Nelly komentáře u knih
Bohužel pro mne kniha bez nápadu, děje, prostě slabota. Spíš lehká povídka, která Vás ale i tak ve většině případů asi nezaujme.
Knížka mne mile překvapila - hezky napsaná (případně dobře přeložená), sympatické postavy, i když děj mohl být napínavější, ale pro věkovou skupinu, pro kterou byla kniha napsaná, to bohatě postačuje. Klidně bych si dala říct s dalšími díly...
Nádherné knížky, kde mnoho Rama Krišnových podobenství osloví Vaši duši...
Četla jsem v mládí vydání z roku 1931, které přeložil Karel Weinfurter a doplnil Kempenského myšlenky svými mystickými poznámkami - v té době to pro mne byla jedna z nejhlubších duchovních knih. Dnes jsem někde dál, přesto myšlenky této knihy jsou stále platné.
Jedna ze slabších Prestonových knih, přečetla jsem jednou a vícekrát pro ni asi nesáhnu. Jediné, co mě potěšilo, že je zde opět jedna z postav z předchozích knih. To mám ráda, když člověk potkává hrdiny ve vícero knihách.
Musím říct, že toto pro mne byla jedna z těch slabších Childových knih. Postrádala originalitu - možná to cítím proto, že jsem už přečetla většinu autorových knih.
Krásná knížka, jen je škoda, že něco podobného nevyšlo v době mého dětství...
Kniha pro hodně silné povahy - hodně krutosti a morbidity. Jinak je ale na stylu psaní znát, že je to jedna z prvních autorových knih. Pouštět jsem se do ní dle komentářů zde nechtěla, ale kvůli Lucii, abych si ucelila její profil, jsem se do knihy pustila - podruhé ji ale určitě číst nebudu.
Skvěle vytvořený příběh s mnoha mýtickými postavami. Možná moc dlouhé kapitoly, ale jinak čtivé. Další díly už si chystám.
Pomalejší rozjezd, ale pro dějovou linku nutný - vše promyšleno tak, aby se během času pospojovalo. Dobré počteníčko, uvidíme, co přinesou další díly...
Místy mi to přišlo moc popisné, ale celkově to nebylo špatné, druhá půlka už víc odsýpala. Po delší době jsem ráda uvítala i "převtělení" autora - myslím, že v novějších knihách už se nevyskytuje...
Čtivější než první díl, jen ta dvouletá prodleva od prvního dílu byla trošku na škodu, ale jen trošku, protože do děje zapadnete skoro ihned. Ocenila jsem, že tady se už jedou jen dvě hlavní linky, takže to není tak zmatené jako v prvním díle. Jen jsem tak nějak čekala, že se to už uzavře. I když samozřejmě na další díl se těším - jsem zvědavá, jak se s tím autor popere, snad nepřestřelí...
Cusslerovky, i ty staršího data, jsou pro mne vždy oddechovým čtením (i když je to většinou zběsilá jízda po různých koutech světa) - a tak tomu bylo i zde - užila jsem si to a doporučuji!
Četla jsem jen první díl a ten mne moc nezaujal. Tento jsem zvolila kvůli Čtenářské výzvě a určitě nelituji. Rozhodně byl čtivější a vtipnější, také zde bylo dost věcí z Attikovy minulosti, takže suma sumárum dobré počteníčko - i kvůli Oberonovi.
Knihu asi ocení spíše rodáci či znalci Sulkovce a okolí, možná nějací historici. Já spadám do skupiny "potomek rodáků" a v Sulkovci jsem strávila první dva roky svého života a pak další a další prázdniny či svátky. Proto mi byla kniha blízká, i když některá historická fakta pro mne byla zajímavá méně. Mám štěstí, že moje maminka, rodačka ze Sulkovce, je velký "psavec", takže sepsala i jakousi menší rodinnou kroniku svého sulkovského života, která mi právě tuto knihu doplní o osobnější příběhy. - Jinak musím podotknout, že mi v knize chyběla mapa současného Sulkovce, protože ačkoliv si některé obyvatele pamatuji, tak už nevím, v jakém čísle domu bydleli - a v knize se právě na tato čísla poměrně dost odkazuje (vzhledem k velikosti obce nelze vše posuzovat jen podle příjmení obyvatel, protože mnoho příjmení se zde opakuje). A pak jen malá chybka - Josef Krčil, který je zde zmiňován především jako varhaník, neměl, pokud vím, žádné potomky - byl i členem spolku Nežeňme se - takže zmiňovaná A.Š. není jeho vnučka, ale neteř.
Pro mne jedna z těch slabších Mayových knih - hodně se to táhlo, i když konec nabral na dramatičnosti. Prostě jiné jeho série se mi líbily daleko víc.
Vtipné, kratší básničky, nejen pro hravé dětičky. Připomněla jsem si v rámci letošní Čtenářské výzvy a zavzpomínala na časy, kdy moje dítko s upíří básničkou excelovalo ve škole.
Poslední díl zcela naplňoval anotace na celou sérii - mnohem více hádanek a rébusů než v předchozích dílech, někdy až moc. Hvězdičku ubírám za příliš propletené rodinné vztahy a menší uvěřitelnost. Ale kniha i celá série určitě pobaví a zaujme.
Skvělé zakončení celé série (lepší než Temné lsti, asi na úrovni Pekelných strojů, Nástroje smrti to asi nepředčí). Opět musím přiznat, že čtenář stále porovnává rody a rodovou spřízněnost s postavami z ostatních sérií - a někdy je to dost nejasné (přeci jen tady vystupují postavy z přelomu minulého století), přesto zde najdete některé odkazy na dění v jiných knihách - to potěší...