milan2310 komentáře u knih
Tato kniha se četla rychle, a snad jen jedna krátká pasáž vypadala příliš strojeně, jinak dej krásně ubíhal.
Nehodnoceno, nejsem pravidelným konzumentem poezie. Toto jsem si vybral jen pro splnění výzvy, a není to můj šálek kávy.
Příliš velký kontrast k Cyranovi v překladu Vrchlického a Hrubína, kterého jsem si přečetl nedávno.
Velmi těžké čtení. Byť jde o utopili věřím, že autor věrně zaznamenal skutečnou ruskou bezútěšnost.
Tolik bezútěšnosti. Jen by mě zajímalo, jak/jestli se nějak vyvinul homo sovětikus na Ukrajině od doby vzniku knihy. O Rusku nemám žádné iluze.
Když mi paní knihovnice zamluvenou knihu přinesla, upřímně jsem se zděsil, taková bichle.
Ale četla se mi dobře. Hned, co jsem začal, jsem zjistil, že mám přečtený první díl.
Pravda, kniha mohla být asi trochu útlejší, ale kromě krátké části s moralizováním někde na konci, jí jinak nemám co vytknout. Příležitostně mrknu na některý z předchozích dílů.
Tak to byla síla. Vědět to, asi bych neměl odvahu se do knihy pustit, ale jakmile se ten vlak rozjel...
Jako letní jednohubka dobrý, ale čekal jsem od toho něco jiného. Ještě zkusím mrknout na web autora, kde by měly být tipy z pléna.
Knihu jsem si vybral, abych splnil bod ze čtenářské výzvy. Naštěstí jsem nečetl rozporuplná hodnocení a knihu si užil.
Zvládl jsem jen první reportáž/povídku o pražských jatkách - působivé. Do dalších jsem se už neodhodlal.
Nezkažen věděním jsem začal Kulhánka číst odzadu. Nejdřív Vyhlídku na věčnost, teď druhý díl Klubu.
Baví mě to, ale než se vrhnu na první díl, dám si pauzu.
Velmi neobvyklá kniha. Jednu chvíli jsem to chtěl vzdát, ale dočetl jsem. Jen si autor překladu asi mohl odpustit ten doslov
Miloně mám rád. Kniha se nese v laskavém duchu. Jen mi připadlo, že se v ní pár věcí opakuje vícekrát.
Čekal jsem od této knihy trochu něco jiného. Působila na mě trochu roztříštěně. Přesto jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí a našel jsem zde i nejednu inspiraci.