nevermore3 komentáře u knih
Četl jsem protože Genesis zbožňuju. Plusové body za komentovanou diskografii a vcelku pěkně popsané přechody mezi 3. obdobími - 1. období s Peterem Gabrielem, 2. bez Gabriela, ale stále prog se Stevem Hackettem a 3. spíše pop už bez Hacketta. Na 5***** mi chybělo méně adorace a více objektivní pasáže. Že čtou fans je jasné, nebylo potřeba pořád tolik superlativů. A Banks je prostě děsně nesympatickej idiot. Aj ten Rutherford není nějakej kdovíjakej sympoš. Steve, Phil a hlavně Peter jsou frajeři jak hovao! :)
A super je ten okomentovaný TOP 40 žebříček skladeb na konci
Za směr a myšlenky v knize jasných 5. Ale nějak mi to nesedlo plnou. Trochu ten styl: "nemůžeme říct tak ani tak, vše je individuální. Toto může být tím, ale zároveň nemusí. Můžete zkusit tohle, ale vlastně to třeba nepomůže. Prostě vydržte."
Relativizují se téměř všechny rady, protože vše je individuální. To mi trochu vzalo no. Kvůli myšlence "Dělej nejlíp, co umíš a vydrž", nemusíme vlastně nic číst :D Ale pořád respektující výchova na prvním. Jsem za :)
Mně prvních 6 Pratchettovek přišlo +- na stejné úrovni. Nevidím nějaký propastný rozdíl třeba mezi Magickým prazdrojem a Soudnými sestrami. Oboje stejně dobré :)
Prostě za mě velice podobně jako první dva díly. Není to vůbec špatné, ale furt jsem čekal asi tak nějak trošku víc.
Nejlepší jsou zaručeně popisy neživých věcí, a jak je kdo vnímá. V prvních dvou dílech tedy Zavazadlo a tady to je Hůl, která různě pokukuje, tváří se a tak :)
Za mě důstojné zakončení. Neřekl bych, že byli všichni naměkko, jak tvrdí tady kolegyně pode mnou. Až bych se zeptal, kdo konkrétně naměkko měl být a ve které části. Ničeho takového jsem si nevšiml. Ucházející konec slušné trilogie. Návštěva dalších světů (zvířat a bohů a polobohů) byla až v tomhle díle. Takže za mě i tady plnej počet.
Četl jsem poprvé v roce 2006. Utkvělo mi jako výborný příběh, ke kterému se jednou vrátím. Dal jsem plný počet a švihnul mezi své oblíbené.
Uplynul nějaký čas a doba se změnila. Přečetl jsem si ji teď znova a půjčil zbytek trilogie v knihovně. Reálie (DVD apod) zestárly. Neva. Ale dnes jsem nějak víc náchylný na takovou tu hru toho, že někdo ví víc než jiný. Anebo "stejně nikdo neví, kde je pravda, všichni nám lžou" Konspiračky apod. No a Tabula v této knize má připomínat soudobou cenzuru/kontrolu a tak dál. Jsem na tyhle kecy dnes alergickej. Podstatná část lidí může být tak svobodná, jak se rozhodne být.
Co mi nevadilo v roce 2006, když jsem četl jako mladičký, irituje mě dnes.
Nicméně fakt se mi líbilo to Poutníkovo cestování mezi světy - bariéra ohně a svět hladových duchů. Dám dalším dvěma částem šanci a hodnocení měnit nebudu. Zatím
Velmi čtivou formou? Mně ten způsob psaní Zdeňka Mahlera teda absolutně nesedl. Faction (facts+fiction). Jasný a některé pasáže mě vyloženě nudily, jiným jsem zas nevěděl jestli věřit nebo ne, právě proto, že šlo o mix fakt a fikce.
Já Sandru žeru, je to kámoška výživářka a mně fakt ten její styl sedí.
Tahle kniha, která je první, je za mě ještě o fous lepší než ta druhá, protože ty recepty jsou navíc i rychlé.
Za formu bych dal asi 4****, ale s tou myšlenkou zatím natolik rezonuju, že knihu doporučuji a dávám plnou palbu.
Čtení dost náročné, ale dost kvalitní. Kniha mi přišla pod ruku už o dost později než měla, ale klobouk dolů před všemi, kterým se velmi líbí.
Měl jsem dlouho na seznamu "K přečtení", a po dočtení už si nepamatuju proč vlastně. Nicméně neoslovilo mě to. Na to jak je text složitý, je ještě příliš lyrický. Nepadlo to na mě tou vahou, ale vzhledem k tomu, že jde o klasiku, dám velkopansky 3 ***
Nikdy jsem nečetl žádné fantasy, protože to není můj styl. Tuto knihu jsem dostal ve svých 13. a dostal se k ní až teď o tolik let později. No, bavilo mě to :) je to sranda. I když tomu vůbec nerozumím, 80% si myslím, že si Zabíječ trolů zaslouží
Za 3*** a to jsem ještě hodně shovívavý. Absolutně mi nesedla forma a tím pádem pak už ani obsah. Autorovi to vůbec nevěřím. Jeho nacítění se na ženskou postavu mi přijde krajně nepřesvědčivé. A pak Marie není téměř vůbec sympatická. Vlastně žádná postava. Až ve 3/4 knihy konečně přijde na to, že dětem opravdu nemá žádný smysl lhát a mlžit.
Je to škoda, potenciál příběh měl.
Ani jsem to celé nedočetl. Nevím jestli má Němá barikáda v dnešním světě ještě jiný význam, než jako otisk tehdejší doby. Patetický, často burcující text. Nezájem.
Z prvních tří dílů je Krajina snů za mě nejslabší Sandman, i nejkratší, ale pořád samozřejmě silný nadprůměr :)
Za mě je kniha takový průměr. Meditace bere z pozice vizualizací, což věřím, může a bude mít značnou sílu. Nicméně to není úplně tak, jak si to asi představuju já.
Kniha je jinak v podstatě k praktickému cvičení.
Dost jednoduchá kniha, hezky graficky zpracovaná, ale přijde mi, že dost klouže po povrchu, někdy bych šel více do hloubky, být autorkou. A něco mi tam chybělo, ale jinak jako jo, fajn. Díky za každou knihu popularizující chilli :)
Až budu nemocnej, tak si ji vytáhnu z knihovny. :)
Jinak, americký styl psaní textu - tedy neustálé opakování dalších a dalších příkladů a ukázek, jak to celé funguje.
Kniha dává docela slušný návod lidem, kterého kdybychom byli ochotni se držet, asi by nám všem bylo lépe.
Musím říct, že pro mě bylo extrémně obtížné, ji přelouskat a dočíst, přestože není ani dlouhá ani obtížná.
Překvapuje mě, že je kniha v určitých pasážích (ve většině) v podstatě autobiografická, což jsem se dozvěděl až z doslovu. Ale že by mě ten příběh zase až tak zaujal, hmm. Ale jako sonda do jedné hlavy...