Mothermoth komentáře u knih
Vtipna, laskava, dojemna, hluboka, ... Neskutecna myslenkova jizda. Co stranka, to zivotni pravda. Necham chvili ulezet a rozhodne si ji dam znovu!
Dlouho mě knížka nepohltila tak, jako Alicina síť. Historické svědectví podane velmi poutavě. Nechybí silný příběh, napětí, vykreslené postavy. U takových knížek mě baví hledat si fakta, prohlížet si skutečná místa alespoň na fotkách.
Uf, to bylo hodne náročné. Styl mě bavil, ty neustále střídající se obrazy, někdy je třeba zastavit se a vše si srovnat. Náročné to bylo hlavně obsahem. Není to první kniha tohoto žánru, co jsem četla, přesto mě vždy totálně sejme neuvěřitelná lidská krutost. Ať už pramení ze strachu, zbabělosti nebo hamižnosti. Některé obrazy mi v hlavě vydrží ještě dlouho.
Realita české vesnice - věřila jsem každé slovo, často mi bylo ouzko. Přes varování samotné autorky mne jazyk knížky neskutečně bavil.
Jako mama a jako ucitelka jsem u cteni vylozene trpela. Kratky, ale velmi silny pribeh.
Tak k této knížce jsem se dostala pouze díky Čtenářské výzvě. Jinak by mi tento klenot zřejmě unikl. Přestože je kniha protkána spoustou úvah, je poutavá a čte se velmi dobře. Naprosto nadčasová záležitost!
Když už člověk přivykne třeskutému humoru v kazdé větě, je to fajn cestovatelská “příručka”. Upřímná. Žádné: “kdo to neviděl, jakoby nežil”. Zkušenost s Kubou mám asi o 10 let starší než autorka a bylo proto při čtení zajímavé porovnávat osobní zkušenost s popisem. Popis je velmi realistický. Děda komouš je pro atmosféru knížky dokonalým doplňkem a paní spisovatelka je hrdinka.
Četly jsme s desetiletou. Skvělá zápletka, spousta věcí k zamyšlení, opet velmi vydařená a vezme si z ní dítko i dospělák. Ach ten konzum.
Jsem rocnik 1975 a chapu, ze udalosti minule je potreba pripominat. Tohle dotazeni udalosti do extremu pro mne byla proste velka depka.
Tak to byla jizda! Do knizky jsem se trochu premlouvala, nakonec jsem ji vzala jednim dechem. Presne jak pise Pdede v predchozim komentari - seznam postav by se hodil. Nedelala jsem si ho, tak to byl takovy trenink mozku:). Mix postav se vsemi myslitelnymi problemy spojeny do jednoho pribehu … Stalo by za to si to ted dat jeste jednou, kdyz uz clovek vi. A nebo nevi? :)
Rozhovory o zivote, umirani a o tom, co bude “potom”. Lide ruznych profesi maji ruzne pohledy na vec a clovek ma sanci s nimi konftontovat ten svuj. Mam za sebou cerstve ztratu jednoho z nejblizsich a jen tezko se mi to prijima. Rozhovory s casto povolanymi lidmi (farari, hrobnik, filozofove, lekari, umelci, …) mi poskytly citlivou utechu. Obzvlast rozhovor se zakladatelkou Cesty domu, Martinou Špinkovou.
Kniha je plna skvelych portretnich fotografii.
Svizna jizda ceskymi dejinami aneb jak nase chovani dejiny ovlivnuji dodnes. Utrzkovite, strucne, takze snadno vstrebatelne. Takove zrcadlo pro dnesni politiky a jejich “modelovani” ceskych dejin.
Poutava, otevrena, zajimava osobni zpoved a zaroven popis cinskeho “zazraku” tak, jak jej pan Etzler zazil na vlastni kuzi. Clovek ma pocit, ze toho spoustu vi, presto se nestaci divit … Velmi ctive.
Kniha, ktera rozhodne ovlivni muj zivot a me kazdodenni pocinani. Vsechno do sebe zapada a verim tomu, ze dokazeme opravdu do nezanedbatelne miry ovlivnit stav naseho organizmu.
Lehky humor, zahimave cestovatelske postrehy, zdrava davka sebeironie.
Vydano 2019? Az je z toho jednomu uzko, kolik paralel se soucasnosti v knize lze najit.
Historicka linie zajimava, linii “cervena knihovna” jsem se nechala zaskocit, not my cup of tea. Neco mi rika, ze do pokracovani nepujdu.
Mala rozsahem, obrovska obsahem. Prime a jednoduche formulace ziskavaji v dnesnich dnech uplne nove rozmery. Tato “knizecka” snadno strci do kapsy mnohastrankove motivacni, casto nudne bichle. Laskavost, tolerance, nadeje, cilevedomost, zdravy zivotni styl, … Je tam vse, a to mile, ctive a zabavne. Neuveritelny clovek!
Pro laika (tedy i mne) misty narocnejsi, nicmene velmi zajimavy a prinosny pohled na fungovani lidskeho organizmu. Rozhodne nuti (v dobrem smyslu slova) k zamysleni a ke zmenam, mnohe vysvetluje a dokresluje.
Obsah za jedna, kvalita vazby za pet (jako ve skole). Asi se mi jeste nestalo, aby se mi kniha v ruce rozpadla po precteni nekolika stranek.