MartinaF komentáře u knih

Taky bych chtěla mít takové idylické manželství jako má komiksová hrdinka - chápajícího manžela, sounáležitost, podobnost, nehádání se. Nevzpomínám si, že by moje manželství bylo na začátku takové.

Ale jako proč ne, občas je potřeba si odpočinout od reality.

Celkově slabší 4 hvězdičky.

2 13.12.2020

Zajímavě sesbírané pověsti z našich českých hor. Některé byly kruté, v některých vyhrálo dobro nad zlo. Určitě by se mi líbilo, kdyby o některých strážcích bylo více informací.

2 29.11.2020

Souhlasím s komentářem níže - průměrné čtení, které nikoho neurazí, ale ani nenadchne. Hlavní hrdina mi nepřišel sympatický, trochu naivní na svůj věk. Je to odpočinkový román, ale nijak zvlášť mě neoslovil. Tohle bych všechno dokázala odpustit, ale co neodpustím je řada chyb (vynechaná slova, písmenka, záměna jmen), které se v textu objevily. Takto nevypadá kniha připravená k vydání.

2 16.11.2020

Autorku mám ráda, její romány ze současnosti jsou moc fajn, a tak jsem chtěla zkusit i něco historičtějšího. Život slavného lékaře, rektora i politika byl hodně dramatický a také tragický, i slza mi ukápla. Kniha je trochu táhlejší, ale zase to stojí za to.

2 01.10.2020

Zvláštní román. Nejsem si jistá, jestli mi byla Anna sympatická nebo ne. Chvílemi praštěná, chvílemi vážná. Také mě zarazilo neobvyklé skládání vět, nevím, jestli to vzniklo při překladu nebo tak autorka píše, ale občas jsem se musela zamyslet, proč je to tak napsáno.

Ale jinak se mi kniha líbila - takové vývojové postavy a příběhy mám ráda.

2 28.09.2020

Je to sice útlá knížečka, ale potěší všechny romantické duše. A navíc za dané situace je stále aktuální. Bylo to moc milé čtení, u kterého jsem si příjemně odpočinula. Sice není nikde psáno, že se jedná o covidovou karanténu, za pár let si na to nejspíš vzpomene málokdo, ale my, co tuto situaci prožíváme, víme, o co jde.

2 12.09.2020

Příjemná oddechovka, kterou si můžete vzít k vodě. Po přečtení založit. Hlubší dojem ve mně nezanechala, sice mě ke konci chytla u srdce, ale že bych v ní viděla něco extra, to asi ne. Celkově asi lepší 3,5*

2 23.07.2020

Tak nějak si s hodnocením příběhu nevím rady. S postavami jsem se neztotožnila a vlastně mi bylo jedno, jak která smýšlí. Islám a vše okolo něj je palčivým problémem nejen Velké Británie. Při čtení jsem si uvědomila, že vlastně nevím, na jakou stranu se přiklonit - k sestrám, které se snažily bratra dostat z rukou džihádistů nebo na straně pákistánského ministra vnitra a jeho zákonů? Složitá situace. Přiznám se, že toto téma je mi cizí a o problematiku muslimů a imigrantů se moc nezajímám. Možná i proto jsem ke knize zaujala spíše neutrální postoj.

2 13.07.2020

Milá a krásná jednohubka na dva večery. Bylo to napínavé a skvěle vymyšleno. Nenásilné zmínky o válce a židech mám raději než vyprávění o hrůzách z koncentračních táborů. Autorce se skvěle povedlo vcítit do teenagerovské dívky i do jejího cítění.

2 10.07.2020

V poslední době se vybírám knihy pro mládež a tato patří k těm lepším, co jsem četla. Nedávno jsem dočetla knihu Všechny malé zázraky, kde hlavní hrdina trpěl depresemi, ale chyběl tam dospělý element, který by mu mohl pomoci. Tady dospělý nechyběl a za pomoci kamarádů se Cara dává do pořádku. Trochu mi vadilo, že si Cara svůj smutek doslova hýčkala a pitvala se v něm.

Jak už tady zaznělo, je to oddechovka i přesto, že autorka zvolila závažné téma. Myslím, že kniha osloví hodně mladých lidí, ti starší budou na celou záležitost pohlížet trochu jinýma očima.

Nicméně knihu ráda doporučím, není to žádné bezduché dílo.

2 03.07.2020

Jednoduché a milé čtení na jeden večer. Nezbývá než souhlasit s komentářem pode mnou, že je to pro menší čtenáře, větší děti už nemusí zaujmout. Všechno bylo popsáno rychle, skoro žádné napětí.

2 30.05.2020

Rok ztraceného hřebce jsem četla strašně dlouho, ale stálo to za to. Příjemné historické čtení o vztazích, dobrodružstvích i o magii. V knize je šest kapitol, které na sebe nenavazují, přesto je spojují stejné postavy (na podobném principu byla založena i předešlá kniha autorky). Bylo to milé, odpočinkové, lehce romantické a ke konci napínavé s nečekaným rozuzlením. Navíc se příběh odehrával v mém kraji, občas se objevila i známá místa, někdy jsem tápala. Autorčin styl se mi líbí. Pokud se knihu rozhodnete přečíst, připravte se na téměř 450 stran, ale kniha se jinak čte velice dobře.

2 24.03.2020

Já bych to tak černě neviděla, jak komentující pode mnou. Autorka se na tmu dívá z různých úhlů pohledu a vysvětluje, k čemu je tam dobrá, proč se jí bojíme a podobně. Současně přidává i zápisky Christiane Ritterové, která se vydala za svým manželem na Špicberky, aby tam strávila nějakou dobu.

Nebylo to špatné, ale musím souhlasit, že jazyk byl trochu krkolomný. Těžko říct, zda je to způsobené překladem nebo tak autorka píše.

Pro mě to však bylo zajímavé čtení a je to také žánr, který běžně nečtu, takže taková menší čtenářská výzva.

2 16.03.2020

Dvě krátké povídky pro děti k zamyšlení. Knihu jsem dostala, když jsem byla malá, líbila se mi, ale asi ji člověk více ocení, až je starší. První povídka je o rodině, o tom, že děti potřebují své prarodiče. A tak se několik dětí z jednoho pařížského předměstí rozhodli, že si mezi babičkami a dědečky v domově důchodců najdou někoho, kdo jim jejich vlastní babičky a dědečky nahradí. Druhá povídka je o něco smutnější. Brigita má nohu v sádře a protože nemůže chodit do školy, zabydlí se na pár týdnů u babičky na vesnici. Babička miluje ptáčky, stará se o ně, ale je moudrá a Brigitě vypráví různé příhody s poučením, o tom, jak funguje příroda.

Rozhodně jsem nečekala, že kniha vydaná před třiceti lety bude tak aktuální i na dnešní dobu.

2 27.02.2020

Evita mi přišla jako skvělá žena, ale souhlasím s komentářem níže, který se týká propagandy perónismu. Zpracování jejího života je velice objektivní, občas jsem přeskakovala texty, které se Evity netýkaly. Jinak jako literaturu faktu knihu můžu doporučit.

2 17.02.2020

Po dvou měsících konečně dočteno. A názor? Shodnu se s ostatními čtenáři v tom, že povídání o Aljašce bylo zajímavěji napsané, než druhá část. Právě v té druhé bylo i dost krutosti a násilí, myslím, že jsem nepotřebovala vědět, jak se zabíjí medvěd, mroži nebo velryby a ani jak soudili zločince. Přesto však má Jan Eskymo Welzl u mě velký palec nahoru - strávit třicet let na dalekém severu, bojovat nebo být v souladu s přírodními podmínkami, to che opravdu kus odvahu a mít srdce dobrodruha.

2 23.01.2020

Na rozdíl od předchozích dvou komentářů a jejich hodnocení dávám vyšší počet hvězdiček. Autorčin styl mi plně vyhovuje, i přesto, že minimalismus (všeobecně i v knihách) nevyhledávám. Ano, jednotlivé kapitoly byly opravdu krátké, ale já si myslím, že k danému tématu byly dlouhé/krátké tak akorát. Jen mi přišlo, že hlavní hrdinka je zmatenější než obvykle.

2 15.12.2019

Přečteno za několik hodin. Je to milé, příjemné, vtipné, romantické, ideální čtení pro dospívající holky. Už dávno nejsem cílovka, ale autorčiny knihy mám ráda, protože si u nich odpočinu a zavzpomínám na dobu, kdy mi bylo náct. Co mě vytáčelo, bylo oslovení "vílo". Jsem zastáncem toho, aby se lidé (i ve skutečnosti, nejen v knihách) oslovovali jménem). Ale jinak za mě ano, s chutí si přečtu další příběh.

2 02.11.2019

Neila Gaimana čtu ze setrvačnosti. Začala jsem (pro mě) těmi nejlepšími kousky a pokračuji sestupně dolů. Jasně, možná si řeknete, proč ho tedy čtu? Čekám totiž, že narazím na nějaký gaimanovský titul, který tu křivku pozvedne. S Černou orchidejí se to nestalo. Když jsem ji četla poprvé, musela jsem ji odložit, protože mě nebavila, neoslovila, nudila jsem se. (Možná špatné období). Asi po třech letech jsem po ní sáhla znovu. Tentokrát jsem ji dočetla a snažila jsem se v ní najít hloubku a smysl celého příběhu. Tak nějak ze střípků jsem si dala dohromady celý příběh, přesto jsem některé věci nepochopila. Znovu ovšem Černou orchidej číst nebudu. Naštěstí tu bylo záchranné lanko v podobě dopisu od redaktorky, ze kterého jsem pochopila další souvislosti.

Jak jsem četla někde v nějaké recenzi, Černá orchidej není pro každého čtenáře. Musím souhlasit. Komiksový DC svět neznám (Batmana však poznám a Lexe Luthora taky), takže nějaké podobnosti s jiným postavami mi unikaly.

Původně jsem chtěla dát jenom tři hvězdičky, ale ta jedna navíc je díky grafice, která mě pohltila. Ilustrace mají hloubku, atmosféru a pořádně vyjadřují emoce. To se D. McKeanovi povedlo opravdu mistrně. Takže pokud máte rádi Gaimana nebo McKeana nebo oba dva, je Černá orchidej něco, co vás osloví. Já budu tak nějak v neutrálním režimu.

2 28.10.2019

Souhlasím s ostatními komentáři, takže můj nebude žádnou výjimkou. Krásný příběh, ve kterém autorka nastínila problematiku vztahů mezi Korejci a Japonci. Osudy rodiny, které sledujeme po čtyři generace, byly občas bolestné, občas šťastné. Doporučuji k přečtení.

2 26.10.2019