Margerite komentáře u knih
Nezaujalo, po cca pětině knihy jsem to odložila. Zdlouhlavé, nudné, neprobudilo to ve mně zvědavost, jak to bude dál. A ani atmosféra nic moc. Docela mě to mrzí, protože P. Maye mám přečteného skoro celého (české překlady) a jako autora ho mám velice ráda.
Od sbírky jsem čekala o něco víc. První dvě třetiny za moc nestály, povídky v poslední třetině knihy byly výrazně lepší. Průměr, pro příznivce žánru stojí jako historický exkurz za přečtění, jinak bych knížku asi moc nedoporučovala, dnes už je literatura prostě jinde.
Na začátku jsem se nějak nemohla prokousat první částí, ale když začala Grace vyprávět, šlo to už samo. Knížka mi hodně připomínala Ostrov Entry od Petera Maye, kde je také popisováno osidlování Severní Ameriky. Tohle bylo moje první setkání s Margaret Atwood a určitě ne poslední. Vybrala jsem si ji v rámci Čtenářské výzvy jako držitelku Ceny Franze Kafky. Knížku určitě doporučuju těm, kdo mají rádi historické romány, detektivka to vlastně ani není.
(SPOILER) Navzdory nízkému očekávání, neboť již jednu Yrsinu knihu, Poslední rituál, jsem po několika desítkách stránek odložila, jsem byla mile překvapená. Tady je znát větší propracovanost, zločiny jsou brutální, ale zase ne tak přitažené za vlasy jako ve zmíněném Rituálu. Huldar i Freya jsou sympatičtí, každý svým způsobem. Oba mají své problémy, oba řeší osobní život. Jejich vztah knížku krásně okořenil. Ani jeden z nich není dokonalý a to mě baví. Freya bydlí v hnusném bytě svého bratra a nemá ji rád ani jeho pes a Huldar se jemně řečeno otočí za každou sukní a v práci mu to moc nejde. Samotné vyšetřovaní fajn, hrozně mě bavila linka s Karlem (nevím či psát C nebo K, měla jsem audioknihu). O to víc mě mrzel jeho konec, i když jakás takás naděje tam byla. Rozuzlení nečekané, ale přesto logické. A autorka nám celou knihou sypala drobečky jako Jeníček s Mařenkou, já je přesto přehlédla, vše jsem si uvědomila až zpětně po odhalení pachatele. Vypravěčka Klára Cibulková byla originální a její projev se podle mého ke knize hodil.
Co říct závěrem? Mám strašnou radost, že jsem objevila další skvělou severskou krimi sérii, protože se právě loučím s Harrym Holem v jeho posledním dobrodružství.
Tohle bylo o třídu výš než Poslední zkouška. Při ní jsem měla pocit, že se postava Sebastiana i ty ostatní už vyčerpaly, ale Vyšší spravedlnost mě přesvědčila, že jsou opět ve formě. Tentokrát zajímavé vyšetřování, naprosto neodhalitelný pachatel a soukromí postav taky stálo za to. Navíc se podařilo krásně obě linky propojit, víc pomlčím, nechci spoilovat. Těším se na další díl, v rámci žánru určitě 4,5 * a za roztomile nesnesitelného Sebastiana půl hvězdy navrch :).
Na mě už to bylo příliš natahované a pořád to samé dokola, všechny tři díly na jedno brdo. I když zpracování si pořád ty 4* zaslouží. Určitě stojí za přečtení.
Příběh výborný, bohužel knížku strašně sráží nepovedený překlad. Nemůžu dát víc než 3*.
Odbočka v lesích je příjemné překvapení. Jazyk místy trochu skřípe, ale vynahrazuje to čtivost a napětí od začátku a do konce. Zpříjemnila mi odpoledne v posteli s covidem. Myslím, že v autorce dříme velký potenciál. Mírný nadprůměr 3,5, zaookrouhluju nahoru na 4*. A že s Trhlinou se to nedá srovnat? To tedy vážně ne, Odbočka v lesích je o několik tříd lepší. Trhlinu jsme vydržela 20 stránek a pak ji zhnuseně odložila. Ta je jako nepovedené slohové cvičení žáka ZŠ.
Posloucháno jako audiokniha. Z knížky jsem nadšená, podobně jako z Dívky ve vlaku. Krásný jazyk, v tomto případě musím pochválit skvělý překlad, který využívá různé roviny jazyka, a kde je vulgarismus, tam opravdu sedí, a mladí nemluví jako starci nad hrobem a naopak. Perfektně zpracovaná psychologie postav, žádné černobílé vidění, vsadím se, že se v někom najdete, stejně jako já, alespoň částečně.
Na audiozpracování jsem si musela chvíli zvykat. Každou postavu mluví jiný herec a to bylo pro mě poprvé. Většinou jsem vždycky měla knihu načtenou jedním hercem, výjimkou byly čínské thrillery Petera Maye, kde jsou dva vypravěči. Ale po chvíli jsem se přizpůsobila a nakonec si to moc užívala, protože všichni herci byly naprosto skvělí a postavy díky nim ožívaly.
Nechápu, proč je kniha na Databázi tak strašně podhodnocená, za mě 4,5 hvězdy, kvůli podhodnocení zaookrouhluju nahoru.
Za mě zatím nejslabší díl. Autoři nastavili laťku poměrně vysoko a je těžké ji udržet i v 5. díle. Mám pocit, že už se dost opakují. Ani případ, ani osobní vztahy mě tentokrát nebavily tak, jako v předchozích dílech. Tak snad si u mě napraví reputaci dalším pokračováním.
Po Slepé mapě moje druhá kniha autorky. Mám z ní opět podobný pocit. Čte se lehce, děj ubíhá, ale tak nějak klouže po povrchu, nevyvolal ve mně hlubší dojem. Řemeslně solidně zpracované, ale něco tomu chybí. Lepší průměr, ale stále průměr. Další díla autorky už vynechám. Mám pocit, že jsou její knihy, stejně jako je tomu u dalších současných českých autorů tady na Databázi, nadhodnocené.
Někdo v komentářích téhle sérii vytýkal, že jsou všechny knížky na jedno brdo. A mně se to zrovna líbilo. Stejný styl vyprávění, detektivka bez detektiva, různé časové roviny. Celá série byla skvělá, nicméně podzim a právě jaro se mi líbily o fous víc. Škoda, že rok má jen čtyři roční období. Jen víc takovýchto sérií! 5* za Jarní oběť i celou sérku.
U téhle knihy jsem dlouho váhala, jestli dát 3 nebo 4*. Četla se fajn, ale děj byl velice předvídatelný včetně závěrečného rádoby překvapivého zvratu. Nakonec jsem se přiklonila ke 3* zejména kvůli slabému překladu.
Moje první a poslední knížka pana Kariky. Podle hodnocení jsem se na ni vážně těšila, navíc horory miluju. Ale tohle byla katastrofa, odloženo po cca 30 stránkách, déle jsem to nevydržela. Slohové cvičení ze základní školy. Absolutně nechápu, kde kniha vzala 80 %, to už jsme jako čtenáři až takhle nenároční?
Výborná, skvěle napsaná kniha. Jediné, co mě mrzelo, bylo, že jsem hlavní twist odhalila hned ze začátku. Ale jinak super, těším se na další díl. 80 %.
První půlka skvělá, někde mezi 4 a 5*. No ale ta druhá.... děj se pak už tak nějak rozvláčně táhne a neskutečně pomalu rozmotává, že člověk čeká, kdy už to konečně skončí. Škoda, první půlku jsem přečetla jedním dechem, ke druhé jsem se musela dokopávat, abych knížku už konečně dočetla. Navíc je tu slabší překlad a dost tiskových chyb.
Knihu jsem si vybrala do Výzvy 2022 k tématu "africký autor". Ale jsem z ní tedy značně rozpačitá. Na první pohled nenáročné čtení ke kafi se sympatickou hlavní hrdinkou. Ale místy jsem se nemohla zbavit dojmu, že autor paní Ramotswe zesměšňuje. Měla být nadprůměrně inteligentní, čemuž tedy její myšlenkové pochody ani vyjadřovací schopnosti neodpovídaly. Nebo je to snad styl autora? Doteď si nejsem jistá. Další díly ale číst nebudu, dílko ve mně zanechalo rozporuplné pocity.
Opět skvělá kniha, tahle série je prostě super. Konec maličko překombinovaný, za to hvězda dolů. Už se těším na poslední díl a zároveň mě mrzí, že mi zbývá už jen jedna kniha.
Čtvrtá kniha C. J. Tudor mě trochu zklamala. Čekala jsem další pecku, ale tentokrát je to "jen" za 4*. Na mě už to bylo prostě moc překombinované. Přesto určitě stojí za přečtení.
Podle hodnocení budu asi výjimka, ale mně se kniha moc nelíbila. Jako první musím vytknout velmi slabý překlad. Pak je tu geniální a sexy detektiv, na mě až příliš geniální a příliš sexy. No a rozvláčný děj, kdy už dlouho před půlkou knížky víte, jak to dopadne. Pomalu odvíjející se příběhy mám ráda, ale musí to mít smysl. Na mě prostě příliš jednoduché a přímočaré, psané příliš na efekt, bez hloubky. S Harrym Holem či Joonou Linnou tohle nesnese srovnání. Další případy Frosta Eastona raději vynechám.