Mosula
komentáře u knih
Chlapec, krtek, liška a kůň
Charlie Mackesy
Po přečtení mi zůstal krásný hřejivý pocit na duši. Ty rozevláté ilustrace příběh nádherně dokreslují. Asi to koupím všem svým kamarádkám.
"Nicnedělání s přáteli nikdy neznamená nic neudělat, viďte?"
Nezkreslená věda
Lucie Šavlíková
V podstatě jen YouTube seriál přenesený na papír, nejsem si jistá, jestli to studenty zvyklé na video nadchne i v této podobě. Jsem ale ráda, že se knížka do školní knihovny koupila, je to ideální výukový materiál.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Knížku mi nezávisle na sobě doporučily tři kamarádky a asi jsem měla příliš vysoké očekávání. Na začátku mě Elanor (asi jako všechny ve svém okolí) neskutečně vytáčela, pak mi ji začalo být líto a pak jsem měla stejné pocity jako Maria, trochu blahosklonně jsem čekala, až to konečně všechno vysloví nahlas. Jako jo, knížku jsem dočítala dlouho do noci, ale něco mi tam přece jenom chybělo - nejspíš autentičnost
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Po většinu času jsem z knihy byla nadšená, vůbec bych neřekla, že se jedná o prvotinu. Bavil mě jazyk i téma, pro někoho japonskou kulturou naprosto nepolíbeného to bylo příjemné setkání, mám chuť se o japonské literatuře dozvědět mnohem víc. Mrzel mě jen useklý konec.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Na knihu jsem se velmi těšila a ačkoli se četla jedním dechem, nijak mě nenadchla. O nefunkčních rodinných vztazích už bylo mnohokrát vyprávěno jinde a lépe, ty překvapivé zvraty tady nefungovaly a nudil mě i jazyk - místy mi připadalo, že čtu slohovou práci nadané septimánky a ne vyzrálou českou autorku. Škoda, jinak mám Mornštajnovou docela ráda.
Magorovy labutí písně
Ivan Martin Jirous
Mám ráda klasickou poezii, takže mi chvilku trvalo, než jsem těmto veršům - neveršům přišla na chuť. Přesto na mě hluboce zapůsobilo zoufalství, které z básní psaných za mřížemi místy až křičelo. Překvapilo mě autorovo náboženské založení.
A nejtěžšího mezi hříchy prosím Tě zbav mě totiž pýchy.
Tma mezi hvězdami
Atticus (p)
Kdyby mi bylo 14, nejspíš bych byla ze sbírky nadšená. Takhle to byla taková milá večerní jednohubka. Knížka je moc hezky udělaná po grafické stránce a sem tam nějaká básnička pohnula i mou duší.
Piš o mně,
řekla -
vždyť jaký má smysl
milovat básníka,
pokud nezařídí,
abys žila
věčně.
Všechno,
co milujeme,
je jen
dobře
uspořádaný
prach.
Někdy
je samota ta nejlepší společnost.
Velmi osobní kniha o zdraví
Margit Slimáková
Protože na mě paní Slimáková vyskakuje téměř všude, říkala jsem si, že si přečtu její knihu, ať vím, s kým mám tu čest. Přívlastek velmi osobní odpovídá obsahu knihy, autorka píše převážně o svých životních zkušenostech a o svých názorech (dost často nepodložených vědeckou studií). Ve spoustě věcí s ní nesouhlasím a na kafe bych s ní nešla, ale oceňuji její rozhled. Myslím, že člověk, který se zajímá o zdravý způsob života, v knize nic nového nenajde, ale ani tak čtení knihy nepovažuji za ztrátu času.
Divné hlášky z knihkupectví
Jen Campbell
Čekala jsem, že to bude vtipná knížka do metra. Ale většina hlášek mi přišla jen divných, pousmála jsem se párkrát. Knížka není zajímavá ani po grafické stránce.
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
Matthew Walker
Kniha vysvětluje, proč je spánek nedílnou součástí života všech živočichů a co všechno způsobuje jeho nedostatek. Tvrzení jsou podložena spoustou zajímavých studií, nicméně když už člověk asi po sté čte "Nebude spát - umřete" tak to varování trochu ztrácí na síle. Kniha byla psána typickým stylem amerických populárně naučných knih, což bych samo o sobě překousla, kdyby pan profesor na mnoha místech nezapomínal na vědeckou zásadu Korelace neimplikuje kauzalitu. Ale i tak se mnou kniha hnula a budu se snažit víc spát.
Bábovky
Radka Třeštíková
Kniha se velmi dobře čte. Námět pospojovat dohromady osudy dvanácti žen byl sice zajímavý, ale šlo z toho vyždímat mnohem víc. Chování postav je těžko uvěřitelné a stereotypní, navíc podle stylu psaní a myšlenek byly jednotlivé žen nerozlišitelné (jako by jedna žena dostala šanci prožívat život znovu a znovu). Zoufale tomu chybí pointa.
Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
Příběh pro děti, který je určen spíš dospělým, co mají rádi pohádky. Pro většinu dětí bude poselství knížky neuchopitelné. Magické, napínavé vyprávění plné lásky a zármutku se zajímavou směskou hrdinů se v první třetině trochu vleče, ale pak se příběh rozběhne a nedovolí vám knížku odložit. Fyrian the Perfectly Tiny Dragon je nejzábavnější literární postava, na jakou jsem v posledních letech narazila. Moc se mi líbily názvy kapitol.
Surinam
kolektiv autorů
Takové to čtení do metra, neurazí, nenadchne. Kniha trpí tím, co většina podobných sbírek - některé povídky jsou výborné, jiné jsou o ničem. Od některých autorů bych si ráda přečetla víc, jiným mám chuť vzkázat slovy L. Stroupežnického: "Pokud možno, nepište vůbec."
Svolení
Vanessa Springora
Výborná kniha. Surový příběh, krásný jazyk. Ta pachuť nespravedlnosti ve mně asi ještě nějakou chvíli zůstane.
Feministkou snadno a rychle: Příručka argumentů pro debaty s rodinou a přáteli
Lucie Jarkovská
Výborný počin, knížku budu rozhodně doporučovat dál. Autorky poměrně věčně a jasně argumentují a knížka skutečně může sloužit jako studnice protiargumentů do debat se zastánci tradiční rodiny. Navíc velmi oceňuji, že to není kniha ve stylu "nenávidím muže" a "jsem feministka, protože mě nikdo nechce" (with all the respect). Jen v závěru knihy se mi zdálo, že autorkám trochu došel dech. Kapitola o kvótách v politice by určitě zasloužila víc prostoru a argumentů. Nicméně i tak tleskám.
Jeden den
David Nicholls
Vzhledem k nadšeným ohlasům na knihu jsem čekala, že to bude mnohem lepší, tohle byla průměrná kronika dvou lidských životů. Dexter byl po většinu času na přes držku a o tom, že by se s Emmou opravdu milovali, mě autor nedokázal přesvědčit. Kniha navíc byla zdlouhavá, některá místa jsem přeskakovala, čekala jsem nějakou katarzi, přišlo jen zklamání.
Nikdykde
Neil Gaiman
Pro Gaimana mám velkou slabost, ale tohle mě vůbec nebavilo. Přitom ten potenciál byl obrovský. Celé mi to přišlo takové nedotažené - zápletka nezajímavá, postavy mdlé, bylo mi úplně jedno, jak to celé dopadne. Konec nepřekvapí.
Tvůrci náhody
Joav Blum
Kniha mě naprosto nadchla a po přečtení mi ještě dlouho zůstal hřejivý pocit na duši.
Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
Gabriel García Márquez
Klasický Márquez - drsný, originální, neuchopitelný. Nadchla mě hlavně první a poslední povídka, ale o samotný příběh mi vlastně vůbec nešlo, většinu času jsem si jen vychutnávala krásnou češtinu (klobouk dolů před překladatelkou) a bavila se tím, že vůbec nevím, kam příběh směřuje.
