Mikaila komentáře u knih

Knížka mi na sto procent vzala dech. Čekala jsem další příběh s milostným trojúhelníkem, ale zklamaná nejsem ani v nejmenším. Je to napsané tak živě, že jsem všechny pocity radosti, smutku, ztráty i zlomené srdce prožívala s hlavní hrdinkou. Poslední část jsem probrečela, byly to slzy štěstí i bolesti, a i když jste konec možná někdo předvídal, já ne a dlouho mi ještě příběh ležel v hlavě. A pak jsem se zarazila u jedné věci, která mi hned nedošla: Ty tygří kosti, které vyhrabali, když pohřbívali pana Kadama, byly Kišanovy! Všiml jste si toho ještě někdo?