Nugat komentáře u knih

Zdravím,
jsem tu zcela náhodou a nemůžu odolat přidat svá slova.
Když jsem tuto knihu držela poprvé ve svých rukách a poprvé jsem ji otevřela a jen tak zkusmo přečetla pár vět
(a ano zase poprvé), řekla jsem si "Jo, to ber, to je přesně pro tebe!"
Nemýlila jsem se. A zodpovědně si myslím, že přečtení tohoto díla není ztrátou času - a to pro kohokoliv.
Kdo ví, ten ví, kdo neví, neví, ale vědět může.
Čtu lehce, bez očekávání, klidně, nechám to působit, růst...
RBS se nedá číst na jeden zátah, myslím si já. A to z prostého důvodu, tolik zásadních myšlenek nemůžete strávit běhěm cca hodiny. Dávkování je zásadní.


Každý bojovník světla je stále ve střehu.
Nežádá druhé o dovolení, aby směl třímat meč, prostě jej uchopí.
Také neztrácí čas vysvětlováním svých činů, věren božským úradkům
se sám zodpovídá z toho, co činí.
Podívá se, koho má po boku, a pozná své přátele.
Ohlédne se a pozná své protivníky.
Nesmiřuje se se zradou, ale nemstí se,
pouze odstrčí nepřátele ze svého života a nebojuje s nimi
déle, než je třeba.
Žádný bojovník se nesnaží vypadat, on je.

Tak asi tak...

Rádoby chytré a kritizující komenty níže, no ty voe, lidi, četli jste to vůbec( číst a ČÍST je rozdíl)?
To mi chcete říct, že vám to nic nepřineslo?
Že se ve vás něco nepohnulo?
Nechci být až příliš osobní, ale jste si jistí, že vám v žílách koluje krev?

A že ve vás nezanechala nic pozitivního?
Naprostá blbost!
Co je tam konkrétně negativního?
Řečnická otázka, protože vím, že nic.

Možná se vám nelíbil - stejně jako mě - ten pohled do zrcadla.
Pozná se v tom každý.
A poznání není vždy úplně příjemné.

Něco nechápu, nerozumím tomu, ale s podivem mám co říct...el klásiko.


Sterilní, škatuldkoidní, hloupý a vysoce krátkozraký...
Jo a holčičko, náboženství a víra je úplně něco jinýho,najdi si to na GŮGLU.

A ano, je to především o VÍŘE.

Každé slovo ve mě vyvolalo pocit narovnání, i když to nebylo příjemné.
Už jen ta víra v každý nový den, zní to jako klišé ale není.
Milovat a hýčkat rádoby maličkosti je třeba to pravé, a pokud není - tak je to stejně zatraceně fajn.
A pokud mám prožít život ve vděčnosti za "maličkosti", tak ho tak prožiju a není nic a nikdo, před kým bych se měla stydět.
Pak zbytečné boje a trápení nemají váhu.
A ta LÁSKA, bez té by jsme nebyli my.

RUKOVĚŤ BOJOVNÍKA SVĚTLA JE PRO MĚ ZCELA ZÁSADNÍ KNIHA A JSEM RÁDA, ŽE MI VSTOUPILA DO ŽIVOTA.
DOPORUČENÍ X NEDOPORUČENÍ? Rozhodnětě se sami, máte svobobu volby.

S pozdravem
J.N.