nemharap komentáře u knih

Naprosto výjimečná kniha, která se velice dobře četla a dlouholetá příprava autora je na ní opravdu znát. Celek složený z jednotlivých dopisů tvoří nádherný cestopis a čtenář si udělá představu o cestování v 17. a 18. století, včetně dlouhé měsíce trvajících plaveb po oceánech. Navíc je vše provázáno dokonalým poznámkovým aparátem, doplněno o slovníček a převody měr. Čtenář snad nemůže narazit na nic, co by mu nebylo vysvětleno, a tak je kniha velice dobře srozumitelná široké veřejnosti. Posílám jednoznačně maximální možné hodnocení.

6 26.02.2016

Velice čtivá kniha, která začíná stručným životopisem rodičů Emila Holuba, provede nás jeho mládím a studentskými léty, oběma africkými cestami, přípravami a realizací výstav, přednáškami v Čechách i přednáškovým turné v USA, osudy jeho sbírek atd. Prostě celý život Emila Holuba jako na dlani. Doporučuji přečíst. Kniha vás jistě nezklame.

5 20.04.2013

Kniha je v každém případě zajímavá, ale na můj vkus velice stručná a neuspořádaná. Když vezmu, že k popisu cestování po Afghánistánu (pokud odečtu fotografie) autorovi stačilo pouhých sedm a půl strany a kapitola o Somálsku zabírá (bez fotografií) asi 16 stran, přijde mi to žalostně málo a dalo se z toho „vytřískat“ mnohem víc.

3 01.03.2021

Kniha se v první části zabývá cestováním tak nějak všeobecně a ze všech možných úhlů pohledu. (Prostor a podnebí, jezdecká a nákladní zvířata, cestování po vodě, dorozumívání na cestách, rychlost cestování…). V druhé polovině se pak věnuje konkrétním cestám a cestovatelům. V této části se mi nejvíce líbily kapitoly: Cestování Asií, Kolumbovy objevitelské cesty, Cestování kupce podle Boccaccia, Průvodce poutníků do Santiaga de Compostela. Nikdy bych nevěřil, že už v letech 1140 - 1150 vznikl asi čtyřicetistránkový průvodce po této poutnické cestě. Jako celek je kniha velice zajímavá a mohu jí jednouznačně doporučit k přečtení. Už teď se těžím na čtení dalších knih od Norberta Ohlera.

3 17.06.2013

Tolik historických chyb a nesmyslů (jako v této knize) se hned tak v nějaké jiné nevidí (snad kromě knih pana Juříka, ale i ty jsou mnohem lepší). Možná by se kniha dobře četla jako beletrie, ale jako historická kniha? Nikdy více. Pokud bude knihu číst někdo, kdo se aspoň trochu vyzná v historii Vítkovců, bude hledat chyby a nepřesnosti, tak tady jich není jak máku, ale přímo celé makové pole. Knihu jsem vlastnil, nedočetl a rychle jí našel krásné zaprášené místo na půdě. Mám moc rád historii, ale tohle je nepovedený historický výsměch.

Velice čtivá kniha, která člověka pohltí tak, že by jí chtěl přečíst na jeden zátah.

3 05.05.2013

Snad jediná dostupná biografie J. S. Presla a K. B. Presla. I přes to, že od vydání knihy uplynul nějaký ten pátek, stále se dobře čte. Kniha obsahuje rovněž ukázky z díla, a také Preslem vymyšlená jména pro zvířata, rostliny, chemické názvosloví atd. Je až s podivem, jak obrovské množství preslových pojmenování používáme dodnes.

3 20.04.2013

Ač jsem se těšil, že vyšla konečně kniha o pánech z Hradce, Slavatech a Černínech , hned po prvním prolistování jsem byl nešťasten z toho, že tuhle slátaninu a nepovedenou kompilaci plnou závažných chyb, které by mnohdy odhalilo i dítě na vyšším stupni základní školy, může vůbec někdo napsat a natož vydat. Pan Juřík by se měl držet knih o bankovních kartách (tomu možná rozumí), ale do knih o historii se neplést. Nebo by toto své „veledílo“ měl vydávat na pokračování někde v bulvárních novinách. Tolik faktických chyb v textu i v popisech u obrázků snad není možné ani udělat. Jeden příklad z neskutečného množství ostatních chyb: strana 144, obrázek vpravo nahoře, zámek Telč, na fotografii dveře v jejichž výplních jsou dvě stříbrné růže v červeném poli a pod obrázkem nápis: Některé dveře zdobí motivy hradeckých růží. V první řadě pochybuji, že dveře s těmito růžemi byly vyfotografovány na zámku v Telči. A to hlavní je, že kdyby pan Juřík navštívil některý z hradů a zámků Vítkovců, poslechl si legendu o dělení růží, věděl by, že páni z Hradce mají v erbu zlatou růži v modrém poli. A k tomuto pro něj jistě objevnému zjištění, stačilo by mu navštívit jedinou obyčejnou prohlídku například v Jindřichově Hradci, Třeboni, Telči nebo Českém Krumlově. Pokud nám tedy pan Juřík chrlí každým rokem jednu knihu o šlechtických rodech s prodejní cenou 990,- Kč, dělá to jen pro to, že si na tom potřebuje co nejvíce narejžovat do své kapsy. Větší znalosti historie má totiž i kdejaký žák základní školy.
Závěrem mohu jen napsat, že pod pozlátkem kvalitního papíru a mnoha fotografií, skrývá se slátanina nejvyššího stupně, kterou si rádoby historik pan Juřík dovolí vůbec vydat a nakladatelství LIBRI za nekřesťanské peníze prodávat. Kdo tedy máte jen trochu povědomost o historii jihočeských hradů a zámků, ani tuto knihu neotvírejte, protože to co se tam dozvíte, z toho vám veselo nebude. A pan Juřík? Tomu by měli jakoukoliv další historickou knížku zakázat vydat.

3 06.04.2013

Ne, že by kniha nebyla zajímavá, ale čekal jsem trochu něco jiného. Něco podobného jako v knize ze stejné edice: Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Bohužel jsem se nedočkal. Kniha se zabývá převážně organizační sktrukturou, personálním zajištěním, společenskými a politickými vlivy na soudní řízení... Kdo by ale, podobně jako já, hledal také podrobnější popis některých vybraných případů, nedočká se.
Navíc samotný text (když odečtu prázdné stránky) obsahuje z celé knihy pouhých 149 stran a z toho ještě tak třetinu tvoří poznámky. Další stovky stran zabírají tabulky. Převažují seznamy trestně stíhaných osob a z nich se nelze moc podrobného dozvědět. Ano, je dobré, že v seznamech se nalézají například čísla kartonů, pod kterými je možné dokumentaci k dané osobě najít v archivu. Pro běžného čtenáře to ale nemá zas tak velký smysl. Za sebe bych toto uvedl, pro případné badatele, v nějaké veřejně dostupně internetové databázi, proč tím potisknout stovky stran papíru knihy. A na těch asi 350 uvolněných stranách bych podrobněji popsal některé zajímavé vybrané případy.
Tato kniha si určitě své zájemce mezi odborníky najde, ale běžnému čtenáři ji nijak zvlášť nedoporučuji.

2 01.05.2020

Určitě se nejedná o zbytečnou knihu a nějaké nové informace o hercích první republiky jsem se dozvěděl. Jen je to takové nevyvážené. Některé kapitoly jsou zajímavé, jiné obsahují zbytečnou omáčku. Například kapitola o Zorce Janů, kde se řeší číslo 11 a jeho vliv na osud herečky z pohledu numerologie. Tohle mi opravdu nic neříká.
Samostatnou kapitolou jsou pak překlepy v knize. Je jich tam řada a někdy se člověk opravdu zasměje. Tak jsem se například dozvěděl, že Marie Glázrová byla oslnivá ve filmu Okouzlená, kde dosáhlo její herecké umění vrcholu v postavě nádherné ženské šlemy.

2 10.04.2019

Monografie se na základě studia korespondence, různých dalších písemných pramenů, knih a dochovaných artefaktů snaží vylíčit životní příběh Terezie Dalbergové.
Práce je záslužná už jen tím, že se jedná o první vydaný životopis této šlechtičny, které bylo bohužel dopřáno jen 27 let života a zdravotní problémy jí ztrpčovaly velkou část této doby.
Publikace se mi velice dobře četla a probudila zájem se o Terezii dozvědět ještě mnohem víc. Proto bych do budoucna uvítal vydání komentované edice dochované korespondence Terezie Dalfergové s rodiči a sourozenci, ale také, v publikaci několikrát zmiňovanou, posmrtně vydanou edici básní.

2 08.04.2018

S touto knihou jsem byl naprosto spokojen. Je pravda, že se nejedná o dílo, které by zabíhalo do přílišných podrobností, ale pro základní přehled nejdůležitějších událostí a postav, je naprosto dostačují. Autor navíc používá srozumitelný jazyk i pro ty, kteří se historií tolik nezabývají, a tak se kniha velice dobře čte.

2 09.03.2017

Tato útlá kniha mi přinesla velké množství informací o zemi, o které jsem do této chvíle nevěděl téměř vůbec nic.
Už samotný stručný popis historie Svazijska je protkán celou řadou zajímavostí a následné poměrně obsáhlé „Encyklopedické heslo“ je plné dalších informací o tomto svérázném království.

Jeden příklad za všechny: Ve Svazijsku (v královské vesnici Lobamba) probíhá každým rokem svátek Umhlanga (rákosový tanec), který trvá osm dnů. Během něho tančí svobodné a bezdětné dívky z celého království před králem a jeho matkou. Oděné jsou jen ve sporých sukních. Horní díl oblečení ani spodní prádlo povoleny nejsou. Když se král rozhodne, může vybranou dívku pojmout za svojí oficiální milenku, což je následně sděleno veřejnosti. Když oficiální milenka otěhotní, stává se další královou manželkou. Zatím poslední zasnoubení současného krále bylo oznámeno v září 2013 a jednalo se již o jeho patnáctou manželku.

2 26.03.2014

Opravdu velice zajímavá a čtivá kniha. Jen v příloze reprodukované archivní dokumenty, měly být spíše součástí knihy v přepisu. Některé uveřejněné skeny originálních dokumentů jdou jen velmi těžko přečíst. U několika jsme to i vzdal.

2 15.04.2012

Z mého pohledu jednoznačně plné hodnocení. Asi je to i tím, že máme s autorem podobný vkus, sbírky, divadelní zážitky i vzdálenost do Prahy. I já začal jezdit do Semaforu v přibližně stejně době, viděl (i několikrát) řadu zde popsaných představení (2 x jsem dokonce seděl v hledišti s autorem: aniž bych ho znal). Mám velkou radost z toho, že se konečně objevila kniha, která se celá - jediná o které vím - věnuje současnosti divadla. Jako bych se s knihou vrátil do hlediště Semaforu. Zároveň se musím přiznat, že už jsem teď delší dobu divadlo nenavštívil. Hry co jsem zatím neviděl, se stále ještě hrají, a tak beru knihu také jako inspiraci k dalším návštěvám Semaforu. Už se tam moc těším.

1 07.11.2024

Tak tady si moc nepočtete. Kniha obsahuje dvě strany textu a pak pouze reprodukce titulních stran hudebních dvojlistů. Bohužel zde nejsou žádné notové záznamy. Pokud je reprodukce jedna na stránce, vyniknou i detaily. Nechápu ale, proč se v takto zaměřené publikaci nachází i šest reprodukcí na jedné straně formátu A5. V obdélníčcích 6 x 4,5 cm toho pak moc k prohlížení není.

1 23.05.2020

Kniha je milou vzpomínkou na obyvatele a život na Kostelním náměstí v Jindřichově Hradci v posledních letech druhé světové války. Jen kdyby v knize nebylo tolik, mnohdy dost zvláštních, překlepů.

1 06.03.2019

Ano, naprostou souhlasím s komentářem od eraserhead. Povídek je zde opravdu mnoho a narazil jsem i na jednu, které se zde v obměnách opakuje 3x. Přečíst knihu na jeden zátah je náročné, a tak jsem jí po několika povídkách a mezi četbou dalších knih louskal snad rok.

1 01.12.2014

Naprosto souhlasím s předchozím komentářem. Za sebe bych popis krasových oblastí střední a severní Moravy a Slezska rozdělil do dvou knih. Byl by pak prostor jít do větší hloubky. Také bych uvítal mapky popisovaných krasových oblastí a u popisů jeskyní jejich půdorysy. I tak se mi ale kniha líbila. Autorův styl psaní mi velice vyhovoval.

20.04.2022

Kniha se četla velice dobře a dal bych jí i pět hvězdiček, ale proč to neudělám je fakt, že o Polyxeně samotné se zase až tolik informací nedozvíte. Podstatná část knihy se věnuje spíše jejímu otci, oběma manželům, jejich majetkům… To by mi zase tolik nevadilo, pokud by se ovšem kniha nejmenovala: Polyxena z Lobkovic - Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Pak přece jenom člověk čeká více informací o osobě, které je titul věnován.

05.08.2016