marcela6425 komentáře u knih
Zivotni pribeh na svou dobu vyjimecne silne a samostatne zeny - umelkyne, ktera se rozhodla svuj profesni i osobni zivot vest po svem... Inspirovano skutecnym pribehem, dle nekterych recenzi se tech 450 stranek vlece, kdyz postradaji poradnou zapletku, ale ja bych rekla, ze kombinaci vypraveni, dopisu a denikovych zaznamu se autorce podarilo vyborne vystihnout atmosferu doby (odehrava se v letech 1888-1933) a postaveni zen: "Pokud nebudeme ženy vaší generace držet pěkně zkrátka, budou chtít za chvíli volit a nosit kalhoty. A to je hodně odporná představa. Mohli bychom se dokonce dočkat toho,ze by chtěly kandidovat do politiky!"
Na druhou stranu, umiralo se sice na dnes bezne - ci naopak prakticky nevyskytujici se choroby, ale ta nekdy az prehnana pece a starost o "nezne pohlavi" a vubec ta lekarska pece mohla mit i sve klady : "doktor ji diagnostikoval akutni melancholii a doporucil, aby chodila kazdy den v poledne do klubu a vypila tam sklenku whisky a hodinu si zdrimla..."
Životní příběh první manželky Ernesta Hemingwaye Hadley mě nalákal hlavně svou obálkou. Knížka zavádí do Paříže 20. let, do uměleckého prostředí, kde se ty osobnosti známé z jiných beletr.životopisů od Metafory prolínají. Samotný příběh mě ale nijak moc neuchvátil. Autorka jakoby jen "klouzala po povrchu". Hadley strašně miluje Ernesta - dokonce tak, že ač se o sobě domnívá, jakým je rodinným typem a touží po dítěti, neváhá jej co chvíli odložit k chůvě, aby mohla s Ernestem vymetat večírky a opíjet se. Neochvějně mu stojí po boku, chlácholící se tím, že "bez její podpory by to nikdy nedokázal", trpělivě na něj čeká, kdykoliv on "potřebuje být sám", přestože on se k ní chová evidentně sobecky, bezohledně a přezíravě.