Nezletilci komentáře u knih
Nezletilá kritička Anna (16 let) hodnotí knihu takto, celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Kniha mě zasáhla opravdu hodně, po dočtení jsem brečela a cítila jsem vděčnost, že se události v ten den odehrály tak, jak se doopravdy odehrály. Přestože mě zajímá historie, byla to moje první kniha s tématem alternativních dějin i totality. Také je to moje první kniha, kterou jsem četla od této autorky, i když jsem už dříve slyšela o Haně. Teď si ji určitě taky přečtu."
(SPOILER) Takto knihu četla Nezletilá kritička Hanka (13 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Kniha je napsána docela těžkým jazykem, ale ne zas tak těžkým, aby to čtenáři starší 12 let nepochopili. Mně osobně se kniha moc líbila, krásný příběh, z mého oblíbeného období 2. světové války. Autor skvěle zpracoval pocity a myšlenky postav. Láska mezi Pavlem a Ester vznikla navzdory smutné době – rozkvetla jako růže ve tmě. Byla jsem smutná, že příběh neskončil dobře, ale knihu rozhodně doporučuji."
Na Nezletilou kritičku Zorku (10 let) Deník Anny Frankové velice zapůsobil: "...myslím si, že by ho lidé měli číst, aby věděli, co se dělo a čím si Anna a ostatní Židé museli projít. Skrývajíce se, se museli hodně omezit, dva roky nemohli ven, ani na procházku, lezli si na nervy a pořád se báli, aby je gestapo nenašlo. Anna i přesto věřila, že se svět vrátí do starých kolejí, což se sice stalo, ale ona dva měsíce před osvobozením koncentračního tábora zemřela. Zemřela strašně mladá a ty dva roky skrývání byly na její život strašně dlouhé. Moc toho nezažila. Deník pomoci k tomu, abychom nikdy neudělali stejnou chybu jako Hitler (i když Putin ho asi nečetl). Kdybyste se chtěli vydat uctít památku Anny a její sestry Margot a dalších lidí, kteří zahynuli kvůli válce, zajeďte se jako my podívat do Německa do Bergen Belsenu, kde má Anna a Margot svůj náhrobek, kam jim můžete přivézt něco drobného, klidně jen kamínek nebo obrázek. Nebo můžete navštívit Annin úkryt v Holandsku ve městě Amsterdam, v ulici Prinsengracht a projít si celý zadní domek, ve kterém žilo dva roky osm lidí ukrytých před německou policií. " Celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici.
Takto knihu četla Nezletilá kritička Zorka (9 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Na této knize se mi líbí styl, jakým autorka píše. Zaujal mě i děj knihy. Fascinovalo mě, že slepá holka jednoho dne jen tak projde obrazem, ocitne se v něm a najednou vidí! A hlavně: vezme s sebou vycpaného havrana, co na ni najednou začne krákorat! I postavy jsem si oblíbila. Alma není žádná slušňačka! Dokáže se i prát! Pan továrník Emmrich je od kosti správňák, jeho jméno má dobrou pověst a má "služku" Marii.
Další už nebudu popisovat, abych vám toho moc neprozradila. A abych vyzdvihla i kresby Kateřina Čupové, které se mi moc líbily. Celkově je (tedy podle mě) knížka Alma a Svět obrazu jedna z nejlepších. Doporučuji ale číst společně s dětmi či s rodiči (podle toho, kdo tohle čte), jsou v ní totiž i slova, kterým by děti nemusely rozumět. A jak se děj odehrává před sto lety, jsou tu věci, jako převýchovna u Dobrého Pastýře. Děti si tak mohou vyzkoušet vyhledávání zajímavostí na googlu."
(SPOILER) Nezletilé kritičky a sestry Dora (11 let) a Marta (6 let) knihu četly takto: „Za tělocvičnou na našem školním dvoře je veliká jáma. Říkáme jí Ďolík.“ Takhle začíná švédská obrázková kniha o místě, kam si chodí děti o každé přestávce hrát. V Ďolíku je spousta pařezů, obrovských kamenů, jam a svahů. Místa a zábavy je tam dost pro všechny. Jenže učitelům se to nelíbí a říkají, že se tam někdo zraní. Děti si mají hrát na hřišti! Jednou si Vilma přišlápne cestou do Ďolíku tkaničku a spadne ze schodů. Teče jí krev z nosu. Od té chvíle do Ďolíku děti nesmějí. Tak chodí pouze na Okraj, tam to taky ujde. Jenže učitelé nedají pokoj, a když děti přijdou do školy v pondělí, je z Ďolíku a Okraje jen rovná betonová placka. Všichni jsou smutní, až na učitele! Za chvíli se však karty obrátí, protože děti objeví hromadu, na které je navezeno všechno z Ďolíku a Okraje. Začnou jí říkat Vršek. Děti tvrdí, že je dokonce mnohem lepší než Ďolík a Okraj dohromady a zase si chodí hrát jedině tam.
Knížka nás moc bavila a dost jsme se u ní nasmály. Moje malá sestra Marta si hned vzpomněla, jak si ve školce hrály s holkama venku nejradši v koutě za domečkem, kde to bylo úzké a nikdo je nerušil a bylo to tam jen jejich. Bavily ji vtipné ilustrace a ulevilo se jí, že se dětem na konci splnilo přání mít své vlastní místo. Já měla pocit, jako by knihu psalo dítě. Vypráví ji jedna holčička ze školy, ale jen málo spisovatelů umí psát přesně tak, jako když mluví dítě. Já se v tom úplně cítím. Taky si ráda hraju přesně jako v této knize. Nedoporučuju ji jen kvůli nádhernému, stručnému a výstižnému textu, ale taky kvůli dobře odpozorovaným ilustracím. Naprosto perfektně vyjadřují, jak třeba děti otráveně sedí na houpačce nebo jakým způsobem se drápají na strom. Taky se mi líbilo, jak na dvou stránkách za sebou stojí děti úplně stejně. Jednou je vidíme zepředu, jednou zezadu. Myslím, že kniha je bezvadná.
Takto knihu hodnotí Zorka (11 let), celou její recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Z příběhu mi bylo smutno, ale byla jsem jím i nadšená a překvapená. Chtěla bych dětem, které se cítí jiné, poradit, ať už jim kdokoliv říká cokoliv, aby ony samy sebe dokázaly přijmout takové, jaké jsou. Přestože je nechtějí přijmout jejich rodiče nebo sourozenci, vždycky je na světě někdo, kdo to udělá, jako Lampička přijala Rybičku. Rodičům bych doporučila, aby přijali své děti se vším všudy, protože každý člověk, zvíře, tvor na světě má být milován..."
Parádní ilustrace, vtipný obsah. Naší nezletilé kritičce Miladě (6 let) se líbily nejrůznější slovní hříčky a nejvíc tato básnička:
"Pšouky si nestihnou udělat přátele,
do příštího pšouknutí žije pšouk nejdéle.
Salonní pšouk má však úžasnou šanci
seznámit se s jiným při rozverném tanci."
Doporučuje ji všem, kdo prdí.
Nezletilá kritička Barborka (14 let) hodnotí knihu takto, celou recenzi si můžete přečíst ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Příběh mě naučil spoustu nových věcí, například co je to cystická fibróza a jak to funguje s těmi kroky, co se objevují v názvu. Naučila jsem se také víc si vážit věcí, které mám, a tolik si nestěžovat. Knihu bych doporučila čtenářům od třinácti let, spíše holkám, ale myslím, že by si ji mohli přečíst i kluci."
Nezletilá kritička Rosarie (14 let) hodnotí knihu takto, celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Od knihy jsem neměla valná očekávání, ale byla jsem mile překvapena. Dobře se četla a byla pro mě zajímavá a zábavná. Četbu jsem si užila a nevadilo by mi přečíst si mytologii za pár let znovu. Líbily se mi detailní charakteristiky jednotlivých postav a velmi mě zaujal popis vzniku světa podle Seveřanů. Je to rozhodně jiný pohled, než na který jsme zvyklí u nás, i když je podobný tomu z Bible. Jména dvou prvních lidí se lehce podobají Adamovi a Evě a opět se shledáváme s místem pro dobré i zlé duše. Nový je vznik jiných planet devíti světů, každý z nich je odlišný od lidského. Celkově příběh hodnotím kladně a těším se, až si přečtu další knihy podobného rázu."
Takto komiks hodnotí Nezletilá kritička Cecílie, celou recenzi najdete na Facebooku ve skupině Nezletilí kritici: "Moc knížku doporučuji. Nezáleží na tom, jestli vám jde čtení, je to komiks. Moc se mi líbilo, jak smutný život plný úzkosti Anna má, a přesto je s Maxem v pořádku."
Takto komiks Piruety četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Jsem ráda, že je komiks dostatečně obsáhlý a nedovoluje čtenáři jej jen tak proletět, ale nabádá se zamyslet a užít si i stránky, které ukazují třeba jen Tilliinu rutinu. Krásně ukazuje, jak člověk svádí vnitřní boj a jak je vzepřít se mnohem jednodušší, než by nakonec čekal. Stačí se sám sebe zastat a zeptat se: „Co vlastně chci? Je to, co dělám, pro mě dobré?“ A jestliže se rozhodnete s tím něco dělat, možná váš život bude o kapku jednodušší.
Komiks nedoporučuji dětem mladším 12 let (i když dnes všichni dospívají dřív), protože je z reálného života a nebere si servítky. Také vyžaduje určitou mentální vyzrálost. Ve vyprávění je spousta dalších motivů, které prozrazovat nebudu, ale taky vyžadují vyšší věk a otevřenost. Připravte se. Tillie prostě nakreslila pravdu, která možná bolí, ale taky dost naučí. Až knihu dočtete (pokud ji dočtete), tak mi prosím napište, jak se cítíte. Já hořkosladce.
Mezi Piruetami a novelou Baletky Miřenky Čechové, které jsem také četla, je určitá paralela. Obě jsou o pozlátku pohybového umění, do kterého jsou zataženy úplně malé děti a jímž vyplní všechny své obzory. Ovšem Piruety tomuto tématu přidaly další dimenzi, protože jsou hlavně o objevování sebe sama."
(SPOILER) Takto Poupátka vidí Nezletilá kritička Kačka (12 let):
"Jedenáctiletá Františka ráda chodí do dramaťáku, chce se stát herečkou a je ochotná udělat pro to všechno. Nepřijde jí divné, že se mají svlékat, tančit a dospělý vedoucí Mirek je přitom natáčí na kameru. Herečkám to podle Mirka nesmí vadit. Nevěří ani své nejlepší kamarádce Magdě, že by Mirek dělal něco špatného, dokud to nezažije na vlastní kůži…
Knížka mě docela zaujala, akorát tam bylo možná až moc sprostých slov. Ale zase se mi líbilo, o čem Františka přemýšlí. Proč tu všichni jsme a všechno je, jak je. Já sama taky chodím do dramaťáku. Ale na rozdíl od Františky jsem ho nikdy nebrala jako rodinu. Taky si myslím, že kdyby tam na mě někdo křičel jako Mirek na holky, přestala bych na dramaťák raději chodit.
Na konci je Mirek za zneužívání holek zatčen. Nejdřív mi to přišlo jako krutý trest, ale čím déle o tom přemýšlím, tím mi přijde divnější, že to dělal tak dlouho a nikdo z rodičů s tím nic neudělal." Celou recenzi najdete ve FB skupině Nezletilí kritici
Takto komiks vidí Zorka (11 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Autorka v knize střídá výtvarné styly, což dodává knize na zajímavosti. Některé příběhy vypadají jako ručně malované, jiné jako kreslené digitálně. Knížku bych doporučila dětem jakéhokoliv věku, menší ji mohou číst s rodiči. Určitě se hodně čtenářů (malých i velkých) v příbězích samo pozná, protože jsou to situace, které všichni dobře známe z našeho vlastního života."
Takto komiks hodnotí Zorka (11 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Nejvíce se mi na komiksu líbilo, že v něm autorka dokázala vychytat spoustu věcí z reálného života. A taky se mi líbí vtipné ilustrace, odvaha Kyry, která bojuje za starší sestru, i když ta se s ní už nebaví, to, že je příběh zaměřený na mnoho věcí, ale i další detaily, které člověk pochytí až na 2. nebo 3. přečtení..."
Takto komiks hodnotí Marta (13 let), celou recenzi na jdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Není to dlouhé čtení, mně četba zabrala zhruba půl hodinu, ovšem některé části jsem musela číst víckrát, jelikož pro mě byly trochu náročné na porozumění. Například se mi zdálo, že příběh měl zvláštní, řekla bych nedokončené vyústění. Může to být tím, že možná bude pokračování, nebo jsem to zkrátka jen nepochopila. Kdybych měla tento komiks finálně zhodnotit, řekla bych, že patří rozhodně k těm, které by si každá dospívající dívka měla přečíst..."
Takto knihu hodnotí Nezletilá kritička Julie (5 let), celou její recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Knížku jsme četli několikrát a plnění úkolů mě bavilo pokaždé. Hodně se mi taky líbilo, jak tam máma tajně užírala čokoládu. Taky byla legrace, jak vtipně mluvili, jak to bylo napsáno. Hlavně mluvil vtipně Marko, proto je moje nejoblíbenější postava..."
Nezletilá kritička Marika (15 let) hodnotí knihu takto, celou recnezi si můžete přečíst ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Celkově je ale příběh originální, dobře napsaný a chytlavý. Jsem si jistá, že kniha čtenáře nezklame, pokud jí bude ochoten věnovat čas, jelikož je celkem tlustá a za jeden večer ji rozhodně nepřečtete. Doporučuji si nejdříve přečíst předchozí díly, aby čtenář nepřišel o důležité souvislosti. Celou sérii doporučuji čtenářům od 11 let a všem milovníkům dystopie, především kvůli čtivosti a dobře vykresleným fikčním světům. Moc jsem se na poslední díl těšila."
Nezletilá kritička Zorka (10 let) četla knihu takto, celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Autorka je moc chytrá a hodně toho ví, ale vše vysvětluje velmi zdlouhavě a zeširoka. Často opakuje to, co už jednou napsala. A nelíbily se mi ani ilustrace, které zobrazují Týnu a Tobíka neustále v podobné póze, jako by se jednalo o stále stejný obrázek, u kterého se mění jen okolí."
Takto komiks hodnotí Nezletilá kritička Zorka (10 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Moc se mi líbí, jak je komiks nakreslený i jeho příběh. Skvělé je, že je napůl podle pravdy a všechno do sebe hezky zapadá, takže se člověk v ději dobře orientuje."
Nezletilá kritička Marika (15 let) hodnotí závěrečný díl série takto: "Jediným problémem je konec knihy. Postava, která se v příběhu náhle zjeví, svede jakýsi boj se zlem a dochází k překotnému happyendu. Oproti tomu s popisem tréninku, který Claire podstoupila, aby byla dostatečně silná a zdolala jednu ze zkoušek, se autorka vypisuje na desítky stránek. Přijde mi, že konec nedomyslela, zbytečně ho uspěchala, jako by ji psaní omrzelo a chtěla mít celou sérii už hotovou. Jinak je v knize vše vyvážené – až na ten konec, který je velmi neuspokojivý a největší roli v něm svede jiná než hlavní postava. Přesto je závěr velmi dojemný. Celkově je ale příběh originální, dobře napsaný a chytlavý..." Celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku.