medlovice komentáře u knih
Příjemná změna a milé počtení. Jen díky mé nedočkavosti jsem vzala třetí díl a druhý na mě čeká pěkně vystavený, abych si užila šatů bez hlavy . Ale nic se neděje , děti jsou trochu nemocné, chystá se ples a láska na první pohled tu byla v každé době .
A zase mě napadá to přísloví, že člověk má někdy málo kamenů. Mám spoustu otázek a žádnou odpověd. Kdo byl v tomto případě ten dobrý a kdo zlý ? Helga zlá určitě nebyla. Jaký by byl život Kláry , kdyby rodiče neodešli do Sudet ? Byl nějak potrestán Červenka , semlela ho doba nebo naopak byl úpěšný udavač ? I když se začátkem kniha jeví jako poklidný příběh, najednou se to rozjede a všechna ta hrůza se objeví a udeří . Neprávem opomíjená kniha, stejně jako Zádušní mše za hraběnku si zaslouží sakra pozornost.
Jsem prý ukecaná. Dokážu mluvit před obecenstvem, dělala jsem rozhovory pro televizi a rozhlas, recituju a není problém dát se do hovoru s úplně cizími lidmi, třeba v autobuse. Mám velkou fantazii a představivost. Tato kniha mě však nechala beze slov, nevím co říct, snad jen to že se moc líbila a byla jsem nadšená, hltala to . Magický realismus a historie, na kterou nesmíme zapomenout.
Knížku jsem si vypůjčila omylem, chtěla jsem něco od Zadinové a nevšimla si tří proužků na hřbetu knihy. Kniha o malé holce s nadáním pro fotbal a matematiku je pro mladší čtenáře i když Roxana má velmi hluboké myšlenky, na tak malé dítě až moc dospělácké. Pár ilustrací a krásná obálka snad budou lákadlo pro mladší čtenáře. A všem přeju aby válka už skončila a oni se mohli vrátit domů.
Z této knížky dýchá léto, ty krásné letní noci , kdy se člověku za nic nechce spát a sedět u ohně a opékat maso je tak přirozené. Všechno špatné se zapomíná, vznikají nové vztahy , láska a to nejen mezi mužem a ženou , ohen praská , ptáci zpívají a vyvádějí mladé a Jo budete přát jen to nejlepší.
Všem romantikům,snílkům a těm, co chtějí věřit doporučuju knihu zavřít a nepokračovat ve čtení kolem stránky 300. Protože já chci věřit.
Oddechovka, sousedská atmosféra a nálada. Druhý díl, druhá kočka, doufám , že v každém dílu bude nová. Už to tak bývá. Ráda bych si přečetla další díly.
A výraz kočky na obálce je dokonalý !! Co na mě hledíš ! Nešahej na mě !! Dej ty špinavé pracky pryč !!
První knížka, kterou jsem celou přečetla v angličtině a líbila se mi , tak jsem si ji přečetla česky . A i když jsem dávno dospělá věřím, že to je celé pravda .
Tohle vypadá na splněný sen dvou žen , snad kamarádek Věry Nedbalové a Jitky Nevřavové. Možná, že každá napsala kousek ,nebo část knihy .
Příběh zralé ženy, která jede do Jeruzaléma, něco ji tam táhlo a tam zjistí, že má nějakou vazbu na ta místa , tak pomocí zkušené léčitelky odhalí svůj minulý život , znovu to prožijeme s ní, osud dívky , která byla provdána, za muže, kterého nemilovala. Nahlédnutí do muslimského sběta, do postavení muže a ženy, jak rozdílné je jejich postavení, žena je brána jen jako objekt, musí poslouchat, posluhovat. Abbasova duše je po jeho smrti zakleta do náramku a on prostřednictvím kamenů v náramku pozná životy jiných evropanů, kde lidé můžou žít v lásce a rovném vztahu.
Když si pomyslím, že napsat knihu o muslimech vyžaduje i znalosti tohoto světa, vědět jak muž chápe svá postavení a jak ho má vidět žena a napsat to správně, beru knihu jako dobrou , dobře napsanou a líbí se mi i minimalistická obálka.
Knihu mám z obrovského knižního daru knihovně, je dokonce podepsaná jednou z autorek , osobní věnování ještě přikryto ubrouskem, ale vypadá, že ji nikdo nikdy nečetl. Velká škoda. Je tu láska, život po životě , dobrodružství , líbila se mi.
Jsem podvodník, přiznávám se.
Když jsem před skoro 5 lety, jak zvláštní náhoda psala komentář , poslouchala jsem rozhlasovou hru na YT. Ta je dokonalá , napínavá a návyková. Užila jsem si jí už víckrát. Ted jsem našla knížku a přečetla si ji a jsem potěšena ještě víc i když hra je dokonalá knižka je trošičku obsáhlejší. Nádhera, klenot.
Můj obdiv spisovateli i překladateli. Tak krásné, bohaté popisy přírody a zvířat. To už je třeba prožít. Nejsou to ale laskavé a úsměvné příběhy jako od Herriota ani romantické , milostné jak od Jana Vrby. Seton ukazuje drsnost až surovost a to nejen lidí ale i zvířat. Příběh vlka, žijícího ve městě, nebo žlutého pasteveckého psa, který je ve dne spolehlivý hlídač ale v noci vybije stádo a zautočí i na dceru svého pána, to jsou příběhy drsné jako je boj o přežití. Ale napsáno opravdu velmi dobře.
Milostný deník je pro mne snový , nádherný , opojný. Láska je krásná , povznáší. Ale ruská duše je smutná a smutné jsou i básně v této sbírce. Samý smutek, žal. Dík za eknihu zdarma.
Ach , bouřlivé devadesátky, bezstarostné dospívání a tyto knížečky týdně na stánku. Se sestrou jsme je kupovaly, vyměnovaly, četly, hltaly.
Tuto jsem našla ve vyřazených knihách a taky ji tam vrátím. Na víc jak osmdesáti stránkách se nic neděje, Kaz se přistěhuje, balí holky , myslí si jak je neodolatelný a geniální, ale zapoměl, jaká je žárlivost a závist silná. Je poznat, že tohle nenapsal R.L. Stine, píše líp. Knížečku asi nikdo dloouho neotevřel, na vazbě je to znát, zatuhlá , stránky hnědnou a písmo je tak malinké , že slabší oči potřebují lupu. Ach , ty bouřlivé devadesátky.
Věděla jsem, že 14 té tíma Čtenářské výzvy 2024 mi dá zabrat, že bude smutnou výčitkou toho, že na dovolené jsem byla tak před patnácti lety. Tenkrát jsme na motorce projeli Ameriku, jižní Dakotu ,Wyoming. Coloredo , byla jsem v Michigenu , Ilinois. Ale ted , protože máme hospodářství a zvířata chtějí péči pořád jsem hledala knihu i z chléva, pole, kurníku ale zašla jsem i tak zoufale jako do prdéle, protože spousta čtenářů bude dávat exotiku , pak mě napadlo Nikdykde ale tam jsem taky nebyla a pak jsem objevila tuto knihu , sice nejsem pumpička a spoustu těchto míst jsem poznala, protože jsem tam byla pracovně, ale to jsou místa, které znám, kde jsem byla a dovolená je i jeden den , ne? A někdo žije prací. Knížka poučná a bohatá na fotky a rady, ale nedokážu si představit , že nejaký cyklista si tuto knihu bere sebou do batohu a jede vysloveně podle ní, jinak paráda, hodně poučná kniha.
Už dlouho jsem nečetla knihu od Javořické a tato je trochu jiná , není tak mravokárná. Děj ubíhá , protože se pořád něco děje, Ludka je drzá, zamilovaná, neposlušná, stejně jako současné holky , touží po chlapovi, ale brání svůj věneček zelený. Jiřík je pracovitý , ale nezajímavý. Ale poznat takového , to je zázrak. Ke krátkému příběhu je připojena povídka z doby po druhé světové , o mladém doktorovi ,kterého mají v merku svobodné dívky a ženy -a on si vybere tu, která má charakter-
Tak to jsou velmi zajímavé básně. Formou , graficky, fotografiemi . Forma veršů, volnost, vzdušnost, žádné deprese , dobré vibrace. Dobře se to čte.
Psáno formou dopisů, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla kdo je kdo, kdo komu píše, ale pak už to bylo milé čtení z nelehké poválečné doby. Roztomile a nákažlivě anglické , optimistické , prosluněné , příjemné.
Proč je to vždycky dobrý , pracovitý člověk , někdo , kdo má proč žít, je milován a miluje , má práci , rodinu, pomáhá , proč takového ta zubatá chytne ? Znám plno lidí, co si zaslouží alespon tu bolest.
Obdivuju lidi, co už klepají na nebeskou bránu a ještě chtějí něco zažít. Já bych to nedokázala, a ani nemám kolem sebe tak oddané lidi. Také bych chtěla třeba plavat s delfíny a už dlouho toužím vidět polární záři.
Ale ještě ne, ještě nechci říct sbohem-.
Tak to byla jízda . Tolik sprostých slov za deset minut nedokáže vyslovit ani můj manžel, když mu nejede olepovačka. Ale k životu chlapů horníků to patří. Při čtení komentářů jsem narazila na upozornění na audio knihu a tak jsem poslouchala . Norbert Lichý ji načetl geniálně s přirozeným krátkým přízvukem. Emigrace mi připoměla moje začátky v Chicagu, Čech Čechu vlkem . Je to všude stejné, jen doba je jiná. A dík uživateli heavy 66 za objasnění , proč autor volil tento název. Jako audio knihu chválím .
Ani nevím jak jsem se k této rozhlasové hře dostala. Zajímavé osudy, vtáhlo mě to do děje. Nekteré myšlenky jsou velmi hluboké a silné , stejně jako hrdinky. U nás je hodně starých mládenců a nejsou nápadní a ni neštastní. Asi se to bere jinak. Ženská se má vdát a vychovávat děti a starat se o muže- i když není princ na bílém koni. Nemám ráda vypravěčku Medveckou a rušil mě její hlas, docela ráda bych si přečetla knihu.
Knižku mi půjčila sestra, myslí si že Bryndza je lepší než Dominik Dán. Oni sestry i když jsou starší, nemívají pravdu.
Kostějka nesmrtelná bojuje o holý život , do průšvihu ji dostal její nedávno zesnulý manžel, Z přátel se stávají nepřátelé, z dobrých špatní , z kamarádů milenci z přímek se stavají zatáčky, vše je na sračku , Kostějka nepotřebuje jíst , čůrat , jen spolyká prášky proti bolesti , občas někde vytuhne a najednou je doma a v klidu. I když je akcí příběh přímo nabitý něco mu chybí. Mě je to jasné, chybí tu partička, tlačenka, vodka a odlehčení humorem. Trápila jsem se s knihou týden a utěšovala se pohledem na poličku výborných dánovek se žlutočerným obalem. Věrna zůstanu.