mschmidtova komentáře u knih
U této knihy jsem se opravdu skvěle bavila. Místy je děj už opravdu hodně přehnaný, ale to je celá knížka. Opravdu stojí za přečtení, když si chcete zlepšit náladu.
Tak tahle kniha byla pro mě příjemným překvapením. Autorku jsem vůbec neznala, knížku jsem si vybrala v knihovně podle obalu a nelituji toho.
Obsah mě hodně zaujal, bylo zajímavé sledovat vyprávění o životě chudé švadlenky, která moc dobře věděla, kam patří a co si může a nemůže dovolit, i když se jí podařilo navázat vztahy s lidmi z jiných sociálních vrstev.
Moc hezký příběh jedné rodiny, ostrova, lidí, co se nevzdávají a překonají všechny krize.
Je to deník, takže nemůžu hodnotit jen styl psaní a obsah. Musím nutně hodnotit i osobnost autora, která se do deníku promítá. Nemám ráda lidi, kteří se chlubí něčím, o čem by vůbec neměli mluvit a ještě to prezentují jako ironii. Lidé, kteří rádi a často mluví, si často neuvědomují, co vlastně o sobě vypovídají.
Moc hezká kniha pro letní dny o tom, že když člověk není sám, je šťastný. Místy jsem už sice měla pocit, že se děje až moc náhod najednou, ale to autorce odpouštím. Díky za poselství, které si tam najde každý, kdo pochopí.
Jestli hledáte knihu na dovolenou, určitě bude tato kniha příjemnou volbou. Už si ji znovu nepřečtu, ale líbila se mi.
Tato kniha se mi líbila moc. Mám Jojo zařazenou mezi oblíbenými spisovateli a jsem nadšená z každé její knihy. I přesto, že jsem knihu četla v originále, mě naprosto pohltila. Jojo mě umí zatáhnout do děje, umí mě přesvědčit o tom, že to, co čtu, je můj svět. Často se mi stává, že to, co zažívají hlavní postavy, se promítá i do mého života. Někdy se cítím jako hlavní postava a mám ty samé problémy a starosti, ale i radosti. Když knihu dočtu, mám pocit, jako by mi někdo sebral kus mého života - stýská se mi po postavách z knihy, jako by to byli moji kamarádi, o které jsem přišla. Já Jojo nesmírně fandím. Potěšilo mě, že jsem na konci knihy našla část rozhovoru se spisovatelkou a mohla se dozvědět také něco o ní.
Jméno Jojo Moyes je pro mě vždy zárukou skvělého příběhu. :-)
Nerada čtu povídky. Sotva začnu a vžiju se do hlavních postav, už děj skončí. U pana Svěráka mi to ale tolik nevadilo. Skvěle jsem se bavila, odreagovala se. Obdivuji jeho nápaditost a lehký humor, každá povídka je jiná a přesto jsou všechny skvělé.
Mně se kniha líbila. Je pravda, že to je první kniha této spisovatelky, kterou jsem přečetla. Už jsem jednu začala, ale tak jsem se vžila do děje, že jsem nemohla skončit. Tady to nebylo tak drsné, nešlo o žádnou vraždu. Děj byl pro mě napínavý, musela jsem ji dočíst do konce, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Je pravda, že jsem tušila, jaký bude konec, ale jak k němu dojde, tím jsem si lámala hlavu a před koncem knihy jsem už přestávala doufat. Já se opravdu vžívám do knih hodně, nechci si ani představit být v kůži hlavní hrdinky a smiřovat se s tím, co se jí stalo. Myslím, že kniha stojí za přečtení.
Pro mě dost zvláštní kniha. Je první, kterou jsem od autora přečetla. Má opravdu zvláštní styl, měla jsem u ní trochu divný pocit, jako bych měla halucinace. Pro mě ani dobrá, ani špatná, prostě jiná.
Je to už dlouho, co jsem naposledy četla něco od Cooka. Už jsem zapomněla, jaké jeho knihy jsou. Baví mě na nich to, že jsou čtivé, napínavé, jde o zajímavá témata, ale nepatří mezi horory nebo thrillery, které nečtu.
I "Krize" mě bavila. Mám ráda příběhy z lékařského prostředí a Cook mě opět nezklamal. Byla jsem zvědavá, jak příběh půjde dál, jaké rozuzlení nastane a konec mě překvapil. Chybělo mi tam vysvětlení několika událostí, ale to neubírá na čtivosti a zajímavosti příběhu.
(SPOILER) Nerozumím tomu, za co kniha dostává tolik hvězdiček. Mně z ní bylo hodně zle. Nelíbilo se mi, k jakému rozhodnutí Kate dospěla. Nesouhlasím s tím a nikdy nebudu. Už je to pár let, co jsem ji přečetla, přesto si ale obsah pamatuji.
Hledala jsem nějakou knížku, kde bych se poučila, kde bych dostala příklad "Dobré matky", ale místo toho jsem se hodně zklamala. Knížku vůbec nikomu nedoporučuji, nelíbí se mi, jaký dává návod.
Byla jsem tam s nimi! Vážně! Tak moc se mi knížka líbila, že jsem si v ní lebedila, užívala si to a bála se, že ta krása skončí. Moc ráda bych se podívala do Greengage a popovídala si s Josephem, prošla se zahradou, sadem a sešla se se všemi v jídelně. Tak moc hezký celý příběh byl.
Zajímavý a originální nápad! Fascinuje mě, že autor dokázal sepsat ten samý příběh dvakrát, z pohledu sourozenců tak, aby čtenář mohl přečíst oba a nenudil se. Na druhou stranu je ale vidět, že knihu napsal muž. Postavy si většinou mezi sebou nic nevyříkají, buď o problémech nemluví, nebo se jen zmíní a všechno je hned jasné. Přesto jsem se ale ani chvíli nenudila a oba příběhy jsem přečetla s chutí.
Já tenhle styl vážně nemůžu číst! Dala jsem Keplerovi šanci. Vážně jsem to chtěla zkusit. Jenže se nedostanu dál přes popisy utrpení. Mám tak velkou představivost a empatii, že to vážně nedám. Vůbec se nedivím, proč se lidé v dnešní době tolik bojí. Tyto knihy a popisované události se vážně dostanou hluboko pod kůži.
Kniha vhodná přesně na pláž v Itálii. Byli jsme tam na dovolené, takže jsem si ji prostě musela koupit a přečíst. A protože jsem to během dovolené stihla, užila jsem si i gelato. Je přesně takové, jak je v knize napsáno. Moc příjemné čtení na léto a dovolenou.
I další díl série mě příjemně překvapil. Čtu tuto sérii dětem a i mě samotnou děj natolik pohltil, že musím pokračovat dál.
Mám ráda knihy s nádechem tajemna, kouzla, mysteriózních věcí. Tato se mi přesně hodila do nálady - pohladí, potěší, skrývá i trochu napětí, ale dobro zvítězí. Takových knih by mělo být více.
Z této knihy nejsem moc nadšená. Poslouchala jsem ji jako audio ve výborném pojetí pana Vladimíra Čecha. Přesto jsem se často přistihla, že nevnímám a neposlouchám. Příběhy jsou občas zajímavé, přesto mě ale nenadchly, dokonce mě zklamaly. O tomto spisovateli jsem hodně slyšela, těšila jsem se na humor. Byla jsem ale zklamaná. Možná i proto, že od pastora bych očekávala jiné chování. Vím, že příběhy vypráví s nadsázkou, ale lhaní, naschvály, podvody podle mě k životu takového člověka nepatří. Možná to vidím až přehnaně a ostatním se příběhy líbí, mě ale nenadchly. A to se pan Čech opravdu snaží.