MOu598 komentáře u knih

Četla jsem v březnu 2008. Podle mých poznámek:
Jde o první díl z třídílného románu.
O vzniku lásky, o intrikách, o vztazích, o době kolem roku 1660 na Islandu.
Hezké.
Panna na Skalholtu II je pokračováním rodinné ságy.
Citát:
"Osud má v záloze nepřekonatelné překážky."

10.05.2017

Četla jsem v únoru 2008. Podle mých poznámek:
Zajímavé pohledy a osudy, životy a názory žen v různé době i v různém věku jejich života.
Bohužel nakonec až moc spletité, čtenář musí pořád hlídat, kdo je kdo.
Citát:
"Nechápu k čemu Islanďané potřebovali peklo, když žili v této zemi."

10.05.2017

Četla jsem v květnu 2008. Podle mých poznámek:
Hezké, ale občas se hůře čte - dlouhé krkolomné věty.
Jde o příběh Salky Valky, ale v druhé půli je značná část knihy o politických vztazích a bojích a názorech. Je to sice důležité a pro další děj zásadní, ale jako by se ztrácely osoby, o kterých se mluví.
Citát:
"Nejlepším majetkem je hospodárnost a šetrnost."

10.05.2017

Četla jsem v lednu? 2007. Dle mých poznámek:
Poetické vyprávění z venkova na Islandu. Takové hořko-mléčné, spíš hořké.
Citát:
"Je to vlastně snadné skrývat před lidmi stesk a smutek. I když se lidé dívali, nedívali se proto, aby viděli."

09.05.2017

Četla jsem v lednu 2007. Dle mých poznámek:
Hezky a zajímavě napsaná knížka. Je o přírodních úkazech a zajímavostech Islandu, ale i o lidech, kteří zde žijí, a jejich všedním životě. Vše dokumentuje množství krásných barevných foto.
Komplexní knížka, snad o všem mimo dějin Islandu.
Citát:
"Vlajka... červený kříž je olemovaný bílou, představující tekoucí lávu a led, základní modré pole je symbolem polohy uprostřed oceánu."

09.05.2017

Četla jsem v listopadu 2006. Dle mých poznámek:
Útlá knížka s hezkými barevnými foto. Lehce se přečte, dá základní informaci o Islandu.
Není to průvodce, spíš je to o tom, jak se dařilo dvěma dobrodruhům na kole na Islandu.

09.05.2017

Nemám ráda komiksy, v knížce jsou čtyři. Obsah nic moc, žádné slovní perly. Nejsou zřetelné charaktery postaviček. A jsou jakoby dospělí.
Často se zde objeví navíc nějaký malý tvoreček. To se mi líbí.
Jinak nic moc. Ale Mumínky miluji.

28.04.2017

Miluji Mumínky. Více v komentáři u autorky.
Mumínci jsou Mumínci. Vždy lze najít něco podnětného.

28.04.2017

Miluji Mumínky - víc o tom v komentáři u autorky.
Povídání o Mumíncích a dalších obyvatelích jejich údolí:
Jarní písnička
Strašlivý příběh
O fififjonce, která věřila na katastrofy
Příběh o posledním drakovi na světě
O bambulovi, který měl rád ticho
Neviditelné dítě
Tajemství hatifnatů
Bobík
Vánoční stromeček

Vtipné, veselé i smutné, poučné. Půvabné.
Citát:
"Dohodli se, že si jeden o druhého nikdy nebude dělat starosti. Tím způsobem si vzájemně zajistili klidné svědomí a co největší míru svobody."
"Čím míň měla majetku, tím lehčí měla hlavu."

28.04.2017

Četla jsem v lednu 2010. Podle mých poznámek:
Bohužel jsem si nic nezapsala, pouze to, že je to ve slovenštině.

28.04.2017

!!! SPOILER !!!
Četla jsem v lednu 2010. Podle mých poznámek:
Detektivka.
Je zabit starý muž, který prý vyhrál hodně peněz. Je pár podezřelých, ale až po půlce knížky se objeví skutečný motiv.
Psáno v ich formě vyšetřovatelem, ten má pod sebou chytřejšího kriminalistu (nám známého) Palmeho.
Ne román. Detektivka.
Citát:
"Ostatní ať dělají, co můžou. My děláme, co chceme."

28.04.2017

Četla jsem v prosinci 2009. Podle mých poznámek:
Detektivka.
V ich formě píše vyšetřovatelka o vyšetřování zmizení a asi vraždě, i o svém rodinném životě, i o důsledku minulého případu.
Trochu o Finsku a mentalitě lidí.
Čtivé, ale konec takový "rozměklý".

27.04.2017

Četla jsem v prosinci 2009. Dle mých poznámek:
Šest příběhů, hlavně v ich formě. Takové jednoduché, krátké postřehy. Bez nějakého vyústění. Jen o tom, co se děje. O pocitech. Takové spíš hořké, zadumané. Žádná veselost.
Každý by mohl podobných příběhů, které prožije, napsat deset denně.
Obyčejné. Možná v tom je to kouzlo, ale já jsem ho zatím neobjevila.

27.04.2017

Četla jsem v prosinci 2009. Podle mých poznámek:
Divadelní hra. Jednoduchý příběh o pěti dějstvích.
Rodina ševce chce získat ze závěti peníze, ale ukáže se, že jeden syn je nezralý hlupák, druhý opilec a otec vychloubač a též opilec. Matka je chce srovnat na jednu hromadu.
Jednoduché. Nic moc. Spíš komedie.
Citát:
"Lepší je žít s holou panimandou, než svázat svůj osud se zlou panímámou."

27.04.2017

Četla jsem v prosinci 2009. Podle mých poznámek:
Básně. Ve slovenštině.
Nedočetla jsem. Od počátku "slátaniny". Nejsem asi na stejné vlně s autorem (nebo s překladatelem). Nebo je potřeba číst vícekrát a pomalu a promýšlet. To mne neba. Možná příště.
Nezaujala mne ani jedna básnička. A přitom je to průřez díla za 25 let.

27.04.2017

Četla jsem v říjnu 2009. Podle mých výpisků:
Útlá knížka.
O kousku života staříka Konsty Pyekkanena, o jeho pomoci vědcům, zkoumajícím finskou faunu a floru. Náhoda tomu chtěla, že objevili i nový živočišný druh, křížence mez tetřívkem a jeřábkem.
Ale jsou to hlavně moudra staříka, který uvažuje o světě, o životě, o lidech a naivně moudře o tom rozpráví. Jeho úvahy mi připomínajéí mého dědu. Jsou to asi moudrosti stáří.
Dobře se čte. Moudrosti jsou sladkokyselé.
Citát:
"Zeměkoule je kulatá zabjákama. Ty je třeba napřed pobít, pak teprv bude mír."
"Aby je šlak trefil , taky mohli tu knihu napsat v nějaký slušným jazyce - například ve finštině, aby tomu našinec rozuměl."

27.04.2017

Četla jsem v říjnu 2009. Podle mých poznámek:
V knize se střídá ich forma, kdy dospělý muž Visa jako by nahrádá do diktafonu své vzpomínky na dobu, kdy se setkal s pozdější ženou, jak se pak dostal a scestí, ale jen díky tomu, že vydělával. Střídá se to s vyprávšním ze současnosti, kdy se zase Visa vrací ke své ženě Tuuli a dětem. Aby žili spolu, aby byl dobrým manželem a hlavně otcem. V minulosti možná i zabil, nebo smrti nezabránil, bydělával na drogách, atd. Byl špatným otcem, jak uvádí, po svém otci.
Zvláštně psané. Dá se číst. Poutavé. Ale takové mrazivé. Může to být opravdu skutečnost? Jednají tak lidé, jednají tak Finové?

27.04.2017

Četla jsem v září 2009. Podle mých poznámek:
V ich formě. Částečně současnost, částečně vzpomínky a tím se skládá obraz o Soně a jejím vztahu k mužům, k otci, i k ženám, či spíše ženě lesbičce.
Až moc otevřené. Místy pornografické.
Ale poutavé, dočetla jsem.

27.04.2017

Historický příběh, asi bezprostředně po smrti Jana Husa, který je zde několikrát kladně i záporně zmiňován. Děj se odehrává ve Finsku, od Turku až po Laponsko.
Složitá doba, složité vztahy. Základem příběhu je ale rodinné prokletí, které stíhá celý rod Kurků, syny, dcery, okolí. Stará vina musí být smyta krví!?
Děj dost bohatý, ale nepřehledný - autor měl napsat 3x víc stránek.
Ale zajímavé. Jiná doba, jiné místo, jiné mravy.
Citát:
"Člověk si může zabláznit, jen když zdraví rozum zůstane."

27.04.2017

Četla jsem v srpnu 2009. Podle mých poznámek:
Útlá knížka.
V ich formě vypráví autorka-spisovatelka o svém pobytu ve vězení za 2. světové války, byla politicky stíhána. Trochu vzpomíná na hezké chvíle před uvězněním /hlavně na setkání s dalšími umělci/, hlavně však píše o dalších vězních, ženách. Ty jsou zde z řady jiných důvodů a mají různé osudy, různou minulost. A budoucnost s otazníkem.
Jsou to takové útržkovité pohledy.
Zajímavé i hezké. Neucelené, ale to je schválně.

27.04.2017