Mr.Fox komentáře u knih
Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Ať už jako povinná četba k maturitě, nebo jako oddechová klasika, rozhodně by měla v knihovničce své místo najít. Lakomec se čte jedním dechem, má jednoduché dialogy a člověk se v ději neztrácí. Postava starého lakomého Harpagona je komická a čtenáře baví, hlavně v závěru knihy. Přestože místy možná narazíte na více cizích (starších) slov, kterým neporozumíte, nemá to na dojem z četby vliv, jelikož se nejedná o podstatné dějové informace. Misantrop se mi četl o něco hůře, méně děje než u Lakomce, více básnických obratů. V ději jsem se občas nudil, třeba když se opakovalo Alcestovo naléhání na Celimenu. Na druhou stranu, k Alcestovu postoji k přetvářce a odlišnosti jsem při čtení pociťoval sympatie. Tartuffe mi dějem a postavami zpočátku hodně připomínal Lakomce. Postupně však nabere jiný směr, zajímavou zápletku a se závěrem hry jsem byl také velice spokojený. Četl se mi možná o něco lépe než Lakomec. Místy mi dějově připomínal Hamleta od Shakespeara. Komu se líbil Lakomec jako povinná četba, doporučuji přečíst i Tartuffa.
Menší nastínění obsahu:
kniha obsahuje tři nejznámější divadelní hry od Moliéra - Lakomec; Misantrop a Tartuffe.
LAKOMEC - Paříž roku 1670, lakomý šedesátník Harpagon obětuje penězům vše, i svou rodinu. Nepřeje nikomu nic dobrého a své děti hodlá provdat pouze s vidinou zisku. Vše se změní ve chvíli, kdy je mu ukradena truhla s penězi.
MISANTROP - básník Alcest se staví proti všem, nenávidí přetvářku, brojí proti zažitým věcem, chce být odlišný. Je po uši zamilovaný do Celimeny, pohledné dívky, avšak vadí mu její přílišná náklonnost k mnoha dalším mužům.
TARTUFFE - prohnaný svatoušek, všemi nenáviděný, kromě pána domu, jemuž dělá společnost. Ten ho má natolik v lásce, že za něj hodlá provdat svou dceru a přepsat na něj veškerý svůj majetek. Vše se ale obrátí proti němu.
Krátká knížka pro malé čtenáře, která v několika bodech pojme základní informace o rytířích. Vhodně zvolený text, ucházející grafika, knižní interaktivní prvky a tvořivé skládačky. Pro cílovou skupinu ideální.
Kniha určena pro mladší čtenáře, nicméně zpracování, použitá grafika, vysvětlivky a výběr obsahu je takový zvláštní mišmaš, že bych ji dítěti snad do ruky ani nedal. Chystám se číst na dané téma více knih, tak třeba dodatečně změním názor, ale na první dobrou nezaujalo - šlo to udělat daleko lépe…
O něco slabší, než Vzrušující cesta časem - Město. Byť nepostrádá své ilustrační kvality a svým způsobem předkládá zajímavější cestu časem, tj. zobrazuje příběh španělské galeony v různých situacích a pohledech (ne jen v rámci plynoucího času), tak zkrátka neutvořila takový "wow efekt" dojem jako druhá zmíněná kniha.
Výtečné ilustrace na každé dvoustraně dotvářejí tu správnou atmosféru děje, tj. tajemna, napětí a očekávání. Jsou jednoduché, bez zbytečných detailů, přesto (nebo právě proto) ladí čtenáře do potřebného rozpoložení a vtahují jej hlouběji do příběhu. Na to, jak dobře byl celý příběh převyprávěn, mi úplně nesedl závěr - originál neznám, ale něco mi tam chybělo, či to tam možná bylo, jen to chtělo se více zahloubat - sám nevím. Každopádně ilustrace tvoří polovinu pozitivního dojmu, bez nich by to bylo trochu přemáhání. A právě kvůli nim bych knize šanci dal, stály opravdu za to!
Úžasná kniha pro malé čtenáře, s krásnými ilustracemi. Tak moc se mi jako dospělému líbila, až mě zamrzelo, že jsem ji neměl možnost číst ve svých dětských letech - byla by totiž jistě jedna z mých nejoblíbenějších. Příběh plný bohaté dětské fantazie, u kterého celou dobu doufáte, oproštěni od reality stejně jako hlavní hrdina, že je pravdivý, byť pohádkově nereálný. Souzníte s ním natolik, že nedůvěra okolních postav je i vám proti srsti. Naštěstí se v knize najde i taková postava, která víru má a pomůže celou hádanku rozestřít. Skvěle zpracovaný závěr, celé se to mohlo klidně stát. :-) Pro vaše malé čtenáře rozhodně doporučuji.
Inspirující, co je schopen dokázat jeden člověk, oproštěn téměř od všeho, věříc v sílu myšlenky a jdoucí si (kolikrát bezhlavě jako osel) za svým. Ideální rozsah v malém formátu, doplněn mnoha obrazovými přílohami. Chytlo mě to už v počátku, od popisování Gándhího cesty na jih Afriky po dostudování práv a jeho prvotní snahou něco ve svém okolí (a tím i ve světě) změnit. Paradox smutného konce, kdy byl zavražděn, když se sám v průběhu života pro dobro věci málem x-krát zabil... Z obsahu mj. dobře vyplývá, co vedlo k rozdělení Indie a vzniku Pákistánu, v souvislosti s tím i popis předchozího řádění muslimů a hinduistů ve jménu víry, které jen dokládá nepochopitelný fanatismus některých náboženství. Závěrečnými 40ti stranami dokumentů se prokousávalo hůře, když už byl celý život Gándhího posud odvyprávěn. Na popud dobré četby vyhledám další svazky této edice, snad budou dosahovat minimálně stejných kvalit jako tento. Doporučuji.
Kniha není špatná. Obsahuje pár zajímavých pasáží. Nicméně vybrané příběhy-rozhovory mi v hlavě po dočtení neutkvěly a četba mě nijak zvláště neobohatila. Zabývá se problematikou spíše starších ročníků, u kterých mi vlivem nevydařeného manželství či různých životních peripetiích přijde logické, že vyústí v následný život v samotě. Dále vás kniha seznámí s pár podivíny, u kterých se ani nedivíte, že si samotu vlivem své odlišnosti vybrali za svého partnera. A nakonec pár těch vám bližších příběhů, které vám budou něčím odrážet váš životní postoj a zkušenosti. Jde o subjektivní pohled, takže někomu kniha určitě nabídne více. Od vydání je to 20 let a za tu dobu se společnost vlivem turbulentní doby, vysokých nároků, pokroku technologií, tlaku na výkon a celosvětovými událostmi jako Covid apod. dost proměnila, takže v tomto ohledu je dosti zastaralá. Výběrem věkové kategorie respondentů a vlivem stáří knihy je proto vhodná lidem 40+, které může jistě obohatit, mladší si z ní už tolik nevezmou.
Prvních 30 stran textu věnováno různým prostředkům sebeobrany (nože, obušky, boxery, spreje, paralyzéry, plynovky ad.), zbylých 85 stran textu pak pojednává čistě o střelných zbraních. Prostor je zde věnován zejména pistolím a revolverům, ale nechybí ani zmínky o brokovnicích a automatických puškách, v závěru doplněno výtahem ze Zákona o střelných zbraních a střelivu. Čtenář se dozví mj. o výhodách a nevýhodách jednotlivých prostředků, historii, možnostech koupě, nechybí výčet základních známých modelů/výrobců s přiloženými fotografiemi atd. Byť je publikace 30 let stará, zevrubný základ se z ní dá načerpat. Nečekejte však taktické průpravy sebeobrany, je to taková směs všeho možného, někde možná zbytečně hnaná do podrobností, které čtenáře-laika jen zahltí, jinde obsahuje naopak pouze pár vět obecného pojednání. S ohledem na to, kolik prostoru bylo věnováno pistolím a revolverům, bych zájemcům o tento obranný prostředek doporučil jako volné pokračování knihu Defenzivní střelba (V. Havel), která rozebírá zmíněné zbraně a související témata více dopodrobna. Celkově povedená kniha, nicméně mám problém s osvětou potřeby vlastnit sebeobranný prostředek - kdyby chodil po ulici každý druhý ozbrojený, to by to dopadlo... na druhou stranu chápu, že autor má z praxe jiné zkušenosti a touto knihou vychází vstříc lidem, kteří se opravdu vlivem okolností a okolí cítí ohroženi a mají potřebu se bránit. Reklamy obchodů, zboží a služeb v úvodu a závěru jsou pak už jen příjemnou retro připomínkou. :-)
Výborná kniha přibližující nám zemi a místa, kam se pravděpodobně nikdo z nás nikdy nepodívá. Čtivá, schopna zaujmout i v případě, že se o tři zmíněné komodity nijak zvlášť nezajímáte. Kniha vám je přiblíží a zprostředkuje informace, kde a za jakých podmínek vznikají. Má to prvky naučné literatury po stránce informativní, stejně jako cestopisu s velmi dobrou výpravou. Byť to z knihy není úplně znát, autoři museli dávat vše dohromady poměrně dlouhou dobu. Uvítal bych proto pro zajímavost alespoň v závěru zmínku o počtu cest a časový rozptyl měsíců a let, co museli absolvovat k ucelenému vydání knihy. Některé pasáže jsou až k neuvěření - rizikem událostí, štěstím na kontakty, bytím ve správnou chvíli na správném místě... klobouk dolů, tohle se povedlo. Za mě skvělý počin, který rád doporučím každému. A sám se brzy vrhnu na předchozí knihu autorů - Sníh z Bogoty, která bude kvalitativně této zřejmě velmi blízko.
Vždy jsem měl rád knihy s ilustrovanými dějinami 2. světové války, a tato je velmi čtivá a poutavá. Je to pro mě také jedna z prvních knih, kdy se na zmíněný konflikt dívám očima Osy, nikoli Spojenců (jak bývá převážně zvykem). Autor mapuje vznik, pohyb a činnost této elitní jednotky po celou dobu války, její postupný vývoj v průběhu let až do podoby univerzální jednotky plnící v omezeném početním uskupení ty nejtěžší úkoly na všech frontách. Tato skutečnost tak logicky vyústila k rapidním ztrátám a postupnému řídnutí jednotky. Ne nadarmo byla Fallschirmjäger uznávána pro své bojové schopnosti a umění se přizpůsobit jakémukoliv prostředí a terénu bojiště i samotnými Spojenci. Nicméně mi v rámci zpracování knihy nesedlo několik věcí - fotografie k určité kapitole jsou třeba i o několik stránek dříve, než její samotný začátek; absence jakékoliv mapky, když už v textu bylo tolik informací o místech a přesunech výsadkářů; fotografie s obsáhlými popisky, které mnohdy jen tlumočily informace, které už obsáhl samotný text; absence krátkých souhrnů sledu jednotlivých operací v dané zemi (např. při obsazení Kréty); v závěrečné kapitole o zbrojním arzenálu jednotky nesouvisející fotografie s textem... Celkově bych uvítal maličko lepší zpracování.
Na Medvídkovi PÚ jsem vyrůstal, výňatky příběhů si pamatuji z kazet. Mám je tak naposlouchané, že se mi při čtení vybavila i intonace užitá v určitých pasážích. Zpracování ve formě leporelo kufříčku se zámečkem a uchem na nošení je skvělý nápad. Obsahuje známé ilustrace a čtyři příběhy Medvídka PÚ a jeho přátel ze Stokorcového lesa. Úplně mi nesedlo osekání jednotlivých příběhů na minimum, ale asi si to budu muset přečíst s prckem, abych od něj pochytil, zda je to takto v pořádku. Přeci jen, nejsem již cílová skupina. :-)
Úžasná publikace!! Pro mě jeden z prvních cestopisů, které jsem kdy četl, a rozhodně ne poslední. Vyprávění o zážitcích z cest pana Tylínka a jeho ženy jsou poutavé, vtipné a místy i nebezpečné. Výběr fotografií je bohatý (66 černobílých a 150 barevných) a na svou dobu velmi kvalitní, dobře vybraný s ohledem na text. Zážitků museli mít oba z procestovaných zemí spoustu, mohla z toho být slušná bichle, ale je obsáhlá akorát, aby čtenáře nezahltila. Mnoho vybraných fotografií mluví samo za sebe, ke kterým netřeba nic dodávat. Od autora si seženu i další knihy, byť jich není mnoho. Jak sám v úvodu naznačil, existují knihy (fotopublikace), které vydávali pouze zahraniční nakladatelé - např. zakázky pro německé ZOO. Zaujala mě i paní Tylínková, zvěčněná na několika fotografiích, která si na cestách hodně potrpěla na styl a vznikly z toho také moc pěkné záběry. K doplnění popisku knihy, obsažené zážitky z cest jsou z těchto mnoha zemí: Anglie, Nizozemí, Afrika, Rakousko, Itálie, San Marino, Monako, Kanárské ostrovy, NSR, Dánsko, Švédsko, Finsko a Španělsko. Na 50 let starou publikaci má v sobě mnoho kvalit. Doporučuji.
Byť se nejedná o četbu určenou laikům, dá se tím částečně prokousat a najít si pro sebe kusé přínosné informace. Kniha se věnuje tématům autoimunitních, imunopatologických a alergických chorob. Prolistováno, přečteno pár kapitol, jinde pár odstavců, a stačilo. Jedná se spíše o studijní materiál mediků a praktickou příručku lékařů. Jistá znalost základních pojmů a úvod do problematiky je na místě.
S hlavní myšlenkou knihy, že se nemoci rodí v hlavě, a že změnou návyků více k pozitivnímu myšlení a zaměřením se do sebe sama se lze s vysokou pravděpodobností uzdravit, či nemoci dokonce předcházet, souhlasím. Prvních cca 10 stran je v knize tomu věnován prostor, následně na dalších cca 60 stranách autorka uvádí léčivé výroky, a tím to končí. Výroky obsahují výčet nemocí a zdravotních problémů, jejich pravděpodobnou příčinu a doporučený nový myšlenkový návyk (za pomoci kterého má dojít k onomu zázračnému vyléčení). No, dle mého soudu to má asi takovou hodnotu, jako přečíst si horoskop. Něco by odpovídalo, ale vesměs je to napsáno v takovém duchu, že se vás to leckde okrajově dotkne, což zřejmě v tolika lidech vzbuzuje dojem, že by se kniha měla stát jejich novou modlou..
Příklad: Problém - choromyslnost, Pravděpodobná příčina - útěk od rodiny, únik před realitou, uzavřenost, násilné odtržení od života, Nový myšlenkový návyk - tato mysl zná svou pravou totožnost, je vyjádřením Boží kreativity.
To co má být za blábol?.. Takže závěrem, myšlenka knihy dobrá, ale zpracování a doporučení v knize špatné. Pokud má kniha fungovat jako doplňující slovníček jiné knihy, např. zde v komentářích často zmiňované Miluj svůj život, pak by to mělo být nějak provázané a v knize uvedené. Sama o sobě je totiž nicneříkající. Na toto téma je z mého pohledu daleko hodnotnější a více rozpracovaná kniha od Osha - Harmonie těla a mysli, která čtenáře navede k uvědomění a očistě duše více, než tento slovníčkový výčet nesmyslných a opakujících se blábolů..
Útlá a formátově malá knížečka, od které jsem nečekal mnoho, ale o to více překvapila. Jedná se o výběr literárních citátů pojednávajících o ženách, společně s výběrem obrazových uměleckých děl známých autorů. Obsahově je vesměs povedená, mnoho úryvků zde uvedených jsem v obdobných knihách nepostřehl. Níže malá ochutnávka (ten kratší hodně pobavil). :)
“Se ženou je to jako s obrazem. Hlupák nepozná, jakou má cenu, dokud nezjistí, jak mnoho je za ni ochoten dát někdo jiný. (G. Farquhar)
“Jediné, co žena může na muži měnit, jsou pleny. (N. Wood)
(SPOILER) Místy se četla hodně těžce, ne snad kvůli chybějící kvalitě, ale autorka určité pasáže s utrpením Evy vylíčila takovým způsobem, až mě to u srdce ranilo a nemohl jsem hned pokračovat dál. Přál jsem Evě, aby utekla za klidem, trpěl jsem za ní snad více, než ona sama za sebe. Odloučení hlavních aktérů v závěru bylo skvělým vrcholem knihy, který se následně přehoupl poměrně rychle a lehce k happy-endu. Úplně mi nesedí, že by Vít najednou ze sebe byl schopný setřást veškerý odpor vůči Evě, a Eva že by vše odpustila, ale budiž oběma přáno. Možná mezi nimi přeci jen nějaká láska byla. Silná kniha, kterou jsem nečetl naposledy.
Očekával jsem více rozvětvený děj a větší vnitřní dilemat hlavní postavy, zmítanou konflikty ve své nově nabyté funkci. Ani jednoho jsem se bohužel nedočkal. Další jednohubka této divadelní série a o oddychová četba na jeden večer.
Knihu jsem se rozhodl přečíst na základě vysokého hodnocení zde, bez předchozí znalosti anotace. Pro mě to byla vyloženě pohádková divadelní hra znázorňující souboj dobra a zla s klasickými motivy a mluvícími zvířaty. Až z doslovu jsem si začal pojit určité pasáže a zpracování s antifašistickým zaměřením. Během čtení mě to ani nenapadlo a nyní mi můj názor na hru v podstatě nezmění. Nadčasovost, či snad dokonce skryté hluboké myšlenky tam zkrátka nevidím, a ani nechci. Líbila se mi jako jednoduchá pohádka, ve které jsem nechtěl hledat více a více ve mě po dočtení ani nezůstalo. Ale každý nechť si sám zvolí, s jakým úmyslem a jak pozorně bude číst.
První třetinu jsem se usmíval od ucha k uchu, byly to vtipné slohovky a rád jsem se k některým perličkám ihned vrátil a předčítal si je znovu. Při pozdějším pokračování jsem najednou četl většinou spíše o smutné realitě života v Arzanu a už mi tolik do smíchu nebylo. Nechtělo se mi věřit, že ve škole a okolí vládne taková anarchie, že v takových popisovaných podmínkách lidé žijí, natož pak malé děti. Je to silná výpověď o šíleném předměstí Neapole, kam by se nikdo z nás asi nechtěl dostat. Naneštěstí i takovému místu dává dětský pohled a sepsané slohové práce optimistický nadhled, který uchvátí a pobaví. Být učitelem na zmíněné škole tedy rozhodně nemohl být žádný med. Velmi dobrý nápad na téma knihy, povedený překlad, rozhodně má mé doporučení.