Morbidus komentáře u knih

Jelikož jde o příběhovou sbírku, je jisté, že kvalita jednotlivých kousků bude kolísat; nicméně v tomto případě nikdy neklesla až do vod čistého průměru. Skoro mi i přijde, že ty zajímavější kusy čtenář najde (většinou) v druhé polovině knihy. Ale ačkoli mám rád otevřené konce, tady si to mnohdy vyloženě říkalo o pokračování - což je asi jediná výraznější výtka, kterou mám.
Hodně oceňuji i autorské medailonky; příběh sice má mluvit sám za sebe, ale vidět spojnice s životem tvůrce je taktéž obohacující. Bonusová povídka pak rozvíjí jeden z námětů v této knize; činí tak ve stručnější, ale o to brutálnější formě. Za mně je tato kniha velmi povedená, od kresby až po náměty.
Máte-li rádi nápadité horory, byla by chyba tento svazek vynechat.

6 28.01.2023

Vybavuji si, že když jsem před lety tuto knihu (toho času první vlaštovku nakladatelství Golden Dog) přečetl, rozhodl jsem se autorovi napsat a dát mu zpětnou vazbu. Má zpráva však tehdy vyzněla poněkud negativně (nechtěně; od té doby jsem se doufejme naučil formulovat svá hodnocení lépe), takže tímto komentářem k druhému vydání snad věci uvedu na pravou míru. :)
Tento román považuji za jeden z nejlepších příběhů, které jsem dosud od Martina Štefka četl. Dokonce i teď, když jsem se k té knize znovu vrátil, mě dokázala strhnout natolik, že jsem ji zhltnul na dvě posezení. Nejde o to, že bych si nevybavil onu nezapomenutelnou pointu; nebudu prozrazovat jak a kde přesně jsem ji (logice navzdory?) už při prvním setkání s knihou předem úspěšně odhadl. Jde však spíše o myšlenky v příběhu obsažené, víceúhelné pohledy na věc a obecně skvěle zachycenou psychologii postav. Akce v ní příliš nenajdete - ale to je naopak to, co mi plně vyhovuje.
Je těžké o této knize hovořit bez zbytečného mávání rukama či spoilerů; je to skládačka, kde do sebe všechno (ano, i Intermezza mrtvých, zejména čtete-li pozorně mezi řádky) nakonec s precizním cvaknutím zapadne. Co však aktuální verzi knihy prospělo, je jednoznačně změna formátu a vlastně celkového vzhledu. Nemůžu říct, že bych osobně měl tento typ ilustrací (ať už se bavíme o obálce či vnitřku knihy) vyloženě rád, ale k příběhu sedí tak akorát. Celý svazek na mě působí velmi dobrým dojmem.
Hledáte-li dobře odvyprávěný příběh, tuto knihu s úsměvem doporučuji.

6 11.12.2022

Nečekaný, avšak fungující mix s význačnou příchutí thrilleru, jehož ingredience mi hodně připomínají seriálového Hannibala, Dextera, všemožné Sherlocky Holmese a něco, co nejspíš neznám. Jen jsem se časem trochu divil, že ústřední tým spánkových deprivantů (plusové body za Hankův černý čaj!) je stále schopný řešit nový příval hrůz, aniž by odpadl únavou. Ale to je jen nepatrný detail. Popravdě se mi většinu času dařilo (je to prokletí) úspěšně držet krok s Hankem.
Jako negativum nevnímám ani brutalitu, vulgaritu ani občasnou erotiku - tohle k žánru patří a zapadalo mi to tam bez jakéhokoli narušení čtivosti. Vlastně bych si možná dovolil tvrdit, že kniha má mimo drsné pasáže i poměrně „dobrý humor“. Na druhou stranu mi trochu vadila „neuzavřenost“ některých dějových linií. Naštěstí je vše navzájem propojené, takže po čas četby není třeba se nad tím výrazněji pozastavovat. Nejvíce jsem si tím pádem užil až poslední příběh (tedy, ne že by kvalita předchozích byla výrazně slabší); podobné skládačky mi prostě sedí. Konec knihy se mi zamlouval a současně navnadil na pokračování.
Doporučuji nejen milovníkům thrilleru, ale i čtenářům temnější literatury.

6 16.10.2022

Perfektně žensky podaný psychologický příběh, kde ústřední monstrum současně nepřestává být i určitou metaforou. I samotný název je krásný dvojznačný špek. Navíc příběh až nebývale svižně odsýpá, listy se obracejí úplně samy. Z toho plyne, že všechna ta krásná a podivná bolest vepsaná mezi řádky rychle dospěje svému vyvrcholení. Plusovým bodem je, že z knihy sálá láska k rostlinstvu.
Čtivost je podmíněna i překladem, který se zde povedl na jedničku. Stejně tak mi sedí leskle-zelená obálka a vnitřní ilustrace. Co se týče hudebního playlistu, vnímám ho jako zajímavé zpestření, ovšem kniha by se bez něj obešla. Mimo „přímočarosti“ příběhu tak má druhá (menší) výtka směřuje k přítomnosti ukázky z další připravované knihy nakladatelství Medusa; raději jsem vynechal, abych si do budoucna nezkazil překvapení. :)
Tráva přináší specifické poselství, ovšem užije si ji každý čtenář s otevřenou myslí.

6 24.07.2022

Úvodní novela se s ničím nepáře a vtáhne čtenáře do děje s kadencí prudkého vichru. Co víc, díky čtivosti textu se od příběhu dá velmi těžko odtrhnout a naopak se do něj dá opět snadno ponořit. Příběh budí emoce, má skvěle vykreslenou atmosféru a na správných místech neváhá být drsný.
Následné balady zde spousta čtenářů přirovnává ke Kytici. Já si dovolím trochu oponovat; zde vnímám spíše motiv „zakázané touhy“. Minimálně jsem ji tam pokaždé v nějaké podobě našel. Jako tematický celek mě to oslovilo; motivy ze slovanské mytologie jsou čtenářsky vděčné.
I tak nemohu hodnotit naplno. Občas slova prostě nezapadla v textu na správné místo a rušivě „zavrzala“. Příliš mne také neoslovila obálka knihy (a některé ilustrace), která by mě ke koupi nejspíš nenalákala. Nicméně atmosféru knihy dokreslit i přesto dokáží.
Na prvotinu jde o kvalitní počin, zejména máte-li rádi temné slovanské příběhy.

6 15.03.2022

Když jsem tuto knihu poprvé vzal do ruky, můj první dojem byl, že půjde o něco odlehčenějšího. Krutě jsem se zmýlil a příběh hladce překonal má očekávání. Ani tak ne zápletkou - o zrcadlech a čarodějnicích toho už bylo napsáno dost - jako spíše svěžím pojetím tohoto tématu. Příběh se četl jedním dechem a hlavní hrdinku si člověk zamiluje až příliš snadno.
Ústřední zlo je zde natolik plíživé a skryté, že navzdory stále sílícím náznakům se jeho pravá tvář odhalí až když je téměř pozdě (i když čtenář už ví...). Najdete tu vztahy, tajemno, nějaké ty nechuťárny a traumata... přesně jak to má být. U delší knihy bych výsledek asi přijal trochu vlažněji, ale tím, jak je gradující děj zahuštěn na něco přes sto stran jsou výsledné emoce mnohem silnější.
První svazek z edice Zrnka temnoty tím u mne obstál na výbornou.

6 23.11.2021

K této sbírce jsem se vrátil po cca 10 letech a stále neztratila nic ze svého kouzla. Povídky jsou svižné, hravé a přemýšlivé. Často překvapí pointou a přestože některé z nich reflektují napjaté období studené války, zůstávají nadčasové až filozofické. Taktéž témata i pojetí povídek je velmi pestré; k tomu přispívá i fakt, že vedle převažujícího horroru texty koketují i se sci-fi a fantasy prvky.
Co se povídek týče, mým nejoblíbenějším kouskem zde zůstává Muž, který sbíral Poea. Mezi další pro mne poutavé texty patří například Enoch, Pan Steinway či Němý film. A ačkoli se najdou i slabší kousky, žádný z nich vyloženě nenudí. Na druhou stranu, chybí mi zde povídka, která by mě vyloženě „vyzkratovala“.
Hledáte-li kvalitní sbírku povídek, tato kniha vás pravděpodobně nezklame.

6 21.11.2021

Pomalý začátek, starý dům, houstnoucí atmosféra... přesně jak to má v dobrém horroru být. A pak se to zlomilo, jako by si autorka řekla, že vlastně chce napsat něco většího. Jakkoli mám otevřené konce v lásce, posledními stranami jsem byl poměrně zklamán. Ději by prospělo, kdyby se ke konci tolik nerozjel do ztracena.
Ono by to ve výsledku až tolik nevadilo. Dominuje čtivý děj, pevná vazba a celkově krásný vzhled knihy. Ovšem na druhou stranu - svazky horrorových povídek (zahraniční i české) za podobnou cenu najdete ve větším počtu příběhů a v horrorovější verzi. Už jen kvůli tomu musím knize snížit hodnocení. A to je škoda, protože ve větším množství příběhů podobného ražení by z toho mohla vzniknout vykutálená záležitost.
I tak ovšem Skvrna poskytne fajn příběh k ukrácení dlouhé chvíle.

6 22.05.2021

Tento román pro mne byl velkým překvapením. Přestože anotace vám zcela přesně řekne, oč zde kráčí, plně vám to docvakne až při četbě. Jenže tou dobou už jste chyceni a nezbývá vám než sledovat nerovný souboj mezi psychopatem a jeho obětmi. Dokonce i pro horrorové otrlce jde o zatraceně silný materiál (zejména druhá polovina mě doslova sežvýkala a vyplivla); dovedu si představit, že slabší povahy tuto knihu nedočtou.
Přitom nejde ani tak o mordy samotné, jako spíše perfektně zvládnutou psychologii postav. A to jak obyčejných lidí, tak samotných Cizinců, kteří si z „normality“ a společenského postavení ukovali masky. Je to tak, právě „normalita“ je tím, co zde děsí nejvíce. Příběh mezi řádky klade mnoho otázek o nás samých i o lidském společenství jako takovém. Závěr je třešničkou na dortu, ale kdo si všímá detailů, pointu včas odhalí (případně bude překvapen).
Taktéž musím pochválit temnou obálku knihy, která obsahu mimořádně sluší a na první pohled dodává knize vlastní horrorovou identitu. Na další knihy podobného ražení se nemohu netěšit.
Není-li vám horror cizincem, zde chybu neuděláte.

6 06.02.2021

Zelená knížka, pevná vazba a ještě k tomu se záložkou! Skvělé kombo. Nicméně přiznávám, že zprvu jsem byl mírně rozpolcený. S historickými příběhy si totiž příliš netykám; naopak dobře napsaný thriller či erotiku můžu. Nebudu napínat - jak už napovídá počet hvězdiček, nečekaně mi to sedlo.
Příběh hlavních hrdinů budil na příslušných místech odpovídající emoce a nemohu říci, že bych se byť na chvíli nudil (ať už na pořadu dne prasečinky byly či ne). Ačkoli většinu zápletky jsem včas rozklíčoval, v tomto příběhu to však nebylo na škodu, právě naopak - vznikalo díky tomu to správné napětí. Vše do sebe zapadlo jak součástky hodinového strojku. Závěrem jsem velmi rád za uvedený Dovětek; zodpověděl mi vše, co jsem potřeboval vědět.
Máte-li rádi kvalitní příběhy, nenechte Richardovy živé hračky zemřít. :-)

6 01.11.2020

Tuhle knihu si buď zamilujete, nebo ji se znechuceným výrazem odložíte.
Nic mezi tím.
Jak napovídá počet hvězdiček, jsem ten první případ. Tenhle druh humoru mi neskutečně sedl, tím spíš, že děj je přes všechny ty pubertální hlášky míněn vážně. A taky se vážných věcí dotýká - těch věcí, nad kterými občas všichni (nebo minimálně já) přemýšlíme, ale jelikož odpověď nemáme (a nejde o banality), takže nad tím jen mávneme rukou. (Chyba!)
Je pravda, že někde za půlkou se tempo trochu vytratí, v textu jsou chyby a některé pasáže působí zničehonic tak vážně, až je to trochu pěst na oko. Ale odhlédnu-li od těchto nesrovnalostí... je to prostě nářez. :-)

6 01.01.2020

Dlouho jsem se na ni chystal. A pak ji dlouho četl. Bylo to super. Všechny postavy, i ty záporné, jsem prostě žral (slovní hříčka, nejsem Pennywise). Strašící pasáže, pověsti obklopující Derry a vůbec celá myšlenka této knihy je pro mne velice přitažlivá. Za mně jedna z nejlepších kingovek.
Na druhou stranu mě mírně zarmoutil konec, který mi prostě neseděl. Byl v jistém smyslu logický, ovšem současně podivně bolestný. I tak měl příběh své kouzlo a pointu, které mě i přes délku knihy vtahovaly do děje až do samotného konce (což se mi například u Svědectví nestalo).
Tahle kniha si získala mé srdce. Nikdy nezapomenu. Pět hvězd.

6 17.11.2019

Agathu Christie jsem čítával někdy v pubertě. Tehdy jsem to ještě vnímal jako složité čtení. Když jsem se teď po letech rozhodl si zase nějakou detektivku přečíst, přišlo mi to naopak jako super oddechovka.
Aniž bych chtěl psát spoilery, zde byl hlavní zlosyn jasný sotva se vyskytl na scéně. Záludností této knihy je, že se tváří jako thriller, ale ve skutečnosti zůstává čistokrevnou detektivkou. Je to napínavé čtení od začátku až do konce. Čím více této autorky čtete, tím více rozeznáváte její nenapodobitelný styl.
Hercule Poirot prostě opět nezklamal a jeho hovory s Haistingsem celé věci dodávají potřebný nadhled. Skvělá volba pro milovníky napínavé literatury. :-)

6 28.05.2019

Zvláštní čtení. Trochu jako kdybych si objednal čaj a místo toho dostal ledový čaj. Chci tím říct, že to bylo něco trochu jiného, než co jsem očekával, ale stále jsem spokojen.
Je to poklidná a smutná kniha. Ukazuje se v ní, jak společnost vnímá člověka, který nějakým způsobem vybočuje z davu. Nejenže John ztratí téměř vše, co ho v životě dělalo šťastným; dokonce není šance, že by to někdy získal zpět. Stillson je pak jeho přesný protipól - prakticky z ničeho stoupá stále výš a výš.
Jednotlivé příhody se postupně propojují s Johhnyho nešťastným životem až do neodvratného finále. I přes depresivní vyznění je konec knihy tak nějak... správný?

6 17.02.2019

Velmi krásný a smutný příběh. Kniha si mě i přes svůj krátký rozsah získala, děj je hodně intenzivní. Setkání s Faustem bylo třešničkou na dortu.
Skvělá klasika.

6 03.02.2019

Konečně se mi dostal do spárů debut v podobě první Tomovy knihy. Musím říct, že jsem za to ze srdce rád, protože už když jsem se s Tomášem před dávnými věky seznámil na autorském čtení skrze jeho povídku SOUSED (dovedl mě rozesmát tenkrát i dnes), ten tvůrčí náboj tam byl cítit. Mám radost, že autor vytrval a doklepal to až sem. Spousta zde publikovaných povídek mi byla již známa (z autorské korespondence či jiných publikací) a už jen to, že mi utkvěly v paměti, značí, že mají čtenářům co říct.

Samotné příběhy pokrývají zejména oblast horroru, sci-fi a postapa. Náměty bych až na výjimky (OSUDOVÁ LÁSKA, NEZNÁMÝ INTERPRET, ZRCADLA) neoznačil vyloženě za originální, jako spíše za zajímavá či zajímavě zpracovaná. Nemyslím to ovšem jako negativum, nýbrž pochvalu; například DOPISY ZE SEVERU se tak stávají navzdory tématu až nečekaně atmosférickou záležitostí. Na druhou stranu, některým kouskům mou optikou navzdory čtivosti škodila mírná předvídatelnost (KLUK, PÍSEČNÁ BOUŘE či vtipný bonus APARTMÁ V SEDMÉM). Asi nelze vybrat nejoblíbenější kus, nicméně mrazivým dojmem na mě zapůsobila povídka VLÁKNA.

Martonovské postavy nejsou extrémně-obskurní podivíni, nýbrž realistické osoby s běžnými trápeními, pozitivy i chybami. Pokud trpí výraznějším rysem nabručenosti, záletnictví či dalšími neduhy, většinou jde pouze o důsledky jejich povah a otazníků z hájemství psychologie. To čtenáři nejenže umožní se do nich vcítit, ale také je mu efektivně nastaveno zrcadlo. Současně v příbězích nejde o nic explicitně bruntálního, a pokud už ano, autor se v tom zbytečně nevyžívá. Jde vidět, že v průběhu doby vyzrál a ví, co píše. Pochvalu zaslouží i nápaditá obálka knihy, kde mě bavilo studovat detaily - jako třeba kam že se to ten tajemný písař kouká...

Ve spárech múzy je vyrovnaná sbírka povídek, která osloví příznivce horroru, sci-fi a humoru.

5 26.10.2024

Hellraiser má v rámci horrorové literatury již kultovní status a stal se jedním z jejích nosných pilířů. Je nemnoho horrorových příběhů, které by ve mně dokázaly vzbudit pocit strachu a mrazení v zádech (což horror navzdory vnímání mainstreamu primárně dělat nemá, pouze v závislosti na čtenáři může). Tohle je jeden z nich; byť musím uznat, že na třetí čtení už se prvek překvapení poněkud vytratil. Stále je zde však přítomna ona temná, rozklížená atmosféra, kde se rozehrává komorní partie s motivacemi, jejichž původ leží hluboko v lidské podstatě. To vše vede k velmi specifickému napětí, které na mne udělalo dojem. A samozřejmě, kdekdo může tohle dílo rozečíst kvůli mytologii cenobitů, kteří zde však nejsou ani tak hybateli děje jako spíše motivací pro jeho pohyb.

Ačkoli zde máme filmovou obálku, nejprve vznikla kniha; dodám tedy rovnou, že jakékoli hodnocení knihy podle filmu (za mě až na pár detailů předloze relativně věrného) logicky považuji za irelevantní. Ostatně, knihy mají schopnost zajít o chlup hloub, než audiovizuální médium. Díky tomu Hellraiser do edice Temnosti - svým nihilismem, hledáním i vnímáním existence - skvěle zapadá, což mi zprvu nedocházelo. Také musím vyzdvihnout překlad Milana Žáčka; je fakt, že mám-li načtené starší věci a objeví se nový překlad, v mé mysli to občas skřípe. Zde jsem tento problém neměl (snad jen řád Šrámu či entita Strůjce mi víc ladila v dřívější verzi, ovšem to je otázka vkusu a nostalgie) a kniha tak potěší jak nové příchozí, tak i navrátilce.

Hellraiser je klasika, která rozhodně stojí za vaše cenobitcoiny.

5 23.10.2024

Mám rád, když autoři zapojují do svých příběhů i hudbu, která je inspiruje. Takže můžete vsadit krk, že Balady vrahů mě zaujaly. Pustit si konkrétní skladby k příslušným povídkám jako podkres zde vnímám jako zásadní součást prožitku. Zajímavé je, že když mě zasáhla hudba, trefil se mi často do vkusu i příběh. Mimo samotných povídek mě tak kniha přivedla i k tvorbě Nicka Cavea, která určitě stojí za prozkoumání. Ale zpět ke knize - ačkoli je na albu 10 písní, část knihy jim věnovaná má 11 povídek. Mám dojem, že Dítě slz by mělo tím pádem patřit až do druhé části knihy, nazvané prozaicky Povídky.
Povídky sice již nejsou hudebně motivované, ovšem ústřední téma vrahů se v nich i nadále odráží. Oproti první části se zde o dost více objevují nadpřirozené prvky a žánrové proměny. Jelikož zmizela hudební složka, povídky získávají více prostoru, díky čemuž jsou často delší a s výraznější pointou. Nemohu také u Wojteczekových postav nezmínit až obsedantní potřebu krčit rameny. Obecně platí, že povídky sborníku jsou úsporné, ale přemýšlivé. Máte-li rádi příběhy, kde pointa neznamená konec, tato kniha má ten správný náboj.
Zaujme milovníky chmurných příběhů, moderního horroru a dobré hudby.

5 10.05.2024

Kdybych dělal Top 5 nejlepších gamebooků, ten O Norikovi bude jednoznačně mezi prvními místy. V Česku si podle mě v důsledku nemůžete říkat hráč gamebooků, aniž byste tento příběh alespoň zkusili. A slovo příběh používám úmyslně, protože ten je zde jednoznačně v popředí a emoce zvládá přenášet na jedničku. Vypravěč moc dobře ví, co dělá a jednoduše si se čtenáři hraje; evidentně má hráče prokouknuté skrz na skrz. Tato autorská jistota se projevuje i ve výrazně humoristickém ladění příběhu, který je laděn do světlejších odstínů někde mezi fantasy, pohádkou a dračákem.
Může se tedy zdát, že je tento gamebook jeden z těch lehčích - ale chyba lávky! Je sice prudce hratelný, ale potrápí. Zejména legendární les Levektekadruzab je sítem, které ty méně trpělivé spolehlivě odežene (byť s trochou rozumu a štěstí se jím dá projít snadno). Je pravda, že pokud máte extrémní smůlu na kostky, tak hrou neprojdete, ať už si na počátku zvolíte jakého Norika chcete. Na druhou stranu lze příběh dohrát jak s chytrou, tak i se silnou postavou, které se pochopitelně bude dařit v činnostech dle její nátury. Důrazu na příběh jsou podřízena i pravidla, která jsou za mně elegantní, jednoduchá a mohou se dynamicky měnit dle fáze hry. Ona už ta kniha obálkou (v případě pevné vazby nějak pobledly barvy), názvem i anotací na zadní straně knihy ukazuje, s čím máte tu čest. Je to pecka.
Pokud jste O Norikovi ještě neslyšeli, nastal čas vyrazit za štěstím!

5 27.04.2024

Mé pocity zůstávají rozporuplné. Na jednu stranu dostaneme typickou Kadečkovku - živé charaktery, zajímavý svět a vtahující zápletku. Nechybí ani typické ingredience v podobě pololidí (v bio i techno smyslu), několika soupeřících frakcí a chemie mezi ústřední dvojicí. Děj je svižný, emoce fungují, dialogy odsýpají. Tentokrát dominuje zejména sci-fi a horrorová složka - a právě s druhou jmenovanou mám problém.
Je fakt, že pokud máte načteno málo či vůbec nic z horrorového žánru (zejména lovecraftovského, inspirace je zjevná), kniha vás možná zasáhne mnohem více, než mě. V příběhu se vyskytují rybolidi, tajemný kult, červovité potvory a další srandy, ale Lovecrafta zde budete hledat marně. Obecně zde temný žánr funguje, takže občas čtenáře (ne)příjemně zamrazí; pravá horrorová hloubka tomu však stále chybí.
Se sci-fi složkou to vypadá mnohem lépe a stejně jako v autorčiných předchozích knihách funguje velmi obstojně. Kniha tak asi do dvou třetin příběhu ve všech ohledech slušně graduje; a pak dojde ke zkratu. Chápu, že to nejspíš mělo být hodně temné - a paradoxně právě proto to pro mě přestalo fungovat. Bez spoilerů se zde nemohu vyslovit, proč to tak vnímám - nicméně součástí problému pro mne byla určitá nemožnost se vcítit do hlavních postav. Samotné finále mě příliš nepřekvapilo, něco takového jsem očekával.
Možná jsem na Chapadla černé hvězdy příliš přísný. V příběhu jsem objevil celou řadu nápadů, myšlenek či zapamatovatelných scén, které fungovaly na výbornou. Epilog je třešničkou na dortu. Velmi nadprůměrná grafika obálky bezpochyby nadchne i toho nejzatvrzelejšího škarohlída.
Doporučuji čtenářům temnějšího sci-fi, weirdu a předchozích knih.

5 27.02.2024