Marcela52 komentáře u knih
Životopisný příběh legendární Madame Tussaud jsem přečetla doslova jedním dechem. Osud maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže se svým učitelem a ochráncem, aby mu pomáhala vytvářet voskové hlavy význačných osobností, ale také známých zločinců, zavede čtenáře do 18. století, kdy byl život v Paříži velmi vzrušující a hlavně nebezpečný. Této fyzicky malé ženě se podaří přestát všechny nástrahy, které jí osud klade, a po odchodu z Paříže vybuduje v Londýně světoznámé muzeum voskových figurín. Přestože se jedná o popis velmi drastických událostí, autorovi se podařilo fantaskním, zábavným a také melancholickým stylem vytvořit román, který určitě potěší nejen jeho fanoušky, ale získá si i spoustu nových čtenářů. Tato mimořádná kniha vyšla už ve 20 zemích, tak si ji nenechte ujít...
Známý cestovatel a etnograf, který se celý život věnoval životu Indiánů, v této knize velmi poutavě přiblížil jednu z nejstarších indiánských civilizací. Vydal se několikrát po stopách Mayů do Jižní Ameriky, a při svých objevných cestách si zároveň kladl otázku, proč Mayové už před tisíci lety předpověděli, že 21. 12. 2012 dojde k obrovské katastrofě, která zničí celý svět. Kniha vyšla už v roce 2010 a Mayské proroctví se nenaplnilo, ale všichni jsme svědky toho, že velkých přírodních katastrof přibývá. Tato kniha je pro tedy nás určitým varováním před bezohledným drancováním Země a také připomínkou toho, abychom se zajímali o historii i zdánlivě zaniklých civilizací.
Příběh mladé ženy, která neví jak naložit se svým životem, se četl velmi dobře. Je to ale spíše oddechové čtení, hodně romantické a za mě ideální do vlaku. Já jsem tuto knížku právě ve vlaku přečetla a díky tomu mi cesta rychle utekla. Pokud se tedy chcete odreagovat od vlastních starostí a problémů, určitě tuto nenáročnou četbu oceníte. Za mě je to příliš sentimentální a trochu "červená knihovna", ale už jsem četla horší...
Mám ráda chytré rozhovory s lidmi, kteří jsou i přes svou vysokou odbornost "normální". Takovou osobností je určitě doktor Vladimír Beneš, který je známým neurochirurgem, ale jak jsem z této zajímavé knížky zjistila, také člověkem, který ví, co je v životě důležité. Hodně jsem se toho dověděla, místy jsem se i dost pobavila, takže v každém případě doporučuji všem, kdo dají přednost odborné a vtipné výpovědi skutečného odborníka a mistra svého oboru, před seriály typu "Ordinace" apod. Rozhodně nebudete litovat času, a i přes závažnost tématu, se určitě budete dívat na život s větší dávkou optimismu.
Už dlouho jsem nečetla tak emotivní a poutavě napsanou knihu. Autor zde na několika nevšedních osudech seznamuje čtenáře s klíčovými událostmi 20. století. Prostřednictvím příběhu pražské vily, která je známá jako Petschkův palác, nabízí zajímavou sondu nejen do českých dějin, ale také zde popisuje vlastní pohnutou rodinnou historii.
Od této autory jsem už četla lepší knihy. Děj byl trochu zmatený, ale přesto jsem dočetla dokonce. Trochu zklamání, ale atmosféra Prahy je v tomto fantaskním příběhu okouzlující...
Život Boženy Němcové byl mnohokrát zpracován a hodně jsem o ní četla, ale v této knize jsem se dověděla méně známé skutečnosti nejen o ní, ale také dalších osobnostech, které se k její osobě a dílu vztahují. Velmi mě zaujala část věnovaná prvnímu ilustrátorovi "Babičky" Adolfu Kašparovi, také osud sochaře Otto Gutfreunda, autora známého sousoší babičky a dětí v Ratibořickém údolí a mnoho dalšího. Miroslav Ivanov svá přímo detektivní pátrání napsal tak, aby, jak on sám říká, čtenář této fascinující ženě lépe porozuměl. A to se mu, myslím, beze zbytku podařilo. Moc doporučuji nejen milovníkům Boženy Němcové, ale všem, kteří rádi objevují nové skutečnosti o známých osobnostech.
Krásný a dojemný příběh, ve kterém se autorovi podařilo skloubit milostný příběh dvou dospívajících, dvanáctiletého čínského chlapce Henryho a stejně staré japonské dívky Keiko se sugestivním vylíčením válečné atmosféry v roce 1942 v americkém Seattlu. V románu se prolínají dvě dějové roviny, kromě té válečné, také období po čtyřiceti letech, kdy Henry vzpomíná na svou lásku z mládí a snaží se najít nějaké stopy po svém osudovém vztahu. Kniha mi svou poetikou trochu připomněla Haruki Murakamiho. Příběh mě velmi zaujal i poučil , například jsem nevěděla, že v Americe byly za války budovány velké internační tábory pro Japonce. Moc doporučuji, zvláště v dnešní době, kdy se opět někdy objevují předsudky vůči lidem, kteří jsou jiné národnosti.
Už dlouho jsem nečetla tak sugestivní román, ve kterém se střídají temné okamžiky se specifickým humorem. Každý z nás dostane do vínku určité vlastnosti a narodíme se často do prostředí, které bychom si, kdybychom mohli, asi nevybrali. Příběh Barnuma Nielsena, který celý život řeší svůj malý vzrůst a snaží se pochopit složitou rodinnou historii, je právě o takovém nelehkém osudu. Jedním z hlavních motivů knihy je příběh Barnumova bratra, který je vlastně bratr poloviční, protože mají pouze stejnou matku. Intenzivní, naléhavé a temné vyprávění , které je pro severskou literaturu typické, vás strhne do první stránky, ale nečte se snadno. Pokud si ale dáte tu práci a pročtete se téměř šesti sty stránkami této neobvyklé rodinné ságy, budete odměněni nevšedním čtenářským zážitkem.
O práci lékařů bez hranic si vždy ráda přečtu. Reportáže z válečného Jemenu jsou především o lidech, s kterými se mladý chirurg při své misi potkal. Cituji autora: "Až se mě doma zeptají, co jsem viděl v Jemenu, odpovím, že jsem viděl lidi, kteří se usmívají, ačkoliv je všude bolest a trápení". To je určitě hlavním poselstvím knihy a právě v dnešní době, kdy všichni čelíme virové pandemii, je dobré si připomenout, že v mnoha zemích na světě jsou na tom lidé podstatně hůře a přesto neztrácejí úsměv...
Kniha mě bavila si tak do poloviny. Pak už mi to připadalo trochu překombinované a těch zvratů bylo příliš. Ohodnotila bych to jako průměrný thriller. Autorky se snaží psát svižně a napínavě, ale je tam ta snaha nějak příliš znát, takže to působí místy dost křečovitě a literárně je to slabé.
Kniha mě zaujala od první stránky. Hodně jsem se dověděla nejen o tom, jaké bylo dětství a mládí "první dámy", ale také o současných problémech Ameriky. Pozitivně laděný příběh se velmi dobře četl a přestože může někomu připadat až příliš pohádkový, mě osobně povzbudil i dal naději, že politiku mohou dělat i slušní lidé...
Velmi dobře napsaná biografie známého scénáristy mě moc potěšila. Jméno Jiřího Hubače je zárukou kvality, proto ráda sleduji v TV i starší tituly, pod kterými je podepsán. Přestože už uplynulo sedm let od jeho smrti, jsou jeho příběhy stále živé a v záplavě laciných nekonečných seriálů, jsou " o něčem". Mladému autorovi se podařilo velmi dobře zmapovat Hubačův profesní i osobní život, takže moc doporučuji všem, kdo mají rádi zasvěcené životopisy bez zbytečných "drbů" a senzací...
Příběh mladé vědkyně, která velmi vtipně a s nadhledem komentuje život, se mi moc líbil. Už dlouho jsem se u knihy tak nepobavila. Také jsem si rozšířila obzory, protože jsem dosud netušila, co všechno se dá statisticky vyhodnotit. I když to bylo v případě této knihy také o velké nadsázce, mohu doporučit těm, kteří mají rádi inteligentní četbu, která nás nejen pobaví, ale také přiměje k zamyšlení...
Zajímavý příběh mě zaujal od první stránky. Moc se mi líbily popisy islandské přírody a také postava mladého policisty, ale hlavní zápletka se ukázala být na konci trochu krkolomná. I tak mohu doporučit, jako dobrou oddechovou kriminálku. Potěšilo mě málo akčních scén a větší zaměření autora na psychologii postav...
Zajímavé téma, které zpočátku hodně slibovalo, ale nakonec nic moc...
Oddechové čtení, ale trochu jednotvárné. Jako sloupky v novinách určitě zaujaly a pobavily, ale na knihu je to málo...
Velmi čtivé a místy dost drsné čtení. Pro mě nečekané poučení o Finsku a jeho historii za 2. světové války. Určitě doporučuji těm, kdo mají rádi severskou literaturu. V současné době je oblíbená hlavně díky kriminálním románům, ale to je pouze úzký záběr. Tento román se krimi žánru vymyká, i když líčení pohnutého osudu hlavní hrdinky se čte také jako detektivka, ale je tady navíc hluboká znalost místních poměrů i historie, a v ne poslední řadě i nádherné popisy severské přírody, takže na tuto knihu hned tak nezapomenete.
Obvykle si přečteme nejprve knížku a pak se jdeme podívat na film. V tomto případě to bylo u mne naopak. Před lety jsem viděla úžasný film se stejným názvem, který právem získal několik Oskarů a tak jsem se ráda s tímto fascinujícím příběhem, kde hudební nástroj hraje klíčovou roli, seznámila v knižní podobě. Přiznávám, že nebýt čtenářské výzvy, asi bych se ke knize nedostala. Začetla jsem se do příběhu, který je v knižní podobě stejně úžasný jako film, a při čtení se mi vybavovaly nádherné záběry Nového Zélandu i dramatický děj, takže opravdu mimořádný zážitek. Doporučuji všem, kteří viděli film, začtěte se také, a nebudete litovat...
Pro toho, kdo má rád psychologické romány, určitě zajímavé. Jinak to byla studie muže, který se nedokáže smířit s minulostí milované ženy, takže si učiní ze života peklo. Samozřejmě to dopadne tragicky, jak jinak, když mají muži často příliš velká očekávání, nulovou toleranci a také v ne poslední řadě, málo sebevědomí. Od tohoto autora jsem četla více knih, takže i u tohoto portrétu "psychotika" jsem se nenudila. Barnes je "pan spisovatel".