MOu598 komentáře u knih
Rychle se přečte a zajímavé je, že 80 % textu jsou dialogy - to napsat jen tak někdo neumí.
Mne zaujalo:
- místo děje - byla jsem zde letos v květnu,
- uvedeno, že hodně staveb na Manhattnu je zařazováno mezi pamětihodnosti, i když jsou staré třeba i méně než 100 let,
- život mladých - práce, vztah, byt + po barech a restauracích,
- smutné je, že tolik lidí je singl.
Citát:
"Existuje bezpočet různých řešení, které vedou ke štěstí."
Hodně info, barevná ilustrační fota. I o roubování a očkování.
Kniha mi pomohla při výsadbě tří nových jabloní.
Příběh není nic moc - takové plitké. Ale téma hygge mne zaujalo. Hledám další knížky z této oblasti.
Citát:
"Když jse smutný, neznamená to, že musíš být nešťastný. Ledaže by to bylo naopak.
Pěkná knížka, asi si ji koupím (měla jsem půjčenu). Ráda bych alespoň část z toho, co je v ní, měla v hlavě, ale nejde to. Když stanu pod hvězdnou oblohou (mám štěstí, že mohu využít místo, kde není takový světelný smog), jsem uchvácena, ohromena, nohy se mi podlamují. A nechápu nic.
Takové hořké. Kruté prostředí, krutí lidé.
Předsudky (hrdinka má zaječí pysk).
Citát?
"Jsme minulostí zítřka."
Velká, barevná foto z přírody a pak hlavně krystalů nebo vloček? vody. V tomto je kniha reprezentativní.
Autor se snaží dokázat, že krása krystalů vody záleží na tom, jak s ní zacházíme - špiníme ji a regulujeme, pak krystaly ani nevzniknou, mluvíme před ní hezky, pouštíme jí hudbu - krásné krystaly.
Věřím, že voda je asi to nejdůležitější na planetě. Musíme si ji chránit. Fascinuje mne. Ale i přes několik článků různých osobností v knížce, nevěřím, že vločky vody přijímají informace.
Citát:
"Velký indiánský náčelník Duvamišů Seattle z nejodlehlejšího cípu Spojených států roku 1855 tlumočil prezidentovi Washingtonu svůj údiv nad tím, že člověk může kupovat a prodávat zemi i vodu."
Nevěřím na dévy, elfy, skřítky, tak jak je vidí a mluví o nic autorka.
Věřím v souvislost, v to, že jsme součástí přírody a pokud se nezmění náš přístup k ní, zničíme se.
Věřím, že nám vadí mobilní signály, extenzivní zemědělství, přetechnizovanost, rychlé cestování, atd., atd.
Bojím se o přírodu, bojím se o nás. Nejsem si jistá, zda nás zachrání poztivní vysílání směrem k jinohmotným bytostem a OM.
Knížka je pro mne z půlky blbost, z půlky potřebné varování a memento.
Citát:
"Potkají se dvě planety. Jedna z nich vypadá poněkud zdrchaně a vyčerpaně. Ta druhá se jí ptá: Jakpaj se máš? Ta pocuchaná odpoví: Nic moc, mám HOMO SAPIENS. Druhá ji utěšuje: Taky jsem je kdysi měla, to přejde."
Ve své době asi před 40 lety to byl bestseler. Tehdy jsem nečetla, až nyní.
Literatura faktu.
Části zajímavé, strhující a dobře se čte, ale pak několik částí, které se mi nelíbily - jasně, asi ke stylu patří i popisy toho neatraktivního. Ale zkazilo mi to pocit, dojem z knihy.
Takže rozpaky.
Čtivé, krátké, ale rozměrné. Nejdřív jsem si říkala, že knížka s námětem lehkých žen není pro mne. Za dva dny jsem zjistila, že knížka pro mne i pro vás je, je o lásce.
Citát:
"Mám velký strach... Protože by to takhle mohlo jít věčně. Nevědět, co je moje, dokud to nezahodím."
V ich formě. Taková jednohubka.
Zábavné, svěží, čtivé. Zvláštní, člověk neví, co si má myslet, a nakonec srovnává s tím, co kolem sebe zažil.
Hezké. Přečtěte si, budete mít o čem přemýšlet.
Citát: "Omezenci nevidí svět tak, jak vypadá. Vidí jen to, co sami chtějí vidět. Nevšímají si detailů. Drobností, na kterých záleží."
Inspirativní.
Přečetla jsem, ale bude potřeba číst znovu a pomaleji. Nebo se s knížkou vydat na cestu.
Citát: "Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodi nestaví."
Útlá knížka. Zpočátku se mi líbila, ale pak mi to připadalo jako slátanina všeho možného.
Od názvu jsem čekala víc. Nicméně otázky o ekologických katastrofách a nehodách v hlavě zůstávají.
Citát:
"Nám v dnešní době chybí učitelé nezdarů, gurové správně provedených krachů."
Krátké věty, jednoduché příběhy - první čtení.
Optimismus léta.
Knížku dostal "v upomínku na mateřskou školu" můj nejmladší syn - před 20 lety. Ach jo.
O vztahu otec dcera a obětavosti otce.
Zajímavé téma, zajímavě psané - krátké věty, krátké dialogy.
Něco mi ale chybělo a vadilo.
Jedna z mála knížek, které jsem dostala v dětství jako dárek.
Krásně ilustrováno, dojemné, veselé, smutné - jak jde život.
Kouzelné.
Četla jsem v říjnu 2006. Podle mých poznámek:
Sedm dílů - četla jsem i jednotlivě, i jsem viděla, myslím, 3 díly zfilmované.
Bohaté na fantazii, poezii.
Poslední díl se mi moc nelíbil, ale...
Citát:
"Jak chytře se bráníme všemu, co by nám mohlo prospět."
Četla jsem v září 2010. Podle mých poznámek:
Knížka se mi zpočátku vůbec nelíbila, pak to docela šlo. Podle doporučení od známého jsem čekala něco úplně jiného (každý máme svůj pohled).
Četla jsem v lednu 2010. Podle mých poznámek:
Dvě detektivky. I o mravenčí usilovné práci vyšetřovatelů, kde drobný detail má třeba velký význam.
Hezké. Propracované.
Možná nejlepší detektivky, které jsem četla.