Marika Vanova komentáře u knih
Šikmý kostel je další víceméně těžší smutné čtení ze života před sto lety. Každá malá radost tam hned zapadne, jako by ani nebyla. Na knihu jsem se těšila, ale teď jsem z ní trochu unavená a rozladěná. Musím to vstřebat, život určitě nebyl jednoduchý, já si teď nemám na co stěžovat. Ráda jsem nakoukla pod pokličku česko-polských vztahů na ostravsku, to je hodně zajímavé čtení. Na druhý díl se těším, styl psaní paní spisovatelky mi vyhovuje. Dávám 5 hvězd, ale pro mě nejsou úplně naplněny, tak na 4,5.
Povinnou četbu jsem moc nečetla, protože byla právě povinná a já chtěla číst jiné knihy. Ale tady jsem udělala chybu, tohle jsem si měla přečíst už dávno. Remarque je Mistr slova
Poslouchala jsem audio verzi s hlasem Jaroslava Plesla, který svou dramatickou četbou příběh ještě umocnil.
Nemám slov. Tohle je prostě příběh, od kterého se odtrhnete až na konci. Doporučuji.
Kniha Les v domě jsem měla už nějakou chvíli na polici v knihovničce a když jsem ji půjčila kamarádce, tak jsem se pak do ní také pustila. Téma příběhu mi žel bylo už nějakou dobu známo, protože se to veřejně řešilo a to byla škoda, už mě to tak nešokovalo a neproběhl u mě ten pocit překvapení a údivu, jak bych potřebovala.
Kniha mi přijde psaná jiným stylem a jakoby to nebyla Mornštajnová, jak ji už znám. Ale přesto jsem si ji s určitým napětím a ráda přečetla. Za mě 85 %.
Básničky, ucelené pod názvem Maminka, jsou moc krásné. Na poezii moc nejsem a proto mám radost, že díky ČV jsem se k tomuto dílu dostala. Díky pane Seiferte, stálo to za to.
Na Tiché roky, čtvrtou knihu A. Mornštajnová jsem se těšila hodně. Četla se mi dobře, prolínání života dcery a otce, dvou časových rovin, konec i začátek kapitol zajímavým neobvyklým způsobem mě zaujal..., ale... někdy mi to přišlo takové jakoby zrychlené, psané pouze informativním způsobem. Nemohu dát pět hvězdiček, Hana mě zasáhla víc, nicméně těším se na další kousek ♥️
Hlas kukačky je příběh plný bolesti, trápení, ale nakonec i lidského tepla a mateřské lásky. Fandila jsem Irmě, neměla jednoduchý život a poprala se s ním vítězně v pohnuté době obou světových válek. Ona měla svůj boj. Kniha mi připomínala příběhy A. Mornštajnové. Doporučuji.
Vůbec se mi nechce věřit, že tento super sci-fi román byl vydán už v roce 1951. Přijde mi stále velmi aktuální a doporučuji k přečtení.
Neuvěřitelné, šokující, strašné živoření. Je mi líto hlavně dětí a žen, když si představím sebe tam, brr. Úplně 1984 od Orwella, jak to mohl vědět, že tohle někde bude? Díky patří Nině, která měla odvahu nám život v KLDR přiblížit. Jsem vděčná, že žiju, kde žiju a naprosto spokojená.
Příběh Zuzany je hodně syrový a drsný, ale krátké věty vtahují více a více do děje a vy najednou zjistíte, že jste na konci, který vás překvapí. Doporučuji k přečtení.
Konečně jsem splnila bod ČV o knize z vesmíru, i když jsem četla ušima jako audio. Zprvu jsem tomu nemohla přijít na chuť, ale po delší době, pod vlivem hlasů Jana Zadražila a Jana Vondráčka mi nedalo, než si to oblíbit . Watneymu jsem fandila a bavilo mě to pěstování brambor na Marsu.
Uf, tak to byla jízda. Taková bichle a četla se výborně. Spisovatelka mě překvapovala snad v každé kapitole. Bála jsem se toho, že to bude kniha plná klišé, přece jenom dvě sestry ve druhé světové válce, tak to chce hrdinky a...., jenže autorka se tomuhle vyhnula velkým obloukem, dle mého, zpracovala to krásně, jak se takové téma dá. I jsem si pěkně pobrečela. Děkuju čtenářce denib, že mě k této knize přivedla.
Tato útlá knížečka je neskutečným a nepředstavitelným svědectvím o hrůzách pracovních táborů za doby normalizace. Naprosto šokující, co dokáže člověk vymyslet a také udělat dalšímu člověku. I když otřesné čtení, přesto doporučuji.
Jak bouřlivě příběh začíná, tak vyrovnaně a smířeně končí. Čtivá kniha o osudech řeckých dětí i dospělých, kteří utíkali před občanskou válkou v roce 1948. Ráda jsem do této historie pronikla, doposud jsem o tom moc nevěděla. Hned bych se do Řecka vydala.
Pan Javůrek je moc šikovný vypravěč, mám tyhle příběhy ráda, i když jsou spíše plné lidského smutku než radosti.
Zmizela v mlze - tenhle příběh mě opravdu bavil a asi nejvíc ze všeho, co jsem od paní Klevisové četla. Kriminalista Josef Bergman tady má nejvíce prostoru pro své pátrání a i když není v Čechách, ale v Norsku, nic ho od toho neodradí, ani norský rybolov. Budu se těšit i na šesté a zatím poslední dobrodružství s tímto šikovným detektivem.
Další Bryndza a jeho inspektorka Erika se opět četl velmi dobře a rychle. Jen mám dojem, že je Londýn plný deviantů a dalších podivných lidí. Nicméně další si zase ráda přečtu.
Příjemná detektivka ze Švédska ve stylu staré Anglie se moc dobře čte. Těším se na další od těchto autorů.
Jasných pět hvězd. Neskutečně čtivý příběh od super autorky, od které jsem se už dozvěděla tolik věcí z pro mě hodně neznámé historie, ať už jde o jakoukoliv její knihu. Už teď se těším na další. Doporučuji všem.
Přečteno jako audio. Báru velmi dobře ztvárnila Veronika Khek Kubařová, kterou mám ráda a úplně jsem tu dvanáctiletou dívku viděla před sebou. Z celého příběhu je mi smutno, ale tak to někdy prostě je.