niknikita komentáře u knih

Přiznávám, že ta čtvrtá hvězdička je tak trochu z protekce, protože Tess Stimsonová je moje oblíbená spisovatelka. Tentokrát mám ovšem svoje ALE, protože takhle nevěra nefunguje a vím o čem mluvím.

5 29.08.2016

Na pár hodin jsem se ocitla v opravdu drsné době a nesmírně mne bavily metafory a barvitý jazyk, kterým autor vládne. A jeho bohaté fantazii skládám svůj skromný obdiv.

5 11.07.2016

Dobře jsem se bavila, takže až budu chtít někdy zase detektivku, bude od Sofie Sarenbrant.

5 27.06.2016

Nic jsem nečekala a taky ani nic nedostala. Neměla jsem důvod tu knihu dočíst. Možná je určena někomu úplně jinému.

5 13.06.2016

Uběhlo sotva pár měsíců a musela jsem si znovu přečíst Uloupený ráj a jako poprvé se nechala okouzlit vším, co Peter Prange ve své knize nabízí. Jako by jeho slova uloupila i kousek ze mne.

5 31.05.2016

Páni, to byl takový sladˇák, že musím ubrat jednu hvězdu a další za "Hrdličku"...uffffffffff.Těch hloupých zbytečností bylo na pár facek, ale chtěla jsem romantiku, tak dobře mi tak.

5 22.05.2016

Nehledejte tady srovnání s Rokem v Provence, ale přesto vás může pobavit mafiánská zápletka. Je jako vystřižená z některých praktik našeho století.

5 10.05.2016

Potřebovala jsem romantiku, tak jsem občas přivřela jedno oko a vyšlo mi to na čtyři hvězdy...

5 25.04.2016

Mám moc ráda Francii, proto jsem si druhou polovinu knihy docela užila. Jinak jsem měla pocit, že autorka často zbytečně plýtvala slovy a jméno Heidiny sestry Elysius jsem přímo nesnášela...

5 29.02.2016

Dám nejvyšší hodnocení taky proto, že se autorka opírá o skutečné události a prostředí, které popisuje poutavě a čtivě. Prostě - Vosselerová umí svoje příběhy krásně vyprávět.

5 12.02.2016

Jsem z toho příběhu trochu smutná, ale takový je už běh světa, ve kterém žijeme. Každopádně mne to nezklamalo a dalo víc, než jsem čekala.

5 25.01.2016

Kdysi jsem chtěla být archeoložkou, tak jsem se vrhla do čtení příběhu, který asi nikdy nedokážu přelouskat...možná, kdybych byla muž.

5 25.01.2016

Krásné a přitom docela drsné dobrodružství, které sotva mohlo mít šťastný konec. Užívala jsem si plavbu na trojstěžníku a exotiku tichomoří se vším co autorka čtivě nabízela. Vosselerová umí moc dobře vyprávět.

5 19.01.2016

Fakt nevím, co si počít s hodnocením. Nejspíš ten příběh zařadím do tuctového tématu každodenního života. Je sice pravda, že občas jsem tam našla něco osobního, ale některé momenty byly docela na pár facek. Ale vděčné čtenářky si tato kniha asi najde.

5 01.12.2015

Tak jsem to nepřečetla, ale přeskákala a to jenom proto, abych zjistila co se stalo s Ladislavovým synem. Historické skutečnosti jsem si přečetla v doslovu, bohužel tu obrovskou snahu kterou autor vynaložil ani neocením.

5 25.11.2015

Na pozadí tragických událostí se příběh začal slušně vyvíjet, ale pak nastala červená knihovna s neuvěřitelným happyendem. Steelová není pro mne...

5 19.10.2015

Krátké a docela příjemné setkání s tvorbou současných autorů. Každý jinak a osobitě vypovídá něco o české povaze a našich myšlenkových pochodech. Taková malá písmenková jedohubka.

5 08.09.2015

Mám co jsem chtěla, takže oddechovka, ale nijak zvlášť mne nenadchla. Přesto - pokusím se prokousat přes posledních pár stránek k předem jasnému happyendu.
A ta obálka?Jako by ji někdo použil z jiného příběhu.

5 30.08.2015

Nedočetla jsem...nějak nemůžu uvěřit, že to napsala stejná autorka jako P.S.Miluji tě.

5 23.06.2015

Moje první setkání s Otou Ulčem a určitě nebude poslední. Možná někomu může překážet autorův trochu košatý slovník, ale já jsem ocenila hlavně fakta. A ta jsou naprosto jedinečný zážitek.

5 19.06.2015