mi-380 komentáře u knih

Masakry. Pátrání, přesuny, úvahy, to vše jen vyplňuje malé mezery mezi desítkami mrazivých hororových scén. V nich jsou Keplerovi mistři. Jurek jako Fénix vstává z popela a jeho geniální, pomstychtivý, zločinný mozek se střetává s neméně geniálními „mossadovskými“ úskoky Joony Linny. Čtivost na maximu.
85 % (aktuálně 2257! hodnocení s průměrem 84 %).

79 10.02.2023

Autorovi znovu jeden případ nestačil, asi aby toho Oldřich neměl málo, když konečně se všemi svými blízkými opustil Bezděz a vyrazil na důležitou akci na sever do Lemberka, takže si pátráním všichni krátili čas při čekání na krále.
Příjemná směs dobrodružství, historie a detektivky, došlo i na lehké fantastično.
80 % (aktuálně 664 hodnotících s průměrem 87 %).
…
Mladík sebou trhal v křečích, potom zbledl a začal se dusit. Svíral pěsti, až mu zbělely klouby. Z nosu mu vytryskla krev. Svalil se na zem a chraptivě naříkal.
„Zešílel," tiše konstatoval Havel z Lemberka. Pak se obrátil na královské vojáky.
„Odneste ho do vězení!"
„Myslím, urozený pane, že se dusí," namítl jeden z nich. „Neměli bychom zavolat lékaře? Bez ošetření to nevydrží!"
„Nikoho nevolej," chladně nařídil velmož. „Pokud si zaslouží milost, Bůh mu pomůže!"
Pak vstal a aniž se ohlédl, zamířil ke schodišti.

65 08.02.2023

Ženy pro ženy, samé ženy. Občas do tohoto žánru zavítám. Často bych klidně připsal „i pro muže“, u dění v domě na útesu bych původní označení neměnil. Dost věcí mi tu každou chvíli šlo proti srsti. Od překombinované a nevěrohodné historky, přes podivně rozčleněné vyprávění, až po časté ponory do nenávistných myšlenek hlavních postav a ledabyle načrtnuté mužské figurky. Posledních padesát stran s dlouhými vysvětlujícími proslovy mě sice udržovalo v napětí, ale každou minutu jsem musel počítat, kolik času mi ještě zbývá, abych už byl konečně na konci.
65 % (zatím 299 hodnotících, průměr 81 %).

64 03.02.2023

Isola, jaro 1987, autor znovu vymyslel originální zápletku a dokázal ji vtěsnat do přiměřeně útlého formátu.
Obvyklá hvězda 87. revíru Carella (v každém dílu uveden: Byl to vysoký, tmavovlasý muž s hnědýma očima, které v koutcích směřovaly dolů a dodávaly jeho obličeji poněkud orientální výraz) tentokrát uvolňuje prostor Halu Willisovi (zde: Manévrovat kolem malého Willise byla hračka. Monoghan a Monroe, oba stejní mastodonti, si říkali, že by nechtěli mít za partnera takové vyžle jako je Willis, hubený, šlachovitý prcek, který by za starých časů jen taktak vyhověl požadavku 173 cm; dneska ovšem nemusí být člověk větší než požární hydrant, prý aby se nikdo necítil diskriminovaný. Dneska máte ve městě policajty, co by se člověku vešli do kapsičky u saka). Během vzpomínání hlavní ženské postavy Mary Ann na život v Latinské Americe jsem zažíval znovu silné pocity déjà vu - Dominik Dán a Ed McBain by si náramně rozuměli.
95 % (zatím 108 hodnocení s průměrem 86 %)
…
Mexické zákony se zakládaly - a dosud zakládají - na napoleonském zákoníku. Řečeno jednoduše, člověk je vinen, dokud neprokáže svou nevinu.

65 31.01.2023

Tohle se mi nějak nezdá. Agent placený Ruskem, s nejvyšším IQ v americké armádě, ten co měl ve své moci zkázu světa, živoří na Floridě jako vychrtlý bezdomovec a vyšetřování FBI spočívá v nekonečných, měsíce se táhnoucích schůzkách, kde vypravěč Navarro rozpráví s věčně hladovým podezřelým, kterému jde hlavně o jídlo, o možnost vytahovat se, a o zírání na hezké agentky. Pokud jde opravdu o skutečný případ, dost to mění můj pohled na práci FBI. Proamerická horlivost až fanatismus Joea Navarra, to je pochopitelné, utekl s rodinou z Kuby, na druhé straně diletantismus vojáků, úředníků a agentů ve službách supervelmoci je pochopitelný pouze s neradostným připuštěním skutečnosti, že nejlepší léta má tato společnost už za sebou. Četba divná a nezábavná.
55 % (73 hodnotících je nadšeno v průměru mnohem víc, na 81 %).

67 26.01.2023

Nekompromisní vyšetřovatel krále Přemysla Otakara II. Oldřich se svými ostrými hochy Divišem a Otou se poprvé objevují na scéně a hned řeší dva ukrutně zamotané zločiny. Rytíři, vojáci, mniši, pěkné dívky, řemeslníci, inkvizice, lupiči. Hrady, tvrze, hospody, temné lesy. Autor mě laskavým, ale i věcným přístupem zavedl do naší dávné historie a zároveň i do nové, zábavné a zatím málo prozkoumané série.
85 % (aktuálně 866 hodnocení s průměrem 85 %).

78 20.01.2023

Moje první učebnice šachu z doby, kdy jsme všichni měli nějak víc času. Pravidla, základní kombinační triky, nejrychlejší mat začátečníkovi, zahájení, koncovky, příklady, cvičení. Velmi mě to bavilo, ale časem mi došlo, že těch pravých kombinačních buněk mám nějak málo. Zbyly mi příjemné vzpomínky na šachové souboje s kamarády, které odvál čas, několikery šachy ve staré bedně a u nich pár podobných knih. Slepá ulička mých snah. Ale dal bych si to znovu...
90 % (zatím 8 hodnotících, průměr 90 %).

64 14.01.2023

165/868: Je možno pomocí pístu nasávat vodu 100 st.C teplou?
191/1006: Dutá kovová koule je nabita nábojem Q. Jaké napětí je mezi libovolným bodem na povrchu koule a bodem uvnitř koule?
Uklízím sklep, přebírám bedny s poklady.
Tyhle úlohy mě nepřestaly bavit.
100 % (jsem druhý hodnotící, oba za 100 %).

P.S.
Odpovědi:
165: Nelze, pod pístem bude díky nízkému tlaku pára.
191: U = 0 V (Faradayova klec).

56 12.01.2023

Vlezu do každé galerie, která je v dosahu. Plánovaně i náhodně. Jsou to většinou pěkné budovy s nápaditými interiéry, s poklady na stěnách a klidnými skupinkami návštěvníků. Rubens patří mezi mé čtyři oblíbené R. Temný Rembrandt, primitivní Rousseau, barevný Renoir a neklidný Rubens. Do paměti se mi navždy zapsala návštěva mnichovské Staré pinakotéky, kde Rubensova obrovská plátna zabírají velké centrální prostory budovy a jeho valící se a kroutící se sádelnato-svalnaté polonahé postavy se návštěvníkům míhají před očima. Autor a vydavatel touto publikací na kvalitním papíru zdatně plní úlohu zprostředkovatelů - miniaturizují a přenášejí ta úžasná plátna do pohodlí domovů. Nechybí podrobné popisy (název, rok, materiál, rozměry, umístění). Textu je málo, ten je tu ale vedlejší, připomíná jen vše podstatné ze života této pozoruhodné postavy.
90 % (zatím 5 hodnotících, průměr 88 %).

P.S.
Rubens byl nejen slavný barokní malíř („malíř masa“), byl i úspěšný diplomat, cestovatel a obchodník, byl dvorním malířem mnoha vládců, pracoval i pro pražské Augustiány (originály jsou dnes v NG v Schwarzenberském paláci).

64 12.01.2023

Úvod bizarní, pohádkový, deskovou hrou vonící. Vrah kombinuje, intrikuje, provokuje a hlavnímu hrdinovi, nepochopitelně vzornému skautíkovi, dává první šach. Ten se, díky své dokonalosti, chtě nechtě zbavuje všech svých důležitých figur. Obětuje snad i dámu? Jeho nejbližší ho mají plné zuby, a pokud někteří nemají, zdá se mi to těžko pochopitelné. Zápletka je celkem zábavná, děj napínavý a konec překvapivý, ovšem s pravděpodobností rovnající se možnosti, že porazíme Magnuse Carlsena. Padouch je schematický, ochrana potencionálních obětí blížící se nule. Hlavní postava Frost mi k srdci nepřirostl, jsem nucen ho, díky jeho autistickému přístupu k dodržování pravidel, přiřadit do smutně proslulé party, kde už na něho čekají, mimo jiné, plukovník Nicholson (Most přes řeku Kwai) a poručíku Goodbody (Jak jsem vyhrál válku).
70 % (493 hodnotících je na úctyhodném průměru 89 %).

Policejní odznak našel na místě. Pistole vězela v pouzdře. Frost ji vytáhl a se zbraní v ruce zkontroloval jeden po druhém všechny pokoje v prvním patře. Byl v domě sám. Přesto něco nebylo v pořádku. Pach cigaret mu prozradil, co se stalo.
...
Jess byla dobrej polda a stal se z ní špatnej polda jen proto, aby dostala Cuttera za mříže. Vy hrajete podle pravidel. Takhle to musíme dělat, i když kvůli tomu přicházíme o lidi.

67 12.01.2023

Autor mě znovu zavedl do světa, který mi připadá vzdálený jako galaxie na opačné straně vesmíru. Přesto mi advokátovu právnickou bitvu v soudní síni, včetně všech zákulisních manévrů, dokonale přibližuje a už popáté popisuje s velkou dávkou napětí a s maximální přesvědčivostí.
85 % (aktuálně 152 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
Mickův slavnější bratr Harry Bosch se několikrát mihne dějem i tentokrát.

64 09.01.2023

Patřím do cílové skupiny, přiznávám. Mé hudební zájmy i pokusy šly, stejně jako u autora, jen s x-letým zpožděním zcela mimo hlavní proud, od trampských písniček, přes country, k folku (s bigbítem a rockem na pozadí, to ale nebylo Juppovo pódium). I já pamatuji dobu, kdy Hutka a Nohavica byli na jedné lodi, a Porta, Krumlov, Plzeň, Jindřichův Hradec byly plné nadšených diváků, takové pocity sounáležitosti jsem od té doby nezažil. Autor na to vše útržkovitě vzpomíná, jeho krátké kapitoly připomínají internetové články, informace se překrývají, systematičnost se objevuje až v přehledech na konci. Kniha je plná černobílých fotografií, bohužel s minimálními popisy, a ještě větší bohužel - na obyčejném papíru, takže jejich kvalita většinou připomíná dávné poloamatérské výtisky fandovských časopisů, o kterých Jupp často vypráví. Vše je pojato velice subjektivně, z pohledu autora a jeho aktivit. Jenže, ten toho dokázal v oboru naplánovat, zorganizovat a udělat tolik, že je až neuvěřitelné, co se dá za jeden život stihnout. I když nejde o důkladné a přesné zmapování našeho folkového bujení, u většiny toho podstatného Jupp byl, a za jeho „průlety“, které jsem objevil pod stromečkem, jemu i Ježíškovi děkuji.
85 % (jsem druhý hodnotící s prvním komentářem, průměr 70 %).

62 03.01.2023

Parodie na detektivku – s tím se musí čtenář smířit. Pro mne to bylo jednodušší o skutečnost, že ten Týn nad Otavou (haha) je mé rodné město, tajemný gympl stojí nedaleko mého rodného domu, polovinu postav dokážu identifikovat jako skutečné občany našeho městečka (knihař, zubař, policista, učitelé, knihovnice…), někteří jsou dokonce mí přátelé, no a se samotným autorem, mužem mnoha zájmů a dovedností, už jsem se také sešel. Ten vymyslel a realizoval frašku a poskládal ji z mnoha motivů. Je čtivá, ale jako silvestrovské petardy marnotratně chrlící nekonečné množství nápadů, žánrů i osudů.
75 % (14 hodnotících je na pěkném průměru 87 %).
…
Ohlédl se za odcházejícími studentkami. Jedna měla dlouhé vlasy, druhá dlouhé řasy a třetí dlouhé nohy.
…
Z nevědomosti si studenti stavějí pomník. Žádný student nepovažuje svoji nevědomost za chybu, nýbrž za určitý projev originality, vtipu, neotřelosti, životaschopnosti a odvahy.

61 01.01.2023

V baru z reproduktorů duní Rolling Stones a McCartney, u baru září modré punčocháče na hezkých nohou nymfomanky, v parku naproti služebně 87. revíru je nalezena mrtvá dívka. Předvánoční atmosféra Isoly/New Yorku roku 1985 je načrtnuta hned v úvodu. A Hluchý, McBainův geniální profesor Moriarty, znovu kuje pikle ve stylu fanatického terorismu, s chladnou hlavou a ledovou krutostí.
85 % (zatím 85 hodnocení s průměrem 86 %).
…
Ať si hoši nejdřív uvědomí, že v tomhle policejním revíru si může on dělat, co se mu zlíbí: úspěšně se vloupat, úspěšně zmizet a nakonec jim úspěšně vtlouct do hlavy, že už nestrpí, aby strkali nosy do jeho záležitostí.

64 30.12.2022

Exkurze do bájného San Francisca - Golden Gate, Alcatraz, potomci hippies. Autorův výběr je speciálně zúžený, zavádí nás do komunity pacientů s psychickými problémy, což je kompenzováno skutečností, že všichni jsou krásní. Příběh i hlavní detektiv dokáží zaujmout, a přes dramatické pátrání v tajemných bludištích skladů i pamětí a hororové výjevy na okraji útesu směřují k docela překvapivému finále.
75 % (zatím 840 hodnocení s průměrem 84 %).
...
Počítám, že každej z nás je v něčem jetej, mudroval dál. Aby ne, jsme ve Frisku. Říká se, že tady máme víc pošuků, než je běžnej průměr, že jo? Mám bráchu, kterej žije v Severní Dakotě. Ten, když sem s rodinou dorazí a viděj tady pochod sexuálních menšin, nevěřej vlastním očím.

78 28.12.2022

DD se nám vrátil, radujme se! Předvánoční dárek, očekávaný, příjemně československý, přesná trefa do vkusu a nálady.
Znovu jde o návrat do devadesátek, do jara 1996, autor mě už po pětatřicáté zavedl do vraždárské party z kanceláře 141 a nechal sledovat jejich zautomatizovanou spolupráci, sexistické žertíky, trpělivé pátrání. Dvě ne/překvapivá odhalení jsou tu také, ale jen jako vedlejší produkt skvěle načrtnutých vztahů a vzorně odposlouchaných dialogů.
Doporučení obvykle nedávám, předpokládám, že z komentářů a hodnocení je vše jasné. Tentokrát dělám výjimku: s dokonalou četbou Martina Mňahončáka DOPORUČUJI.
95 % (jsem dvacátý hodnotící, průměr je zatím 87 %).

P.S.
Chronologicky vmáčknuto doprostřed celé (v tuto chvíli pětatřicetidílné) kroniky, na pozici 17, mezi Mačacia stopa a Popol všetkých zarovná. Dánovy oblíbené „divoké devadesátky“ se rozrostly na kulatých 20.
Aktuální pořadí podle data řešení případů:
https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210

73 25.12.2022

Mezi hříšné lidi Království českého jsem vstoupil někde uprostřed a hned jsem se radostně přidružil. Autor nad očekávání splnil můj předpoklad oddechové četby, v níž spojil detektivku a středověké dobrodružství s historickým pozadím doby krále železného a zlatého. Chvilku jsem byl zaskočen množstvím postav a jejich starobylými jmény (což zřejmě pro věrné a obeznalé čtenáře není žádný problém), ale brzy jsem mezi ně zapadl a se sympatickou trojicí, vlastně čtveřicí (s Ludmilou), se pustil, křížem krážem dobře známým kouzelným krajem kopců, hradů, tvrzí, roklin a lesů severně od Prahy, do napínavého pátrání.
90 % (aktuálně 235 hodnotících s průměrem 84 %).

73 20.12.2022

Josie, policistka umixovaná z očekávaných ingrediencí dnešní doby: mezi bandou zaostalých macho policajtů prodělává zoufalý emancipační boj, nemá nervy na zdlouhavé postupy a impulzivně bere spravedlnost do svých rukou, řešení svých trablů hledá často s pomocí alkoholu a sexu, cigaret by se nedotkla. Že je třeba odhalit mnoho, mnoho, opravdu mnohonásobného vraha patří k věci, stejně jako několikanásobný závěrečný looping.
Nejsem nadšen, chybu vidím u sebe. Občas jsem unaven nekonečným lovem odporných vrahů, už jsem jich spolu s knižními policisty (poslední dobou hlavně policistkami) a detektivy pochytal tolik, že by pro ně nestačila ani ta největší věznice naší humánní civilizace, kde by mohli bohatnout sepisováním memoárů a s pomocí lidskoprávních advokátů podávat stížnosti na nelidské podmínky ve vězení a porušování jejich základních práv a svobod.
Naštěstí je tu ještě babička Lisette.
65 % (zatím 1160 hodnotících s průměrem 84 %).

71 16.12.2022

S kapitánem Exnerem jsem se dlouho míjel, dnes jsem úvodním dílem série doplnil vzdělání. Detektivka z doby, kdy se kniha tohoto žánru dala přečíst za jeden den, což se také tentokrát stalo - díky kombinaci četby s poslechem při opakovaném úklidu sněhu.
Rok 1964, politickou situaci připomínají pouze oslovení „soudruhu doktore“, prostředí archeologických výzkumů, pěkně popsané, mě přimělo nostalgicky zavzpomínat na mou studentskou brigádu při odkrývání mohyl v Poněšické oboře a navíc jsem si během řešení záhady s originálně se objevenou obětí připomenul i v TV nedávno zhlédnutý stejnojmenný film z roku 1966, svižně ubíhající, trochu až do komedie posunutý, kde se předvedla řada našich tehdejších hereckých hvězd.
80 % (zatím 211 hodnocení s průměrem 86 %).

73 15.12.2022

Nechat spolknout kontejnerem na papír? V době Waze, GPS a kdovíjakých navigací si po letech prohlížím tuhle objemnou relikvii, jíž teď už zbývá hlavně hodnota historická. Je to poctivá mapová práce, kvalitní papír, sídla a vodní toky jsou na svých místech, podrobné vysvětlivky, obrovský rejstřík, jenže nové dálnice v ní chybí i u nás, v zemi, kde se staví rychlostí zpomaleného filmu. Ale ne, zatím atlas nevyhodím, kdysi dobře sloužil, rozhodnutí odkládám na neurčito.
75 % (jsem první hodnotící).

43 15.12.2022