Micha-Él komentáře u knih

Naprosto úžasný, strhující psychothriller! Pomalejší rozjezd připomínající spíš psychologický román mi rozhodně nevadil, protože mám ráda cokoliv psycho.
Všechny důležité postavy byly propracované do nejmenšího detailu a zápletka podaná úplně dech beroucím způsobem. Jediná malinká slabina je podle mě useknutý závěr, ocenila bych, kdyby mu autorka věnovala větší pozornost. Zrovna v tomhle případě by se mi líbilo, kdyby měla kniha navazující díl. Přesně takhle si ale představuju kvalitní psychothriller, na autorčinu prvotinu vynikající!

12 05.12.2020

Tohle bylo přesně to, co jsem hledala a potřebovala, knížka mě dokonale pohltila! Jedná se o psychologický román doplněný duchařinou s vynikající hororovou atmosférou a úchvatnými popisy Vnějších Hebrid. Téma záměny identity mě velmi bavilo a děsilo zároveň, nicméně v knize je toho tolik, že jsem byla udivená a vyděšená téměř celou dobu. Moc se mi líbily propracované, uvěřitelné postavy, každá má svá tajemství. Až do poslední chvíle jsem byla napjatá, jak to dopadne. Konec byl sice skvělý, ale trochu mě rozčiluje, že nebyl úplně objasněný. Kirstie/Lydie mi bylo líto, zemřela jí sestřička, byla zmatená a měla to proto mimořádně těžké (hlavně ve škole). Je tu dobře zobrazeno, jak jednání rodičů a jejich tajemství ovlivňují děti. Někdy to bohužel zachází až do neúnosných mezí jako v případě Moorcroftových. Příběh je opravdu temný a smutný, nejednou jsem měla slzy nakrajíčku, ať už jde o bezohlednost dětí ve škole nebo tragédii s balkonem. Někomu může děj připadat překombinovaný, ale mě naopak tyhle spletené osudy tím víc zajímají. Klobouk dolů před autorem, který napsal vynikající hluboké dílo! Opravdu se mi líbily duchařské prvky a opuštěnost a depresivnost ponurého Torranu!

12 07.08.2020

Baladicky laděná próza Jarmily Glazarové mě skutečně chytla za srdce. Jedná se o dojemný příběh mladé "zavitky" Františky, která obětuje vlastní štěstí pro štěstí svého synka Metoda. Nic však není takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Glazarová mistrně pracuje s psychologií hlavní hrdinky, děj má spád a místní dialekt mu ještě dodává na reálnosti. Je zde popsán těžký život v horách i neblahé mezilidské vztahy. Františka byla velmi silná, a zároveň nešťastná žena, která nadevše milovala svého syna. Ani sňatek se sedlákem Podešvou jim však nepřinesl kýžený klid.

12 25.07.2019

Neviditelného jsem četla v rámci povinné četby a přiznám se, že jsem z něj měla trochu strach. Po přečtení musím říct jen - "wow!" Jedná se o geniální, dokonale promyšlené a propracované psychologické dílo! Nikdo a nic zde není černobílé. Zaujalo mě, že vypravěč je spíše negativní postava, i když taky záleží na úhlu pohledu, protože ve většině knížek je vypravěč kladný, nebo jde o er-formu. Kniha mě úplně rozsekala - ty syrové popisy Soniných stavů, myšlenek Petra i samotného Neviditelného a všechny ostatní věci... Může se zdát, že v románu je opravdu hodně tragédií, ale Havlíček všechno vylíčil tak, že jsem děj vnímala jako skutečnou událost. Jak už jsem zmiňovala, ani jedna postava není dobrá, nebo špatná, každá je zkrátka reálná s různými zápory i klady :) Postava Petra Švajcara mě zaujala tím, že ačkoliv se zpočátku zdá, že jde vyloženě o padoucha, pozdější okolnosti a Petrovy pohnutky mě donutily přemýšlet a přehodnocovat, stejně tak i u Soni. Jedním dechem, Neviditelný je mistrný psychologický román, jehož čtení nikoho nenechá chladným! :)

12 19.08.2018

(SPOILER) Velice dojemný příběh o síle rodinných pout, lásce, ztrátách a obětech. Příběh psaný s citem a něhou... Myslím, že v předchozích komentářích již bylo vše řečeno. Mě osobně také zarazilo, že by v Rumunsku za války řešili křišťál, boty na jehlách apod. Ten důraz na luxus vnímám jako drobné mínus. Záběr románu tvoří takřka dvacet let, proto chápu, že jsou poválečné roky popsány dost zrychleně. Překvapila mě i skutečnost, že Gozovi nechali ve válce chodit sedmiletou holčičku samotnou ze školy domů. Naopak linka s biologickými rodiči a vášnivou láskou mi do celku hezky zapadla. Román je o to hodnotnější, že vychází z příběhu autorčiny maminky. Autentickou připomínkou toho jsou fotografie v závěru knihy.

11 11.09.2024

Na Hester jsem se těšila od chvíle, kdy jsem ji uviděla v edičním plánu nakladatelství Ikar. Přestože jsem Šarlatové písmeno zatím nečetla, zajímal mě příběh, z něhož Hawthorne mohl čerpat inspiraci. Malinké zklamání jsem cítila jen při zjištění, že Isobel Gambleová je stoprocentně fiktivní postava. Autorka však sepsala knihu tak nádhernou, kouzelnou a propracovanou, že jsem tuhle drobnost ráda vypustila! Hester měla celou dobu specificky tajemnou atmosféru, kterou u gotických románů tolik miluju. Prolíná se tu hned několik závažných témat - nejen prosazování ženy v typicky mužském světě 19. století, ale také hony na čarodějnice nebo otroctví. Zejména čarodějnické procesy mě doslova strhly. S Isobel jsem od začátku sympatizovala. Se zaujetím jsem sledovala její vývoj od děvčátka vyrůstajícího ve Skotsku, přes křehkou mladou dívku až k samostatné, neohrožené zralé ženě. Moc jsem si užívala překrásné popisy vyšívání a synestezie, již považuji za další přidanou hodnotu úchvatného díla. Je vidět, že autorka pečlivě studovala fakta a pohrála si s každým detailem. Také paní překladatelka odvedla skvělou práci. Podle mě může román směle konkurovat Hawthorneovu Šarlatovému písmenu, protože je skutečně výjimečný. Díky úžasné atmosféře, silné Isobel a dalším postavám si udržel moje pozornost i tehdy, kdy se toho příliš nedělo. Laurie Albanese do něj vložila nezaměnitelné kouzlo, jemuž jsem s radostí podlehla. :-)

11 10.07.2024

Povídky Boženy Němcové byly opravdu nadčasové. Dokázala do příběhů vložit tolik něhy a citu, ale také velmi poutavý děj. Člověk se úplně přenese na venkov 19. století, kde vnímá krásu dosud nedotčené krajiny společně s tehdejším životem a smýšlením vesničanů. Myslím, že povídky mohou sloužit jako jakýsi návod na život i pro dnešního člověka - např. konat nezištně dobro nebo umět odpouštět. Nejvíce se mi líbily delší kousky (Baruška, Chudí lidé, Karla), ale své osobité kouzlo mají i ty kratší. Co se týká poetické povídky Čtyry doby, doslova jsem žasla, kolik pocitů dokázala Němcová zpracovat na tak kratičkém rozsahu. Jinak byla vševypovídající zpovědí nešťastně provdané ženy. Mrzí mě, že Cestu z pouti bohužel nestihla dokončit, tu jsem četla jedním dechem. Na črtě Urozený a neurozený je už znát její špatný zdravotní stav. Sloh a děj jsou dost rozházené, což u jinak naprosto jedinečné Němcové není zvykem. Mohla z ní vzniknout další působivá povídka v tom smyslu, že jí zde zřejmě jako předobraz sloužili její rodiče. Ovšem, jak autorka píše, člověk míní, Pánbůh mění... Krásná čeština jen korunuje literární skvosty této neobyčejně fascinující ženy. Věřím, že její tvorba vůbec není překonaná. Jak jsem zmiňovala, příběhy mohou jednak umožnit nahlédnout do života lidí v 19. století, jednak přinést nejedno ponaučení. Nádherná práce, Paní spisovatelko!

11 23.06.2024

Hluboce procítěný román odehrávající se částečně ve válkami pustošené Anglii a současně v horké, sluncem prosvětlené, barvami a vůněmi hýřící Indii. Silná žena jménem Clara. A jedno rozhodnutí, kterému by nechtěla čelit žádná matka. Přiznám se, že jsem očekávala něco trošku jiného, příběh více zaměřený na druhou světovou. Ale vlastně mě knížka nakonec příjemně překvapila, protože zápletky zasazené do exotického prostředí čtu čím dál raději a Indii, jak ji autorka barvitě popisuje, si prostě nejde nezamilovat! Navíc vytvořila skvělé charaktery postav, které přirostou k srdci (nejen Clara, ale i Rathi, Anand, Henry). Také linka z roku 1995 se mi líbila a krásně do děje z minulosti zapadla. Jenže tady zároveň vidím první ze dvou mínus. Tím, že je román rozkročený skoro přes celé 20. století, na mě chvílemi působil zrychleně, trošku zkratkovitě. Jiným scénám naopak autorka věnovala pozornost opakovaně, bez čehož bych se taktéž obešla. Druhé mínus je pro mě useknutý konec, ten by si zasloužil pár stránek navíc. Očekávejte knihu naplněnou bolestí, ztrátou, smutkem, ale zároveň dobrodružstvím, láskou, nadějí a prozřením... Velmi povedené!

11 21.03.2024

(SPOILER) Zápletka mi celou dobu připomínala jinou autorčinu knihu a stejně jako u ní jsem byla rozhodnutá dát nejvyšší hodnocení. Obsahovala zkrátka vše, co má podle mě zdařilý příběh obsahovat. Nad to (jako obvykle) skvěle napsané. Jenže pak přišel závěr a ten mi vůbec nesednul. Na Dianiných knihách mám ráda, že se pokaždé věnují určitým morálním dilematům. Tady bylo však odbyto dost rychle, chybělo mi hlubší propracování. A výsledek? Spíš nemorální. Žít ve lži mi nepřipadá správné, navíc vzhledem k množství lží v minulosti.

11 14.10.2023

(SPOILER) Bohužel půjdu proti proudu, protože mě kniha neoslovila tak, jak jsem očekávala. Rozhodně je to hodně silný příběh, skládající se z více drobných příběhů, ale nějak mi něco chybělo do toho, abych se nechala četbou úplně pohltit. Podle mě za tuhle "nedostatečnost" může dost velká útržkovitost děje, což jak jsem zjistila, mi v knihách spíš nesedí (na druhou stranu netvrdím, že neexistují výjimky). Často se přesouváme z místa na místo, z jednoho roku do druhého. Než jsem se stačila rozkoukat, děj skočil jinam. Vcelku román hodnotím jako lepší průměr, asi mezi 70-75 %. S hlavními aktérkami Lenni a Margot jsem sympatizovala. Obzvlášť mě zajímala a dojímala Lenni. Nutno říct, že autorka si s oběma hezky pohrála. Nejprve jsem se obávala, abych z Lenni neměla ten pocit přemoudřelosti jako z umírajících teenagerů v Greenově Hvězdy nám nepřály. To se ale naštěstí nestalo. Oceňuju, že si Marianne dala práci také s vedlejšími postavami, jejichž přítomnost byla díky tomu nepřehlédnutelná. Posledních asi 40 stránek jsem dočítala velmi dojatá a smutná. Když si uvědomím, že takhle vypadá realita nejednoho teenagera, jsem smutná ještě více. Nad tou hroznou nespravedlností, nad neodvratností osudu, nad navždy ztracenými šancemi. Příjemně mě překvapil vyzrálý styl psaní a hluboké myšlenky o životě, smrti, umírání, zdraví, nemoci a mnohém dalším. Přestože celek hodnotím průměrně, v knize se našlo dost míst, která mě vzala za srdce (např. zmíněné rozhovory s otcem Arthurem). Moc se mi líbil koncept přátelství mezi mladou dívkou a třiaosmdesátiletou Margot a nápad se sty obrázky, opravdu originální. Ale jak jsem psala na začátku, něco mi do dokonalosti chybělo.

11 15.07.2023

Prakticky se ztotožňuju s názory Starmoon a Lauralex, ale uvedu pár vlastních poznámek. Také mě zpočátku udivilo, že se bude jen část děje odehrávat na Titanicu. Navíc když se linka z roku 1982 zdála být zbytečná. Už jsem si (opět) říkala, proč je v současnosti "nezbytné" do každého románu strčit více časových linií. Nicméně se naštěstí ve druhé půlce ukázalo, že i rok 1982 má své opodstatnění. Co mi ale na této lince hodně vadilo, byla jakási povrchnost v popisu postav, neosobnost. A zadruhé hodně velká naivita (např. situace s vydáním článku). Vlastně až do poloviny se v knize téměř nic, co neuvádí už anotace, neudálo. A nyní přejdu ke kladům, protože právě od poloviny se rozjel skutečně nešťastný a zároveň vlastně nadějný příběh zkázy monumentálního Titanicu a osudů všech, kdo na něm pluli. Tehdy mě román začal nejvíc bavit. Pochvalu zaslouží autorka, že si pečlivě nastudovala informace, tudíž moc zajímavě popsala, jak to na Titanicu chodilo, vypadalo apod. Zaujala mě též skutečnost, že se inspirovala irskou skupinou, která se roku 1912 opravdu vydala přes Atlantik za příbuznými a (snad) lepším životem. Samozřejmě, příběh je plný klišé a ve výsledku jde o klasickou četbu pro ženy, přesto právě Titanic dává knížce nějakou přidanou hodnotu, takže jsem nakonec byla spokojená a příjemně dojatá. Jinak řečeno, Dievča z Titanicu se mi hodně líbilo. Byla jsem ráda, že ona neosobnost se týkala výhradně pozdější linky, nikoliv roku 1912. Chválím rovněž příjemný styl psaní, který udržel mou pozornost, i když se toho zrovna moc nedělo. Abych to nějak zakončila, nečekejte nic mimořádného, rozhodně ne jeden z "najromantickejších príbehov našich čias", ale velmi milý a vlastně dějově prostý román, jak jedna tragédie ovlivnila životy všech zúčastněných. Mně osobně vůbec nevadila malinká podobnost s filmem od Jamese Camerona, protože jej jednak miluju a jednak jsem si při čtení mohla představovat scény z tohoto filmu. Naopak by mě potěšilo, kdybych si mohla někdy přečíst filmový příběh v knižní podobě. Úplně na závěr - obálka ve slovenském vydání se bohužel nepovedla. Nejenže je zavádějící, ještě působí kýčovitě až hrůza, ale co se dá dělat. V originálu se mi líbí více.

Hodnotila bych třemi hvězdičkami, ale za ty popisy Titanicu a následné hrůzné noci jednu přidávám :-)

11 29.06.2023

Nějak nevím... Přestože se mi zdají ingredience, z nichž se zápletka skládá, zajímavé, výsledek mi přišel neslaný, nemastný. Do děje jsem se nedokázala naplno vžít, postrádala jsem napětí a nějakou naléhavost příběhu. Poslední kapitoly byly přesto napsané velmi dobře, ty se mi hodně líbily. Téma celkově bych označila za výborně zvolené, jen to zpracování bylo trochu nudné a možná zbytečně natažené. Pochválit musím myšlenky v knize obsažené, velmi pravdivé a hluboké. Tady je jedna za všechny:

"Rodina se podobá krabičce s dílky puzzle. Vyplní všechny mezery vašeho života malými kousky, které jen všechny dohromady tvoří celek."

11 14.08.2022

Povídky běžně nečtu, ale tuhle sbírku jsem si přečíst musela, protože Theorinův styl psaní mám velmi ráda. Samozřejmě, ač jsem zpočátku pochybovala, zase mě autor dostal! Píše neuvěřitelně čtivě, z jeho psaní je cítit láska a respekt k Ölandu. Nejvíce se mi líbily tyto - Jáma, Větvoví, Perro del Mar, Pomsta Panny a Strážce kostela. Nejslabší mi přišel Velitel, tam jsem vlastně ani nepochopila smysl. Některé z povídek by stálo za to rozvinout a třeba z nich vytvořit román.

11 28.05.2022

Už dlouho jsem si chtěla přečíst něco od Colleen, tak jsem si vybrala tuhle krásku. A musím říct, že toho opravdu NELITUJU! Perfektní čtení a naprosto skvěle reálně popsané postavy. Příběh je velmi přirozený a lidský, dotýká se témat jako ztráta, zrada, vztah matka-dcera, první láska, lži, špatná komunikace a mnohé další. Četbu jsem si moc užila, střídaly se ve mně emoce pozitivní s negativními i takové ty neutrální, zkrátka jsem je všechny prožívala s postavami. Vůbec mi nevadilo, že děj byl předvídatelný. V knížkách nehledám jenom překvapení nebo spád, naopak miluju právě ta rodinná dramata, a tady bylo všechno popsané jednoduše dokonale. Líbily se mi kapitoly psané z pohledu Morgan a Clary. Na závěr musím vyzdvihnout krásný styl psaní, který byl velmi čtivý, a zkrátka nešlo nečíst dál. Doporučuji!

11 08.11.2021

(SPOILER) Mně se knížka líbila moc a poslední kapitolu jsem doslova spolkla. Konec mi nijak zvlášť urychlený nepřišel, ale jednu * strhávám pouze za jakousi naivitu. Například, co se týká cest do Ameriky z Donegalu a obráceně :D Stručně řečeno, jde o úžasnou oddechovou knihu, u níž se člověk zamyslí nad sílou rodinných svazků, lásky a také, jak moc mohou naše "já" ovlivnit osoby, s nimiž žijeme. Ale jak píše uživatelka pode mnou, je to taková pohádka :) Jako velké plus vnímám neuvěřitelnou čtivost a v neposlední řadě souvislost s Titanikem a honbou za ropou v Texasu. Jen autorka při přemisťování postav asi pozapomněla, že píše o počátku 20. století :D Přesto ráda doporučím, pokud hledáte odpočinkovou literaturu, a neprahnete po ničem hlubokomyslném.

11 09.08.2021

Název "Zlomené duše" je pro tuto knížku dokonale výstižný, protože téměř každá postava je zde poznamenaná nějakou životní tragédií... Prvně bych ráda zmínila lehce strašidelnou, ponurou atmosféru Idlewildu, která mě provázela celou knihou a dodávala příběhu šmrnc. I když byla první půlka trošku pomalejší, díky čtivosti a této atmosféře jsem ji četla jedním dechem. Dále se mi moc líbila zápletka, v níž se krásně kombinovala jednak současnost s víc než šedesát let starou minulostí, jednak detektivní děj s duchařskými prvky. Ty mimochodem miluju a tady byly vloženy nenásilně, přirozeně tak, že navzdory jim příběh působil reálně. Třetí velmi silnou stránkou románu jsou postavy čtyř dívek z internátu z roku 1950. Autorka popsala bravurně je samotné, jejich osudy i pevné přátelství, které mezi nimi vzniklo. Právě to představovalo mezi vším tím smutkem světlý bod a naději. Všechny čtyři jsem si zamilovala a prožívala s nimi jejich starosti i drobné radosti. Krásně je tu také ukázána dobová mentalita, například to, že tenkrát se o nemanželských dětech neuvažovalo jinak než jako o bastardech a mnohé další věci, nad kterými se dnes vůbec nepozastavujeme. Na závěr ještě vyzdvihnu postavu Mary Handové, jejíž osud byl rovněž hodně nešťastný. Samozřejmě bych mohla dál básnit o současné lince, Fioně, jejím pátrání, Ravensbrücku a spoustě jiných věcí, které mě na knize zaujaly. Protože jsem se ale už i tak hodně rozepsala, shrnu to jen, že vzhledem k množství všemožných témat by mohl román působit překombinovaně, ale všechno tu mělo svůj smysl, tudíž celý děj vyzněl přirozeně a můj výsledný dojem je 5*. Řečeno jednoduše - jde o vynikající duchařský román s detektivní zápletkou, skvělými postavami a fantasticky zachycenou atmosférou jednoho tragického, opuštěného místa. Doporučuji všemi deseti! :)

11 01.07.2021

(SPOILER) Napínavý psychothriller, který mě bavil opravdu hodně. Zahrnuje v sobě hodně závažných témat (šikana, manipulace, ztráta příbuzných, pěstounská péče...), takže jsem si přišla na své. Navíc jsem si oblíbila romány, v níž figuruje "podivné" dítě. Navzdory všem okolnostem, jak to nakonec dopadlo, spoilerovat nebudu, mi bylo Ellie hrozně líto. Už to, jaké trauma zažila, když přišla o celou svou rodinu, pak šikana, klepy atd. Imogen jsem ze začátku nemusela a vůbec jsem si ji nedokázala představit jako psycholožku. To se ale postupně změnilo, když jsem ji více poznala a začala ji chápat. Autorka dokáže navodit patřičně tajemnou, až hororovou atmosféru, a co je ještě lepší, naprosto spontánně ji udržuje po celou knížku. Přesto se nedá říct, že bych se během čtení bála. Trochu mě rozladil úplný závěr, který je částečně otevřený. Radši bych měla vyjasněny úplně všechny záhady, ale na druhou stranu chápu, že Jenny chtěla zanechat jakési "a co kdyby..." Děj pro mě rozhodně předvídatelný nebyl, rozuzlení mě překvapilo.

11 02.04.2021

Na první pohled slátanina, ovšem po bližším seznámení pěkně propracovaný příběh s důležitými myšlenkami o lásce, bolesti, odpuštění, přátelství, životě a smrti... Navíc psaný skvělým čtivým stylem. Ačkoliv autorovy knihy vyloženě vyhledávat nebudu, jsem ráda, že jsem jí dala druhou šanci. A možná se časem zase s nějakou potkáme...

10 25.08.2024

Senzační odpočinková kniha! Moc ráda jsem se podívala do Francouzské Indočíny, kdy se osamostňoval Vietnam a moci se chopili komunisté. Dinah přímo čaruje s popisy krajin, měst a reálií obecně. Trošku jsem se kvůli recenzím bála, že po Plantážníkově ženě budu zklamána, ale zbytečně. Pravda, první jmenovaná se mi dostala více "pod kůži." Krámek s hedvábím víc inklinuje k červené knihovně, nicméně velmi příjemně napsané. Na začátku mi vadilo přehnané soustředění na mužské/ženské zevnějšky, ale následný zvraty nabitý děj mi to vynahradil. Obzvlášť ve druhé půli jsem se úplně nedokázala ztotožnit s Nicole. Navzdory tomu, co už prožila, se chovala tak naivně a lehkomyslně. Každopádně ale kniha měla všechno, co se o ní píše v anotaci - napětí, tajemství, sesterskou rivalitu a spoustu lásky. Když zmiňuju sesterský vztah, zajímal by mě i pohled Sylvie. Jak jsem psala, v Indočíně se mi opravdu líbilo. Autorka prostě umí psát a hezkým bonusem je krásně zachycené exotické prostředí. Doporučuji všem romantickým duším!

10 24.07.2024

(SPOILER) Chápu, že pro své téma kniha nesedne každému, ale mně se líbila moc. Ze začátku jsem předpokládala, že se možná bude jednat o nějakou otřepanou zápletku, a překvapilo mě tak, kterým směrem se děj odvíjel. S Annie jsem prožívala emoce často jako na houpačce a držela jí palce, ať se znovu setká se svou Hannah. Díky tomu, že vystupuje jako nespolehlivý vypravěč, jsem sama cítila zmatek téměř do ¾ románu. Ten ve výsledku čtenáři nabízí zajímavé zamyšlení nad životem, časem, prostorem a možnými "kdyby". Za podnětné považuji také otázky k diskuzi na konci. Měla jsem upřímnou radost z happyendu, protože Annie si ho po všem tom tápání bezpochyby zasloužila. Knížka je rozhodně originální, navíc psaná čtivým, nevtíravým stylem. Bavila mě od začátku do konce.

10 15.07.2024