martiline komentáře u knih
Detektivka mě pohltila tak, že jsem četla i do půl třetí do rána ... přesto jsem nebyla ještě na konci a musela jsem si počkat na nedělní ráno. :-) ... Moc se mi to líbilo.
Já mám jen pár slov ... geniální ... skvělé ... a brilantní. Ta třeskutá zima k tomu, prostě tahle kniha mne tak potěšila, že bude zase těžké číst další knihy.
Skvělý příběh, vlastně dva příběhy ... prostě Louise Penny se opět a zase "ukázala" ve své spisovatelské kráse.
Díky za to.
Četla jsem i Poděkování (stejně jako v minulé knize) a dojalo mne to. Dokonce tak, že jsem i vyhledávala nějaké články o Louise a jejím manželovi Michaelovi.
Legendární. Četla jsem mockrát. Měla jsem a mám ráda knihu i obojí filmové zpracování ... Nádhera.
Opravdu skvělou knihu poznám podle toho, že se na ni těším ... těším se tak, že i v noci se probudím a vím, že neusnu dokud si alespoň několik stránek nepřečtu o tom "jak to bylo dál".
S Lou jsem nesmírně prociťovala všechny její prohry a i výhry ve třech knížkách. Včera jsem se znovu dívala na film "Než jsem tě poznala" (brečím u něho při každém shlédnutí víc a víc - možná jsem sentimentální nebo je to věkem) ... ale přesto přese všechno jsem věděla, že každá prohra je pro Lou dalším krůčkem k nalezení sebe sama.
A třeba vznikne ještě jednou další pokračování a já zase budu střídat při čtení úsměv i slzy, stejně jako nyní ... děkuji za tento příběh ...
Detektivní romány ... ano, tak nazývám případy vrchního inspektora Gamache.
Opět jsem se hluboce začetla, kdy kolem mne přestal existovat svět a byla zase jen vesnička Three Pines se svými známými obyvateli, zase bylo jen bistro a pochoutky v něm ... s tím zápletka, příběh, pomalé rozplétání všech záhad pomocí vyšetřování. Já si to prostě užívám ...
Příběhy sestřiček z nemocnice Nightingale jsou silně přitažlivé. Čtení mne bavilo. Svižné, lehké a působivé. Těším se na další díl.
Detektivku jsem přímo hltala ... ale ne každý by toto "vydržel". Například se mi na začátku knihy právě rozbil vysavač, který jsem měla 17 let ... a jala jsem se vyprávět manželovi děj krimi, což se nesetkalo s nějakým pochopením ... Prý se mi o tom musí zdát.
Ne, nezdálo se mi ... tyto severské detektivky čtu jedním dechem, užaslá ... a jsem konsternována vývojem a výsledkem ... ale hlouběji mi do života nesahají.
Kniha se četla lehce ... Příběh byl dramatický, ale tím, že se v něm odehrávala i přítomnost s prolínáním jiného příběhu, tak ve mne nezanechal ty hrůzné myšlenky po čtení - jako tomu bylo po jiné literatuře z doby druhé světové války.
Nádherná kniha. Je připomínkou války a hrdinství francouzských žen.
Moje první kniha od autorky a už jsem nadšená. Je to taková ta kniha, kdy si šetříte čtení a hrozně moc se na to těšíte. Postavy skvěle vykreslené, okamžitě vám naskočí i jejich podoba. Psaní bylo tak živé jako bych vše viděla ve filmu.
Thriller jak má být
Po předchozím díle opět zdařilá detektivka. Vtáhla mne do děje hned od první stránky. To mám ráda u Roberta Bryndzy. Ten sešup a jak to „odsejpá“. Nepřišlo mi tam nic přidané, nic vynechané. Pravda – závěr byl trochu méně pravděpodobný a pro mne překvapivý, ale i to odpouštím. Prostě jsem si to užila.
Neuvěřitelně nádherný romantický příběh. I když tu nebylo chtění číst hned a dál - nechávala jsem si knihu na večery. Soucítila jsem s Quinn, s její bolestí ... vím, bylo to smutné, ale to smutné vedlo k ještě větší a hlubší lásce ...
Kniha plná krásných slov. Kniha, po které si řeknete "tenhle svět je ještě v pořádku" ...
To už je třetí kniha od Lucy Diamond, která je pro mne prostě taková "nakopávací". Optimismem příběh jen srší, poznáváte jednotlivé hrdinky, prožíváte s nimi strasti a radosti - někdy se smějete, jindy jste vážní (ale ne smutní). A vždy to končí "hurá, super, to je krása!" ... zatímco u jiných příběhů mě to někdy až rozčílí, tady ne. :-)
Naopak - položím knihu na přečtené, jdu honem něco vytvářet, mám takovou radost ze života ... prostě se raduji bez důvodu. :-)
Takové jsou pro mne knihy od Lucy.
Četla jsem ji jako náctiletá několikrát. I viděla film.
Pro mne tehdy silný příběh. Vím, že mi způsoboval až stavy úzkosti. Přesto jsem se k němu vracela znovu a znovu.
Dokonalá detektivka od mé oblíbené autorky. Opět nezklamala.
Dokonalé zločiny, dokonalé naplánování ... netroufnu si ani hádat uprostřed knihy KDO za tím vším je. Je to tak napínavé, že vám to ani nedovolí bloudit v knize o pár stránek dál ... nedovolí vám ani přestat číst. Opět jsem četla do noci ... Doporučuji k přečtení.
Každá kniha od Jamese Herriota je mi léčivým balzámem na duši. Zázraky zrození života zvířat a zvířátek ... pomoc jim ... léčba (někdy i neúspěsná, ale je to život) ... to všechno vás provází při čtení. A já za to podání děkuji.
"Týýý jo !!!" Tak tohle ze mne vypadlo po přečtení poslední věty. Psychothriller v nejlepším formátu. Nešlo přestat číst, takže jsem to zvládla za den a půl. Skvělé zapletené ... ale přehledné. Napětí.
Přiznávám, že první polovina se táhne, ale je to potřeba, protože vás to navede do rychlého skluzu v polovině druhé.
Dnes jsem si na tuto knihu vzpomněla ... četla jsem ve svých "nácti" letech (vydání roku 1970, Albatros) ... Zanechala ve mne silný dojem. Soucit s popravovanými ... a neméně soucit s životem kata Mydláře. Při čtení pamětí jsem cítila hrůzu, odpor, zároveň pochopení ... a nakonec i přijmutí.
Na druhé straně mi ve vzpomínce na tuto knihu zůstalo, že vlastně kat Mydlář byl -navzdory svému povolání - moudrý člověk ...
Tak rychle jsem detektivku snad ještě nikdy nepřečetla. Toto autor umí na jedničku. Vtáhne vás tak do děje, že jste v tom místě, že jste přítomni, že hledáte s ním, že jste napnutí, CO tam bude ... že tušíte ... že víte ... že nevíte ... leknete se ... ne, teď ne, ufff, tahle je v pořádku, žije ... a najednou naprosto nečekaně ... vražda !!!
Naprostý adrenalin. Četla jsem jednou i do dvou do rána.