a někdy to není věru nejhezčí čtení.
Hezký návrat do dětství.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Další dohnaný rest ( a to jsem ještě neviděl ani filmovou verzi ! ). Havlíček velice dobře vykreslil atmosféru českého maloměsta, s jeho nepsanými zákony a měšťáckou morálkou, což tvoří hutný základ dramatu lidského jedince.
Štěpka se nádherně rve v bitvě, kterou bohužel nemohla vyhrát. Ale rozhodně v tom nebyla sama. Nakonec prohráli všichni - a není nikdo, na koho by to mohli svalit, svůj kříž si nese každý sám.
Židovská válka
Lion Feuchtwanger
Hutné. Může se člověk vyprostit z okovů tradic, své víry a národa ? A má to vlastně cenu ?
Konfrontace dvou myšlenkových světů je zde moc hezky hezky znázorněna, obzvláště pak duševní pochody člověka, jenž je mezi těmito světy rozpolcen.
Menší výhrady mám však k překladu ( či k originálu, to však nemohu posoudit ) - sousloví o silném tabáku do knihy o Římu prostě nepatří. Vím, malichernost, ale zamrzí.
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Milenec lady Chatterleyové je navzdory názvu a své pověsti dílem, kde jde o sex až na druhém místě. Pro mne je stěžejní myšlenkou díla kritika britské společnosti let dvacátých. Ovšem i ona druhá stránka věci, sexus má zde dostatek prostoru a je na každém, co mu sedne více. Mně zaujaly obě roviny, jen se však ptám, nakolik mohl autor věrohodně popsat pocity ženy při styku (pohlavním )...
Bratři Karamazovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Vynikající. Karamazovi vás pohltí a vyplivnou. Nechám uležet a přečtu znovu...
Druhé pohlaví
Simone de Beauvoir
Ke knize jsem přistupoval s šovinistickou arogancí, neb autorka pro mne vždy byla ta druhá ( po J.P. Sartrovi ). Teď vážně - pro mne, náročná, přesto však zajímavá četba. Beauvoirová umí zaujmout, své názory se snaží podložit fakty ( příklady ). Mám však dvě zásadní výtky - kniha je z principu útočná, muže staví do role vládců světa a pomalu všeho zla, takový bleděmodrý šovinismus, byť šikovně napsaný - ale nutno uznat, nezachází do krajnosti a nežádá si sypání popílku na ty naše vousté hlavičky.
Druhou věcí je aktuálnost - pro mne byl objevný náhled na společenskou situaci žen ve Francii v polovině 20. století, je však otázkou co z toho platí ještě dnes a co se již stihlo převrátit
Závěrem bych rád dodal, že přečtením této knihy neprohloupíte, chce to však mít oči a hlavu otevřenou...
Den opričníka
Vladimir Georgijevič Sorokin
kniha mně lákala, je to relativně aktuální a je to ruské a o Rusku. Zklamání je o to větší...archaický styl by nevadil, jenomže pak se člověk neubrání srovnání s ruskou klasikou a to je pro Den Opričnika bolestivé. Kniha působí jako agitka dobrá tak do časopisu. Navíc snaha šokovat narkotiky, sexem a homosexualitou je asi možná už jen v Rusku
Botostroj
Svatopluk Turek
Než jsem se dostal k této knize, viděl jsem stejnojmenný film ( rok 1954, se vším co k tomu patří ). Kniha se však od filmu podstatně liší, což je dáno i dobou vzniku, v roce 1933 vrcholila hospodářská krize a pomalu nastupovala evropská reakce.
Botostroj je velice zdařilý sociální román, který bez příkras či sentimentu ukazuje nelehké životní osudy pracujících v nelehké a ne zrovna vzdálené době ( mnohé je platné i dnes ), oproti filmu není román tak černobílý a politika se v něm řeší až v samém závěru. Je otázkou, na kolik se jedná o obraz z dění v Baťových závodech, na toto však nedokáži odpovědět.
Jedna z nejlepších knih s podobnou tématikou co jsem četl a velice silné dílo obecně.
Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Detektivky nečtu. Na tuto knihu jsem narazil náhodou u babičky a nemaje co dělat, dal jsem se do čtení a hle, další oblíbená kniha byla na světě. Děj má spád, atmosféra je správně temná a padouch je dopaden. Do budoucna slibuju, že si udělám čas i na další knihy s Holmesem
Běsi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Rusko druhé poloviny 19. století, obr rozkročený mezi středověkem a blížícím se 20. stoletím. Rozhodně se nejedná o nějaké odsouzení marxismu ( jak jsem se dočetl v jedné recenzi ), ale spíš o tušení blížící se katastrofy, ke které Rusko směřovalo i bez Marxismu...
Jinak jak je u ruských klasiků zvykem, nalezneme zde výborně prokreslené charaktery. Pro mne rozhodně nejsilnější Dostojevského dílo
Na cestě
Jack Kerouac
Cesta je cíl. Poprvé jsem to četl ještě v prváku na střední a byl jsem krapet zklamaný, čekal jsem víc. Pak přišla léta divokých pitek, festivalů, stopování a já tu knihu najednou žral...
Goya aneb Strastná cesta poznání
Lion Feuchtwanger
Portrét zajímavé osobnosti v zajímavé době. Kniha mne zaujala i jako člověka nezajímajícího se o výtvarné umění. Snad jen škoda že autor nestihl napsat i pokračování...
Městský obvod Ostrava-Jih včera a dnes
Marian Lipták
Drtivou většinu života jsem strávil tady. Prostě doma. A co může být krásnější než domov ?
Ohněm a mečem
Henryk Sienkiewicz
Výpravné a strhující. Sienkiewicz mistrně skloubil osudy "malých" lidí na pozadí velkých událostí s krajinomalbou, to vše pod aureolou polského lidu.
Nutno zmínit též skutečnost, že se obratně vyhnul tendenčnímu vyznění díla, i postavy záporné jsou vykresleny živě, skutečně a lze jim dokonce fandit. Navíc se člověk díky panu Zaglobovi i zasměje. Už se těším na další díly.
PS : není náhodou pan Podbipieta potomkem Zbyška ( Křižáci ) ? Ten přece také toužil po třech hlavách...
