Murphy722 komentáře u knih
Pro laiky je tato kniha to nejlepší, co mohlo být ke stálé expozici baroka napsáno. Krátké umělecké medailonky, výborná fotografická příloha doplňující jednotlivá katalogová hesla a čtivá forma. Co více by si mohl laický i odborný čtenář přát?
Kniha o životě a díle předního barokního sochaře, působícího na Moravě, je vyčerpávající. Ale mohla by být ještě lepší. Chápu, že tím by se prodloužil celkový proces bádání, avšak postava Winterhaldera st. by si to dozajista zasloužila. Co u naučných knih o výtvarném umění neustále kritizuji a stále mi hodně chybí, je kvalitní a vyčerpávající fotografická dokumentace. V této knize ji nebylo pomálu, avšak i zde ji je poskrovnu, což je velká škoda. A v neposlední řadě některé fotografie jsou dosti amatérsky nafocené. V závěru práce mi chybí kompletní katalogizační výpis děl Winterhaldera st. Přes všechny výtky je kniha důstojnou oslavou Winterhalderovi práce.
Kniha se velmi krásně četla. Přiblížila čtenáři běžnou praxi v sochařské dílně. U těchto knih mne jen mrzí, že překlad německých textů není nikde poblíž přeložen a je nechán na volném překladu čtenáře, který někdy holt německy nerozumí. Kniha vznikla v pražském prostředí a její vazba na německé země je zde logicky zcela na místě. Do budoucna bych si přál, aby vznikla podobná kniha, ale z moravského prostředí. Neboť, troufám si tvrdit, na Moravě bylo více originálních sochařských tvůrců a dílen, než tomu bylo v Praze.
Kniha je vyloženě zaměřena na široké masy lidí, kteří k holandskému malířství přistoupili poprvé. Není to ovšem výtka, ale je vyzní to posléze povšechně bez hlubšího ponoru do látky samotné.
Kniha dokládá zručnost, jak velkého barokního sochařského mistra, tak fortel našich restaurátorů, jež mnohdy se sochami podobného charakteru udělají divy. Jediným mým povzdechem snad je pouze to, že se tak slovutná osoba sochaře Františka Preisse nedočkala ještě pořádné monografie.
Milan Togner patřil k našim největším odborníkům na olomouckou barokní sféru malířství a jeho malířské osobnosti. Uctívám jeho památku a jeho autorita se nedá zpochybnit. Bohužel kniha trpí vydáním v roce 2008, kdy mnoho pravd a bádání o olomouckém barokním malířství se přepsalo v dnešních časech. Další bohužel musím vyslovit tím, že i když kniha vyšla pod štítkem Univerzity Palackého v Olomouci, je v ní hodně překlepů a chyb. Informace o olomouckém barokním malířství jsou čtenáři předkládány v co nejsrozumitelnější formě (i pro laiky), ale i přesto je zde k vytknutí chudý obrazový aparát. V knihách o umělcích a umění by měly text vyvažovat zmiňované obrazy v něm a podporovat tak veškeré autorovo vyjádření o nich, případně jejich komparování s ostatními. Žalostní jsou ti čtenáři, kteří se chtějí o olomouckém baroku něco dovědět, ale mají před sebou pouhý text a nemohou polaskat své oko díly Lublinského, Strausseho, Handkeho, Sadlera a jiných. Pro neodbornou veřejnost je to velice ochuzující zážitek, když se do mnohých zmiňovaných kostelů nemohou ani podívat, jelikož jsou vesměs (mimo Olomouc) zavřené a pro návštěvníky nepřístupné.
Katalog se zabývá výraznou sochařskou osobností Andrease Zahnera, který se nesmazatelnou stopou zapsal do dějin umění města Olomouce a především Moravy. O Zahnerově životě toho není mnoho známo, i když byl olomouckým měšťanem a vedl rozsáhlou sochařskou dílnu. Autoři se nadále logicky zabývají Zahnerovými epigony a jejich uměleckým zráním v průběhu času, od tovaryšských let v Zahnerově dílně, až po jejich osamostatnění a hledání svébytného uměleckého výrazu. Přestože katalog splnil všechna očekávání, do budoucna bych byl rád, kdyby vznikla podrobnější a obsáhlejší monografie Zahnerova díla, neboť si ji tento znamenitý barokní sochař dozajista zaslouží.
Autor nás seznamuje pouze s menším curriculum vitae A. Frolky. Zbytek knihy je věnován rozsáhlému foto-katalogu a reprodukcí Frolkových děl.
Erotika provází člověka od samého počátku dějin. Je přítomná prakticky všude a na každém kroku v dnešním světě. Kdo tvrdil, že v dřívějších časech tomu tak nebylo, šeredně se mílí. O počátcích erotiky v comicsu pojednává tato kniha, která je až po strop naplněna výpravnou obrazovou částí a stručnými, leč výstižnými poznámkami o jednotlivých autorech. Tato publikace je i o tom, že ožehavá témata se dají vyprávět slušně a s grácií sobě vlastní (i když v obrazové části tomu tak není :-) ). Jakožto hodnotitel a dlouhodobý čitatel comicsů, jsem se rád nechal poučit erotickým undergroundem autorů napříč celým světovým spektrem.
Autor na základě všech doposud známých archivních pramenů týkajících se malířské osobnosti Petra Brandla, sestavil pozoruhodný text založený i na rozboru jednotlivých pláten poslední dekády umělcova života. Žel jedním nešvarem je obrovské kvantum poznámek pod čarou, kvůli kterým musíte dlouhosáhle listovat knihou, kvůli získání dalších informací. To je snad jediný nedostatek u kterého se čtenář trocha zapotí. Jinak knihu vřele doporučuji všem milovníkům umění a uctívačům Brandla.
Kniha je psána čtivou formou, která dozajista osloví i laika. Autor přibližuje život J. A. Heinze, rozebírá a srovnává umělcovo dílo a staví jej v první kapitole do kontextu děl jiných autorů. Nádherná fotografická příloha nadchne čtenáře a unese jej do patosu barokního času.
Jelikož jsem taky comicsovým čtenářem, tak mne zajímalo, jak bude probíhat převedení "rohatého kluka" na stránky knihy. No po pár rozpačitých stránkách a jistého klišé, Hellboyovi prostě sluší comicsové stránky. Románová zpracování na jeho postavu se mi nějak nezdají. A to Golden je slušný spisovatel.
Líbí se mi přístup paní Rousové, že přiblížila postavu Petra Brandla, skvostného malíře pozdně barokní éry. Text je krásně čtivý a poučí každého. Kniha obsahuje časovou linii Brandlova života, jeho život samotný, v textu jsou obsaženy Brandlova díla s krásnými detailními fotografiemi. Na závěr je zde stať restaurátorské činnosti a rentgenové rozbory vybraných děl. Těším se na knihu, která vyjde za příležitosti Brandlovy monografické výstavy v NG roku 2018.
Pro milovníky barokního umění nádherná foto-publikace. Deatilně popsaná historie, kompletně popsané osazené sochy i reliéfy na sloupu.
Kniha jako taková je spíše médium zájmu. Koho zajímá tajemno a okultismus, ať si přečte. Odkazuje na všechny zvěrstva co se ve Vatikánu děly a možné, že jich ještě mnoho je skryto našim zrakům. Je spíše psaná s jakýmsi druhem odporu proti církvi, než vědecky pojednávající.