Nobunaga
komentáře u knih

Za mě rozhodně plný počet. Celý koncept je v podstatě taková Osvětim vyhnaná o level výš. Tam z lidí zužitkovali jen zlato z úst, šaty a jejich popel na poli. Uvědomil jsem si jak moc miluju svoje děti.


Kniha je velmi čtivá a dozvěděl jsem se díky ní mnoho nových informací o polském odboji za II. sv. války. V mých očích Poláci bojovali jako hrdinové, přestože neměli mnoho šancí na záchranu vlastních životů ani svobodu své země. Polsko je jednou z největších obětí II. sv.války, už jen proto, že pro ně, na rozdíl od našich zemí, porážka nacismu znamenala jen začátek nové okupace a potírání svobodné polské inteligence a vůbec celého národa.


Auto přináší pohled na německý útok z jiného úhlu než oficiální historiografie, ale hodně mi vadil bulvární tón jeho polemik. Navíc, dle mého soudu, z předkládaných fakt vyvozuje chybné závěry, protiřečí si apod. Působí sice serióznějším dojmem než V. Suvorov, ale již se nedá srovnat s Olafem Groehlerem, Paulem Carellem nebo Chrisem Bellamym.


Větší odpad jsem snad nikdy nečetl. "Nejvtipnější" jsou informace o tom jak on nikdy a nikoho nestřelil a na nikoho neukázal, ani když našel pod podlahou ve vsi rudého komisaře, jak zahrabává kulomety. Kdyby poctivě řekl, všechny jsme je postříleli, aby nám nevpadli do zad, mělo by to alespoň hodnotu toho papíru, na kterém to je napsané. Nekupovat, spálit v kamnech, vymazat ze čtečky.

Tak jako... První dvě třetiny knihy opravdu zajímavé, čtivé a nezpochybnitelné. Pak autorovi asi ruplo v kouli a každou chvilku jsem čekal že mi řekne kdo zabil Kennedyho, a že Američané na Měsíci nepřistáli. Teorie spiknutí jsou krásná věc, ale musí na ně být dva. Jeden blázen co je vymyslí a druhý, který jim věří. Tím nechci zpochybnit teror 50-tých let a justiční vraždy, které jej provázely, ale to divadélko z poslední třetiny knihy. Takže bohužel pouze dvě hvězdy.

Vyhozené peníze, naprostý odpad. Nehodlám číst od pana Kučery už ani řádku.