mirabl komentáře u knih
Hodně podprůměrné kriminální čtení. Zcela na rovinu: ztráta času ... teda pokud čtenářem není nějaký "badatel", který se zrovna snaží zjistit, jak (ne)fungovalo socialistické hospodářství.
(audiokniha). Opravdu příšerný zážitek. Ta úplně vygumovaná zelená makovice by si zasloužila za svou krvežíznivost jen jediné. Jo, kulku do hlavy. Udatný Americký Mírotvůrce vůbec nepochopil, že střílení Arabů v Iráku nemá nic společného s obranou Texasu (nebo jiného státu Unie). Jeden ze snajperových mozkových závitů navíc překvapivě vyplodil zajímavý postřeh: "Nejstatečnější Iráčané byli povstalci".
Sympatická dětská detektivka. Poměrně dobře se to četlo. Problémem je, že dospělý čtenář zápletku velké zlodějské záhady začne tušit už brzo na začátku knihy ... což je nefér :-).
Zapomenutý tulácký skvost. Půlroční Musprattovo putování Evropou se odehrává v roce 1924 a je plné černého cestovaní nákladními vlaky, hlubokomyslných úvah o svobodě (nejen z vězení), osobních hladových pocitů ... a překvapivých objevů. Ty přiteplené Benátky, ty mě teda dostaly. V druhé polovině knihy došlo i na žebrající tulácká bratrstva.
V porovnání s knižními výplody populárního Ládíka Zibury (jen na jedno použití) musím konstatovat, že k Musprattovi se budu mnohokrát vracet a číst to znova a znova.
Dneska jsou ale světoběžnické toulky někde úplně jinde. Když našinec vleze do éroplánu SmrtWingz, tak celé dobrodružství spočívá v tom, zda ten nápis na trupu Boeingu (MAX 8) opravdu znamená "Maximálně 8 minut letu".
Tak tahle YA duchařina žádnou díru do světa neudělá. Jen povrchní, laciné tlachání. Ale pro nezkušené a nepolíbené školačky to bude určitě bomba.
Docela poučná exkurze do pražského podsvětí. Pro milovníky happyendů ale doporučuji knihu okamžitě zavřít a zahodit, jakmile hlavní hrdinka začne hláškovat "I Love You". Konec mi pokazil zážitek z celé, dobře napsané knihy.
Přečteno za dva večery, neboť děj (většinou) pěkně odsejpal. Ale proč mám ten nepříjemně kyselý pocit, že už jednou vyždímaný citron někdo pro sichr vyždímal podruhé ?
Tenhle paperback přijde vhod, pokud se našinec nachází v prostorách s nulovým výskytem spotřební elektroniky. Jakákoliv adventura, hraná na iks let starém kompu, je totiž lepším řešením dilematu Jak zabít 4 hodiny času. Pokud to srovnám s tituly jako "Ursula Poznanski - Erebos–Hra, která zabíjí!" nebo "Anders de la Motte - Game", tak Zakázaná hra-Lovec je z nich opravdu nejslabší.
Tak jsem si říkal, že tomu dám alespoň jednu zvezdu, za "pravdivé" vykreslení bývalého stavu českých pivochlastáren. Ale poslední část knihy, ze které stříkala krev na všechny strany ... a spousta jiných nechutností ... jen pro silné povahy. Důrazně nedoporučuji tímto paskvilem listovat za střízlivého stavu!
Jen s velkým sebezapřením se mi podařilo tuhle monotématickou chujovskou slátaninu dočíst až do konce. Pravda, párkrát jsem se i lehce pousmál ... alespoň jednu hvězdičku si zaslouží celkem roztomilá dvojsmyslná slovní hříčka, které byly vystaveny tři finalistky na místo nové sekretářky. Samotného mě překvapilo, jak původní zkušební věta "Co už zase chcete, soudruhu řediteli?" dokáže vyznít, když se na správné místo dosadí drobná pomlka ... a spiklenecké zamrkání :-).
Příjemně strašidelná, velmi čtivá duchařina. Co ale bylo zcela překvapující, že na pozadí vražedných příběhů, se odehrával docela nevídaný a málo romantický vztah dvojice právníků. Bohužel finále mi přišlo, jako by ho tam někdo násilím narouboval ... takže jen čtyři hvězdy. A milovníci pejsků si zde také přijdou na své.
Z anotace se žádný náznak děje vyčíst nedal, takže jsem šel do neznáma. Megan pracuje jako návrhářka kuchyní v designérském studiu a Holt má v úmyslu svou lukrativní zakázku svěřit pouze a jen jí ... a má pro to své důvody. Po smrti své ženy s pomocí soukromého detektiva hledá (a možná už našel) biologickou matku svého dospívajícího adoptivního syna...
Po nadějném začátku, kdy Lištička zdrhla ze sirotčince, se to bohužel zvrhlo v tuctovou béčkovou slátaninu. Už dlouho se mi nestalo, že by mi "kladní" hrdinové příběhu byli tak neskutečně ukradení. Škoda dvou večerů, které jsem tomu věnoval.
Tak trochu jiná harlekýnka, která stojí a padá s velmi dobrými dialogy mezi ústřední dvojicí příběhu. Knihobudkový nález ... a docela příjemné překvapení.
Roztomilé ilustrace, každá stránka je doslova "natřískaná" zvířátky ... no a trochu slabší veršovaný doprovod. V neckách vykoupané kotě je prostě boží, tomu jsem se i nahlas zasmál. Líbilo se.
Kniha je defacto bohatě ilustrovanou učebnicí přírodopisu pro malé školáky. Pokud by v tom někdo hledal nějaký smysluplný příběh, hledal by marně. A navíc dvě malá děcka v horském prostředí ... na ledovci ... Prosím všechny české Jeníčky a Mařenky, tohle NIKDY sami nezkoušejte!
Název publikace je hodně zavádějící (diplomaticky řečeno). První slůvka kteréhokoliv mrňouse budou určitě "máma", "papů", "bio :-)" ... atd. Rozhodně to nebudou zde vyobrazené příklady typu "tahač", "vyklápěč", "fialová tříkolka" ... tedy pokud se zrovna nestal zázrak a šťastná maminka s otevřenou pusou právě zaregistrovala, že prvně promluvil její malý nefalšovaný Einstein.
Tak tohle chtělo hodně odvahy ... ehm, vydat pohádkové leporelo zcela bez doprovodného textu. Myslím, že jsem se s něčím takovým ještě nesetkal ... ale dobře to dopadlo. Je tu hodně prostoru pro fantazii a představivost ... a makové koláče na konci, hmm, ty já tuze rád :-).
Kniha obsahuje následující kapitoly, nebo spíše informační dvojstrany:
První bicykly, První motorky, Cyklistický sport, Motocyklový sport, Zvláštnosti, Tříkolky, Skútry, Užitková vozidla, Rekordy, Na vlastním kole, Kaskadéři a žongléři. ... prostě totální informační maglajz typu "letem-světem" s téměř nulovou hodnotou. Jedna hvězdička za velký obrázek parního motocyklu z roku 1889.
Útlá kniha pro nejmenší čtenáře, která obsahuje 4 příběhy:
Zapomenutý permoník, Zmijounek, Vetřelec, Jedubaby z Černého lesa.
Odpočinkové čtení ... a permoník ukáže dokonce i jedno kouzlo. Líbilo se.