Metcheque
komentáře u knih
... a bude hůř
Jan Pelc
Kvalitní sociologická sonda do duší budoucích jaderných inženýrů, ministrů kultury a ekonomických poradců vlády. Prohnilý obsah reálného socialismu pod pozlátkem oficiální propagandy. Zrcadlo nastavené bolševickému pokrytectví.
Čeština pro učitele
Jaroslav Hubáček
Pro běžné čtenáře složitá, ale pro jazykovědce velmi užitečná příručka, která se hodí vždy, když si nejste jisti nad nějakým jazykovým jevem, zařazením slovesa do příslušné třídy či druhem doplňku.
Uf, ještěže doba jde kupředu a těmito ryze vysokoškolskými disputacemi již snad v budoucnu nemusíme dvanáctileté děti zatěžovat.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Povinné seznamy literatury už se na základkách a gymplech nenosí, přesto zrovna Romeo, Julie a tma činí výjimku potvrzující pravidlo. Výjimečné dílo spojující odvěký literární archetyp s moderními dějinami.
Kdo ve stínu čeká na moc
Adam Drda
Adam Drda patřil k autorům, kteří v letech zuřícího antiparoubkovského antikomunismu skutečně věřil tomu, že KSČM představuje hrozbu. Nikoli však v tom smyslu, že by členové této strany zablokovali během slev vchody do hypermarketů, ale v té době prostě u části novinářů žila představa, že nový Únor je na spadnutí. A tomu také odpovídá obsah knihy.
Dnes, kdy se KSČM spíše strachuje o udržení přízně miliardářů a oligarchů, než o dělnickou třídu, působí text poměrně úsměvně.
Líný učitel: Cesta pedagogického hrdiny
Robert Čapek
Už to nedosahuje kvalit prvního dílu, ale stále jde o velmi inspirativní a svěží vánek v zatuchlých chodbách české pedagogiky. Nebýt článku Kterak jsem dělal revoluci v dějepise (který Čapek důkladně didakticky rozebírá), kniha by byla ještě snad o třetinu tenčí.
Škola bez poražených
Thomas Gordon
Další ze střípků respektujícího přístupu, který vychází z humanistické rogersovské psychologie. Stěžejní myšlenka je sice trochu extremistická, ale v zásadě primitivní - odstraňme ze školství autoritářství a soutěživost a nahraďme to partnerstvím a solidaritou. Přitom je to tak jasné a intuitivní a svobodné školy by mohly o svých třídních klimatech pořádat veřejné semináře.
Moře otazníků... - Stručné odpovědi na zajímavé otázky
Jiří Černý
Jestli chcete něco opravdu jednoduchého a zábavného na WC a číst po stopadesáté složení osvěžovače vzduchu v maďarštině vás už nebaví, určitě lze doporučit Moře otazníků. Neurazí.
Rozhraní
David Bátor
Kdo chce starého dobrého autentického Bátora s motivicky uzavřenou melancholickou lyrikou, sbírka je pro něj.
Les
Rozběhnout se do těch konců
zdrcnutým mlékem mlhy
Tu zvonivě. Tu potácivě.
Jít svěděním jakýmsi.
Snad touhou po samotě.
Hluboký les odpovídá si.
A tys vsákl sem beze slov.
Nahý jak trn v ústech světla.
Rozsudek, který otřásl světem
Jiří Radotínský
Útlá porevoluční brožurka shrnující proces se skupinou Milady Horákové. I přes shovívavost k faktu, že v době vydání asi nebylo možné z dostupných zdrojů sestavit kvalitní historickou četbu - a kniha na to ani neaspiruje - je třeba vytknout jisté klouzání po povrchu. Autentických dialogů mezi prokurátorem Urválkem a obviněnými je v knize málo, autor je spíše komentuje. Velkým plusem jsou naopak osudy přeživších obžalovaných, jejichž jména byla ve stínu popravených zapomenuta.
Terapie se substancí: Psycholytická psychoterapie v 21. století
Friederike Meckel Fischer
Jasně, přehledně a relativně objektivní základní literatura pro všechny, kteří se zajímají o psychedelickou terapii, případně se ji chystají podstoupit. Autorka nejen mapuje dějiny této terapie, ale popisuje i průběh takového sezení, rozlišuje chemické působení různých používaných substancí (zajímavé, že MDMA, psilocybin a LSD mohou mít mnohdy i opačné účinky) a všímá si i zdravotních rizik. Stane se terapie se substancí terapeutickou metodou budoucnosti?
Anarchismus a jeho ideály
Cindy Milstein
Jak to shrnout stručně? Je to cosi mezi romantizujícím revolucionářstvím Neviditelného kolektivu a spíše faktické publikace Petera Gelderloose Anarchie funguje. Bouřlivé metafory se tu střídají s rekapitulací historických faktů. Kniha rovněž trpí množstvím frází, naznačující, že za všechno zlo světa může kapitalismus, přestože problematika si mnohdy zasluhuje pečlivější analýzu. A to zejména analýzu anarchismu a jeho slabin, jehož význam je zde až nekriticky adorován, přestože v řadě třídních bojů hrál jen okrajovou roli.
Příležitost k tomu má autorka již v prvních kapitolách, kde popisuje dějiny anarchismu a jeho směry, přičemž zdůrazňuje liberální i socialistické kořeny této ideologie. Neopomene zdůraznit historický konflikt mezi autoritářskými a libertinskými socialisty, který předznamenal události 20. století. Druhá polovina knihy nechává historii stranou, řeší spíše současné výzvu anarchismu. Všímá si stopy anarchismu v moderním alterglobalizačním hnutí, zejména z metodologické stránky.
Co vám matka říct nemohla a otec nevěděl
John Gray
Velmi poučné. Škoda, že se některým dostane do rukou až ve chvíli, kdy vztah nefunguje. To už bývá pozdě. Měl by to být manuál pro každého, kdo se rozhodne s někým randit.
Anarchista
Magdaléna Platzová
I přes marketingově působivý název románu a odvážný záměr propojit osudy několika hrdinů v rámci dvou časových epoch lze prozaický pokus Magdaleny Platzové považovat za příliš velké sousto. Čtenářsky to nefunguje, je to zmatené, děj se táhne, čtenář marně čeká na nějakou výraznou gradaci. Škoda.
Zpátky ve hře
Michal Viewegh
První kniha, která autorovi vyšla po jeho zdravotním kolapsu. S přihlédnutím k tomuto faktu jde o obstojný kousek, protože je evidentní, že Viewegh byl ve stavu, kdy udržet myšlenku či strukturu textu bylo nesmírně obtížné.
Aneb nehodnoťme rybu podle toho, jak umí šplhat po stromech.
Kuřata v hadí kleci
* antologie
Kdo z vás někdy četl román či povídku od filipínského autora či autorky? No, les zvednutých rukou to nebude, ani hájek. Na českém knižním trhu totiž doposud nic uceleného nevyšlo. Argo si však řeklo, že když už, tak pořádně a ve spolupráci s filipínským velvyslanectvím připravilo velmi obsáhlou sbírku Kuřata v hadí kleci zevrubně mapující současnou filipínskou prozaickou scénu.
Výběr jednotlivých povídek není náhodný. Autoři se snažili o co nejdůkladnější průřez jak žánry, tak autory. Vedle realistického minimalismu se tak lze setkat i s fantasy či LGBT tématikou, u autorů je zařazena mladší i starší generace, v souboru jsou autoři žijící na Filipínách i autoři exiloví, speciální kategorii pak tvoří místní čínská menšina, jejíž poetika je určitým způsobem specifická.
Kulturní odlišnost zde vůbec není na škodu, právě naopak - čtenář si mnohdy uvědomí, jak moc je česká a filipínská literatura podobná. Ostatně tak, jako jsou si podobní ve svých osudech lidé.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Svého času úplné zjevení na poli sci-fi literatury, dostatečně vytěžené následnými díly i herním průmyslem.
Pevnost
Francis Paul Wilson
Jeden z nejlepších hororů vůbec. I když příběh není úplně originální (banda nácků narazí v útrobách rumunského hradu na bubáka), to postupné budování hrůzné atmosféry je mistrné! A neubírají tomu ani občasné úlety do fantasy žánru.
Sovětská literatura v boji za mír
Vladimir Vladimirovič Jermilov
Skvělá ukázka toho, jak v praxi funguje Orwellovské "válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla". Vypatlanost a neobratnost stalinistické literatury 50. let je až neuvěřitelná a postavy hrdinných "komunistů", kteří s bolševickým letáčkem v ruce rozpláčou amerického imperialistu a v mžiku z něj učiní uvědomělého proletáře, parodují samy sebe.
Aneb proč je třeba vyhladit a pověsit všechny zrádce, kulaky a třídní nepřátele? No protože tak strašně moc milujeme mír! Logické, ne? LOL!
Kdo chytá v síti
Marika Pecháčková
Docela drsné čtení, a to jsem ještě neviděl film. Kniha každopádně dostatečně nevytěžila potenciál svého tématu. Je to spíše kompilát úryvků z messengerových komunikací, rozhovorů s oběťmi, predátory i odborníky či torza různých deníků či e-mailové komunikace. Autorka se tak omezila pouze na editační práci, rezignovala na nějaký vlastní autentický dokumentaristický (či sociologický) vhled, čímž by knihu obohatila o vlastní interpretaci fenoménu sexuální predace.
Konspirační teorie
Charlotte Greig
Odmyslíme-li stručnost, publikace obsahuje řadu překlepů i faktických chyb. Smrt Roberta Calviho je například datovaná na rok 1928, přičemž text pokračuje informací, že v roce 1978 ho zatkli na útěku. Úvodní slovo na obálce rovněž deklaruje nezávislost a informaci, že kniha nevnucuje žádný úhel pohledu, to nicméně jednotlivé příspěvky nesplňují. Odborníci, kteří například u útoku z 11. září potvrdili řízenou demolici, jsou označeni jako „údajní experti“, řada kapitol je zakončena řečnickou otázkou „proč by to vláda dělala?“ či „šlo patrně o souhru náhod“. Tím ale autoři poměrně okatě dávají najevo, ke které verzi příběhu se přiklání. Příznačné je to například v kapitole popisující útok FBI na komunitu Davidiánů. Text zcela kopíruje oficiální verzi FBI, kterou poté hojně přejímala média, aniž by pisatel zohlednil pozdější výzkumy, které mnohá oficiální tvrzení vyvrací.
Průměrná knížka. Špatné to rozhodně není.
