Pablo7 komentáře u knih
Tahle kniha mě doslova nadchla. Náhodou jsem slyšel ukázku audioknihy a pak jsem si půjčil knihu. První část je vyprávěná zdánlivě obyčejným úředníčkem, který vyhrál ve sportce. Je to skvěle napsané a nemohl jsem se od toho odtrhnout. Hlavní hrdina popisuje svůj život a nápad na únos holky, do které je zamilovaný. Vše popisuje stručně a věcně. Druhá část je tvořená deníkovými zápisy unesené dívky. Trochu to ztrácí tempo. Dívka je studentkou umění a hodně přemýšlí o světě, má spoustu emocí a vzpomíná na svůj život na svobodě. Taky samozřejmě popisuje své věznění. Vynikne rozdíl v charakteru a intelektu obou postav. Pak následuje třetí a čtvrtá část, které obsahují rozuzlení příběhu. Myslím, že kromě psychodrama to je i společenský román o šedesátých letech v Anglie.
Krátká jednohubka na max.2hodiny čtení. Kniha vypadá dobře, je doplněna ilustracemi. Jinak ten závěr si už příliš nepamatuji, ale líbila se mi tajemná atmosféra strachu a nečekaná ztráta kontroly nad životem při pouhé návštěvě knihovny.
Krátká povídka, kterou přečtete za pár hodin. Kniha vypadá dobře, je pěkně ilustrovaná. Je to už pár měsíců, co jsem to četl. Příliš hluboký dojem to na mě nezanechalo. Závěr mi přišel takový nijaký.
Dobře napsaná kniha o české politice v minulosti i současnosti. Spoustu myšlenek už jsem ale četl i jinde. Nenajdete tam žádné objevné myšlenky, ale autor jako dobrý novinář podává informace z řady pramenů. Plný počet nedám, protože autor často nejde víc do hloubky a nenabízí vysvětlení natož řešení řady problémů, na které sám upozorňuje. Popis kariéry M.Zemana a A.Babiše je zajímavý, ale chybí větší zamyšlení nad důvody jejich úspěchu.
Docela mi trvalo než jsem to dočetl. Autor ukazuje bohatost češtiny a oceňuji jeho práci se všemi výrazy a hlavně citáty z knih.
Docela dobrý komiks. Trochu mně vadili, že postavy sovětských poradců neměli tváře, ale chápu, že to byl umělecký záměr. Snad se to ale dalo udělat více dramaticky, aby byl člověk více vtažen do té doby. To se úplně nepovedlo.
Kniha má v sobě příběh Mendela, zakladatele genetiky, a jeho pra pra pra synovce, který je trpaslík a také genetik. Téma je zajímavé a umožňuje autorovi napsat hodně o dědičnosti, eugenice atd. Není to jen příběh dvou lidí, ale i obecná úvaha o těch "správných" genech a lidech. Konec příběhu mě přišel trochu přitažený za vlasy. Ztrácel jsem se už při vysvětlování práce Mendela natož Lamberta (trpaslíka). Kvůli těmto méně čtivým částem srážím hvězdu, ale za přečtení to rozhodně stojí.
Poslechnuto jako audio hned po druhém dílu. Přeci jen se kniha dost opakuje a tak mě to bavilo míň. Nicméně koncem kniha se to trochu rozjelo. Nenáročná oddychové čtení.
Opět poslechnuto jako audio nahrávka. Překvapivě mně to přišlo stejně vtipné jako první díl. Sice tam při znalosti prvního dílu nic moc nepřekvapí, ale i tak jsem se docela bavil. Je to nenáročná oddechovka z devadesátých let.
Poslechnuto jako audio nahrávka. Veronika Khek Kubařová to čte dobře odlehčeně. Nenáročné oddechové čtení nebo poslouchání. Nahlas jsem se zasmál málokdy, ale celkově mě to bavilo. Děj se odehrává v devadesátých letech.
Krátká kniha, která se ale nečte úplně snadno. Kvůli hodně krátkým větám jsem se nemohl začít. Drsný popis života německé menšiny v Rumunsku a snaze se vystěhovat.
Je to typický Kundera. Hodně sexu, reflexe padesátých let, byť neosobní, nesouvisející kapitoly, intelektuální úvahy atd.. Podobné věci jsem už od něj četl v jiných knihách, takže mě to trochu zklamalo a měl jsem pocit opakování.
Četl jsem revidovanou verzi z roku 2018. Kniha má dva vypravěče muže a ženu, které spojuje minulost. Ze začátku mi dost vadilo to přepínání mezi vypravěči každou druhou stránku i častěji. Postupně jsem si zvykl. Je to dobře napsaný, přečetl jsem to téměř na jeden zátah. Oba hrdinové mají dost smutný život a spojuje je tragická událost. Není to moc optimistické nebo veselé čtení.
Kresba je moc pěkná. Sám příběh mě tolik nechytl. Víc mě bavili flashbacky z reálné minulosti než ta hororová část. Při četbě mě taky trochu vadili některé nesmyslné zvuky jako "škr, vrut, vhušš, krak, kvrk". I přesto to není špatná zábava na jedno nebo dvě odpoledne.
Čte se velmi dobře. Je tam trochu detektivní zápletka, takže jsem nedočkavě četl, abych věděl, jak to s těmi pozemky je. Hlavní hrdina je unavený čtyřicátník, který se ve vzpomínkách vrací do mládí, protože řeší problém své první lásky s pozemky.Tématem je u Hájíčka opět půda a vztah k ní. Zajímavý vedlejší motiv s Indiány, kteří si nedovedli představit, že by půda někomu patřila. Je tam načrtnuto dost motivů, i když autor nejde nijak do hloubky, je tam dost věcí k zamyšlení.
Kniha o paměti. Autor uvažuje, zda by se nežilo lépe jednotlivcům a celým národům, kdyby si nic nebo skoro nic nepamatovali. Hodně zvláštní příběh starých manželů, kteří se vydává na putování za synem, na kterého si matně pamatují. Objevují se tam i nadpřirozené jevy. Kniha je napsána lehce archaickým jazykem a čte se dobře. Přesto se mi i jazykově líbil víc Soumrak dne. Nevím, jestli to není i slabším překladem.
Poslechnuto jako audio. Stárnoucí muž se snaží navázat vztah s dcerou, kterou nezná, protože emigroval do Izraele. Dobrý psychologický portrét hodně sebestředného ale zároveň otevřeného a upřímného člověka. Čekal jsem nějaký humor, protože jsem četl Hrdýho Budžese. Ten se ale nekoná.
Shodou okolností jsem po přečtení knihy četl rozhovor s autorkou, kde tvrdí, že ji někdo zkritizoval , že je kniha příliš osobní a melancholická a tak to potom přepsala. Protože už byly hotový ilustrace, tak knihu vydala. Podle mě to ale nepřepsala dost. Pár vzpomínek o devadesátkách je milých a taky jsem trochu propadl nostalgii, ale při čtení o jejich dědečcích a babičkách vč.prohlížení fotek, jsem si přišel jak voyer. Z pochopitelných důvodů jsou to jen milé vzpomínky. Kdyby to napsala jen pro svojí rodinu, tak by to snad mělo větší smysl. Kniha je krásně zpracovaná graficky, ale to je dost málo.
Tak jsem konečně dočetl. Nečte se to vůbec dobře, což je dáno jednak autorovým jazykem a také spoustou citací typu více v kapitole xy, viz. autor xy. Určitě je tam spousta zajímavých myšlenek a informací, ale přijde mi to, že autor semlel dohromady vše, co ho zrovna napadlo. Knize by prospěl nějaký redaktor, který by autora usměrnil směrem k větší srozumitelnosti.
Zdá se, že hlavní problém je pro autora nízká porodnost Evropy. Stačí se víc množit a vše bude asi OK. Strašení tím, jak Evropu čeká socialismus (když už i Putin prohlašuje, že návrat do času socialismu není možný) mi přijde už dost mimo. Stejně jako představa, jak se z Evropy díky migraci či konvertitům stane brzy muslimský kontinent. Vůbec žádná zmínka např. o nacionalismu, či jak Evropu funkčně uspořádat, jen prvoplánová kritika bruselské byrokracie.
Krátký příběh o pádu člověka až na dno. Krátké kapitoly bez jednoho vypravěče, skládají obrázek o Lesterovi Ballardovi. O Lestera se nikdo nezajímá, vyrostl sám a postupně ztrácí svůj dům, příbytek, kde pak žil a končí jako vrah a nekrofil v jeskyni na útěku před spravedlností. Působivě je vylíčen boj o přežití v drsné přírodě. Autor přesto Lestera nesoudí a je pro něj také dítě Boží.