Miloš333 komentáře u knih

JAK BY TO MOHLO VYVÍJET, KDYBY NĚJAKÁ HISTORICKÁ UDÁLOST DOPADLA JINAK, NEŽ DOPADLA?
Tento záměr zpracovali už jiní autoři, v poslední době se proslavil třeba Timur Vermes. Jeho vtipný příběh o oživlém Hitlerovi se v Německu stal hitem a byl přeložen do mnoha jazyků.
Něco takového se ale paní Mornštajnové nepodaří. Knížka není vyloženě špatná, ale chybí jí prostě hloubka a nějaký ten šmrnc. Je to jen beznaděj a beznaděj . Autorka mohla možná vytěžit víc ze vztahů malé Magdy s ostatními holkami i "dozorkyněmi" v socialistickém převýchovném pasťáku. Také její setkání s matkou přes všechnu snahu vyznívá rozpačitě, i když logicky: autorka nechá matku emigrovat, a navíc si čtenář nemá být jistý, zda pokus o překročení hranic maminka vůbec přežila...
No, jsem zvědavý, na jaké téma se Alena Mornštajnová zaměří v další knížce. Doufejme, že nám svoje možnosti představí v lepším světle, než se jí to podařilo v Listopádu.

13 18.04.2022

Skvělý román. Kladu si otázku, jaké vazby musel mít autor k Rusku, když podává tak zasvěcený a barvitý popis událostí. Příběh procházející několika generacemi spojuje úžasná postava šarmantního šlechtice, který prožil život plný paradoxů, a ač doživotně uvězněn v hotelu na náměstí, udržel si zdravého ducha, několik celoživotních přátel a "odchoval" dvě pozoruhodné ženy. Kdyby se příběh měl zfilmovat (a který jiný), vidím pro hlavní roli jasného kandidáta - Karel Dobrý.

11 12.10.2018

Románová historická freska, jejíž barvitý děj je soustředěn kolem stavby gotické katedrály v Anglii 12. století.

V době občanské války, ničivého hladomoru a náboženských nesvárů, vyrůstá v Kingsbridge nádherná katedrála. Na pozadí převratných událostí po smrti krále Jindřicha I., kdy po dvě desetiletí královna Maud a král Štěpán bojují o anglickou korunu, se proplétají osudy nejrůznějších postav – kingsbridgeského převora Philipa, zbožného a důmyslného mnicha, jenž usiluje o vybudování největší gotické katedrály, stavitele Toma, který se stává převorovým architektem, krásné a tajemné lady Alieny, již celý život pronásleduje skrývaná potupa, neohrožené Ellen žijící v lesích, která po nespravedlivé popravě svého milého prokleje všechny, kdo křivě přísahali (starý převor James, šlechtic Percy Hamleigh, otec Williama. a především biskup Waleran); lstivého a proradného hraběte Williama, jenž se dopouští krveprolití a násilností, a kameníka Jacka, Ellenina syna s mrkvovými vlasy, pro nějž představuje stavitelství největší životní vášeň.

Na pozadí převratných událostí po smrti krále Jindřicha I., jež rozpoutá tři desetiletí trvající boj o anglickou korunu mezi královnou Maud a králem Štěpánem, se proplétají osudy několika postav, duchovních, řemeslníků i šlechticů, chudých i bohatých, místních i cizinců. Aby nalezli sami sebe a své místo v životě, musí někteří z nich projít dlouhou cestu, ať přes půlku Evropy, po stopách svých předků či napříč vlastním svědomím.

9 12.03.2021

Na cestě za ovcí se znamením hvězdy vypravěč a hlavní postava románu někoho potkává, něco nalézá, někoho ztrácí... Z reálií se stávají kulisy, které nám naznačují, že za příběhem je něco dalšího. Co to je, to Murakami samozřejmě nepojmenovává, jsme tady od toho, abychom hledali, nacházeli a ztráceli, abychom rozlišovali a rozhodovali.
Kdyby takový text publikoval Evropan, asi by se s velkým pochopením nesetkal, ale Japonsko je jiný makrosvět. Buďme rádi, že máme prostřednictvím autora možnost do tohoto pro nás vzdáleného a mnohdy idealizovaného světa nahlížet...

9 20.12.2018

(SPOILER) Poctivá kniha od poctivého novináře. Sympatické je to, že nato, kolik toho Tomáš Etzler dokázal, není vůbec namachrovaný. Vydržet v Americe 8 let jako námezdní síla a pořád doufat ve svoji šťastnou hvězdu... je to prostě zpověď chlapa, který si jde za svým, a tvrdě maká a trvá si na svém. A nakonec se krůček po krůčku dostane až tam, kam se dostal jen málokdo. To se cení.

Asi budu nosit dříví do lesa ... Nicméně: Magnesia Litera není vždy zárukou skvělého čtenářského zážitku.
1. Zajímavý styl, ale spíše na efekt...
2. Střídání prostředí Indie a Islandu nebylo pro vnitřní vývoj, stavbu nebo dynamiku děje nijak zvláštním přínosem...
3. Výborně "napsaná" atmosféra Indie - dvakrát jsem tam byl, ze stránek ty pachy občas dávaly dýchnout...
4. Těch asi 160 stran je rozhodně lepších než třeba 400...
5. Knížka je už taky zdramatizovaná, dávají to někde na prknech, také asi v poněkud experimentálním tvaru...
Tož tak nějak.

8 01.04.2020

Skvělé počteníčko! Oceňuji brilantní práci s jazykem, zbalosti staropražských surreálií i jistou posedlost obskurnostni všeho druhu...
Podobné knihy: Miloš Urban - Sedmiikostelí, Lord Mord.

8 22.09.2018

Povedená dvougenerační románová kronika, se střídáním časových rovin období těsně po první světové válce a kolem druhé světové. Nejvíc se mi líbila první část se dvěma nerozlučnými hrdiny, každý z nich z jiného těsta, lamželezo a proutník, barvitě je zpracována také postava nešťastné Jaruny. Příběh s několika tajemstvími, jedna věc jsou svědectví a fámy, další věc pak skutečný život...
Jak tady už někdo napsal, jsou zde patrné paralely s postavami z děl dalšího Jihočecha Jiřího Hájíčka, ale proč ne? Osudy i příběhy se občas prolínají, nelze být originální donekonečna, někdo říká, že všechno už bylo napsáno, čteme jen nové variace starých příběhů...
Ala tato kniha je dokladem, že autor zvládá i rozsáhlejší formu. Oceňuji také jeho stylovou suverenitu a práci se slovem, například při popisu vytváření barev (Tonda). Nebyl jsem už tolik nadšený z ilustrací, ale to co nesedlo mně, může se zase líbit spoustě dalších.

7 14.02.2023

(SPOILER) „Gotický“ román se odehrává v současné Praze. Hrdina, který se stydí ze své jméno – Květoslav … Záhadné vraždy v okolí Karlova náměstí. Vzpomínky na dětství a dospívání, služba u policie, propuštěn. Seznámení s tajemnými cizinci – Gmund a Prunslík, policistka Rozeta. Další vraždy. Odhalování osnovy – 7 staropražských kostelů. Neexistující chrám Božího těla jako střed světa. Hrdina se stává spolupracovníkem Bratrstva, které mu vyjeví své úmysly a činy (vraždy architektů, kteří zprznili gotickou Prahu)… Na závěr vzniká jakési utopické nové Staré město a chystá se na válku s okolním dekadentním světem.

Komentovat tuhle knihu, to je něco na hranici troufalosti a rouhání... :)
Když v roce 1912 slavný bengálský, ale ve světě ještě nepříliš známý básník předložil výběr ze svých několika sbírek anglickému básníkovi a příteli W. B. Yeatsovi, začaly se věci dávat do pohybu. Rok nato byla Thákurovi udělena Nobelova cena, a kniha se tak stala známou po celém světě.
Když jsem se do ní začítal, cítil jsem tu obrovskou vzdálenost mezi naší zemí a indickým subkontinentem a delší dobu jsem si musel "zvykat" na autorovo pojetí vyznávání té nejčistší lásky. Se srdcem na dlani ... Indii jsem dvakrát navštívil, četl jsem už předtím další Thákurovy knížky, krásná je třeba novelka Poslední báseň... Obé, jak Indie, tak tvorba R. Thákura, jsou jedinečné ...
Citát:
"Domníval jsem se, že snad má pouť už dospěla ke konci všeho, co se mělo stát; --- Co to však dnes vidím? Jaká to nevyčerpatelná božská hra! Jaká svěžest proudí pod povrchem věcí! Sotva zemřel v ústech starý jazyk, ze srdce vytryskl nový zpěv; sotva skončila stará cesta, už mě vedeš do nových krajů."

7 20.02.2019

Úžasná kniha, surreálno, magický realismus a další a další. Ne nadarmo se jmenuje takhle i jedno naše nakladatelství. Tajemný svět pod ulicemi Prahy, záhadné bytosti, nádherný popis "strukturovaného času". Do jazyka prostupuje výtvarné cítění, čtenář může jen žasnout nad autorovou fantazií a jeho asociacemi převedenými na papír i do pražského podzemí-jinozemí...

6 25.09.2018

Krysa ale nespí
je to krysa vodní
zespoda se zuby zakousne
do spící labutě ...
(motto knihy)

Doufám, že si to i po 30 letech pamatuju dobře.

Bible moderní evropské literatury, nejčtenější německá kniha po Mein Kampfu.
Také film je velmi vydařený, jistě znáte.
Více slov netřeba, všechno už bylo asi napsáno :-)

Oskarchen, marsch mit dem Blechtrommel !

6 18.09.2018

Pozoruhodná kniha, po zásluze oceněná. Kromě samotné Drtikolovy cesty světem fotografie zde najdeme velice silné pasáže ztvárňující těžbu v příbramských dolech, včetně popisu katastrofy, který bere dech.
Čekal jsem ale, že se autor bude více věnovat "Fráňově" mystické cestě...
O ní se ale můžeme dočíst jinde - například v knihách manželů Tomášových (Míla a Eduard).

6 18.09.2018

Zpočátku pro mě spíše obtížné čtení, neuměl jsem si ty Kuzmiňáky pořádně představit...
Postupně nabralo tohle dílko grády, a když byli tihle zoufalí bezprizorníci přesunuti ke Kavkazu, začínal si měl pan Pristavkin získávat.
Některé situace jsou tak bezútěšné a některé rány osudu tak kruté, až srdce usedá. Dostala mě scéna, kdy něco podstatné zmizí (nechci spoilerovat) a hlavně to, jak se s tím nešťastná dětská duše snaží vyrovnávat...
A pak se objeví další chlapeček, komolící ruštinu a rázem je tady symbolická spojnice mezi Rusy, Čečeny, Inguši atd.
Působivé je také loučení s krásnou a zlomenou vychovatelkou...
Závěr knihy je její nejsilnější pasáž.

5 09.02.2022

Opravdu úžasná kniha, jak píší mnozí kolegové čtenáři. Úžasná a inspirativní...

Mipam

Dřív než se lámou stal
po stepích a horách putoval

Svým mladým tělem chránil tělo leoparda
když na něj jeho bratr
vystřelil šíp otrávený

Mezi dvěma bardó odvíjí se život barda
který hledá slepou cestu
v lásce odepřené ženy

Miloval pouze jednu z žen
odmítal uvěřit pravdě jasnovidce
Na konec cesty dojel zmatený a unaven

Poutník a obchodník se své milé Dolmy zřekl
aby se s ní - v jejím dalším žití
jako se svým vlastním žákem střetl

A když se lámou stal
jeho duch po stepích a horách putoval

MM, 8. března 2017

5 22.09.2018

Tato kniha provází čtenáře pohnutými dějinami a popisuje okolnosti, které se týkají historie mariánského sloupu v Praze a především dlouholeté a dlouho neúspěšné snahy za jeho obnovu.
Je to další z obrazových publikací Karla Kavičky a jeho spolupracovníků a podobně jako předchozí díla je zpracována ne jako odborná historická literatura, ale jako precizní publikace, která vyjadřuje konkrétní přesvědčení, postoje a názory.
Už vztyčení sloupu v roce 1650 vyvolalo kontroverze, které pak byly s touto unikátní památkou spojovány po celý její osud. Obnova mariánského sloupu v roce 2021 završila dlouhé období rozporů a diskusí, a tak sloup v této době můžeme chápat jako nedílnou součást Staroměstského náměstí, harmonický protiklad k sousoší mistra Jana Husa, jak o tom již v době první republiky psal a mluvil Ferdinand Peroutka.

4 13.10.2021

Tuhle knížku jsem si vybral proto, že mě hodně zajímá téma Velké Moravy ( v této souvislosti jsou zajímavé např. stránky Moravia Magna). Tušil jsem, že půjde o historický román "lehčího kalibru" a to se taky potvrdilo. Ze seznamu vydaných knížek je zřejmé, že autor je zkušený prozaik, má zažitý svůj způsob nakládání s historií a svůj styl. Pokud jde o ten přístup k dějinám, to si na panu Češkovi cením, protože se snaží pracovat tak, aby jeho fikce, postavy, jejich příběhy, románová místa a další nebyly v rozporu s historickými fakty a souvislostmi. Zřejmá je také jeho seriózní práce s archeologickými a historickými prameny, na které tu a tam odkazuje.
Trošku slabší to bylo v tomto případě s jeho "literárním výkonem". Děj je hodně rozvleklý a občas působí jako nastavovaná kaše. Samotný námět a zápletka jsou docela zajímavé, ale při troše úspornosti se to dalo napsat na 100, a ne na 230 stran. Chtělo by to asi větší pestrost, víc nápadů, odboček a možná i víc informací o historickém pozadí...
Také některé dialogy působily dost strojeně, nemysleme si, že se naši předkové pořád častovali výrazy jako "milý příteli; pane veliteli Bojšo", a vůbec mluvili tak nějak slavnostně, ve složitých souvětích.
Nicméně autorovi patří uznání za poctivý přístup k tématu, líbila se mi také jeho historická poznámka na závěr, kde čtenářům vysvětluje okolnosti a souvislosti vztahující se k době a místu románových událostí.

4 12.10.2021

(SPOILER) Pozoruhodný literární počin českého dokumentaristy. Působí v Praze jako biolog-laborant a provádí pokusy na myších a krysách.
Má přítele Nosáka, který se zajímá o alternativní záležitosti.
Společně odjíždějí v prosinci 1989 s humanitární pomocí do Rumunska.
Nosák pak začne působit jako duchovní guru a Martin se seznamuje s Jévočkou, s níž odjíždí poprvé na Sibiř, do zapadlé osady Mutoraj. Doma zanechává katolickou snoubenku Karolínu a zástup divých žen, se kterými se tu a tam stýká.
Na Sibiři poznává naprostou bídu a zmar. Každý tamní chlap se motá kolem Jévočky a jejích zrzavých vlasů. M. snáší útoky všech opilců, Rusů i chlapů z dalších národností.
V osadě Mutoraj potkává lovce s mongolskými rysy Bagdana, alkoholika, a jeho krásnou ženu. Bagdan píše verše a předá je Martinovi. Martin si zapisuje legendu o duši zavřené v muzeu.
Při další cestě na Sibiř se M. zamiluje do Jévočky. Poznává medvědobijce a další polopsychopaty na Sibiři. Po návratu do Prahy se potácí mezi Karolinou a Jévočkou, ale oba vztahy promrhá.
Třetí cestu absolvuje sám, má za sebou rozvod, pokažené a bezdětné manželství. V Moskvě poznává filmařku Jelenu, která mu zařídí potřebné věci.
Navštíví osadu Žigansk, kde potkává Anželu, mladou Jakutskou vdovu, které se po M. příjezdu utopí v Leně syn. Pendluje mezi Ž. a Jakutskem, kde pozná Naďu, další filmařku, Jakutku. Pátrá po muzeích, natáčí, účastní se velké konference o šamanismu, kde je proklet vnučkou slavného šamana, je přítomen otevření trojchrámu křesťanů, Evenků (čum) a Jakutů v Žigansku. Putuje několik desítek kilometrů bažinami s ožralými Rusy, Jakuty a Evenky, účastní se pátrání po sobech zatoulaných v lesích spolu s Evenky, v TV sleduje hry asijské mládeže v Jakutsku atd., atd.
Barvité, autentické, rozervané.

4 12.03.2021

Josef Formánek je velmi dobrý autor, o tom není pochyb. Za jeho nejlepší knížku považuju Mluviti pravdu, ale i jeho Prsatí muži stojí rozhodně za přečtení.
Kniha o tichu je kniha až na dřeň. Málokterý autor jde až takhle s kůží na trh. Ale Formánek touto knížkou opět potvrzuje, že umí dobře psát, že si umí čtenáře získat. Každý z nás tu a tam prochází peklíčkem nebo peklem, ale strázně, bolesti a muka, o kterých je tady řeč, to je hodně silná káva. Kdo pořádně chlastá nebo jel v drogách, ví, o čem je tady řeč. V takových případech je cesta člověka k duchovnímu poznání je vždycky velice trnitá, svízelná a často taky neúspěšná, ale je to DOBRÁ CESTA. A je to taky vlastně jediná možná záchrana.

4 07.02.2021

Nakladatelský počin ze šedesátých let 20. století. Překlady a převody staré čínské poezie (některé texty jsou opravdu staré - 2500 let) přinášejí poezii moudrou, čistou a nadčasovou. Kromě Starého mistra (Lao-c) doporučuju například verše básníka Li-po, milovníka života se vším všudy.

4 29.01.2021