maruschka komentáře u knih

Strašně nerada dávám jen čtyři hvězdy, protože knížek s touhle tématikou, navíc cílených na mladší ročníky, není nikdy dost, ale: S jednoduchým stylem vyprávění jsem se smířila - přesvědčila jsem sama sebe, že je díky tomu příběh autentičtější (Lině je jen patnáct a výtvarný talent neznamená, že musí být zároveň nadaná i přes písmenka). Proti tomu ale šel fakt, že ve spoustě případů mi chyběly detaily, některé zmínky šly proti sobě a celkově jsem se nemohla zbavit pocitu, jako by příběh jen klouzal po povrchu. Jako by si autorka zjistila základní fakta a jen několik málo detailů, a pak z nich silou vůle "upletla" příběh. Přesto je téma natolik poutavé, že jsem se od knížky nemohla odtrhnout. O to víc mě mrzelo, že jsem si vlastně k nikomu neutvořila hlubší vztah, nikoho jsem neoplakala (a to pláču ráda a často). Občas mívám u knížek pocit, že mohly být o pár (set) stran kratší. Tady to vnímám přesně opačně. Knížka sice má cca 300 stran, ale hodně (krátkých) kapitol a po každé z nich zůstává často skoro celá stránka volná, takže v reálu je knížka možná o čtvrtinu kratší... Škoda, podle mě to chtělo důkladnější studium podkladů, pak by asi bylo snazší pustit nás k Lině a jejím blízkým blíž. K závěru příběhu. Ne, useknuté konce mi nevadí, ale tady to opravdu působilo, že autorce už došly síly. Nicméně i tak je jisté, že na Linu a Jonase nezapomenu...

5 31.03.2015

V žánru YA zdánlivě všední příběh (tragédie, zmizelá matka, vztahový trojúhelník), ale kniha je tak úžasně napsaná, že jsem snad poprvé vnímala všechny popisované emoce jako naprosto reálné a uvěřitelné. Autorka nezapře, že je básnířka - a v tomto případě je to rozhodně plus. Do jejího stylu jsem se zamilovala a doufám, že u nás brzy vyjde její další knížka.

5 04.03.2015

Čtvrtá za čtivost, ale asi jsem čekala víc. A překlad tomu taky moc nepomohl...

4 14.04.2024

Po každé povídce jsem si říkala, že tuhle budu dlouho dostávat z hlavy. Ve výsledku jsem už tři dny poněkud mimo. Jedna z těch malých velkých knih.

4 30.05.2022

Tohle jsem si musela dávkovat. Kéž by takhle psal někdo ze současných českých autorů...

4 09.05.2022

To je tak děsivě aktuální... Po dlouhé době knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout. Škoda té hrozné obálky, škoda toho, že už knížka není k sehnání, škoda toho místy divného překladu.

4 03.01.2022

Dávám si jednu historickou romanci za dva roky a tahle nezklamala, i když ta premisa je šílená a dneska už by to určitě nikdo nevydal :).

4 18.04.2019

Já to nedokážu objektivně hodnotit, prostě jsem šťastná pokaždé, když se s nimi znovu setkám.

4 11.04.2019

Mám pocit, že knížka v několika ohledech zestárla, ale nejsem si jistá, jak velký podíl na tom mají ti, kteří ji za léta po jejím vydání tak trochu vykradli (ať už vědomě, nebo podvědomě) a mnohdy "převzatý" motiv prostě vylepšili.

4 30.09.2018

Spousta historických nepřesností, pár šílených nelogičností, ale kašlu na to. Jojo má definitivně našlápnuto, aby se stala jedničkou v rámci žánru.
Na co kašlat nemůžu, je místy dost šílený překlad a (opět) neviditelná práce redaktora. A za to "akorát" v anotaci na obálce (brož. vydání) mám chuť dát hvězdu dolů.

4 24.11.2016

O téhle knížce se nedá nic moc říct, pokud člověk nechce sklouznout ke spoilerům. Prvních dvě stě stran na jeden nádech, potom je potřeba více zapojit mozek, ale jak člověk postupně louská všechny ty skryté významy (bez nichž prostě žádná sci-fi nemůže být dobrá), neobejde se to občas bez otevřené pusy. A jo, zavání to lehce Kingem, a jo, jasně, že jsou tam otevřené narážky na starší upířiny, ale z téhle výtky podle mě autor elegantně vybruslil otevřenou zmínkou a srovnáním s jednou z upířích klasik (a tím pádem by si mohl trošku stěžovat jedině Stoker).
Velké plus - v době, kdy mám pocit, že se většina autorů snaží být tak jako korektně ateistických, Cronin se do toho nebojí "hrábnout".
Team Wolgast!

4 24.07.2016

Zavádějící anotace, zavádějící (i když hezká) obálka, zavádějící (a zbytečný) slogan na ní. Výstižná a trochu hořce ironická sonda do života současné Evropanky, která se konečně dostala do fáze, kdy je schopná začít se vymaňovat z nenápadného, ale trvalého tlaku globální představy o tom, za jakých okolností může být "průměrná" Evropanka šťastná.
Možná by na té obálce přece jen nějaký slogan být měl: Doporučení 35 +.

4 06.04.2016

Nikdy bych nevěřila, že na konci pocítím skutečnou naději. Ale stalo se a pro mě je to důkaz (trochu jiný, než ty Mattiovy), že Paolo Giordano je génius. Když ho mám porovnat se svým drahým Michaelem Cunninghamem (i když bych to asi po přečtení první knížky od PG neměla dělat), tak mi z toho Giordano vychází dokonce o něco lépe - dokázal se úplně vyhnout trochu samoúčelné exhibici, ke které má MC občas sklon. Moc se těším na další kus a jsem šťastná, že třetí kniha vyjde za pár měsíců.

4 05.09.2015

Čtivé, napínavé, výborně vystavěný příběh, slušná práce s postavami. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že o Vélinovi toho nakonec víme málo. Víme, co dělal a většinou i proč to dělal, ale opravdu pod kůži jako by se mu ani sám autor úplně nedokázal dostat. Řekla bych, že Vernier, který dostal nesrovnatelně méně prostoru, je jasně trojrozměrná postava (já vím, dostal obří výhodu první osoby), kdežto u Vélina se musíme spokojit s určitou schematičností.
Technické mínusy: na Host docela dost chyb, a pak taky k překladateli: proč je z Vaelina Vélin? Proč je princezna Lyrna Al NierenOVÁ? Proč musí radost čišet?
Uf, zase mi to remcání zabralo víc místa než chválení, takže rozhodně doporučuju a moc se těším na další díl!

4 17.08.2015

Vždycky, když začnu CooBoo podezřívat z toho, že vydává knížky jen kvůli kšeftu (i když - kdo by se jim divil), vytáhnou na mě něco takového, jako je Ava. I když při čtení myslíte na Čokoládu (hodně) a na Dům duchů (téměř nepřetržitě), neotravuje vás vědomí (příznačné pro tolik jiných současných knížek), že autorka si prostě vzala to nejlepší z obou a ve vlastním příběhu se to ani nepokouší moc skrývat. Aspoň já měla pocit, že Ava je spíš poctou kultům magického realismu a že zaslouží poklonu za to, že z něj dělá čtení zajímavé i pro dnešní mládež. Na samostatný (a dlouhý) rozbor by byla všechna ta náboženská symbolika a nejednoznačný postoj autoky k náboženství (převládá laskavá shovívavost, konec konců jako jeden z mála mužů, kteří nezklamali, je tu Gabe - tesař a ne-biologický otec), do něhož se pouštět nechci, přesto musím zmínit aspoň jedno roztomilé autorčino rýpnutí, které mě znovu a znovu nutí k úsměvu: máme tu dívku, která se se zjevným atributem božství narodila, a přitom celou dobu řeší, jak dokázat ostatním, že je obyčejná, kdežto jiné "dítě" (jindy a jinde), o svém božství muselo ostatní složitě přesvědčovat (a samozřejmě to byl chlap). A pak ten osud, samozřejmě... Kdyby Emilienne tušila, co způsobí, když strčí vařečku se zbytky svého úžasného karamelového krému do úst Marigold Pieové... Já tahle bolavá kdyby prostě zbožňuju.
Závěr: Úžasné čtení, vedle kterého běžná produkce YA nakladatelů působí jako nepodstatné plkání.
"Láska z nás dělá takové hlupáky."

4 08.05.2015

Ne úplně originální zápletka (jak dobře vlastně známe své nejbližší), ale okořeněná velmi současnými otázkami, jakým způsobem nám naše problémy můžou "vylepšit" technologie. A především je to velmi dobře napsané. Škoda, že ji Jota víc nepropaguje.

3 16.02.2024

Stejně jako oba předchozí díly trošku ukecané, ale mně ty Eliny úvahy i všechno detailní vysvětlování prostě sedlo. Na co jsem trochu stará, je ta přepálená edukace - přežíráním zabíjíte vlastní děti, blahobyt postavený na utrpení někoho jiného prostě není omluvitelný atd. (samozřejmě, že to tak je, ale tady to bylo hodně doslovné). Ale zas pro děcka asi cajk. Jinak spousta překvapení, spousta ozubených koleček, která do sebe naprosto nečekaně zapadla a taky nějaký ten skutečný zloun, to já ráda.

3 25.01.2024

Miluju. Pro mě absolutní trefa do černého. Galadriel je naprosto skvělá (anti)hrdinka, Orion je ňuňu (a panebože - není dokonale nádherný!!! :) ). Ta paralela Scholomancie - náš současný svět je místy malinko okatější, než by se mi líbilo, ale nakonec to vlastně dává smysl, takže proč ne. PS: Už se mi dlouho nestalo, abych se nad hororem (horůrkem?) nahlas pochechtávala.

3 19.07.2023

Jsem moc ráda, že jsem četbu z různých důvodů odkládala. Číst tuto knihu v současné politické a ekonomické situaci je opravdu mimořádný zážitek (kapitoly z Ruska a Číny!). Brooks není žádné spisovatelské trdlo, které by nezvládlo formu "klasického" románu - naopak si tímto kaleidoskopem, kde nakonec vše zapadne na své místo, pěkně naložil. Musím obdivovat jeho znalosti historického a politického kontextu, jeho věrné zachycení různých národních "specialitek", jeho přehled o kulturních odlišnostech velkých i menších zemí. Ale jako u všech opravdu dobrých sci-fi a/nebo post-apo - především děsivě autenticky "oživuje" (ha ha) všechny možné varianty lidské povahy v mezní situaci. Jen jestli nakonec není trochu moc optimistický... PS: Film super, ale z knížky pobral jen pár motivů, takže přečíst si ji rozhodně není ztráta času (a to jsem film viděla aspoň třikrát).

3 28.07.2022

S historickými romancemi mám minimum zkušeností, ale tohle byla hrozně milá oddechovka (a fajn překlad téměř bez chyb).

3 20.03.2021