Moňa69 komentáře u knih

Milý Joel tvoří příběh na principu hororových lekaček - člověk čte a prásk! jeden zvrat, plésk! druhý, šup ho tam! třetí. Někomu konec mohl připadat moc uspěchaný, ale mě to takhle úplně vyhovovalo, pořád se tak něco dělo až do poslední stránky a navzdory tomu, že jsem knihu četla převážně pozdě večer, mě nebralo spaní. Nemám co vytknout.

1 12.02.2014

Príma príma, tak už i Hypnotizér je v červených barvách vedle ostatních Keplerovic knih:) Skvělá psychárna, seveřani se zkrátka vždycky vytáhnou s nějakou chuťovkou, ze které má čtenář blbé trávení a neklidné spaní.

K tomu odmítavému postoji ke Keplerovic pasování do role Larssenova nástupce - Stieg je jen jeden a je to bezesporu bůh, ale tihle manžílci se alespoň vyhnuli předlouhému a nezáživnému úvodu knihy a Hypnotizér tak byl napínavý už od první stránky, což se Larssenovi (budiž mu ze mě lehká) v Muži, kteří nenávidí ženy, moc nepovedlo;)

1 12.02.2014

Ten pocit, když se snažíte číst ale vzorek na ubrusu je tisíckrát zajímavější než kniha...

No, všichni tušíme, že mateřská je strašná pruda a že babičky umírají, ale o tom všem se můžeme dočíst v Betynce nebo v Žena a život. Ze zásady nečtu knihy, ze kterých už na pohled sálá sračkoidóza, ale státnice jsou celkem výmluvný argument, proč občas přemoci sama sebe a nechat se okrás o dvě hodiny života.
83%? Vážně...? Za vydání tohoto deníčku znuděné matky by si nakladatel zasloužil deset morových ran a krach firmy jako bonus. Autorka sice vyčůraně podotýká, že se nejedná o její vzpomínky a o ni vůbec, nicméně nevyvratitelným faktem zůstává, že ženské ve své tvorbě horlivě zrcadlí své nitro, a toto je obraz nitra ženy, kterápotřebuje robotu. Nemám nejmenší proti ženám autorkám, ale při tolika zajímavých tématech opravdu nemám potřebu číst stesky sesmolené na papír mezi Ulicí a Pindami z gyndy. Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. Ne.

Jsem jediná, komu připadalo nesmírně romantické, že s Venetií ten hrabě souložil análně, jen aby zachoval její panenství? :D Za mě nejlepší erotická kniha, k jaké jsem se zatím dostala. Vulgarity byly samozřejmě na místě, bože, je to erotický román, kdo chtěl číst o pusinkách a namlouvání pod hradbou růží, měl sáhnout po nějaké sračce pro ženy!

8 03.11.2013

Znovu se prokázalo, že jako čtenářka jsem naprosto nepoučitelná a naivní, když si vyposlechnu nadšené áchání a óchání mé babičky a sousedky nad touto knihou. Do toho křiklavý leták, že se jedná o světový bestseller, který čtou naprosto všichni a kdo ne, je looser, no a kniha byla moje, že... Po přečtení jsem její spektrum využití rozšířila na zabíjení much a komárů a opravdoví fajškmekři, kteří prachy pěstují doma na balkoně, jí můžou nahradit toaletní papír. Padesát odstínů neskutečné nudi a šedi je prezentováno jako porno nejtěžšího kalibru opletené jemnou sítí romantiky a kytiček a blbostí, nicméně ačkoli se nepovažuju za nějakého fundovaného znalce porna, co má nahoněno do zásoby, musím nesouhlasit! Jásne, patnáctky, které si někde v křáčku odbyly první doteky v kalhotkách, možná budou výplodem obézní američanky pohnuty a nejednou dohnány k slzám, ale někomu, kdo si chce přečíst něco opravdu zvráceného a perverzního a zároveň romantického až na roh, doporučuji Hřích. K realitě to má sice taky daleko, ale alespoň to nenutí průměrně inteligentního člověka k záchvatům smíchu nad něčí do očí bijící blbostí. Je vidět, že autorka si moc sexu neužije, jinak by věděla, že ženský poševní sekret, pokud je zdravá. nechutná slaně nýbrž kysele! Přístě možná radši konat, než psát.

Jedním slovem hnus, hnus, že se něco takového děje i v Evropě dvacátého století. Takový člověk nemá žádné právo se nazývat otcem, protože je to obyčejné sadistické hovado a neměl by mít ani psa, natož děti. Matka, koukám, taky príma rodič a opora, když od celé situace odvracela tvář, jen aby náhodou nedostala na budku, bratři jakbysmet. Tu ženskou obdivuju, že se dokázala sama sebrat a postavit se na nohy a nenechala to tomu dobytku projít. Nemůžu napsat, že se kniha dobře četla, vzhledem k povaze příběhu by to nebylo na místě.

2 03.11.2013

Pro tento díl Milénia mám asi největší slabost, líbí se mi, že je děj zaměřen na Lisbeth a na Všechno To Zlé. A komu by se nelíbilo mít za fotříka mafiána... trochu se mi zvedal žaludek z některých scén, ale už jsem velká holka a bez takových chuťovek a masakrovek by to jasně nebylo ono. Larsson je prostě bůh a tahle kniha se mnou bude pohřbena!

3 21.10.2013

Závěrečný díl trilogie nezaostává za předchozími částmi. Larsson nezaspal na vavřínech a do třetice všeho dobrého nám dopřává kvalitní počteníčko s vyřešením všeho, nad čím jsme si doteď lámali hlavu. Nejvíce se mi líbila část u soudu, dobře to těm šmejdům nandali!

Zaslechla jsem, že autor musí být natuty magor. Must have! Rozpálená pláž a veget u jezera sice není ideální lokalita ke čtení takového skvostu, ale přísahám, při čtení díla jako by se slunce schovalo za mraky a zavanul vítr ze severu! Ze jména Vanger kape zlo už od pohledu. Blomkvist je můj miláček a být chlapem, chci Lisbeth za manželku. Poněkud rozvláčný začátek Larssonovi velkoryse odpouštím za tu smršť, která následovala zhruba od poloviny knihy. Kniha ve mě zanechala opravdu hluuuuuboké dojmy a až buhu bohatá, nechám si ji pozlatit a vystavit na čestném místě. Thank god i'm woman!

Sada! Celkem mě zajímá, jestli je toto podle skutečných událostí, každopádně jako krimi hodně kvalitní a strhující. Sběratele očí jsem zhltla za jediné odpoledne a rozhodně doporučuji všem milovníkům tohoto žánru.

11.10.2013

Někdy zkrátka jako by pupeční šňůra nikdy neexistovala a někdo se jednoduše nesmíří s tím, že rodinu si nevybírá. Strašně mě žere, že netuším, co se sakra s Renou stalo, ale kdyby autorka nenechala konec otevřený, neměla by kniha ty správné grády a neudržovala by čtenáře v napětí i při opakovaném čtení. Oceňuju, že se děj netočí jen kolem mladší dcery, ale že se nám dostává i názorného nahlédnutí na komplikované a rozhodně ne černobílé vztahy mezi všemi členy rodiny a blízkého okolí a že na nevycválanou mládež není pohlíženo jako na verbež k profackování, ale jako na slabé a duševně nevyrovnané bytosti toužící po něčem lepším, po hezčím světě (což v reálu samozřejmě z 99,9% nefunguje). Ráda se k Matce vracím a i při asi stopadesátém přečtení i pořád dává něco nového.

1 11.10.2013

Malé ženy mě baví a uchvacují nyní stejně jako když mi bylo patnáct nebo třeba devět a jsem toho názoru, že bych je zbožňovala i jako kluk:) S Jo jsem se ztotožňovala po dlouhá léta, ta holka má jiskru a ve světě se neztratí!

5 11.10.2013

O žádnou výživnou duševní stravu se sice nejedná, nicméně nejen klasiky a poezií je správná žena živa a jako oddechové čtení k opalování je toto dílko jako stvořené. Emmina mozkovna tedy poněkud neodpovídá pětadvacetileté ženě ani náhodou, ale aspoň jsem se mohla utěšovat pocitem, že nejsem jediná, kdo trpí zastydlou pubertou!:)

11.10.2013