Noisette73 komentáře u knih
(SPOILER) To bylo tak pěkně hladivě napsané, vše jsem si představovala úplně jsem tím žila a zhltla příběh za dva dny. Delia byla moje favoritka, přestože se mi zdálo vše až moc hezké, moc černobílé, tak se mi to líbilo, je to taková Popelka pro dospělé, okořeněná plavbou na Titanicu, která je tam sice letem světem, ale vše podstatné i zajímavé se dozvíte.
Ano, takto by se to asi v životě stát nemohlo, ale zase... někomu kdo je prostě "klikař" třeba i ano, jsou tací lidé, zkrátka mě to bavilo, štěstí jsem přála oběma sestrám, A Delii i toho prince na bílém koni, ale mrzelo mě, že autorky nedala více prostoru oběma sestrám ke sblížení se a hodně mi vadil otevřený konec... To je mučení, ale třeba by někdy mohlo vyjít pokračování, u této knihy bych si to přála moc i když v to nedoufám.
Hezké, jen škoda, že se Václav více "nepotatil".
Karel VI. v soukromí... to nemůže nikdy dopadnout špatně, skvělá kniha.
Nádherný příběh a výlet do historie jaksepatří.
Knížka se skvěle četla, ubíhala. Paní autorka skvěle zvládla vykreslit tíseň, šeď a nechutnost padesátých let minulého století.
Bylo to psané trošku zvláštně, tak jako postaru, ale to bylo právě moc fajn.
Nejvíce se mi vryl do srdce příběh přímo paní Podolské, která bojovala s nepřízní osudu s hlavou vztyčenou a byla nesmírně silná, ústrky, které jí stihly po Únoru 1948, byli nepředstavitelné. Ta bezmoc , kterou jsem cítila a která mě drásala, něco vybudujte a oni vám to seberou, odůvodnit to nedokážou, pouze plkají něco o té své nechutné ideologii... Hrozné, souznění s Komunismem by mělo být trestáno naprosto stejně jako s Nacismem. Není v těch režimech mnoho rozdílů, jen měly oba jiné vůdce, ale spojuje je útlak, bezmoc a utrpení lidí... Nechápu jak je možné, že se KSČ ještě dnes objevuje na kandidátce...
Toto už ne, dočetla jsem jen kvůli Josefině.
Co dodat, ta ženská mě prostě baví a má pro mě charisma, vždycky se s ní vydám na tak pěkný výlet do historie...
Knížka celkem krkolomně napsaná, ale zajímavá, Rose čili Josefina je člověk, se kterým bych si strašně ráda povídala u kávy, je energická, nekonvenční a na svou dobu dosti vzdělaná.
Zajímavý byl popis nepokojů ve Francii.
Je to hutný historický román, který je psán formou deníku, přesto není lehké ho číst, je zde spoustu politických, náboženských, mocenských i hospodářských odboček, které ale dokreslují dobu a knížku určitě stojí za to přečíst.
(SPOILER) Líbilo se mi to moc, dostala jsem zase to nejvřelejší objetí a dostala chuť péct, asi ten recept z poslední stránky brzy vyzkouším, sice nemusím hory, ale Alpy mají nějaké jedinečné kouzlo a táhne mě to k nim. Amélie s Johanesem pro mě byli úžasní, nebáli se změny ve starším věku a tudíž jsem romantiku čerpala hlavně z jejich vztahu, který byl prověřený zubem času a nikoliv jako vztah dvou hlavních hrdinů, vytvořený za 2-3 týdny... Hlavní hrdinové mi sympatičtí nebyli a to i přesto, že Mina řešila podobné problémy, co teď já, ale kniha má také poselství, nevzdávat se snu, který máte i když se zdá nereálný, tak on se splní, když pro to budete cokoliv dělat, třeba i jen maličkost.
Vztah Luka s Minou pro mě romantický nebyl a přišel mi nerealný, sedne si k vám mužský do vlaku, vy si s ním dvě hodiny povídáte, dobře to je fajn, rozdělíte se o svačinu, čokoládu, pořád skvělé, ale opravdu mu dovolíte, aby vám dal na rozloučenou hubičku? Mino, no promiň za to bych vyčinila i patnáctileté holce, není to ani trochu reálné a Lukovy neustálé psychické přeměny byly na hlavu.
Konec hezký, ale nekomentuju tu rychlost s jakou se vratil, mě by naopak zajímalo, co prožívala, když na něj čekala, vydrželi to, po pár týdnech vztahu? No nedozvíme se, protože je to pohádka, ale hned bych do Švýcarska jela a jedla, to zase jo a kdyby tam ještě byl volný Kristian a já byla volná taky, asi bych si dala říct, jeho specifická (ne)schopnost konverzace, by pro mě byla přitažlivá, taky byl roztomilý a jemný. A obálka opět boží. :)
Líbilo se mi to moc, sice Island není úplně moje srdcovka, ale je mi velmi sympatická vášeň islanďanů pro knihy, vánoce s naloží knih by se mi tedy líbili. :) Ale také bych hned věděla jakou knihu komu dát.
Útulnost je pro mně doma taky velmi důležitá, jsem vášnivý sběratel dek a miluji dobrý čaj.
Takovou kamarádku jakou byla Hekla by chtěl asi každý včetně mě, ale něco mi tam chybělo. Kodaň a Paříž za mě lepší. Navíc Lucy mi až tolik sympatická nebyla.
Moc pomohla při studiu i mimo něj.
Skvělá publikace, která mi pomohla připravit mé první samostatné vánoce v manželství, kdy to bylo na mě. Takže díky za pomoc. :)
Krásný romantický útěk, jen trošku slabší, ale asi hlavě kvůli tomu, že mě nezajímá téma focení a fotografie, přičemž Fiona je začínající fotografka. Za Japonsko hvězda navíc.
Byl to takový bulvár, ale bylo to čtivé.
Nádhera, ona bylo opravdu anděl a Anglická růže, nádherná žena na nádherných fotkách.
Laciné, to je jediné co mě k tomu napadá.
Četla se hezky, měla nádech těch devadesátek a byť to byla vlastně taková pohádka, přála bych jim, aby to tak bylo.
Lidsky napsaný životopis, občas mi sice vadilo vyznění textu, že byla vlastně Diana hloupá, protože to si nezasloužila, ale jinak se věnuje opravdu celému jejímu životu a čte se velmi svižně.