martula.07 komentáře u knih

Neskutečné dílo. Permanentní napětí, akce, velmi sympatičtí hrdinové. "Ďábel" nikdy nespí. No co víc říct, vždycky mě mafie fascinovala. Hlavně tahle. Vlastně tu platí jen pár jednoduchých pravidel a to Vendeta a Omerta, tedy zjednodušeně. Clemenza mi připomíná Joea (nebo spíš Joe mi připomíná Clemenzu :D), akorát je starší, ale Tessio mi byl sympatičtější. Škoda ho. Zbožňuju Vita a Santina. Dva protipóly. Ta Santinova prudkost a donova trpělivost a vychytralost. Padrino Vito je ideální hlava famiglie a právem si toto oslovení zaslouží, ale ten může být asi jen v knížce. A Michael, to je pravý syn svého otce. Škoda, že to nebylo delší.

07.04.2013

Milá kniha. Obálka úžasná. Akorát mi tam pořád nějak nesedí ten název. Nevím proč, prostě pocit. Na začátku jsem se dost ztrácela, myslím, že bylo příliš postav (špatně podaných) najednou. Hodně děje najednou. Ale nebylo to nepřekonatelné. Možná to taky bylo těmi japonskými jmény, na které nejsem zvyklá. Tak od třetí části už to bylo v pohodě a naopak jsem se potom časem nemohla skoro ani odtrhnout, ale to až v poslední třetině. Mamoru byl pro mě dost zajímavou a milou postavou než se to pokazilo, aby se to mohlo zase trošku spravit. Haruki Murakamimu se nevyrovná, ale myslím, že je to celkem nadějná spisovatelka. Je škoda, že tady ještě nevyšla nějaká další její knížka.

14.02.2013

Moc pěkné. Kresba úžasná. Děj nápaditý. S těma klíčema to byl dobrý nápad. Asi to bude jeden díl, jeden klíč. Fakt jsem moc spokojená, že ji mám doma a to já na komiksy moc nejsem. Kdyby to nenapsal Joe, tak bych o to ani nezavadila. Už aby v češtině vyšly další díly. V USA už v červenci vyšel pátý a šestka se chystá na tohle léto.

12.02.2013

Tak od této spisovatelky jsem ještě nic nečetla (zaujala mě obálka a název) a v každém případě, pokud budu číst něco dalšího, tak budu vybírat z knih, které napsala pod pseudonymem J. D. Robb. Všimli jste si, že to zní jako jméno pro muže (to mě taky ovlivnilo)? Kniha skvělá. Neodtrhla jsem se až do konce. Provedení vraždy dost přitažené za vlasy, ikdyž to nijak zvlášť neubírá na kvalitě. Právě naopak, člověk pořád přemýšlí, jak se to mohlo stát. Prostředí celkem dost neosobní. Všichni ti androidi, létající vozidla, život na měsíci atd. Hodně se mi líbila nepolapitelnost vraha, to napětí, kdo by to tak mohl asi být (stejně jsem se netrefila). Skutečného vraha jsem stále měla za někoho, kdo by vrahem mohl být leda tak ve snu. Barta mi bylo hrozně líto. Určitě doporučuju!

04.12.2012

Takže tohle byla jedna z těch horších nebo spíše opravdu špatných knih. Přiznám se, že sem ji několikrát odložila a pak se zase vrátila.
Strašně pomalý průběh, skoky mezi časy a místy. Někdy se mi zdálo jakoby autorka nevěděla, co chce, aby se čtenář dozvěděl jako první a přitom nakonec stejně zvolila špatně. Žádné známky napětí, ani akce. Co k čemu to začalo být až v polovině poslední kapitoly, kdy se konečně na scéně objevil ten pravý. Kdyby celou dobu psala takhle, tak bych s hodnocením možná byla jinde. A taky si myslím, že to, jak je Niki chytrý, je trochu přemrštěné. Nikdo nemůže být absolutně neomylný a tak vychytralý. Ale musel být dost hezký, podle charakteristiky na konci. Vlastně u této knihy by bohatě stačilo přečíst si jen poslední část. Tu jsem si vážně přečíst chtěla. A kvůli ní dávám taky hvězdičku navíc.
Jen asi nepochopím, proč autorka staví jednu postavu tak razantně nad všechny ostatní, jakoby tam ti ostatní byli jen pro zaplnění místa. Vcelku se ani jedna, kromě hlavního aktéra, tedy Nika, který v podstatě skoro v celé knize vystupuje jako fantom (až nakonec se čtenář přeci jen dočká), nijak nevybarvila. Možná jedna ano, jako kariérní mrcha bez citu, která jde přes mrtvoly, i kdyby se měl celý svět zbořit. No nevím, tohle se Němcům vážně líbí?

07.11.2012

Celkem čtivá. Vtipná. V podstatě je to výsměch bulharskému státu a jemu podobným. Taky se ujistíme, že jsou politické zájmy stavěny nad zájmy spravedlnosti a v tomto případě možná i mravnosti. Popov píše o osudech lidí z různých společenských sfér, ale v podstatě je kniha o bulharském velvyslanci. Věřím, že se někomu bude líbit více než mě.

17.06.2012

Nejvíce se mi líbila povídka N., ve které je hodně napětí. Ne, že bych věřila, že něco takového existuje, ale ještě teď mi běhá mráz po zádech. A je to jedna z těch delších, ne-li nejdelší, což dokazuje, že mu delší věci svědčí víc. Ale i Utíkej, Káčo, utíkej je dobrá nebo Rotoped a V úzkých. Podle mě jsou, ale některé z povídek hodně průměrné a o hodně horší než ty co napsal než začal psát ve velkém. Např. ty, které jsou v knize Mrtví se někdy vracejí. Každopádně, ale stojí za to, si ji přečíst, už kvůli perlám, které obsahuje :) .

21.08.2011