NikolSeven komentáře u knih
Ke knize jsem se dostala díky doporučení od kamarádky. Zaujala mě především tím, že se jedná o příběh o spisovatelce a že je v ní i detektivní zápletka. S hlavní hrdinkou Bronkou jsem se v některých momentech opravdu ztotožňovala. Jediná, dosti závažná věc, kterou jsem jí však nedokázala odpustit je její vztah s Jurajem. Vcelku napínavá kniha, během které si neustále kladete otázku, proč by chtěl někdo zabíjet spisovatelku a hlavně KDO by to chtěl udělat? Nicméně mě dosti zklamal konec. Rozuzlení v posledních dvou kapitolách mi přišlo hrozně rychlé a zvláštně podané. Říkám si však, že cílem knihy nebylo podat detektivní příběh v celé své kráse, ale spíš čtenáři ukázat úlomky ze života spisovatelky.
Tahle kniha byla první, kterou jsem od Murakamiho četla. A šťastný začátek to opravdu nebyl. Od prvních stránek jsem se do díla nemohla začíst a v jistých okamžicích jsem ji měla opravdu chuť zavřít a vrátit do knihovny, aby si tam další dva nebo tři roky poležela. Nejspíš to bylo samotným žánrem. Nepopírám, že kniha není zajímavá. Naopak si myslím, že pro čtenáře, kteří mají Murakamiho knihy rádi, je to jakýmsi oživením. Navíc se mi některé myšlenky dost líbily. Zhruba tak od půlky knihy jsem se ale už jen modlila, abych se dostala ke konci. Měla jsem pocit, že jde – jak sám Murakami píše v doslovu – „v jistém smyslu (o) egoistické, privátní texty“. Tak jen doufám, že můj další výběr bude šťastnější.