misami99 komentáře u knih
To byla jedna z prvních knížek, kterou jsem od Kinga četla a bez přehánění můžu říct, že jsem byla unešená. U téhle knížky nevadí ani v nejmenším roztahaný styl psaní. Všechno do sebe zapadá, všechno je symbolické - malé děti bojují se svými hrůzami. Jelikož miluju to, jak na sebe Kingovy knihy navazují (blázinec v Juniper Hillu se objevuje i v jiných dílech, a dlouhá a důležitá zmínka o Derry je v knize Dallas '63) , byla to pro mně opravdu chuťovka! Do knížky jsem se zamilovala a dost často se k ní vracím :)
Atmosféra dětství v padesátých letech je tak dokonale vystižená, až jsem jí hrdinům záviděla. Skoro jsem s nimi utíkala před Henrym Bowersem a dívala se Benovýma očima na Beverly.
King vzal hororová klišé - klauni, pavouci, mumie, Frankenstein - a dal jim nový, děsivější rozměr.
Bravo, pane Kingu :) Pět z pěti!
!!!SPOILER!!!
Obvyklá chyba S.Kinga - useknutý konec. "A pak je všechny pohltilo boží světlo", a čau... rozhodně jsem čekala něco víc. Jako zarytou odpůrkyni křesťanství mě King zklamal a taky rozlítostnil, když nechal zemřít Nicka, do kterého jsem se málem skrz stránky zamilovala a úplně jsem ho viděla před sebou.
Na druhou stranu, King je mistrem mnoha emocí - nejenom strachu, ale i lítosti. Bylo mi líto Nicka, Glena, Matky Abagail, bylo mi líto Dayny a Soudce a vůbec všech, co zemřeli.
King vás nutí přemýšlet o tom, že tohle se může stát. Tohle se přece sakra vlastně může stát, vždyť na světě existuje několik laboratoří, kde dosud přechovávají vzorky dýmějového moru, černého kašle, pravých neštovic...
A opět, znovu a pořád dokola - starý motiv, nový rozměr.
Za mně 3 z pěti, kvůli vraždění postav, se kterými jakoby nevěděl, co dál, a za ten s prominutím zprzněný konec.
Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy děj v knize vrcholil do nejvyšší hrůzy a můj prudce inteligentní spolužák se ke mně připlížil a vybafnul na mne...
Nicméně k samotné knize: Líbí se mi, že děj je nečekaný, úplně cítíte tu zoufalost nad tím, jak ta ubohá malá rodinka jde celá kompletně do kopru. A nepomáhají jim žádné náhlé šťastné události, děj se prostě svažuje až k samotnému černému konci.
Opět - jako u knížky To - starý motiv (oživlé mrtvoly), nový rozměr.
Pět z pěti, za Oze Veuikého a Stuašlivého.