osman111
komentáře u knih
Dívka jménem Sus
Jonas T. Bengtsson
Nechápu to nízké hodnocení. Za mě teda 4 a půl* . V doslovu použilo výraz "novodobý realismus" a za mě to sedí. Bylo to krásné čtení. Takové to, co zhltnete za den a půl. O vůli, o tom, že když se narodíte do neideálních podmínek, neznamená to, že musíte klesnout na úplné dno. Sus se sice ze spodu společnosti nevyhrabala, ale žila jakž takž. A to je motivující. Za mě moc povedené.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Krásný, jemně psaný román z pohledu malé holčičky. Bylo to nádherné. Moc se mi líbil právě ten dětský náhled na absurditu nerovnoprávnosti. Poučné. Také jsem
mile překvapena postavou Atika. Většinou mě absolutně kladné postavy bez chybičky rozčilují od první stránky. Ale Atikus ne. Neznám asi žádnou postavu, která by byla tak morálně na výši (a zároveň nebyla strašně otravná). Takového Atika by chtěl mít v životě každý. Jako zabít ptáčka řadím mezi těch pár knih, které si ráda přečtu znova. Moc doporučuji, nebudete litovat
Vrány
Petra Dvořáková
Kniha, od které se nedá odtrhnout. Kraťoučká, silná, tíživá. Nejhorší je to vědomí, že žádný šťastný konec se konat nebude. Nádherná novela české autorky si vysoké hodnocení právem zaslouží. Poučné zejména pro rodiče.
Jako bys jedla kámen
Wojciech Tochman
Moc hezky zpracovaná kniha. Autor nechává kapitoly jemně otevřené, nechává čtenáře domýšlet. Autorův zcela objektivní pohled velmi cením. Nejde o holý popis historických faktů, ale skládačku různých příběhů, která má potenciál vam mnoho předat.
Jak si správně přát
Pierre Franckh
Chtěla jsem zjistit, co na tomto žánru všichni mají. Myslela jsem si, že to bude blábol, ale ono to bylo moc fajn! Krásně napsaná kniha, že máte pocit, že s autorem sedíte na kávě a on vám povídá. Velmi pozitivně laděná, milá.
Ostrov Sukkwan
David Vann
Je to taková ta kniha, na kterou budete i po letech vzpomínat. Je mnoho drsných, surových knih, ale tato ma prostě něco navíc. A krásný (nikoli nudný) popis přírody je takovou třešničkou na dortu.
A proto skáču
Naoki Higašida
Moc pěkně napsána knížka, kterou přečtete na jeden zátah. Není vhodná pro ty, kteří se o tuto problematiku zajímají. Hodila by se třeba pro babičku, která má autistické vnouče. Zkrátka pro někoho, kdo o tom ještě nic moc neví a pěknou, milou formou se díky této knize mnoho dozví. Bylo by fajn, kdyby si ji přečetla široká veřejnost. Mnoho pochopíte, budete shovívavější. Třeba se v nějakých situacích i jinak zachováte a o to podle mě autorovi šlo.
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Kraťoučké, ale silné. Musím přiznat, že nadšení u mě propuklo až v půlce, konec je dokonalý. Oceňuji, jak byl propracovaný vývoj vztahů Hanule k Jozovi. Taky se mi líbilo, že se nejednalo o popis historických událostí, jak to často bývá, ale tyto události zůstaly na pozadí a autorka se soustředila na to, jak plynul život. Což mi přijde reálnější. Krásné.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Moc pěkné. Čekala jsem zaměření spíše na přírodu a samotu. Některé myšlenky byly opravdu povedené, hluboké.
Možná bych u některých příběhů nepotřebovala vědět o dětství a minulosti, ale to už je jenom drobnost. Líbilo se mi, že to nevyznělo "všichni žijete hrozně, přestěhujte se do lesa nebo se radši zabíjte". Ukazují tento způsob žití z obou stran, pěkné.
Hana
Alena Mornštajnová
Navzdory vysokému hodnocení na databázi mi přišla kniha spíše průměrná. Ze začátku mi stylem připomínala Hartla, čtivé, jednoduché. Pokud s touto tématikou začínáte, tak je asi vhodná. Na toto téma je ale nepřeberné množství lepších knih, kterým Hana prostě nestačila. Téma holocaustu je teď mezi čtenáři velmi oblíbené, tak to na mě působí, že toho autorka chtěla využít a rychle napsat nějakou líbivou prvoplánovku pro davy. A to se povedlo.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Tak to bylo něco. Originální, dokonalé. Divím se, že kolem Naslouchače není větší poprask. Nemohlo to být lepší.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Tak toto byla krása. U této četby rozhodně nemáte pocit, že je to ztráta času. Autorka si vybrala krásné, neotřelé téma, které mistrně zpracovala. Použité nářečí je v knize spíše pro dokreslení celkové atmosféry, nepůsobí rušivě a pokud nejste z regionu, tak není třeba se obávat - výrazů tam není mnoho. Oceňuji krásnou nečernobílost postav, kterou autorka patřičně promyslela. Doporučuji nevynechá doslov, je důležitý. Děj krásně plyne, spíše "odsejpá". Nudit se opravdu nebudete. Jde skutečně o zapomenuté dějiny opomíjeného kraje, ale kniha má potenciál zaujmout i pokud jste odjinud. O tom nepochybuji. Chytne Vás od první stránky. Doporučuji.
Lanfordova porota
Martin Waller
Skvěle psychologicky propracovaná kniha se stupňujícím se napětím, tak jak to má být. Stylem mi připomínala tvorbu Agathy Christie, což mi bylo sympatické. Děj se odehrává v krátkém čase a na jednom místě a i přesto se jedná o velice poutavou a napínavou četbu. Váš názor na vinu či nevinu Lanforda se bude v průběhu měnit a to mi připadá poměrně poučné, však uvidíte. Tato kniha je naprosto neznáma a to je velká škoda. Jde o povedenou sondu do nitra amerického soudnictví i nitra nás všech. Doporučuji.
Ostrov zasvěcení
Ilka Pacovská
Kniha je velice čtivá a jsem si jistá, že kdybych ji četla v dětských letech, byla by mou možná nejoblíbenější. Jelikož nejsem cílovka, je těžké hodnotit hvězdičkami (kdyby mi bylo kolem 10 let, dám určitě 5 hvězd).
Podle mě je poznat i na jazyce, že kniha je pro děti, ale tím je ješte čtivější. Ze začátku mi připomínala Neopouštěj mě od Ishiguro Kazua, později samozřejmě Harryho Pottera. Ale chápu, že po tom, co byl napsán Harry, je těžké napsat knihu o kouzelném svetě, která by se Harrymu nepodobala. Trošku mě mrzelo, že autorka následovala stereotypy typu čaroděj - plášť, klobouk apod. Podobnost s Harry Potterem mi někdy připadala jako kopírování (magický les-Zapovězený les, fuňové-testrálové, draci, kroužek podobný famfrpálu).
Nicméně se mi kniha líbila a doporučuji. Pokud nejste cílová skupina, určitě si u knihy odpočinete. Je taková milá.
Pevnost devíti věží
Qais Akbar Omar
Tato kniha je nádherná, ale nevím, jestli je to vhodné říkat. Je to podobné, jako to tvrdit o knihách z Osvětimi. Raději tedy použiji výraz působivá. A to hodně působivá. Nenásilnou formou se dozvíte o historii Afghánistánu (od vpádu Rusů, přes Mudžahedíny a Tálibán, až po Američany). Myslím, že to mnohým pomůže pochopit tyto události a vytvořit si na ně svůj úsudek. Pokud jste četli něco od Hosseiniho (doporučuji), tak tady tato kniha je mnohem tíživější a drsnější. Nebudu se rozepisovat o ději, ten si můžete přečíst v popisku. Jen bych chtěla tuto knihu zařadit do škatulky těch nezapomenutelných. Doporučuji ji všem. Má potenciál mnoho předat a taky poučit.
Tichý dech - Zápisky českého lékaře z Afriky a Haiti
Jan Trachta
Tuto knihu jsem četla s vědomím, že autorem je lékař, nikoli spisovatel. Obsah knihy je naprosto strhující a co se týče formy, působí uvolněně, asi jako vyprávění známého.
Kniha je skutečně obohacující a zároveň neuvěřitelně čtivá.
Chtěla bych se vyhnout klišé typu "To si pak člověk uvědomí, jak se má dobře.." Ale u této knihy se těmto myšlenkám nevyhnete.
Po přečtení máte pocit, že to nebyla ztráta času, ale že jste se nenásilnou formou dozvěděli spoustu informací. Taky nejspíš okamžitě začnete hledat, jestli pan doktor Trachta napsal ještě něco dalšího.
Řadím do kategorie "Přečteno jedním dechem".
Agnes
Hannah Kent
Komentář jsem se rozhodla napsat az téměř po půl roce po přečtení. I po tak dlouhé době nad touto knihou často přemýšlím. Příběh je tak silný, že ve vás zkrátka něco zanechá. Je mi trochu líto, že tato kniha neni známější, protože je skutečně výjimečná. Pokud bych měla doporučit jen jednu knihu, tak je to právě tato. Jako velké plus hodnotím úžasný popis drsné islandské krajiny. Na Agnes jednoduše nejde zapomenout.
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Hosseini je sázka na jistotu. U tohoto autora zkrátka nelze šetřit superlativy. Líbí se mi (u všech jeho knih), že se kromě drsného poutavého příběhu dozvíte nenásilnou formou cenné informace o historii a životě v Afghánistánu.
Jen bych možná podotkla, že jsem při čtení této knihy měla problém s orientací kdo je kdo, o kom pojednává daná kapitola (i přestože jsem knihu četla tzv. na jeden zátah). Doporučuji proto knihu příliš naodkládat.
Šoa
Claude Lanzmann
Pokud už máte na toto téma přečteno více knih, je Šoa nejlepší volbou. Tato kniha se totiž liší v tom, že se zde (nejspíš) dozvíte něco (spoustu) nového. Ostatní knihy na toto téma jsou si velice podobné, a tak bývá těžší je po nějaké době umět oddělit/zapamatovat si, která byla která.
Šoa je jiná. Jde o komplexní pohled, kde neni vynecháno svědectví i z druhé strany, s čímž jsem se také doposud nesetkala.
Zpočátku mi vadilo, že překladatel (jak vysvětluje v pozn. pod čarou) používá 3. osobu namísto 1. a 2. osoby (kniha je napsána formou rozhovoru). Mě osobně to vadilo.
Ale podrobnější a tak kvalitně zpracovanou knihu těžko objevím.
