Misantrop komentáře u knih
Díky této knize můžete reagovat na svou sebekritiku zdravě a využít ji ve svůj prospěch.
Kdo by to byl řekl, že tohle je jedna z nejzajímavějších knížek o celém tom rockovém kolovratu. Četl jsem jí několikrát a jistě do ní ještě několikrát nakouknu.
O Viciousovi a Cobainovi tyto články vyšly kdysi v našich rockových časopisech. Nedivím se, že povídka o Viciousovi působí trochu zaujatě. Všichni víme, že Sid v podstatě zničil Dickovi Kentovi kariéru.
Kdyby se tato kniha u někoho zjevila v bazaru, měl bych zájem.
Kdyby se u někoho tato kniha zjevila v bazaru, měl bych zájem.
Další překopírována kniha Čermákove a kupodivu to zde přiznává. Neodpustim však nudný a zdlouhavý úvod o horoskopech a numerologii na několik stran. Tímhle mne znerudnela už u prekopirovane knihy Belmondo s chybama v textu.
Detailní náčrty, rytin, studium proporcí, pohybu, zvířat, anatomie, karikatur a technika malby nepřestává udivovat. Díky Bohu se Leo nezaobíral jen náboženskou tématikou. Prostor dostanou i codexy. Škoda jen netypickych rozměrů knihy.
Překvapil mne i počet fotografií, které jsem nikdy neviděl a to kapelu sledují skoro třicet let. Tato publikace by zasloužila pevnou vazbu a troufám si říct, že co se týče informací o kapele jako takové, tak je tohle snad nejlepší poctenicko. Jsou zde podrobně rozpitvány všechny skladby, průběhy nahrávání písní a alb, či turné. Závěr se zaobírá kariérou členů kapely po rozpadu kapely a o Courtney a dospělé Frances se taky dočtete.
Výborná příručka doslova od A až po Z a vůbec první publikace o krevetách v češtině zkušeného chovatele a autora podobných knih bc. Patoky. Kniha je srozumitelná i pro začátečníky a představí mnoho krásných fotografií a potřebné zajímavosti. Tato knížka by rozhodně neměla chybět v knihovničce žádného akvaristy/krevetisty.
Mne hlavně zajímal počátek Necrococka a jeho působení v blackmetalových Masters Hammer. Jeho následná hudební a umělecká tvorba je také zajímavá, ale toho narcismu bych fakt ubral. Pro ty, co nejsou obeznámeni s úchylnou osobností Necrococka, budou jeho personu brát spíše s rezervou.
Sice má první přečtená kniha o této kapele, ale pravdou je, že jsem se dozvěděl vše potřebné. Kniha samotná se věnuje všem členům a skromně přiblíží i užší rodinný okruh, producenty a průběh celé kariéry kapely. Angus má větší prostor pouze v pasážích, kdy se neustále opakují repliky, když předvádí na pódiu umírajícího brouka, že kouří jednu cigaretu za druhou, že miluje čaj a čokoládové mléko. Tohle mne unavovalo, jelikož jsem nabyl dojmu, že vlastně víc zajímavého napsat do knihy ani nejde z toho důvodu, že kapela jede celou dobu monotónní život. Nahrávání alb, následné vyčerpávající turné a pořád dokola. Na soukromý život zbyde málo času a bratři Youngové berou svou práci smrtelně vážně. Autor tak nemá dostatek historek, aby přesvědčil čtenáře o jejich tvrdé povaze na kterou víc než často naráží, ale jen slovy. Takže nějaké šťavnaté extempore se studnou informací nečekejte. Překladatelská práce mohla dopadnout také lépe. Převádět a plantat počet nul z dolarů na koruny jsem překousnul. Jakožto velký fanda kapely The B-52's jsem přimhouřil oko i nad chybně psaným názvem jmenované tlupy. Iritovalo mne však zpackané jméno snad nejznámější rockové publicistky Caroline Coon. Taky nechápu myšlení autora u billboardových umístění. Jednou jedno album označí, že se umístilo na skvělém druhém místě a u jiného alba stejné, či podobné umístění komentuje nepochopitelně slovy:" bohužel až na druhém místě". To samé u prodeje desek, kde šermuje čísly u prodeje milionu nosičů v USA, což bere jako neúspěch oproti jejich nej albu, co to vytáhlo na 20 mega. I když ano, nejmenované tři alba z 80.let mne extra nezaujaly.
Tento grafický román jsem přečetl na jeden zátah. Zajímavostí je, že Cashovy vinylové desky jdou sehnat za hubičku. Od Kleista mne zajímá jeho počin Boxer, tam je ještě silnější příběh.
Knihu se mi podařilo koupit v den vydání. Kapelu Blondie jsem asi dvacet let schválně přehlížel. Nakonec jsem k nim přecejen našel cestu a jednu dobu je i dost žral. Mám od nich na vinylu prvních 5 alb. Kniha je obohacena fotografiemi obrázků Debbie, které malovali fanoušci. Zajímalo mne hlavně údobí let '75-80, ale kniha je čtivá téměř celá. Dozvěděl jsem se méně známé fakty, třeba Debbiinu účast v avantgardním hnutí, její zájem o módu, nebo že nezná své rodiče. Vtipné jsou i historky s původním basákem Valentinem, který zvýšil můj zájem o kapelu díky videoklipu "In the Sun". Mimokrokem se z něj stal později úspěšný spisovatel.
Kniha mne moc nebavila. Působila na mne nesrozumitelně a je v ní kladen důraz mytologické významy písmen, čísel, rostlin, zvířat, jídla, hvězd a dalších elementů. Není pro mne psaná čtivě, ba ani zajímavě.
Kniha je spíše pro děti ZŠ, ale zaujala různými skládankami a rébusy.
U písní jsou i noty, takže lze zpěv doprovázet i na hudební nástroje. V knížce jsou snad všechny písně a říkanky, které kdy vyšly.
Jako začátečník prostudováním deseti kapitol základů ekonomiky postoupíte o krůček dál.
I tato kniha mne v dětství přiměla jít do atletické školy a v pozdějších letech ulovit i podpis samotné Jarmily. V knize mne nejvíce zaujaly kapitoly o tvrdých trénincích, pracovním vztahu s trenérem a samozřejmě překonání některých dodnes platících běžeckých rekordů.
Tuhle hru hraji přes zimní roční noční období již dvacet let. V době vydání byla kniha neocenitelným pomocníkem.