Misantrop
komentáře u knih
Mlčení jehňátek
Thomas Harris
V knize má doktor na jedné ruce 6 prstů. Škoda, že to ve filmu nešlo udělat. Nemrkajicimu kanibalovi by to dodalo ještě větší glanc.
Cesta do středu Země
Jules Verne
První seznámení s příběhem u mne spadá do 90.let, kdy jsem jako dítě přičmuchl ke knižnímu komiksu, který vyšel pod španělskou taktovkou roku 1991 a stále zdobí mou knihovničku, heč. Před lety jsem zhlédl i barevnou zfilmovanou verzi z roku 1959, která získala několik nominací na Oskara a i dnes má snímek něco do sebe. Před čtením knihy jsem si při žehlení (ne, kecám) ještě pustil vlažný celuloid z roku 2008, kde má hlavní roli Brendan Fraser, abych mohl knihomolsky uzavřít kruh. V průběhu čtiva se dá pomalé tempo na povrchu Země odpustit, jelikož pod povrchem se budou dít jó věci.
"Slovo jeskyně není snad vhodné k označení tohoto nesmírného prostoru. Ale slova lidského jazyka nestáčí tomu, kdo se odváží do zemských hlubin!"
Ocelové město
Jules Verne
Německý vynálezce může být čtenářem svým myšlením přirovnáván k Hitlerovi, či dnešnímu Putinovi, ale stejně i u téhle Verneovky jsem udiven jak vizionářský Jules byl!! Kniha mne do první půle moc neoslovila, ale jakmile se Marcel dostal do města a sblížil se s vynálezcem hltal jsem stránku po stránce. Mé vydání má však 165 stran.
Cesta kolem světa za osmdesát dní
Jules Verne
Slavný příběh zámožného poutníka Willy Fogga mne hypnotizoval jako večerníček v dětství, kdy se v 90.letech vysílal v TV animovaný seriál, který mi utkvěl dodnes v paměti společně s jeho nakažlivou znělkou.
Posléze jsem zhlédl i hranou verzi s Pierce Brosnanem z roku 1989, která nebyla špatná a možná je reprezentativnější, než komická verze s Jackie Chanem točená po miléniu. Za zmínku však stojí i barevný film z roku 1956, který je znám hojnou účastí hollywoodských stars.
U této knihy narozdíl od jiných verneovek se mi líbí svižný úvod a zápletka u gamblingu, kdy se během minuty zásadový Fogg rozhodne vsadit o zřejmě neproveditelnou cestu kolem světa za 80 dní a dále už to všichni známe...
Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
Přiznám se, že mi film nesedl vůbec. Kniha je sice lepší a i když se čte poměrně rychle děj se vleče jak starý psopes. Mé Omega vydáni má totiž přes 200 stran. Na celostránkové detailní rozbory nedůležitých postav jsme u verneovek zvyklí, ale zde se skoro do půl knihy krom fantazírování v místní krčmě nedaleko hradu nic neděje. Teprve po zdlouhavé hecovacce jestli jít a kdo půjde na obhlídku hradu se pomalu začíná něco dít. Po prvním incidentu v hradě se následně zpátky v krčmě seznámíme s mladým hrabětem Telekem, který vypráví mysteriózní minulost barona Gorcze během pobytu v Neapoli. Do té doby mi v žilách kolovaly kostky ledu a kniha mne krom ilustrací nerajcovala. Čtivější a napínavá je poslední čtvrtina knihy, kdy se poblouzněny hrabě Telek vydává na vlastní rokokovou pěst do útrob ponurého hradu...
Válka s mloky: Na motivy románu Karla Čapka
Jan Štěpánek
Mé vydání je z roku 18 od známého ilustrátora Štěpánka. Fakt, že Čapkovi vize predbihaly dobu není novum. Jediné mínus je osekaný děj v tenké vazbě.
Máj
Karel Hynek Mácha
Pěkné ilustrace, které přihrávají k již tak ponuré básni. Máj se čte svižně na posezení.
Apatie k ďáblu
Nick Kent
Jedna z nejlepších a nejzajímavějších rockových knížek. Čekal jsem jen obyčejný životopis rockového novináře, ale jde o opravdovou studnu informací. Divím se, že si Kent na všechno tak dobře pamatuje, když nějakých dvacet let byl v drogovém limbu. Nicméně tato kniha by neměla chybět ve sbírce rockového fandy. O některých faktech v knize však lze polemizovat a s některými názory Dicka Kenta rovněž nesouhlasím, ale to není stížnost. Knihu jsem četl několikrát a ještě párkrát jí v životě číst budu.
Farma zvířat / Animal Farm
George Orwell (p)
K vizionáři Orwellovi jsem se musel knižně vrátit po zhlédnutí sci-fi snímku 1984 před dvaceti lety a následnému zúčastnění divadelní verze. Tehdy jsem byl obeznámen, že 1984 a Farma zvířat jsou jeho nejlepší knihy i dnes a hlavně dnes nemůžu proti tomuto tvrzení říct ani popel. Orwell dodnes zůstává ikonou vzdoru proti totalitním tendencím a politické manipulaci všeho druhu.
Mr. Hockey - Můj příběh
Gordie Howe
Psal se rok 1997 a já pravidelně sledoval v TV pořad Power play a tam na vlastní oči zahlédl číslo 9 v jeho 70ti letech jak odehrál zápas v IHL za Detroit Vipers. Ta vzpomínka jak pan Loket přelézá přes mantinel do hry mne utkvěla dodnes.
Kniha dobře poslouží jako sonda do NHL pravěku fandům, kteří rádi srovnávají tehdy a dnes. Po dočtení knihy mohu s klidem tvrdit, že v těch dobách byli hráči fakt žoldáci. Chrániče, hokejky, podmínky i platy měli hráči bez přileb prostě horší. Tehdy se hrálo i více srdcem a hráči byli dlouho vděční za to, že dostávají plat za to, co je baví.
Dozvěděl jsem se cenné informace, které mi pomohly uzavřít kruh tohodle pepka námořníka, který díky svým krátkým nohám měl níže těžiště a bylo tak těžké ho sundat. Jeho svalnaté ruce z tvrdé zednické práce mohly bez přehánění konkurovat kulturistovi Bobby Hullovi. Podivuhodná je i odolnost a dlouhověkost na vrcholové úrovni, když se dozvídate jaká a kolik zranění Howe měl. Dozvíte se proč fanoušci Detroitu házejí chobotnice na ledovou plochu a Pan Hokej Vás nechá nakouknout krom statistik i do osobních korespondencí s manželkou a jeho syny. Rovněž jsem netušil, že Gordon začínal jako brankář a naučil se hrát hokejkou jako levák i pravák, takže si jako jediný v době rovných čepelí prohazoval před brankářem strany, čímž rozhodil soupeře. Jeho krouživý styl bruslení se zdviženým a často smrtícím loktem šel rozpoznat už z dálky a mnoho hráčů s úsměvem ukazovalo jizvy a vzpomínalo na Gordieho sloní paměť, když došlo na oplácení. Vyprávět mohl třeba bitkař Lou Fontinato, který si vykoledoval jedno z nejstrašnějších bití v NHL o kterém se mluví snad více, než o Gordieho gólech. Když mrknete na fotky na netu, šlo fakt o demolici hlavy, kdy doslova jak cituje Gordie "...jeho nos pak nebyl tam, kde má být".
Smutné, ale reálné fakty pravdivé skutečnosti jsou kapitoly, které vypráví o bezcitném trejdari Jacku Adamsovi, který Gordieho roky okrádal o peníze, nebo vedení rudých křídel s kterým se nemohl rozloučit v dobrém duchu. Je zde podrobně popsán konec kariéry a následný comeback do WHA, která byla opravdová hrozba pro NHL, ale pro Gorda splnění snu zahrát si se svými syny.
Knihu jsem zhltnul za jednu neděli a měl pořád hlad!
Rambo I (První krev)
David Morrell
Nevydržel jsem a dal šanci mluvenému barytonu Jíry Schwarze v jehož podání zní uchulibně i Conan, Poslední Mohykán, či ponuré vize Lovecrafta. I když film působí násilně, tak tam uhyne jen zástupce Galt, ale v knize se jedou nekompromisní jatka. Líbí se mi jak J.J.Rambo skautským způsobem eliminuje policisty a taky jedna zajímavost: Kus plátna, který Rambo najde jako oděv nebyla rekvizita. Dodnes ho Sly má. Nesmím opomenout postavu Teasla, jehož uvěřitelnost zanechá dojem jak ve filmu, tak v knize.
Zlatan - Chlapec, který šel vždy svou cestou
Yvette Żółtowska-Darska
Kniha je vizuálně stylizovaná pro mladší čtenáře. Dozvíte se vše podstatné od Zlatanova počátku až do roku 2017. Polská fanynka Darska se nepouští do hloubavějšího psaní, ale pro průměrně znalého fandu je lehce čtivá kniha do pohody.
Christiane F. – Můj druhý život
Christiane Vera Felscherinow
Zdlouhavý úvod na třicet stran jsou citace z první knihy, který má sloužit asi jako rekapitulace. Překvapily mne zajímavé informace o účastech Chris v punkové scéně a ve filmech během 80. let. Osobně se třeba Chris, která za pár dní slaví 60 let, setkala se svým idolem Bowiem, kámošila se zpěvákem Campinem a spolupracovala s kultovní kapelou Einsturzende Neubaten s jejíž členem měla roli v prvním cyberpunkovem snímku Decoder. V tomto vizuálně působivém snímku s úžasným soundtrackem si zahrál i spisovatel Burroughs. Kniha nezmiňuje, že měla Christiane roli i v zapomenutém snímku o No Future generaci Neonstadt, který získal nominaci za nejlepší režii v západním Německu. Christiana zpívala v kapele a vydala pár sólových singlu na EP deskách. Tyto desky jdou sehnat jen na discogs, nebo poslechnout na YouTube. Mne osobně se to líbilo, bohužel jde jen o pár písní. Vyšlo to v roce 82, kdy Chris byla gothicpunk a hudebně jde o multižánr, tedy electro-funk-avantgarda-synthpoprock. Zní to jako dnešní lo-fi discopunk s jejím sexy mluveným hlasem ne nepodobným feministkam Kathleen Hanna, či Kim Gordon. Chris působí sečtělým dojmem díky životu v Holandsku a Řecku i její zálibě v čtení knih, přesto se nedokážu zbavit dojmu, že jde o naivního a tvrdohlavého člověka, kterého v posledních letech na metadonu trápí stihoman. Její rodiče jsou kapitola sama o sobě. Mimokrokem v knize je chyba, která píše, že hit 99 luftballons je od zpěvačky Niny Hagen. Tato píseň je však od zpěvačky Nena. Takže Christiana v TV pořadu v USA, kdy na otázku, co poslouchá teď za muziku neproslavila Ninu Hagen, ale Nenu. I když lidé pořád něco komolí a pletou, takže tam mohla fakt zpopularizovat obě.
První zemřel kancléř
Miroslav Hladký
Zajímavostí je, že jako zdroj knihy posloužily i materiály tzv. Historické komise SS a další dokumenty nacistické špionážní služby SD z let 1934-38, které byly nalezeny v roce 1964 na československém území. Jsem vlastníkem knížky, která je v top stavu.
Stereofonie v praxi
Bohumil Sýkora
Zmiňovaný obsah je přenesen do knihy čtivě a použitelně. Kniha rovněž uvádí základní info nutné pro správný provoz sterea a další náročnější poznatky z teorie i praxe. Kniha mne jako audiofila dostatečně seznámila s fyziologickými základy obecné akustiky a představila možnosti kombinace některých aparatur. Text je navíc provázen bohatým obrazovým materiálem.
Těžký boty to vyřešej hned
Filip Vávra
Jedinečná kniha, která reflektuje důležitou dobu československých skinheads. V knize je přímými účastníky podrobně vysvětlen průběh rozkvětu hnutí, názorové ideje, účasti na demonstracích a více, či méně známé potyčky. Díky úspěchu knihy se do budoucna chystá pokračování i filmové zpracování.
Na kometě
Jules Verne
Mé novější Omega vydání má skoro 400 stran - je rozdělené na dva díly a má přes 40 kapitol. Kdyby kniha byla poloviční, nic by se nestalo a to jsou zde osekány původní antisemitské názory díky kterým trvalo skoro sto let, než se někdo pokusil román zfilmovat. Nejpovedenější oceněnou adaptaci na plátně uskutečnil, kdo jiný než žádaný Karel Zeman a aby se vyhnul ožehavým tématům uzpůsobil postavy jako karikatury.
Před čtením jsem si pustil ještě mluvenou verzi, ale ani po dočtení zdlouhavé knihy jsem se neubránil pocitu ani hodnocení, že jde zatím o nejslabší verneovku, kterou jsem doposud četl.
"Lidské bytosti nejsou stvořeny k tomu, aby bloudily dvě stě dvacet miliónu mil od Slunce."
Rodina
Emma Cline
Nezkušená autorka trestuhodně nevyužila potenciál námětu. Namísto thrilleru z kterého šlo něco vytřískat jsem byl nucen většinu knihy číst o nudném dospívání unylé náctky. Laciná kniha s laciným obsahem byla přiložena jako dárek díky zakoupení většího počtu knih. Teď už vím proč. Nejdříve jsem měl z toho radost. Jde přece jen o zajímavé téma. Jenže ono se v knize skoro nic neděje. Trochu mne zmátl nečekaný skok v čase do internetové doby, ale jsem si jist, že na tuto zbytečnou knihu rychle zapomenu.
Z lásky oheň pohřební
Mick Wall
Již v úvodu jsem došel k názoru, že pisálek Wall snad kapelu nenávidí. V údobí prvních 3 let kapely ubral a spíše chválil růst aktivních Doors. Od 68 roku však demonstruje strmý pád se smrtelným dopadem. V podstatě lze souhlasit, že za zánik může alkoholismus zpěváka, který už vzhledově nepřipomínal sexsymbol i proto se chtěl zaměřit na poezii a být básník. Stejně musel zůstat ve Francii jinak by v USA musel na několik let do basy. Moc na výběr neměl, tak kalil a kupoval si štamgasty za tantiémy, ale i to nešlo do nekonečna a on to věděl.
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Jde o rozšířené vydání s předmluvou M. Amise a úvodem A. Biswella. Neználky poučí v poznámkách stručný slovník jazyka týnů a jako bonus potěší prolog k jevištní adapci. V epilogu se Burgess vyjadřuje k násilí a svou do mlýnku přidal i překladatel Šenkyřík. Drtivá většina z nás viděla nejdříve film a poté četla knihu. Kniha se detailněji zaměřuje na všechny scény, které známe z paměti z filmu. Víc netřeba.
