muchomurka komentáře u knih
Ze začátku to bylo zdlouhavé, příliš mnoho postav a názvů, vztahů moc začtení se neprospívalo, ale člověk se pak chytne. Popisy byly občas taky zdlouhavé, všechny ty popisy byly až únavné. Když se knížka pak rozjela, tak skončila. Závěr jsem hltala jedním dechem a pak najednou konec.
Celkově na mě příběh působil hrozně ponuře, život v Oxfordu byl samé utrpení a nespravedlonost. Chápu, že to být popsáno muselo, ale bylo to příliš roztahané, příliš zdlouhavé. Pořád jsem se těšila, že už se příběh posune dál, ale pořád byl v Oxfordu.
Strážce byl zajímavá postava a jsem ráda, že došlo v jejich vztahu k takovému vývoji, pořád jsem si říkala, v čem bude zádrhel s Nickem. Paige mě teda občas štvala, ta její nedůvěra (chápu, ale pak mě to prostě štvalo), pořád se opakovala a žádný posun.
Od knížky jsem nic moc neočekávala, nevěděla jsem o ní předem nic, takže jsem ani nic moc neočekávala. Přes všechna svá negativa, tak se mi nějakým způsobem líbila a pokračování si přečtu, navnadilo mě to a jsem zvědavá, jak to dopadne.
Skvělá knížka, fakt dobře jsem se bavila a nasmála. Mně se osobně líbila víc než knížky ze série Drahokamy, Liv mi přišla vtipnější a ne tak ufňukaná.
Celkově velmi napínavé, čtivé, ti čtyři kluci byli suproví, nápad se sny je skvělý, taky bych chtěla něco takového zažít!
A vztah s Henrym byl skvěle napsaný, všechno bylo takové pozvolné, nenucené, jeho chování bylo takové správně milé, romantické. :-) Doufám, že se to nepokazí, hrozně moc chci, aby jim to vyšlo a spolu dohromady bojovali proti nepřízni a překážkám, které jim budou postaveny do cesty!
Konec byl dost realistický, ale nevysvětlil všechno. Hrozně moc se těším na další díl, už aby tu byl!
Lepší něco než nic. Sháněla jsem ten velký slovník (červený, z roku 1983 tuším), ale protože není k sehnání, koupila jsem aspoň tento. Zcela mi nevyhovuje malá slovní zásoba a to, že u sloves není vzor pro časování. Jinak, jak jsem psala, lepší než nic.
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst, protože jsem byla zvědavá, jak žila Christine F. dál, co se stalo. Zpočátku jsem si říkala, že knihu odložím, styl mi neseděl, děj byl hop sem hop tam. Ale ta zvědavost, co se událo, byla silnější.
I po přečtení zde zůstalo mnoho nezodpovězených otázek, mnohé další se objevily. Co se stalo s Detlefem? Jen nějaké tři suché věty a jinak nic? Když na knihu koukám zpětně, v podstatě jsme se skoro nic nedozvěděli, všechno bylo jen takové povrchní vykládání.
Jako mnoho ostatních, i já jsem měla guláš ve všech těch lidech a jménech. Rychlé střídání děje, míst a příběhů minimálně ze začátku dělalo v příběhu zmatek.
A celkem mě překvapilo, že se stala hvězdou, kam všude cestovala, s kým se setkávala. Přišlo mi to nezasloužené.
Co oceňuji, je že na feťačku přemýšlela dopředu a nerozházela hned všechny peníze za fet. Tohle bylo překvapivé, že i když jela v drogách, udržela si zdravý rozum a jasné myšlení. Také se mi líbil její přístup a názory na mateřství, to jak se snažila být nejlepší matkou svému synovi. Že pro něj nikdy nelitovala peněz a snažila se dělat všechno, co pro něj bylo nejlepší, i když to byla pěstounská péče. Feťačka nefeťačka, tohle se jí musí nechat jako velký klad.
Co se mi však na podání příběhu nelíbilo, bylo odtažitost, vyprávění jak kdyby zdálky, chyběly tomu emoce a ta šokující součást. Bylo to dost mdlé, rozkouskované vyprávění.
Co mě ještě překvapilo, byl věk jejího otce, její postoj ke své závislosti - nikoho neobviňovalal, byla to její volba. Že si v knize protiřečila jsem prostě přešla. Akorát pořád říkala, že je čistá a přitom brala hašiš apod. Tohle přece není čistá, ne? Ale asi záleží na úhlu pohledu...
I když tahle kniha měla mnoho chyb, hodnocení průměr, stejně si myslím, že mi bude dlouho ležet v hlavě a myšlenky mi k ní budou utíkat.
Knížky s Heather jsou super, vždycky si u nich odpočinu a zasměju se :-)
Zatím poslední díl, který vyšel, mi oproti předchozím přišel víc upovídaný a rozjímací. Děj nebyl tak strhující a rychlý, ale i tak to nebylo špatné. Hlavně Cooper byl boží :-)
Za co jsem ráda, je jak dopadlo řešení vztahu s její matkou. Heather byla realistka a naštěstí se nekonal žádný velký odpoštěcí happyend. Tohle bylo fajn, protože to odpovídalo tomu, jaký měla po celou dobu názor. Jsem ráda, že to nebylo přeslazené ve všech směrech.
Příběh byl zajímavý, jen poněkud povrchně podaný. Chvíli jsem Avery fakt neměla ráda, chvíli jsem jí rozuměla a fandila jí, aby se se svými duchy vypořádala. Celou dobu bylo jasné, že má nějaký problém v sobě a doufala jsem, že se vzchopí a bude jí líp. Doufala jsem, že si to nepokazí nějakou příšernou blbostí, což se samozřejmě stalo, ale i přes to všechno měla kolem sebe díkybohu skvělé lidi, kteří ji neodkopli a pomohli jí dát se do kupy a znova se stát přáteli. Jsem ráda, že všechno dobře dopadlo :-)
Příběh byl čtivý, ale něco tomu chybělo, nějaká hlouba či jiskra. Na 4 hvězdičky to není, ale 3 mi přijdou málo...
Rozhodně toto byl lepší díl než ten předchozí. Konečně jsme se i něco dozvěděli, nějaká nová fakta a informace, příběh se posunul kupředu. Co mě však štvalo, byl styl vyprávění, střídání vypravěče - chvíli Sutton a chvíli autorka - v rámci jedné stránky bylo divné, celkem mě to rušilo a vůbec mi přišlo, že je to psané takovým jakýmsi jednoduchým nezáživným stylem.
A vůbec nechápu, proč je tam duch Sutton. Je to zbytečná postava, která příběhu nic moc nepřináší, to co zjistí ona, za chvíli zjistí i Emma, takže je to vše řečeno 2x.
Jsem zvědavá, jak to teda dopadne, kdo je vrah, ale takový dobrý nápad šel zpracovat mnohem lépe. Takto mi to přijde natahované a kolikrát nezáživné.
Obsahuje spoilery.
Na první díl tento nemá, ale oproti 2. a 3. byl mnohem lepší, i když i zde byl začátek neskutečně rozvleklý a zdlouhavý. Na závěr jsem byla zvědavá, těšila jsem se, jak se všechno dořeší, ale popravdě, na to jak byly všechny knihy obsáhlé, zůstala spousta věcí nedořešena, nedovysvětlena. Přitom místa na to bylo opravdu mnoho. Fakt mě zajímalo, co se stalo se strážci, když byl Angelus poražen? Co se stalo s osobami, které Angelus neprávem potrestal? Jak dopadli, zlepšilo se jejich postavení? Co všechno se změnilo? Proč, když vším Ethan prošel, přesto ho musela vystřídat Amma? Atd. atd...
Co bylo zajímavé a nečekané oproti předchozím dílům, byla ta část, která byla vyprávěna z pohledu Leny. Na jednu stranu to bylo divné, v žádném předchozím díle to nebylo, tak proč najednou tu? Rozhodně to neodsuzuji, chápu, že vyprávění z pohledu Ethana by bylo příliš krátké a stručné a že se to do příběhu hodilo, ale tak nějak mi to narušilo celkový koncept této série. Hodilo se to tam, ale mě to vadilo, když to bylo až tady.
Autorky dobře budovaly celou dobu atmosféru, ale pak všechno skončilo rychle, všechno šlo hladce, překážky, které budily dojem složitosti, tak se nakonec kolikrát vyřešily samy. Asi jsem čekala velkolepější závěr.
Co však bylo na tomhle díle super, byl Link a jeho hlášky :-) A taky jsou doufala, že s Rid to dopadne jednoznačně dobře a budou spolu, což asi jsou, ale mohlo to být napsáno jasněji.
Hrozně moc potřebuju další díl! Vůbec se mi nechce čekat, než ho tu zase s velkým odkládáním a zdráháním vydají.
Celkově se mi první díl líbil víc, tady bylo málo Kaidana. Překvapila mě Annina velmi silná náklonnost k alkoholu, myslela jsem si, že má silnější vůli (to mě trochu zklamalo). Přišlo mi, že je to "překlenovací díl", rozehrávka před posledním. Doufám, že ten poslední bude stát za to. Nemůžu říct, že jsem knížku nezhltla, přestože se v ní toho tolik zase nestalo. Líbilo se mi plynutí příběhu, zvraty, které nebyly tak veliké, že by se mi nechtělo číst dál. Jsem ráda, že se Anna a Kai dali dohromady už v tomhle díle, čekat na to do dalšího dílu by bylo utrpení.
Celkově? Sice tomu něco chybělo, asi ta žhavá jiskra jako v prvním dílu, ale pořád to bylo ono, hltala jsem stránku za stránkou.
Zhltnuto za necelé dva dny. Přesně takovouto knížku jsem potřebovala, nějakou, od které se nebudu moct odtrhnout, dokud ji nedočtu. Sice mě pak mrzí, že jsem už na konci a chtěla bych ještě kapitolu, ještě kousek, ale prostě přestat číst je nad mé síly.
Noah byl naprosto skvělý, ta jeho láska a oddanost bratrům mě dostala. Echo a její svět, obdivuji ji, že v tom zvládla chodit. Ale asi jí nic jiného nezbylo. Ale občas se chovala jak trubka, přestože se oba milovali a mohli to řešit spolu, tak ho od sebe odstčila. Jako proč? Pořád si říkala, jak nikoho nemá, přitom měla, kdyby nebyla tak sebestředná (v tomto). Ještě že ten rozchod netrval dlouho, tedy lépe řečeno, ještě že se autorka nevyžívala v sálodlouhých popisech, jak spolu nemůžou být a trápí se navzájem. Přesto tento kousek se mi nechtělo číst, i když jsem byla napnutá, jak to dopadne.
Škoda jen, že tam nebylo víc popichování, hlášek a vtipných scén, myslím, že prostor na to byl i v takto pochmurně laděném příběhu.
Také jsem nepochopila, proč pořád řešila, co si kdo myslí a nemyslí, když nechtěla být toho součástí. Tohle bylo takové zvláštní.
A na závěr ještě mě fakt překvapil konec, čekala jsem nějakou úžasnou maminku, ale tohle ne. Jsem ráda, že Echo otevřela oči a začala myslet hlavou sama za sebe :-)
Jen škoda, že tam ještě nebyla jedna kapitola...
(Obsahuje spoilery).
Oproti předchozím dílům byl tenhle ze začátku takový mdlejší. Od poloviny se to zlepšovala a knihu jsem začala hltat a nemohla se odtrhnout.
Co se mi fakt líbilo, bylo to, že když se Cat a Bones pohádali, tak to neskončilo takovým tím způsobem, že ho odmítá, přestože ho miluje a celou knížku se to řeší, než si konečně promluví. Jsem ráda, že to brala tak, že se sice pohádali, musí oba chvilku vychladnout, ale pak si to vyříkají a jsou spolu. Když jsem tu hádku četla, fakt jsem se děsila zbytku knihy, naštěstí zbytečně.
Opět se mi líbil humor a odlehčená stránka příběhu, i když jí bylo míň, než mi bylo milé, tohle zde opravdu ve větší míře chybí, o to byly ty předchozí díly mnohem lepší. To špičkování, popichování... Doufám, že se to ještě vrátí.
A co mě tedy ještě překvapilo bylo, že se pořád řešilo, jak to udělat, aby zneškodnili Patru a pak to šlo tak jednoduše. "Šup šup" a bylo po ní. To to jako nevěděli dřív, že Mencheres by to mohl umět taky? He? Nevadí, i tak to naštěstí nebylo příliš natahované. Avšak takhle série je, i přes všechny chybky, stále fakt suprová a těším se na další díl.
Námět knihy se mi líbil, nápad, aby byl příběh vyprávěn z pohledu zombie byl originální, jinde jsem se s ním nesetkala. Sice byl příběh zpočátku zdlouhavý, hlavně kvůli chybějícím monologům, ale zase je zřejmé, proč tam nemohly být. Ke konci se příběh rozjel, ale nečekala jsem takový konec. Jsem ráda, že to v podstatě dobře dopadlo, ale bylo to takové mdlé. Přišlo mi, že hlavní hrdinové pořád nebyli schopni vymyslet řešení různých situací a jen čekali, co se stane. Chtělo to dodat ještě nějakou jiskru příběhu, aby byl strhující takovým tím způsobem "ještě jednu stránku, kapitolu".
Taky bych chtěla takovou školu navštěvovat! Ty předměty byly skvělý, taky bych je brala :-)
Sofronie byla skvělá, hlavně na to, jakou měla rodinu a jak ta se k ní chovala.
Ale příběh knížky mě moc nebral, když už jsem ji četla - dobrý, ale neměla jsem nutkání, že "musím přečíst ještě stránku, jen dočtu kapitolu" apod. Nevím, něco tomu chybělo, taková ta jiskra... Občas jsem se teda nechytala, hlavně ze začátku - mechaničtí pomocníci, spodničky apod.? Vůbec jsem se nedokázala ze začátku zorientovat.
Další díl si přečtu tehdy, když nebudu mít co jiného číst.
Nápad knížky byl dost dobrý, ale zpracování teda pokulhávalo. Mohl to být boží hororový příběh, ale působil na mě příliš lacině. Je to škoda, autorka mohla využít potenciál, který se zde nabízel. Postavy byly takové nedotažené, působily na mě spíše jako loutky.
Většinou si říkám, když hodnotím příběh, že byl příliš natahovaný a ubíralo mu to. Tady je to však přesně naopak - ještě 2,3 kapitoly bych snesla navíc. Konec byl zbytečně useknutý a jaksi nedořešený.
Zatím nejhorší ze všech dílů. Byl neskutečně rozvláčný, ukecaný, ale vlastně nic neříkal. Chyběl mi zde i humor, který byl ve druhém díle. Hodně mě překvapila změna povahy u Linka, vůbec se mi nelíbila, jeho nadhled jak kdyby zmizel. Nedokázala jsem taky pochopit, proč se s Ridley k sobě chovají, jak se chovají. To nedávalo smysl. A Ridley je postava sama o sobě, je jako na houpačce, ale stejně jí a Linkovi fandím, i když se ukázalo, že je pořád mrcha (ať smrtelnice nebo ne). Je pravda, že jí to nikdo moc neusnadňoval, když přišla o své schopnosti, a také nemohla za to, že se stala temnou zaklínačkou, přesto jsem však doufala, že to bude lepší.
Celkově tady ty vztahy byly divoké, kolikrát takové zkratkovité, že jsem si říkala, že jsem snad musela přeskočit stránku.
Všichni tu stále bádali, byli zavření v archivu či knihovně, ale nikdo nic nezjistil. Jakto? Na přímé otázky se tu zásadně neodpovídalo, vždy do toho něco vlezlo, zasáhlo či dotyčný omítnul říct, co ví a jelo se znova. A je pravda, že některé věci jsem si domyslela podstatně dřív sama, což se mi většinou nestává.
A co ten konec??? Doufám, že 4. závěrečný díl bude lepší a bude stát za to.
Hned na začátku, když se knížka ještě ani nerozjela, jsem se zarazila, jestli mám ve čtení pokračovat. Protože to vypadalo, že v knize bude nějaké nadpřirozeno, mimozemšťani, nějaká supertajná látka apod. Nakonec jsem si řekal, že to risknu a dobře jsem udělala. Knížka byla zcela reálná, žádní ufoni apod., za což jsem byla ráda.
Celou dobu, co se příběh odhaloval, jsem čekala, že to s Angelou nějak pohne. Chápu, že ze začátku na to koukala jak kdyby z pohledu třetí osoby, ale po sjednocení se svými altery, tak jsem čekala nějakou změnu v jejím chování. Ale byla pořád v podstatě stejná, spíše ještě vyspěla. Sice to bylo zvláštní, ale proč ne. Nakonec jsem byla ráda, že byla v podstatě pořád ona, fajn holka, i když s děsivým příběhem v pozadí. Možná že tohle všechno měla spíš za výsledek to, že dospěla z počátečních 13 na 16 let (ten posun byl opravdu rychlý).
Doufala jsem, že se ještě na konci dozvíme, jak to dopadlo s Billem a babičkou, s Abraimem (doufám, že jim to dopadlo dobře, i když mu ze začátku nemohla říct, co se jí stalo). A také bych ocenila nějaký dovětek k některým událostem, ke kterým došlo, protože mi přišlo, že tak nějak vyšuměly (např. to, jak Greg zavolal reportéry ad.)
Podle začátku příběhu jsem v knížce čekala více vyšetřování a více detektiva Brogana, větší spolupráci Angely s ním. Nechápala jsem tak zcela, proč si některé zásadní věci nechávala pro sebe, když by mohly pomoct vyšetřování a potažmo i jí. Ale nakonec vše bylo řečeno a vše do sebe zapadlo.
Jediné, co mi zcela nesedlo, bylo střídání osob při vyprávění (často během popisu jedné události), kdy jednu chvíli byl děj popisován z pohledu Angely "Zastavila jsem se a poslouchala..." a vzápětí bylo vyprávěno z pohledu třetí osoby "Angela udělala toto..." Občas to dávalo smysl, ale často to bylo matoucí.
Obsahuje spoilery.
Když jsem začínala příběh číst, bála jsem se, o čem bude. Nechtěla jsem dojít ke stavu jako u knih T. Mafi, že mě zajímá jak to bude, ale nechce se mi to číst, protože s dějem nesouhlasím. Nestalo se tak a já byla hrozně moc ráda. Zpočátku jsem si podle popisu knihy říkala, o čem to asi tak bude a oproti očekávání to bylo mnohem lepší a zajímavější.
Všechny tři hlavní postavy byly super, uvěřitelné. Sice jsem nechápala, proč s sebou Bea brala Maude a hodně se jí zastávala, ale pak jsem pochopila, že i postava Maude byla pro příběh nepostradatelná (nikoli pouze epizodní) a pomalu ji začala brát a respektovat. Je pravda, že se postupně vyvíjela, pokud by byla taková, jako na začátku, pořád bych ji neměla ráda.
Překvapila mě postava Petry, čekala jsem "ozářenou" vůdkyni, ale přišla mi příliš slepá a bezohledná. Ano, je to pochopitelné, vždyť bojovala za správnou věc a bylo to její dílo celý odboj, ale i tak na konci mě její rozhodnutí překvapilo. Nevím, co si o ní myslet, je taková rozporuplná.
Největší překvapení pro mě určitě znamenal Quinnův otec, jeho rozhodnutí ušetřit synovi život.
A stejně jako u předchozí knihy, kterou jsem četla, je škoda, že zde nebylo v ději více prostoru pro opuštěné město, říkala jsem si, že by třeba mohli procházet některými budovami a hledat např. zbraně, místo na přespání apod.
K tematice knihy - konečně se věnuje tomu, co je dost pravděpodobný scénář naší budoucnosti. Je to děsivé, ale to, jak se chováme k tomu dost směřuje. Doufám, že knížka si najde velký ohlas ve světě a třeba pomůže k nějakému uvědomění.
Zajímavý nápad na knížku, ale dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Možná to bylo tím, že jsem musela řešit jiné věci a na knížku neměla odpovídající čas a náladu, než tím, že by kniha byla špatná. Když jsem si k ní konečně sedla, stálo to za to. I když zpočátku bylo na můj vkus příliš mnoho popisů, přesto se děj rozjel a já nedokázala odtrhnout oči od stránek.
Co mi přišlo zvláštní, ale být to muselo, jinak by nebylo moc o čem psát, bylo to, že Mac celou dobu ctila pravidla, ale najednou je začala porušovat. Ne si je lehce ohýbat, ale dělat si v podstatě co uzná za vhodné.
Během čtení se mi nelíbilo její sblížení s Owenem, prostě to nebyl Wes, kterému jsem fandila a byl skvělý, jeho smysl pro humor celou knížku odlehčoval :-) Druhou oblíbenou vedlejší postavou byl Roland s jeho červenými converskami.
Co se mi fakt líbilo, bylo téma starého, opuštěného hotelu, takže mě mrzelo, že nebylo v knížce využité více. Uvidíme, co přinese další díl.
Obsahuje spoilery.
Když jsem začala knížku číst, děj mi připomínal Inkarceron a strašně jsem doufala, ať to tak není, protože mě Inkarceron - byť přes zajímavý nápad, zase nějak extra nebavil. Mé přání se splnilo a knížku jsme zhltla čistého času za půl dne.
Ze začátku to bylo takové zmatené, moc jsem se nechytala. S každou další stránkou to bylo lepší a lepší. Bavila mě ta část, když Linda putovala, jen mě zarazilo, že se nepokusila třeba oblečení získat v nějakém tom domě za hranicemi města. Ale chápu, že byla "mimo" všemi těmi změnami a zjištěními.
Konec byl teda něco, to jsem tak úplně nečekala. Hlavně mě pořád překvapovalo, že chce utéct, že nechtěla pomoct a bojovat, když pořád tvrdila, že Železný les je její první domov a jak ji všichni přijali.
Ale celkově super :-) Doufám, že se v pokračování (teda jestli nějaké je, ale podle konce to tak vypadá) se pořeší situace s Orenem.
Podle popisku děje na přebalu to znělo zajímavě. Avšak když jsem začala číst, už to tak dobré nebylo. Hrozně se to vleklo, v ději jsem se zpočátku vůbec nevyznala, postavy mi přišly takové ploché. Je pravda, že pak se to trochu rozjelo, ale nebylo to tím způsobem, že dokud to nedočtu, nejsem schopná knížku odložit. Ano, když už jsem četla, bylo to fajn, i to plynulo, ale žádné nutkání "ještě pár stránek, ještě kapitola" se nekonalo. Je to škoda, příběh měl určitě skvělý potenciál.