Nel-ly komentáře u knih
legendární romance, která je důkazem, že jedna z nejlepších červených knihoven na světě nepotřebuje ani jediný polibek :)
má to všechno: prostředí Anglie 19. století, humor, sebereflexy hlavní postavy a její nedokonalost, poučení a... pana Darcyho
To bylo sladký! Tak :D
Mě to bavilo. Výhoda romantické knihy s gay tématikou je určitě fakt, že člověk narazí na hned dva super zajímavé charaktery (co si budeme, ale v tomhle typu literatury, bývají ženský většinou pěkný pipky nebo hůř ufňukaný nány). Bavila jsem se celou dobu.
V rámci žánru? Za mě určitě trefa do černého.
Nostalgie... to především. V patnácti jsem to četla celé třikrát dokola během snad jen jednoho roku.
Zpětně... ta fantazie je dokonalá, ty popisy jsou naprosto úchvatné (a při čtení Tolkiena člověk musí milovat popisy), svět propracovaný, jednotlivé postavy dokonale vyvážené. Hodnotit něco, co už je dávno legenda, je složité.
Ale když se na to podívám doopravdy objektivně... tak občas se to doopravdy táhne a na dnešní "moderní" pojetí je to přeci jen zdlouhavé a z postav se dalo vytáhnout víc. Ale... to je jedno. Protože Pán Prstenů je KRUCINÁL fantasy, co to dotáhla do čtenářských deníků středních škol!!! A to prostě jeden musí ocenit :D
První láska člověka vždycky ovlivní a Sáru... Sáru ovlivnila až moc, možná protože se zamilovala do nejlepšího kamaráda. Polovina knihy se odehrává v minulosti a je to typická YA, druhá část se odehrává v přítomnosti (sedm let poté) a přibližuje se to nejvíc žánru New Adult. Kniha je psána v ich formě, přítomném čase, posouvá se rychle, nezdržuje... a je to blbost.
Hlavní postava je zamindrákovaná, ufňukaná popelka a celý příběh ke konci ztrácí na tempu, logice i jakýkoliv dávce reality (a to prosím i s ohledem na žánr). Škoda.
Btw. Ten překlad? Co to jako bylo?
Really? I mean... really?
Anita Blakeová má... kolik... sedm milenců, ale to autorce nestačí a tak, aby rozvířila upadající děj (tady teda pro jistotu naprosto bez děje, žádný gradování myšlenky a velký finále, nic), přidá pár dalších postav (protože těch starých ani nových se neumí zbavovat a v knihách umíraj jen ti nedůležití a v téhle už ani ti ne), trochu víc neobvyklýho sexu (fakt, erotický romány hadr) a zas trochu ubere na ději. Chudinka Anita, popírá vlastní osobnost, dostává jednu schopnost za druhou... totální Mařena... a ještě bojuje s těhotenstvím. Karvina na entou! Ovšem furt se to čte skvěle a já, jakožto fanoušek staré Anity, furt doufám, že se to zlepší. Ztrácím však naději.
btw. zabte už někdo Richarda, namlátit bych mu (tedy, teď už bych namlátila všem) chtěla posledních asi pět knih.
Muj problem je, ze autorka proste nema absolutne zadny hranice, nebo alespon korektor by stacil, co by ji usmernil. 3/4 knihy je absolutni zbytecnost - vyzivovy poradenstvi, uceni se planku, nijak zajimave napsane porno.
Neverim, ze by tuhle knihu cetl kdokoli, kdo nezna predchozi. Proc z nas tedy musi Maas delat lidi s alzheimerovou chorobou a vsechnio polopaticky vysvetlovat, idealne i stejnymi vetami jako v minulych knihach? A vubec, v originale je jeste patrnejsi jak moc se neustale opakuje (čteno AJ, je to velmi jednoduchý styl psaní).
Byt cela kniha jako posledni cca čtvrtina, tak je prumerna fantasy/nadprumerna paranormalni romance. Jenze je tu ta nudna prvni polovina.
A pak je tu samozrejme absolutne zbytecna “freye, darling” linka, u ktere vsichni vime, jak to dopadne, protoze uz autorku zname a vime, ze ona se postav nezbavuje v zadnem pripade
P.S. Nestu meli shodit z utesu hned na zacatku. I tak ji mam radsi nez vsemocnou Freye.
P.P.S. Gwyn nejlepsi postava.
P.P.P.S. Kniha o Elain? Kdo o to stoji? Nejzbytecnejsi postava.
Přiznám se, že pokračování jsem asi nepotřebovala, ale stejně jsem si ho běžela koupit, jak jsem dočetla první díl. A určitě nelituju.
V rámci téhle - série sérií :D - jsem už četla vše a tihle dva určitě vedou. Je to hrozně fajn čtení, nenáročné, přesto s příběhem, občas trochu přehnaně přeslazené (až jsem si říkala, že to nemuselo být, ale tak je to pohádka pro dospělé, takže budiž), ale jednoduše super.
Jako jo... od nějakýho pátýho dílu to šlo dolu a od desátého už jsem to četla v podstatě ze setrvačnosti, ale stejně mě naštvalo, že to Epocha nedotáhne až do konce. Tolik dílů zas nezbývalo a teď abych tu slátaninu četla anglicky, protože to prostě po těch letech dočíst už chci... ačkoliv nevěřím, že by se ještě mohlo stát cokoli, co by sérii zachránilo.
Je to těžké guilty pleasure, epizodní knihy, v nichž se vlastně nic neděje už poslední cca dva roky, ale mně se to vlastně čte stále dobře, takže mě zastavení vydávání docela zamrzelo. Mám ráda styl psaní, i překlady byly fajn, jen autorka působí, jakoby byla posledních pár let na drogách a díky tomu v jiném světě...
Vampyrka akademie byla vzdycky moje oblibena kniha, jsem rada, ze Rebecce se libila taky.
Pokracujeme ve vykradani starych YA fantasy, protoze autorka originalni napady zjevne zadne nema.
Bylo zo zbytecne dlouhy, Violet "nejmocnejsi Marena sveta" se obetuje tak casto, ze uz to mohla klidne parkrat zabalit, coz by byl asi tisickrat vetsi WOW efekt. Ze vsech tech zraneni a bolesti se vzdycky hezky oklepe a na me jako na ctenare to nema zadny vliv, protoze jinak je tak mocna a nejlepsi ze vsech, ze vim, ze ji ohrozit stejne nic nemuze.
Jedine, co dobre funguje na emoce jsou vzpominky na Liama - ostatne to v te VA taky fungovalo.
Minule jeste fungovali draci a bad guy sablona Xaden - jeden drak tu skoro neni, druhy travi cas tim, aby Violet zachranoval a nikdy to nestihl a Xaden je zamilovany cosi, co dost ztratilo koule.
Prakticky polovina knihy je zbytecny drama, aby se neco delo. Na celkovy dej to nema zadny vliv, dulezite budovani sveta se vynechava a vzdy se stane nejaky zazrak (brilantni Violet), abychom se pohli z mista a nebylo to cele jen o tom: neveri mi, ale miluju ho
A spesl je to asi jen proto, ze to ma harlekynkovsky sceny 18+. Jinak si neumim to silenstvi kolem kopie 10 let starych fantasy YA vysvetlit. Ty YA jsou alespon o teenagerech a clovek nad naivni hlavni hrdinkou privrel oci.
Az na tech par spicy scen je to opravdu jen velmi prumerna a hloupa YA s tak klise hlavnima postavama, az je to smutny.
Zbytecne dlouhy. Zbytecna kvanta popisu zbytecnych udalosti. A naprosto nevyuzity potencial ze zacatku knihy. Prumerny americky film o krasobrusleni nebo serial na netflixu je zajimavejsi nez tohle.
Proc je to tak dlouhe, jsem vazne nepochopila, kdyz to nemelo zadny dej a konec byl sesmoleny na rychlo na poslecnich dvaceti stranach, coz me nemelo moc prekvapit… tak to bylo u obou predchozich knih.
Vlastne i hlavni hrdinka je prakticky ta sama, je jedno, jestli krasobruslarka nebo fotbalistka, a o protejsku plati to same. Zapata proste zkusila opisovat sama od sebe a ackoliv to u Kultiho tak nejak vyslo, tohle uz bylo vazne… zbytecne.
Timto s autorkou koncim, protoze se nesnazi psat nic noveho, jen drzi linii “deje”, postav a zaveru u vsech knih naprosto stejne. To muzu rovnou cist dokola jednu knihu a ty jeji to nebudou.
Ne každý je fanda Emmy. Já třeba měla Emmu vždy velmi ráda a vracela jsem se k ní častěji než k Pýše a předsudku. Vždy mě čtení bavilo. A bavila mě Emma... která je tak nedokonalá, jak jen může. Za mě skvělá, jednoduchá a milá dobová komedie.
OMG. NE!
Jako neříkám, že se to nečte rychle, nebo že jsem to nedočetla do konce a nepřečetla si další díly (chtěla jsem zjistit, jak daleko autorka zajde)... ale Ne, NE, NE!
Romance založená na tom, že bohatej kluk tyranizuje chudou holku, pak se dlouho nevidí, a pak bohatej chlap tyranizuje ještě chudší ženskou je... proč lidem přijde takový vztah romantický?
On je psychopat. Ale co si budeme... ona si to zaslouží, kráva, protože neukazuje nic z osobnosti, za co by ji člověk mohl litovat.
Za mě lepší! Lepší než jednička. Plnohodnotné pokračování. Rozvíjí příběh, rozvíjí postavy, ale nepřidává jich moc, aby to člověka nemátlo. Vydáváme se do Nížin a zjišťujeme, jak ty fungují (přiznám se, že víc mě baví prostředí duvalských hor). Ilan dostává charakter - trhliny v osobnosti a všechno, co by měla mít. A kapitán! Kapitán!
A ten konec? S hrůzou jsem zjistila při dočetní, že třetí kniha bude za půl roku (a co mají říkat lidi, co četli dřív?). A s další hrůzou zjistila, že to není jen trilogie... za což jsem ráda, protože můj hlavní problém s knihou je, že pojme moc malý časový úsek. Celé dva první díly (když nepočíám vypravování o Ilanine začátku života) zabraly vlastně jen jeden rok. Což na to, že hrdince je 13 let (a všichni ji chceme vidět i dospělou) je vážne málo.
Tak jo.. oficiálně nechápu tu šílenou fanouškovskou základnu.
Feyre je absolutně dokonalá postava, která prostě umí všechno, je z ní stratég, vůdce, bojovnice, kouzelnice a já nevim, co ještě, přestože většinu předchozí knihy strávila zlomená.
Asi proto, jak ráda ukazuje "vulágrní gesta".
Několikset stran se připravujeme na šílenou bitvu, ve které hrdinové skoro nemají šanci, aby se pak všechno... nějak vyřešeilo. Když se autorka dostane do nesnází v příběhu, přijde zázrak nebo překvapení, protože tak se to přeci dělá, proč by měl děj dávat smysl. Pak kolem proběhne bitva. Nikomu se nic nestane, protože pak by nevynášely další prachy v dalších zbytečně dlouhých knihách, a všichni se spárují. Což není překvapení, přesně to autorka udělala ve své druhé sérii... jejíž hlavní hrdinkou je Mařena, která všechno umí a zná. Aha, tak odtud to Feyre vzala.
Alespoň, že je tam furt ten Rhysand.
Nelogický, strašný dialogy, hrdinka na zabití, promarněnej potenciál, ALE... druhý díl si přečtu, čte se to dobře a ve výsledku to bylo docela fajn. Trojúhelník si mohli odpustit, ale asi je to jedno z mála zajímavejch věcí a dokonce i ženská postava je tam zajímavá, jen ne ta hlavní T_T
Proč to má tolik dílů? :D
Tak jo... přijde to jenom mně, nebo celej díl byl absolutně zbytečnej? Vysvětlete mi jediný důvod, proč tohle autor vůbec psal... začíná to jako romantická slátanina všech možných klišé, z kterých mě akorát bolí zuby, pak se dlouho nic neděje, pak se v polovině knihy něco děje, ale než to má šanci být zajímavý, tak se z toho stane sladkobolný drama (ironie!) a konec... no, ten končí prakticky stejně, jako první díl, jen aby mohl bejt třetí
Proč? Proč? Proč? Já vim... moje chyba, neměla jsem se do toho vůbec pouštět. Zlatý Fifty Shades, fakt (a to už je co říct), i když Gabrielova milostná trilogie byla v cizině dřív, ale ono je to fuk, tihle arogantní zbohatlící dbající o pohodlí a plný žaludek svých naivních panen jsou asi určitej Hit, kterej nechápu
Stále hloupější, sladší a naprosto nereálný, kde mohla být alespoň chvíli jednička zajímavá, tak dvojka byla katastrofa a tohle neni o moc lepší... Christian dávno ztratil jakoukoliv osobnost a je jen zamilovaná hračka v rukou ubrečené naivní pipiny, které musím nechat jednu věc: je tu nejmíň vnitřní bohyně za všechny knihy
fakt, že někdo může vejít do střežené banky s pistolí za kalhotama, vybrat vysoký obnost peněz, dát si pití, zatelefonovat si a jen tak odejít už jen ukazuje, že autorka už by radši neměla psát (neměla ani začínat)
(SPOILER) Nemám ráda popis "je to pro fanoušky toho a toho", ale mám ráda autorku. Její série Počkám na tebe je za mě jedním z toho nejlepšího, co může New Adult nabídnout.
Kniha není žádná dobrodružná fantasy, je to new adult romance šmrcnutá trochou fantasy, ale to je omáčka kolem hlavního páru. Ta fantasy tam ovšem je, otázka, jak moc autorce v dalších dílech bude sedět logičnost světa, a akce je tam taky dost.
Hlavní hrdinka je zatím fajn, snad nebude mít žádnou levelovací moc, která z ní udělá v budoucnosti Mařenu, co zvládne všechno sama, zatím na to aspiruje jen nenápadně - odvážná a naivní (tak když je celý život separovaná od ostatních lidí, docela se to čeká) a stejná jako všechny ostatní hrdinky podobných knih a hlavní hrdina zhýralý a... úplně stejný, jako všichni tihle "wanna be evil boy" hrdinové v jiných knihách. Jejich romantická linka je ovšem tak tuctová, že to bylo trochu škoda. Ale funguje to ostatním, tak proč ne i tady. Většině čtenářů to konec konců stačí, tak proč se snažit být originální.
Taky první polovina knihy a neustálé omýlání Panny (chápu, že je to důležité, ale nejsem malomocná, abych po stránce zapomněla, co to vlastně znamená) je dost otravné.
ALe pak už se to chytne a je to hlavně o tom, kdy teda Poppy dojde to, co čtenář už dlouhou dobu tuší, a co se stane dál. A protože autorku znám a vím, že u ní to je o romanci a předvídatelnosti, musím říct, že v rámci žánru jsem vlastně velmi spokojená.
Série Dublin Street byla víc podle mého gusta... a bylo tam méně pokusů přeložit skotský přízvuk, ale vím, že to se prostě v češtině nedá udělat ke spokojenosti čtenáře. Ale čte se to vážně šíleně :D
Za mě tam bylo až moc náhod a traumat, ale chápu smysl příběhu i všechny časové linie, které se musely stát. Ukápla i slzička.
Asi bych raději, aby autorka konec vyřešila trochu jinak... takhle mi to přišlo trochu moc nucené, přetažené za vlasy a... no byla to škoda, mohla se víc soustředit na hrdinku, která většinu knihy byla velká chodící deprese.
Kniha se četla krásně, miluju, že se příběhy odehrávají ve Skotsku, ale místo v srdci u mě autorka získala sérii Dublin street a ta je za mě nepřekonaná, ale jsem ráda, že to zkouší zase trochu jinak.
Tohle už ne... linky:
1. Victoria - nezajímavá a zbytečná linka
2. Jo - jako chápu, že bude další kniha
3. Lassiter - jako jediná zajímavá linka a té bylo nejmíň
4. Vishous - tohle mi přišlo uplně mimo charakter, nechápu, proč z nich Ward musí dělat debily jen proto, aby měla další příběh s recyklovanou postavou
5. Assail - já myslela, že tohle je hlavní linka, tak proč nebyla ani v půlce knihy? Mohlo toho být z nich mnohem víc, ale ne, proč by...
mám tuhle sérii ráda, nechci, aby skončila, ale trochu mě děsí, kam to poslední knihy vede, už to jede na setrvačnosti :(