May komentáře u knih
Kdysi před lety mi dědeček vyprávěl, že byl za války nasazený na nucených pracech v Německu a vyprávěl, jak se s nimi zacházelo .... Byla jsem sotva v pubertě nebo spíš ještě chvíli před ... Jeho vyprávění mě děsilo, ale tehdy mi to přišlo jako děsivá "pohádka", abych si vážila toho co mám ... Dnes, kdyby děděček ještě žil, řekla bych mu jak moc ho mám ráda a jak jsem mu vděčná, že všechno zvládl a vydržel a díky němu jsem tu i já ... Díky této úžasné knize na něj už několik dní vzpomínám ... Říkat o Haně, že je úžasná je ... trošku zvláštní, lepší označení by asi bylo, velmi silná a poučná kniha ... Knihy o válce a válčení čtu zcela výjimečně, ale tato kniha za přečtení stojí ... I za všechny kapesníky, co jsem u ní probrečela ...
Četla jsem všechny knihy Fredrika Backmana a u toho zůstane. O jeho mistrovství (chtěla jsem napsat genialitě, ale někomu by se to mohlo příčit), se ujišťuji při otevření každé další knihy. Stává se Vám taky někdy, že čtete a říkáte si ..., ještě zkusím zvládnout další kapitolu, ono se to třeba rozjede, zlepší, začtu se, tak ještě jednu kapitolu, ale jo tak tomu dám šanci do 50 ...100 ... 150 strany, přece to nevzdám? Mě si "Úzkosti" získali po přečtení druhé kapitoly, tj. přesně na straně 13 a je to stále lepší a lepší a lepší .... :)
A stává se mi ještě jedna věc, občas nedokážu přesně vyjádřit slovy co si myslím nebo cítím a v "Úzkostech" jsem našla mnoho, mnoho skvělých myšlenek, ale tahle mi přijde ...
str. 72
Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm sakra tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama . Pěstovat mýtus kolem své osoby umí každý, pokud na to má dost hnojiva, takže jestli tráva na druhé straně plotu vypadá zeleněji, asi bude plná sraček. Ale to je jedno, my už jsme se totiž naučili, že každý den musí být výjimečný. Každý den.
Naprostý souhlas se Sidonka3 - WOW!!!!
Knihy paní Mornštajnové čtu postupně všechny ...., čtu je s velkým časovým rozestupem, protože ve mně nechávají doživotní stopy a nemyslím tím jen takové drobnosti, jako že věneček si v cukrárně už nikdy nekoupím .... nemůžu ... Tiché roky jsem dočetla včera a opět můžu jen říct WOW, to si musíte přečíst! A ... můj muž začal "číst" před pár lety (cca jednu až dvě knihy ročně pro představu) a čte prakticky jen, jak on tomu říká skutečné příběhy, životní příběhy ... Tiché roky si vzal do ruky, když na mě čekal v autě, když jsem se do auta vrátila, tak první co mi řekl bylo, že přečetl dvě strany z té knihy co jsem tu nechala a že je úžasně napsaná a chce si ji přečíst a že to není reálný příběh je fuk, je prý skvěle napsaný a on poprvé chce zkusit číst "román" ...
Do výzvy 2018 jsem měla naplánovaných několik knih, podle nichž byl natočen seriál .... Nakonec ale všechny stále stojí na původních místech knihovny :-) Když jsem otevírala Pýchu a předsudek, tak mě napadlo, po kolikáté ji jdu číst? Netuším :-) :-) :-) Je to po mnohokráté :-) A jako vždy se těším na své oblíbené části knihy a prožívám svém další a další zamilovávání se do pana Darcyho ....
V poznámce autora na konci knihy je "prosba", abychom po přečtení napsali komentář, Ti kdo jsme knihu četli .... Mě knihy pana R.B. nějak míjeli do okamžiku, kdy mi v rozmezí několika měsíců dvě naprosto odlišné dámy doporučily, abych si je přečetla .... Děkuji oběma za popostrčení k těmto skvělým knihám a jsem vděčná za čas strávený s prvním dílem série i za ty další, jelikož druhý díl už mi leží na stole :) Detektivka se čte výborně a je krásně oddechová, čímž myslím, žádný sex (myšleno přemíra erotických scén), žádný nadbytečný popis krvavých scén (prostě tak, abyste si dovedli představit co se stalo, ale nechtělo se Vám zvracet, jsem trošku cíťa no ...) a bezva příběh u nějž jsem si krásně odpočinula a nechtělo se mi knihu vůbec odkládat ..... A ne, vraha jsem ještě neodhalila myslím nikdy u žádné detektivky :) :) :)
"Oveho" mi doporučila kamarádka, pak jsem přečetla "Babičku" a jako poslední jsem si šetřila "Britt" ... Pro mě osobně to byl správný postup a myslím si, že kdokoli chce Tady byla Britt-Marie přečíst a měl by mít problém s její jedlou sodou, úklidem, ha, ...ha (které neznamenají smích :-) ... a dalšími jejími zvláštnostmi, měl by začít Babičkou ... Mně osobně Britt velmi přirostla k srdci, neleštím sice okna každé ráno, ale včera odpoledne po práci jsem to skutečně udělala :-) Nemám ráda fotbal a naprosto mě za normální okolností nezajímá, ale tady jsem si ho zamilovala ... A hlavně, jsem úplně, zcela a na vždy zamilovaná do knih pana Beckmana!!!
Už opravu dlouho jsem nebyla tak moc nadšená z knihy, u níž jsem tak často brečela ... Ano přiznávám, řvala jsem u ní jako malá :-) Pro mě zcela nečekaně úžasná kniha a od autora do budoucna přečtu cokoli...
Jsem bohužel pro mě člověk, co básně nechápe a moc jim nerozumí, ale se dvěma výjimkami, miluji Shakespeara a Kytici. Ne jen že považuji přečtení Kytice za "základní" literární vzdělání, ale čte se snadno a velmi, velmi příjemně.
Četla jsem v roce 2019, tvrdí to tedy moje knihy v seznamu přečtených :) Chystám se číst Vítězové, tak jsem si pustila audio verzi, abych si připomněla podrobnosti, protože příběh samotný zapomenout nejde. A opět mě kniha dostává mnoha a mnoha způsoby a říkám si, ano tohle jsem neřekla protože, a ticho nesnáším proto a tohle to je důvod, proč mám občas pocit, že všechno co se stane nebo stalo je moje vina .... Pokecat s Ramonou si bohužel nemůžu a na psychologa jsem moc lakomá (slovy samotné Ramony), ale nevadí, mě dokáže rozebrat na součástky i čtení (poslouchání) knih Fredrika Backmana .... Mužem jménem Ove to začlo a dokud bude psát, neskončí to.
PS: Na Muže jménem Ove ve filmové verzi, jsem trošku pod pohrůžkou doživotní hladovky dovlekla manžela smykem... Po skončení filmu se už ptal.... "A máme jeho knihy doma?"
Já chci pokračování! :) Proč tak moc zjistíte po dočtení a že to přečtení stojí za to! Za mě jeden z nejlepší dílů série, smála jsem se hodně, hodně nahlas a celou knihu. Úžasné rozptýlení a v této době přímo dokonalý lék na ... vše.
Možná je na psaní komentáře brzy, protože jsem knihu jen začala číst, ale.... Za mě byl jistě pan Boček při psaní v nejlepší formě, jelikož se směju doslova od první strany a bavím se vskutku královsky :) Navíc jsem včera poprvé osobně pana Bočka viděla a musím říct, že je nesmírně milý a laskavý. Požádala jsem nesměle o podpis celé série .... a nejen, že mě neodmítl, ale naopak líbilo se mu, že jsem si knihy přivezla a mám sérii kompletní. Omluva, ale na delší komentář není čas, musím jít nutně číst .... :)
Kniha má rozesmát a u mě to splnila na plný počet bodů .-) Už dlouho jsem se nesmála tak, aby mi tekly slzy proudem! Ten kdo potřebuje rozptýlit od každodenních starostí a bez velkého přemýšlení číst a smát se .... pro toho je podle mého názoru Aristokratka správnou volbou .-)
Při čtení této knihy jsem si musela již zcela oficiálně přiznat, že jsem asi zbabělec, strašpytel, bojínek ...., tohle všechno :). Série "Kanibala" se mi osobně líbí víc než "Dívka v ledu", i když jsou obě série skvělé. Možná dávám této sérii přednost, protože Kate je mi jako hlavní hrdinka sympatičtější. Každopádně skvěle napsané, minimum krve, minimum popsaného násilí (vzhledem k tomu že jde o detektivku, tak to aspoň vnímám já) a stejně je to jedna z nejděsivějších knih, co jsem četla ... Ano, přiznávám, nikdy jsem nečetla a nikdy ani číst nebudu žádný horor, já se spokojím s Robertem B. a na čtení před spaním si beru romantickou knihu:) Přece jen ... ráno brzy vstávám a v noci potřebuji spát a raději se budu zamilovávat do moderních pánů Darcyů než se stávat jednou z obětí vrahů mistrně popsaných R.B. :) Do konce knihy mi zbývá 76 stran, kdo je vrah netuším a kdybych nebyla strašpytel, přečetla bych knihu nejraději bez odkládání na jeden zátah :)
Začalo to Ovem, kterého mi doporučovala kamarádka tak intenzivně, že prostě nebylo možné knize, která ji tak nadchla odolat (trošku pravda pomohl i kocourek na obálce) :) Přečetla jsem zatím cca něco málo přes polovinu knihy a jako vždy se u čtení Beckmanových knih směju a brečím ....a jsem si naprosto jistá, že knihy pana Fredrika Beckmana doživotně MILUJU! Proč? Protože i když mám ráda fantasy, červenou knihovnu, historické romány i detektivky a jiné, tak jeho knihy jsou na rozdíl od většiny z nich prostě řečeno reálné, nikdo není dokonalý nebo naopak čistokrevný padouch ... jsou o nás... o lidech.
Hlavní hrdince je patnáct let, takže já které je bez mála třikrát tolik nejsem cílová skupina :) Četla jsem i první díl a mohu doporučit jak cílové skupině čtenářů, tak i nám co do ní nepatří. Oba díly jsou bezvadně napsané, obsahují krásné ilustrace a mladším ročníkům mohou vyprávět, nám starším připomínat, české a pražské báje a pověsti, což považuji za velmi výrazný a důležitý klad knih. Za mě skvělé a pevně doufám, že bude autorka v psaní o malostranských a ostatních českých čarodějkách pokračovat.
Trošku se stydím to přiznat, ale dlouho jsem odolávala fenoménu "Nesbo" ... Lepší označení mě nenapadá :-) Odolávala jsem a nakonec jak je u mě zvykem, podlehla ... Jsem nesmírně ráda, že jsem neodolala a hned po přečtení této první knihy, je ze mě obdivovatelka Nesba a pustím se do jeho dalších knih ...
S Josefínou jsem se seznámila díky skoroségře, která mi vnutila povídky s tím, že si je musím přečíst a pokud se mi budou líbit, dostanu do ruky i romány ... Hned u první povídky jsem si Pepíka zamilovala a hlavně bezvadný styl jakým jsou knihy napsané. Nikdo není dokonalý a Pepík už tuplem ne, dát si skleničku nebo o skleničku víc no a? A i když jsem svou babičku milovala a to ona mě "naučila" číst knihy a nikdy jí za to nebudu dost vděčná, tak Josefíninu babi bych brala všemi deseti .....
"Je ti čtyřicet, proboha! Jediná situace, kdy bys měla brečet kvůli mužskému je na jeho pohřbu!" (poznámka babi ze strany č. 63)
Mám moc ráda Saturnina a raději nechci knihy srovnávat ... Řeknu snad jen, že Saturnin se vrací se číst dá, neurazí, nenaštve.... U čtení jsem se zasmála, takže pokud nesrovnávám, dostala jsem to co jsem čekala ...
U hodnocení jsem se trošku zasekla ... Chtěla jsem dát 3*, ale po přečtení jednoho odstavce na konci knihy, bylo jasné, že to není možné a budou to 4* ...
Citát z knihy:
Já se sice též přikláním k názoru, že kočky jsou v mnohém chytřejší než psi, neboť jsem doposud nikdy neviděl osm koček táhnout saně, ale domnívám se, že tentokrát Saturnin opět prokázal svůj sklon k přehánění.
Asi půjdu proti proudu, ale za mě nejlepší kniha co jsem zatím od M.Z. četla a ano, četla jsem všechny česky vydané knihy .) Nenudila jsem se ani chvíli, emaily a ostatní druhy dopisovaní se mi moc líbily a neméně se mi líbila i druhá "polovina" knihy. Nejistota Ruby v některých věcech je mi blízká, takže mi nedělalo problém se do příběhu vcítit a užít si krásné, odpočinkové, letní, romantické a bezvadně napsané pohádkové vyprávění :) A možná opět proti proudu, ale já jsem nesmírně šťastná, jak málo sexu v knize je a ten co tam je, se mi zná ... mnohem lépe napsaný než v předchozích knihách :)
Četla jsem Annu Elliotovou už kdysi, .. možná je to dvacet let ... nebo tak nějak. Tehdy jsem knihu nedovedla docenit a považovala ji za v porovnání s mou milovanou Pýchou a předsudkem nebo Rozumem a citem, Emmou ... za nudnou. Dnes ve zralém věku (slovy J.A.), už dovedu knihu ocenit a musím říct, že A.E. se stala mou druhou nej knihou spolu s Pýchou a předsudkem. Každý z nás dělá denně malá a častěji než bychom chtěli i velká rozhodnutí a kdo z nás ví, zda jsme se rozhodli správně a jaké následky nám z toho budou plynout.... Některé věci se prostě nikdy nezmění ať žijete v roce 1808 nebo 2023.