monkal komentáře u knih
Jedna z lepších knížek, zasazená do celkem zajímavého prostředí, které by mělo odpovídat japonskému císařství. Je tam poměrně dobře vidět, jak fungovala japonská společnost v době samurajů, pocit jejich nadřazenosti vůči ostatním poddaným a nedůvěra vůči cizincům. Je zde i postava císaře, který se snaží o zlepšení postavení svých poddaných a v nastalém konfliktu se musí opřít o jejich podporu, aby se udržel u moci.
Linka Horáce je v císařství je trochu nudná, mnohem zajímavější je cesta Willa a jeho přátel za ním, i díky skandijské posádce, se kterou jsme se již potkali v předchozích dílech. Bohužel trochu uměle zde působí souboj dvou hlavních ženských postav o hlavního hrdinu. Je to trochu až moc okaté a vynucené. Jinak poslední díl série, který má ještě nějaký celkový děj a nejedná se o povídky.
Válka o Falklandy nebyla klasickým konfliktem studené války, kde by došlo ke klasickému soupeření tehdy bi-polárního světa, ale naopak se mezi sebou utkaly dvě země, které byly klíčovými spojenci USA. Ty se tak rozhodly konflikt urovnat diplomaticky. V čele Británie ale stále železná lady Tatcherová, která odmítala jiné řešení, než návrat Falkland pod britskou správu.
Kniha Jaroslava Hrbka je v české historiografii ojedinělým dílem, který se velmi podrobně zabývá tímto konfliktem. Nejedná se pouze o nudný výčet dat a reálií. Autor pojal knihu tak, aby zaujala i širší čtenářskou veřejnost.
Kniha je sice pojata jako válečný román, ale v jádru se jedná o reálný popis nasazení českých speciálních jednotek v bojových misích v Afghánistánu. Podle popsané výzbroje bych si dovolil odhadnout, že základem knihy bylo nasazení 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.
Autor skvěle popisuje obrovské kontrasty v této zemi i fungování povstaleckých a teroristických skupin, které velmi často získávají finance prostřednictvím pěstování, výroby a prodeje drog. Autor se zaměřuje i na vztahy uvnitř uzavřené a velmi specifické skupiny elitních operátorů.
Není to kniha, kterou bych hltal od začátku až do konce, ale musím uznat, že je to velmi zajímavá autobiografie, která ukazuje život lidí ze zpravodajské komunity v celé nahotě. Je ti vlastně život ve lži a to i vůči svým nejbližším.
Autorka neadoruje USA ani CIA jako jediné hrdiny, ale nebojí se vyjádřit své vlastní názory, často i kritické.
Pokud by jste chtěli autorku poznat trochu blíž, tak doporučuji její dokumentární sérii o drogové problematice z produkce Netflix.
Za mě asi nejlepší kniha z celé série. Velmi svižný děj, takže jsem měl knihu přečtenou za chvíli. Aelin mě hodně bavila, protože navenek se občas chovala trochu jako psychopat, ale její vnitřní motivace se naplno projeví až na konci knihy, která má hodně překvapivé rozuzlení a autorce se podařilo vytvořit hodně dobrou a nečekanou zápletku, která čtenáře namotivovala do posledního dílu.
Obecně bych tu chtěl vyzdvihnout autorčinu vyváženost postav. V dnešní době se občas stane, že v rámci emancipace je jedno pohlaví preferováno a naopak druhé postaveno do role statistů. Aelin je alfa jak vyšitá, ale Jeřáb je alfa na druhou. Ani žádná z dalších hlavních postav se nechová jako puťka, která čeká, až jí alfa řekne, co má dělat. Mají své vlastní názory a jsou schopni se i pohádat.
Někdy se stane, že podobné povídkové sbírky jsou jen snahou autora a nakladatele dostat ze čtenáře více peněz. V případě Krvavého ostří tomu tak není. Povídky nejen že dokreslují celkovou atmosfér, ale poměrně významně doplňují vztah hlavní hrdinky s některými dalšími postavami. V hlavní sérii jsou na to jen odkazy či náznaky bez hlubšího vysvětlení, ale tohle dodává některým situacím a vztahům ten správný rozměr, jak je autorka zamýšlela.
Takže rozhodně doporučuji alespoň přečíst, pokud si knihu nechcete rovnou koupit.
Na knížku jsem se těšil hodně a měl jsem velk očekávání. Ale byla asi trochu přehnaná. Celkově se mi kniha hodně líbila a rozhodně to bylo velmi povodené a důstojné zakončení celé série (na rozdíl od seriálové adaptace Hry o trůny, ale to sem teď nepatří).
Přesto musím říct, že mě některé motivy a části vysloveně nudily a přeskakoval jsem části nebo dokonce celé kapitoly. Jednou z takových byly všechny části, kde Maeve a ten její psychopatický pohůnek mučili hlavní hrdinku a potom to kupodivu byly popisy bitev. Jak mám v beletrii i literatuře faktu tyto části rád, zde mě vysloveně nudily, až otravovaly.
Tolik kritika a teď povedené věci. Rozhodně se z toho nestala love story s happy endem pro všechny. Za tuhle odvahu autorce velký palec nahoru. Sice nepadla žádná z klíčových postav, ale smrt na ně měla zásadn dopad v rovině osobní i psychycké. Z postav mě tentokrát hlavní hrdinka ani moc nezaujala. Asi nejlepší dvojice a za mě tahoun celého příběhu Manon a Dorian. Ale i ta vílí tlupa byla dobrá.
Komplexní přehled všech v té době existujících nebo vyvíjený typů BVP včetně širšího kontextu zhlediska historie, výzbroje druhů pancíře nebo přístrojového vybavení.
I přes své staří jedna z nelepších knih k dějinám Blízkého východu, která v češtině vyšla. Je samozřejmě nutné odfiltrovat tehdejší povinné nadržování a velebení pokrokových lidově demokratických režimů v regionu.
Za mě asi nejlepší komiks ze série Omnibus, ale nečetl jsem všechny. Nejlepší mi přišel příběh Mary Jade krátce po smrti císaře. Bezvadně to vyplňuje dějovou mezeru mezi knihami Ruka odplaty a Dědicem Impéria. A musím se přiznat, že Mara je moje oblíbená postava.
Za mě velmi povedená knížka, která rozvedla původní povídku z antalogie Setkání v mlze, kde se Trawn poprvé setkal s Adm. Parkem a rozhodl se pro vstup do služeb Impéria. Jsem zvědavý, jak bude jeho příběh dále pokračovat, protože toto je zatím nezmapovaná část jeho života. Zahn vytvořil velice komplexní postavu, kterou dokázal zakomponovat jak do starého, tak poněkud podivnějšího nového kánonu Disney.
Výborně napsaný průvodce světě Ledu a ohně. Poutavě odvyprávěné dějiny a popisy míst, kam zavítají nebo by mohli zavítat všechny postavy z tohoto světa. Navíc doplněné nádhernými ilustracemi.