NikaMirka komentáře u knih
Naprosto nesouhlasím s komentáři uvedenými níže.
Kniha v žádném případě není o Bohu, Ježíši Kristu apod. Takhle knihu vidí lidé bez víry, kteří v tom případě ani nemůžou pochopit, co je podstatou celé knihy.
Kniha opravdu nemá děj, není to příběh od první kapitoly do poslední, ale soubor případů posednutí ďáblem s kterými se Raph Sarchie za svůj život setkal. Kdyby lidi co knihu četli - a hodnotili ji negativně - četli pozorně a znali podstatu Bible, příběhy by jim dávaly úplně jiné rozměry. V příbězích je totiž vykreslen souboj mezi nebem, jehož představitelem je Bůh, který nás stvořil a chce pro nás to nejlepší a peklem - jehož představitelem je Satan, který se staví proti Bohu, protože se domnívá, že dokáže vést lidi lépe než on, nebo taky jinak řečeno souboj mezi pozitivní a negativní energií, která nás obklopuje.Někdo má ale to štěstí, že ho nikdy negativní energie nezasáhne a tudíž nevěří, že zde je - tudíž nikdy nepřijdou na to, že Bůh a "keci o Bohu" jsou jediné obranné prostředky proti těmto zlým silám.
Ze své vlastní zkušenosti (v té době jsem byla také nevěřící), kdy mě zlo díky mé neznalosti a zálibě v čarodějnictví provázelo téměř rok v období, kdy jsem žila v Anglii vím, že kniha popisuje vše co je možné!
Knize dávám pět hvězdiček, protože vysvětluje co dělat v případě, kdy opravdu dojde k posednutí, jak se bránit, rozpoznat příznaky, ale hlavně poukazuje na to, že neznalost může způsobit, že do našeho života pustíme "sílu" nadlidskou, nebezpečnou, zákeřnou a zlou, která zničí nejen nás, ale i lidi okolo nás.
Film nedosahuje ani z třetiny kvalit knižního zpracování celého problému exorcismu a démonologie, ani zdaleka nedokáže zachytit jaký strach, paniku a zmatek v člověku osobní kontakt se zlem vyvolá. Knihu opravdu nedoporučuji číst před spaním a souhlasím i s názorem
od uživatele YARUSCHKA, nedoporučuji pro lidi, kteří nevěří v Boha, Satana, Ďábla nebo jen obyčejným zvědavcům, tato kniha OPRAVDU není určená pro VÁS a raději sáhněte po jiné literatuře!!!
Knihu jsem dočetla asi před třemi dny a už nevím co vlastně byla pointa. Tak nevím no, asi to vypovídá víc, než tišíc recenzí :D. Byla čtivá, i když trochu zmatená. Chvíli jsem si říkala, že má Cara schizofrenii, a smolná sezóna není smolná, nýbrž si ji jen představuje. Stejně jako nevlastního bráchu, sestru, jejího kluka. Kdo je Elsie, mi bylo tak nějak jasné, jen mi přišlo trapné, jak ji pořád hledala a nikdo nic nevěděl, ani si neklepal na čelo, že Cara zešílela. Ke konci mě překvapila zápletka se sestrou a jejím přítelem, ale to překvapení nebylo tak velké, abych nezapomněla děj knihy :(. Jestli si knihu ještě někdy přečtu, tak snad jen proto, že zapomenu, že jsme ji kdy četla.
Čtu, čtu a pak se někde v hlavě ozve hlas - no jo, to je tak a tak, udělal to ten a ten. Čtu, čtu a pak - božeeeee, to snad ne, ono to je opravdu tak, jak jsem si myslela- no to je neskutečný! Takhle se to ve mně při čtení téhle knihy mlátilo. Poprvé mě však neznechucovalo, že předem vím, ale šokovalo mě, že to může být skutečně tak. Teď tápu. Mám předpoklady spisovatelky, nebo v sobě nosím také hysterického a pomateného zabijáka? Dávám pět hvězdiček i přes velké zklamání, že hlavní hrdinka nezachránila, co milovala.
Je to kniha. Je to deník. Je to inspirace, jak ráno vstát a víc prožít život, který žijeme. Je to možnost, jak si vést prví deník, nebo tisící první, včetně bonusu v podobě úkolů, na které se máme zaměřit. Jsem nadšená. Doporučuji deník koupit, z knihovny je to o ničem, když do něho nemůže člověk psát :). Dávám pět hvězd, a to za myšlenku postavit nás do života a zároveň donutit člověka nad tím, aby život víc prožíval v okamžiku přítomnosti, nikoli minulosti nebo budoucnosti. Pro mě velice těžká záležitost.
No nevim, proč jsou z Nesba všichni tak unešení. Čekala jsem od toho víc, možná jsem tušila, že to bude zklamání, a tak jsem s jeho knihami tak otálela. Na druhou stranu, kdybych nebyla ovlivněná kladnou kritikou, které bylo na jednoho autora až zbytečně moc, byla bych z příběhu nadšená. Nehledě na to, že jsem se zamilovala do hlavního hrdiny a pak už nemůžu jinak než za pět hvězd. Keplerův - John Linna má u mě konkurenta :). A ten, kdo tvrdí, že odhalil vraha skoro na začátku knihy, ptám se: "Vy jste to četly od konce?"
Nemohla jsem se odtrhnout. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka nebyla taková ranařka, která by všechno dokonale plánovala. Jednala podle toho co cítila. Občas nerozvážně, občas věci nedomyslela, občas zapomněla, prostě byla jen člověk a žena, která milovala. Ztráta dokáže zaslepit a ochromit. Nehledě na to, že hlavní hrdinka musela být poznamenaná dětstvím, bez toho by určité věci nedala. Dávám pět hvězd a těším se na další knihu.
Třetí díl v sérii byl opět úžasně čtivý, měl spád a žádná hluchá místa. Jack Cafferey je úžasný (asi jsem se zamilovala :D), jen člověk opravdu musí číst knihy v pořadí v jakém byly napsány, jinak mu budou utíkat informace, které se objeví v dalších dílech. Teprve přečtením knih od začátku mi začínají dotékat souvislosti s knihami Unesená a Vlk, které jsem četla jako první. Takže dávám pět hvězdiček a zároveň všem doporučuji začít od Ptáčníka a pokračovat přes Pečovatele k Rituálu a dalším dílům, které následují.
Waw...pěkné to čtení :). Musím dát pět hvězd, možná i proto, že vím, jak pokračoval další díl i jak skončil a stejně tak se mi moc líbil. Těším se na třetí knihu v sérii a doufám, že bude taky tak dobrá. Autorka píše příběhy s lehkostí, čtou se rychle, neobsahují zbytečné pasáže a hluchá místa.
Bohužel zklamání. Musím souhlasit s předchozím komentářem. Kniha má spád, není tam hluchých míst a přesto jsem se příběhem prokousávala jen stěží. Vůbec mě nepohltil, ale ani nezklamal. Taky jsem po přečtení recenzí očekávala větší masakr, který se nekonal. Vůbec nikdo se nemusí bát knihu číst, protože to, co v ní je popisováno teda rozhodně nešokuje ani neohromí, možná jen ty, co nejsou realisti a mají ještě stále růžové brýle a iluze o světě. To já už ne a vím ještě o daleko větších zvěrstvech, která jsou na dětech páchána. Dávám tři hvězdičky, hlavně za konec, kdy se člověk dozví něco, co je zásadní pro pochopení informace, kterou mu spisovatelka naservíruje v díle "Vlk".
Právě dočteno a chce se mi neuvěřitelně brečet nad posledním odstavcem knihy...není možné, aby takhle dopadl můj hrdina Joona Linna :(...do toho chlapa jsem se zamilovala v okamžiku kdy jsem si o něm přečetla první větu a je to jako by mi vzali celý svět :(((...Kniha je úžasná, od první stránky až po poslední a nevyčítám ani jednu stranu, odstavec, větu či slovo v příběhu, po odhalení vraha jsem musela dokonce knihu na chvilku odložit, protože to byl pro mě šok. Možná už jsem ovlivněna tím, že autory miluji a jejich knihy mi berou dech...kam mám napsat, abych z nich dostala další knihu? :)...Pro mě jednoznačně pět hvězdiček...i když mi chvilku potrvá smířit se s koncem.
Musím jedině souhlasit s komentáři níže. První polovina knihy je nic neříkající o druhé polovině knihy :). Ze začátku jsem měla chuť knihu odložit, ale vzhledem k tomu, že má pouze dvěstě stran jsem si řekla, že ji dočtu a nakonec se mi kniha líbila. Určitě bych ale neřekla, že je to "psychothriller, který nasadí člověku brouka do hlavy" jak je napsano v úvodu. Musel by to být úplně jinak napsaný příběh, aby člověku zamotal hlavu a nenechal ho pár nocí spát. Kniha na jeden den k vodě dobrá, pro náročné čtenáře ale nedostačující a nebude uspokojivá.
Po přečtení některých komentářů níže, jsem tápala, jestli mám knihu vůbec číst. Jsem ráda, že mě těch pár negativních názorů neodradilo. Veit Etzold píše s lehkostí, která způsobuje, že je kniha čtivá a srozumitelná. Veit se snaží nejen psát příběh, ale upozorňuje i na úskalí, které sebou používání internetu přináší a dává nám vhled do našich životů, které poslední dobou žijeme spíš virtuálně než reálně! V příběhu je dokonale popsáno, jak někdy ani netušíme, jaké stopy po sobě na internetu zanecháváme a jakých škod to v závěru v našem životě může napáchat. Dovolím si nesouhlasit s názorem "že kniha má pomalý rozjezd", mě to vůbec nepřišlo, každá kapitola v začátku má své opodstatnění, uvádí nás do kontaktu s osobami, které nás budou celým příběhem provázet a zároveň ani nesouhlasím s názorem, že "je to kniha u které po týdnu nebudete vědět, že jste ji četli" a to proto, že já si ji vybavím pokaždé, když sednu k počítači a budu chtít na Fcb nebo na jakékoli jiné sociální síti něco napsat. Pokaždé si to dobře rozmyslím! Za mě pět hvězdiček a jak bylo již řečeno, těším se na další knihy autora, doufám, že se kvalitou budou jen zlepšovat :-) třeba jako u Larse Keplera
Někde jsem četla že Lars Kepler je považován za nového Stiega Larssona...toto přirovnání bych však opravila na výrok: "Přečtěte si Milénium od Stiega Larssona a teď si představte, že Lars Kepler je ještě stokrát lepší." První kniha Hypnotizér mě uchvátila natolik, že jsem sáhla i po druhé a třetí, a nemohla se odtrhnout od začátku do konce. Zjistila jsem, že každá kniha je svým námětem jedinečná a originální, do poslední chvíle nepředvídatelný konec, ani nemožnost odhadnout pachatele. Hlavní hrdina je úžasný svým jednáním, tvrdohlavostí, divokostí, ale zároveň i zdrženlivostí a rozvážností. Doporučuji číst knihy v návaznosti od prvního dílu po poslední, i když není to podmínkou, vzhledem k tomu,že kromě hlavního hrdiny na sebe knihy nenavazují a vše co je o hlavním hrdinovi vědět je popsáno právě v tom dílu, který je čten ( i když možná Písečný muž bude mít přeci jen návaznost na Svědkyni ohně, vzhledem k tomu, jak kniha končila).
Silný příběh o dvou mladých lidech, kteří zásahem osudu předčasně dospěli. Můj sen, abych našla knihu, která by pro mě znamenala tolik co STMÍVÁNÍ, se stal skutečností. Teď mám ještě větší touhu, najít knihu, která by se vyrovnala této.
Tato kniha neni pro kazdeho, a uz vubec ne pro lidi, kteri nehledaji hlubsi vyznam zivota sveho, natoz toho kolem nas. Vadim Zeland dokonale popisuje svet kolem nas, vcetne tech svetu ktere nevidime, to ale neznamena ze neezistuji. Nikdy jsem nebyla dobra ve fyzice, ale teto knize, stejne jako tem ostatnim rozumim od prvni vety.
Transformace mysli, stejne jako zmena reality, je tak slozita, za jak slozitou ji clovek povazuje. Nebo velmi jednoducha, pokud ji clovek pochopi. Dokonale myslenky, ktere jsou tak velke a provokativni, ze pro 90% lidi jsou nepouzitelne, jelikoz je nepochopi, natoz aby je prijmuli jako skutecne. A proto je svet tak rozmanity, a kazdy si v nem najde to svoje.
Knihu jsem začala číst, ale odložila po pár prvních stránkách. To jako vážně? Tak známí rodiče, kteří způsobili pád vlády? Natočený film? A přesto Clove netušila, kým je? Fotky jejího strýce, který pomáhal útěku by musely být všude v tisku! I když si změnil jméno. No nevím, nějak mě to nepřesvědčilo. Taky mi vadí, že Clove je "lesba". Ne proto, že by mi vadila orientace, ale ke Clove mi to nejde. Moje přesvědčení o tom, že měla být na "kluky" je tak silné, že mi tam vadí každá narážka na její orientaci. Taky mi je naprosto jasný, že bude cestovat v čase a najde své rodiče. Nebo mám pocit, že to tak bude, třeba se pletu, takže pokud je to jinak, klidně mi písněte :D. Všichni tady dávají dobré recenze, takže knihu zatím nehodnotím, nevracím do knihovny a uvidím, zda po ni do konce měsíce třeba ještě nesáhnu.
Wow! A tímhle slovem bych asi mohla ukončit komentář. Příběh je jiný. Už v první kapitole jsem musela odložit čtení před spaním a číst to raději v průběhu dne. Zajímavé vysvětlení jak funguje film a podprahové vnímání, i to, co se do filmu dá skrýt. Uchvátilo mě propojení vyšetřování Francie a Egypt. Popis průběhu vyšetřování vražd v Egyptu, mě sice nepřesvědčilo, že Petr Kramný manželku nezabil, ale svitla mu velká naděje, že bych mohla začít pochybovat :D...vtip. Je to fakt zlé a jsem vděčná za to, že žiji kde žiji a mám co mám. Doporučuji k četbě a dávám za pět hvězd. ..Jo, jen ten konec! Ten si snad mohl autor odpustit. A ještě jeden postřeh...koho sakra napadlo překládat knihy v sérii skoro od konce? To bych snad i trestala :D...
Kniha nebyla "bombou", že by si po dočtení člověk řekl: "Páni!", ale za to ji nelze ubrat hvězdičku. Byla čtivá a napínavá. Zamotaná a nepředvídatelná. Jediné mínus dávám za poslední část knihy, kdy jsem přeskakovala zbytečně rozvleklý popis útěku. Ten mě nebavil. A nebo možná nejsem trpělivá a chci vědět konec dřív, než k tomu dospěl čas :D? Čtyři hvězdy z pěti, ale nejsou špatné :).
Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem čekala. Oddechové čtení, které neurazí ani nenadchne. Nic překvapivého, žádné nepředvídatelné zvraty ani konec, dokonce ani nepřekvapivé dialogy. Pro tuto knihu klasika. Jediná věc, která mě rvala vnitřnosti byla neznalost autorky nemoci "panické poruchy" a její neschopnost si zjistit, jak takový attak opravdu probíhá. Jess se z každého záchvatu dostala tak snadno! A ještě větší blbost, jak okamžitě pokračovala v tom, co dělala před záchvatem. Autorka měla zůstat u erotiky, a raději zařadit šuká*ní už v první polovině knihy a necpat do příběhu tak vážné téma. Bojuji s touto nemocí již deset let a attaky opravdu nejsou tak krátké, ani tak jednoduše neodezní. A aby toho nebylo málo, hlavní vyvrcholení je ta záležitost se sestrou Bradena, bože...prostě dvě hvězdičky
Knihu nelze doporučit ke čtení, ale rovnou je koupi. Není možné ji číst jen jednou, ale musí se s ní pracovat po dobu delší než týden čtení. Je to kniha, která má motivovat ke změnám v životě, k práci na sobě i všem, co se nám nelíbí a co chceme změnit. Mě dala hodně a věřím, že ještě hodně dá.